„Jak zdrbli Zmiji“ - reakce na článek Světa namodro

Tak nám zdrbli Zmiji, Živě (Jan Čáp) se vydal psát serii článků o českých vyhledávačích a katalozích. A začal ji psát zcela klasicky - aniž by se jakkoliv snažil o subjektech jeho zájmu cokoliv zjistit. Vypadá to, že napíše URL subjektu, hodí si korunou a podle toho napíše popis. - napsal Daniel Dočekal ve svém Světě namodro. Podívejme se proto na Zmiji ještě jednou, ve světle jeho kritiky.
„Tak nám zdrbli Zmiji, Živě (Jan Čáp) se vydal psát serii článků o českých vyhledávačích a katalozích. A začal ji psát zcela klasicky - aniž by se jakkoliv snažil o subjektech jeho zájmu cokoliv zjistit. Vypadá to, že napíše URL subjektu, hodí si korunou a podle toho napíše popis.“ - napsal Daniel Dočekal ve svém Světě namodro. Podívejme se proto na Zmiji ještě jednou, ve světle jeho kritiky:

„.. velká smůla pro Jana Čápa - hodnocení dělá na 25 lidí. Jestli 25 lidí je "úzký" okruh, jak široký okruh má potom třeba Seznam?“

Úzký okruh redaktorů byl uváděn v souvislosti s hodnocením kvality stránek a velkým problémem objektivity takového snažení. Tu však lze stěží zajistit vůbec, natož prostřednictvím úzké skupiny (je jedno zda 2 či 20 lidí). I kdyby bylo 25 lidí reprezentativním vzorkem populace (určitě není), museli by o hodnocení každého URL všichni hlasovat a nikoliv každý udržovat svou část databáze.

Seznam stránky nehodnotí. Mimo to je poměrně obtížné si představit rentabilitu projektu, kdy v Čechách plní katalog celých 25 redaktorů na plný úvazek, kdežto celosvětové Yahoo pouhých 80. Je dost dobře možné, že se jedná o externisty a příležitostné pracovníky, což však pan Dočekal nerozvádí.

„.. Jan Čáp opět nechápe rozdíl mezi popiskou místa a komentářem místa – vždyť právě komentáře mají být osobní, emocionální a originální. Nudné popisky vytvořené vlastníky míst přece nikoho nezajímají. Zmije byla vždy ceněná právě pro ony emocionální komentáře“

Párkrát jsem zkoušel přidat do Zmije nový odkaz, vždy se stejným výsledkem – popis (nebo snad komentář?) byl přesně týž, jaký jsem napsal do příslušného formuláře. Mnoho textů charakterizujících na Zmiji odkazy je totiž neredigováno či doslovně převzato z úvodního odstavce na příslušných stránkách.

Pokud se už služba jako katalog webstránek pouští na tenký led hodnocení a komentování míst, na něž odkazuje, měla by oddělit komentář od ostatních uváděných informací a jako kterýkoliv jiný novinář se snažit být ve svých komentářích nestranná.

Jaký je však někdy rozdíl mezi popiskou a komentářem v podání Zmije? Posuďte sami na následujícím příkladu: V sekci Zmije, věnované pracovním příležitostem, můžete najít dva odkazy na různé stránky, jejichž obsah by šlo charakterizovat naprosto stejnými rysy (amatérské zpracování, nabídka práce doma se zajímavým výdělkem popisovaná spoustou superlativů, jakékoliv další podrobnější informace obdržíte na vyžádání - jistě znáte ten typ nabídek například z ANNONCE). Zmije přitom první z nich okomentovala: „zajímavá pracovní příležitost pro HPČ i VPČ, možnost práce doma či v kanceláři“, kdežto druhý: „klikáte jak šílenci z obrazovky na obrazovku, klasické klíny, na jejichž konci na Vás čeká kontaktní telefonní číslo“. Dalším příkladem může být zařazení stránky „Komunikační centrum FORD ČR“ s komentářem „bez hesla se bohužel daleko nedostanete“ a známkou 5 na stránku nazvanou Zmijí ocásek (ANEB NELÍBÍ SE) a mnohé další naprosté úlety. Je opravdu těžké si představit, že „byla vždy ceněná právě pro ony emocionální komentáře“.

„, mohl by Jan Čáp něco takového doložit? Zmije má těsně pod 19 000 záznamů - podotýkám že živých záznamů, nikoliv odkazů na měsíce neexistující stránky. Podle nám dostupných informací má Seznam necelých 30 000 záznamů a z nich je minimálně třetina mrtvá, tj. už dávno neukazuje na existující stránky - z tohoto pohledu má tedy Zmije zcela stejný počet záznamů jako Seznam. Zeptal se Jan Čáp někoho na tato čísla? Samozřejmě že nezeptal.“

Mohl by pan Dočekal doložit své tvrzení o počtech odkazů v databázi Seznamu? Zejména tu o počtu „mrtvých“. Tu totiž vůbec získat ani ověřit nelze (alespoň pokud nejste schopni za den navštívit všech 30 000 stránek). Pojem „mrtvý odkaz“ totiž znamená jak chybové hlášení 404 (Not Found) na příslušném URL, tak neodpovídající www server (kdo ví zda díky dočasnému či doživotnímu kolapsu serveru či větve sítě v níž se nachází), nebo stránky s oznámením o přestěhování či rozpracovanosti celého projektu.

Při srovnání velikosti databází jsem vycházel z počtu nalezených záznamů na jeden velmi frekventovaný řetězec (pro) a jednak konkrétní slovo (prostor) – viz srovnávací tabulka. Protože Zmije (jako jediná) odmítla vrátit výsledky prvního dotazu pro příliš velký počet nalezených slov, vycházel jsem z druhého dotazu a průměrného poměru výsledků u ostatních katalogů. Podle této aritmetiky odpovídá objem databáze Zmije přibližně 60% Seznamu, ve skutečnosti je to pravděpodobně méně, protože „komentáře“ Zmije jsou v průměru očividně delší než u ostatních katalogů.

Kromě toho jsem vycházel z vlastních praktických zkušeností při konkrétním hledání. Ty hovoří o tom, že na Seznamu najdete někdy stejně, ale mnohdy o mnoho více odkazů a zdaleka ne všechny, co jsou na Seznamu navíc, jsou neplatné. Na druhou stranu je pravda, že na Zmiji narazíte na neplatný odkaz opravdu zřídka, nicméně to stěží vyváží větší bohatost mnohých sekcí Seznamu (o čemž se nás snaží pan Dočekal přesvědčit).

Co se týče toho, zda jsem se zeptal či měl zeptat a koho – vždyť já se zeptal, nikoliv však pana Dočekala ale přímo Zmije jako takové, stejně jako všichni ostatní uživatelé Internetu, postavení před problém něco najít.

„.. - podpora NEAR je standardní podporou fulltextového mechanismu a těžko to lze vydávat za nedostatek Zmije - obzvlášť pokud uvážím že Zmije je jeden z mála katalogů nabízejících skutečné fulltextové hledání.“

Jak čtenář jistě pochopil, není nevýhodou samotný fakt, že vyhledávací aparát Zmije nabízí skutečné fulltextové hledání, ale praktická likvidace účinku operátoru NEAR nastavením vzdálenosti na 50 slov. Každý kdo fulltextové hledání někdy opravdu prakticky používal k získávání relevantních informací totiž ví, že 50 slov je velmi daleko i u daleko delších textů než jakými jsou komentáře na Zmiji.

Fakt, že Zmije je jako jeden z mála katalogů vybavena „skutečným fulltextovým hledáním“ mne však až příliš oslnil, protože jsem v původním článku neuvedl že stejně jako Katalog Atlasu neumožňuje hledat pouze v rámci aktuální sekce (a jejích podsekcí) a stejným neduhem trpí i při přidávání nového odkazu, kdy si musíte v jediném centrálním formuláři vybrat sekci z předlouhého seznamu, stejně jako na nemluvněti Katalog.CZ.

„ .. je Jan Čáp barvoslepý? Nemám pocit že by Zmije byla černobílá - spíš mám pocit že Jan Čáp zaspal dobu a nezaregistroval že již více jak měsíc má Zmije zcela novou podobu“

Pochybuji že by se mi od testů v autoškole před nějakými patnácti lety zrak natolik zhoršil, že bych nerozeznal alespoň základní barvy. Nicméně na zmiňované nové podobě Zmije končí veškerá barevnost za hlavičkou, respektive reklamním bannerem. Dál je vše opravdu černobílé (nebo možná bíločerné – bílý podklad převažuje). Tedy název aktuální sekce, jejích podsekcí, názvy stránek, „komentáře“ i hodnocení – vše je jedním fontem a jednou barvou – podle mne velmi nepřehledné, rozhodně nejméně přehledné ze všech porovnávaných katalogů (viz obrázek).

„Jan Čáp se ani neobtěžoval si Zmiji prohlédnout - protože odkazy na "nadřízené" sekce jsou přítomny v každé podřízené sekci“ a „má novou podobu – přehlednou úplně stejně jako všechny ostatní katalogové vyhledávače na světě“

Nejsou a nemá! Na druhé úrovni hierarchie – tedy na stránkách katalogu, na něž vede odkaz z titulní strany (opět viz obrázek) , není uveden odkaz o úroveň výš vůbec. Návštěvník marně hledající záchytný bod si má patrně pamatovat členění Zmije a z toho, že zde žádná informace není má usoudit, že je těsně pod obsahem, na který se pochopitelně dostane kliknutím na (barevné) logo Zmije.

Na nižších úrovních odkaz je, ale jen na nadřízenou úroveň a to v podobě obecného textu – nikoliv názvu té nadřízené úrovně. Nikdy tak nevíte, kde se vlastně v katalogu nacházíte! Motivace k tomu co žádné „ostatní katalogové vyhledávače na světě“ nedělají, tedy nucení návštěvníků hopkat po jednotlivých úrovních hierarchie i nahoru, však existuje a není těžké si ji představit – výsledkem je totiž větší počet shlédnutí reklamních bannerů.

Váš názor Další článek: SmartSuite R10: Lotus boj nevzdává

Témata článku: Velká motivace, Barevné logo, Článek, Annonce, Komunikační centrum, Bílý podklad, Záchytný bod, Nová sekce, NAM system, Reklamní odkaz, Svět, Druhá sekce, Stejný dotaz, Úroveň, Reakce

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Test 6 odolných telefonů a 22 powerbank

Srovnání technologií QLED a OLED

Měřte své sportovní výkony

Sady pro chytrou domácnost