Jak dobře vybrat počítačovou skříň. Vezměte raději větší a ergonomie je důležitější než podsvětlení

Pokračování 2 / 6

Jakou vybrat velikost?

Aktuální rozdělení skříní podle velikosti nemá žádný pevný parametr, který by označení stanovoval tak, jako se v minulosti dělo podle počtu optických mechanik na mini-tower, mid-tower a podobně.

Rozměry tak do jisté míry určuje formát kompatibilních základních desek. Ani to ale nemusí být pravidlem – i Micro-ATX může mít stejné rozměry jako standardní skříň pro desku ATX.

V první řadě tak půjde o zvážení všech okolností, které jsou velikostí skříně ovlivněny. Jsou jimi jak možnosti chlazení nebo počet pozic pro úložiště, tak například délka grafické karty. A také budoucnost.

Ačkoli budete do skříně skládat sestavu s deskou formátu Micro-ATX, je dobré zvážit i nákup větší skříně pro ATX. Při dalším velkém upgradu už totiž můžete chtít sáhnout po této desce, se kterou by však menší skříň nebyla kompatibilní. I skříň pro ATX přitom může mít příjemně kompaktní rozměry – dnes tomu napomáhá především absence optických mechanik.

Kompaktní skříň pro ATX tak považujeme za nejuniverzálnější řešení, do kterého lze aktuálně umístit sestavu s důrazem na budoucí upgrady. Má dobrou ergonomii i dostatek prostoru pro chladicí prvky a dobré proudění vzduchu pro jejich efektivní fungování a snížení hlučnosti. Výjimkou mohou být kancelářské sestavy, kde je i v případě dalších upgradů jistota desky Micro-ATX.

Samozřejmě ale můžete patřit mezi fanoušky malých počítačů a z nabídky radši zvolíte o výrazný kus menší skříň pro Mini-ITX. Tady už je však samozřejmě potřeba myslet i na osazení upraveným hardwarem pro tento rozměr (především grafikou) a v případě výkonné sestavy také na hlučnější chlazení.

Důležité hledisko při výběru je také vnitřní rozvržení skříně, zejména umístění zdroje. Tomuto tématu se věnujeme v další části článku.

Pokračování 3 / 6

Na co si dát pozor u rozvržení a ergonomie?

Přestože skříně v Computeru testujeme dlouhé roky, stále se setkáváme s nešvary, které znepříjemňují především osazování komponent nebo manipulaci s kabeláží.

Vůbec největším problémem je umístění zdroje do horní části, kdy skříň zároveň disponuje i košem pro optické mechaniky. Tenhle ergonomický prohřešek výrazně ztíží vyvázání kabelů za střední příčku skříně a zároveň zkomplikuje manipulaci se základní deskou. Ostatně ani montáž zdroje do této pozice není nikterak příjemnou záležitostí. Naštěstí na tento nešvar – především u nejlevnějších modelů – narážíme stále méně.

Naopak u střední a vyšší třídy skříní je již zažitou vlastností oddělení zdroje a případně diskového koše od zbytku skříně do spodního tunelu. Výhodou je jak vylepšení vzhledu, kdy chobotnici kabelů od zdroje můžete snadno skrýt, tak možné zlepšení proudění vzduchu mezi komponentami.

U zdroje je navíc vhodné, pokud jeho montáž probíhá pomocí samostatného rámečku, který je následně společně se zdrojem zasunut ze zadní strany skříně. Boxy na pevné mechanické disky by v ideálním případě měly být vyjmutelné. Pokud totiž nejsou potřeba, může jejich absence ve spodním tunelu přispět k lepšímu chlazení zdroje.

 
Pro pohodlnou montáž zdroje se hodí rámeček, který k němu nejprve přimontujete a následně s ním zasunete ze zadní části skříně

Mezi další důležité vlastnosti patří dobré rozvržení pozic pro SSD. Ty se sice stále častěji přesouvají na desku v podobě modulů M.2, nicméně 2,5" pozice by chybět neměly. Vhodné umístění je například na střední příčku ve vertikální pozici. Tady zaberou minimum místa a kabeláž k nim přivedete velmi jednoduše a čistě.

V další části článku se budeme věnovat konstrukci skříní s ohledem efektivní chlazení.

Pokračování 4 / 6

Pořádné chlazení je nutnost

Primárně u výkonnějších sestav je požadavek na skříň jasný. Potřebujete co největší počet možných pozic pro chladicí prvky: ať už běžné ventilátory, nebo radiátory vodních chladičů. Ideální rozmístění ventilátorů se může lišit v závislosti na dalších komponentách a pozice se tak budou hodit ve všech stěnách skříně.

Základem zůstává předozadní proudění vzduchu, to ale platí především u vzduchového chlazení. Pokud do skříně zakomponujete i vodní chlazení procesoru typu all-in-one, s největší pravděpodobností budete jeho radiátor s ventilátorem montovat na strop skříně.

A tady už je možné experimentovat i s dalšími ventilátory a hledat jejich ideální konfiguraci. V tomto případě tak nemusí jít o nejčastější případ, kdy přední ventilátor vzduch nasává a zadní vyfukuje, ale mohou oba z nich přisávat chladný vzduch a o výfuk se postará ventilátor na radiátoru. Stejně tak může proudění probíhat zcela opačně.

Ve specifikacích skříní vždy hledejte nejen rozměry kompatibilních ventilátorů, ale zároveň informace i o radiátorech vodního chlazení. Ne vždy platí, že do 120mm/140mm pozice musí bez výjimky pasovat i radiátor s tímto rozměrem.

Speciálním případem jsou rozměrnější radiátory, jako je 360mm, kdy je příprava pro toto řešení vyžadována. Strop může být v takových skříních dvojitý a radiátor je potřeba umístit mezi dva plechy. Výrobci v takovém případě často nabízejí odklápěcí vrchní vrstvu pro co možná nejjednodušší montáž.

 
Krytí slotů PCIe se hodí, použití ale musí být rozumné. Třeba překrytí šoupacím plíškem není úplně ideální variantou

S chlazením je zároveň spjat další parametr skříní, který je třeba sledovat – maximální možnou výšku chladiče procesoru. Především u kompaktnějších skříní totiž můžete narazit na užší model, kde bude vyšší chladič kolidovat s bočnicí.

Žádná skříň se neobejde bez konektorů. Výrobci se bohužel stále vyhýbají užitečnému USB-C. V poslední části článku zmíníme, na co si dát pozor.

Pokračování 5 / 6

Dostatek konektorů i barev

Test skříní v Computeru ukázal, že většina výrobců stále ignoruje USB typu C a mezi konektory na předním či horním panelu jej prostě nezařazuje. Takový konektor se přitom svojí univerzálností nehodí jen pro přenos dat například z připojeného externího disku, ale i pro nabíjení dalších zařízení.

Stále však přitom platí, že by měla nabídka obsahovat i rychlé konektory USB typu A, a to v počtu alespoň tří kusů.

Integrovaná čtečka do horního panelu je příjemným bonusem. Tady ale k ideálu chybí ještě konektor USB-C

V případě audiokonektorů se nejeden výrobce spokojí pouze s kombinovaným 3,5mm jackem, který zároveň slouží jak pro připojení sluchátek, tak mikrofonu. Za výhodnější řešení ale považujeme oddělené konektory, které jsou u stolních sluchátek používány častěji.

Velmi příjemným bonusem je integrování čtečky karet SD přímo do předního panelu skříně. Samozřejmě za předpokladu, že kabel pro připojení k základní desce (pomocí header konektoru USB 3.0) je dostatečně dlouhý a lze jej snadno schovat za střední příčku skříně.

 
Podsvícení skříní mají dnes nejčastěji na starost ventilátory. O jejich řízení se většinou stará centrální modul

Další volitelnou součástí může být osvícení skříně. Ačkoli jej často mohou nahradit i samotné komponenty (včetně synchronizace), u mnoha skříní najdeme samostatné podsvícení pomocí ventilátorů.

V takovém případě je nadmíru užitečně jejich zapojení do samostatného ovládacího modulu, kterým lze měnit barvy, režimy svícení a zároveň rychle osvícení vypnout. Obdobné moduly jsou často skryty pod bočnicí skříně a ovládací tlačítka mohou být vyvedena i na čelní panel. O energii se pak většinou stará napájecí konektor SATA.

V poslední části článku najdete nejoblíbenější PC skříně v různých cenových kategoriích.

Pokračování 6 / 6

Nejoblíbenější PC skříně do 1000 korun

Další oblíbené PC skříně v této cenové kategorii

---

Nejoblíbenější PC skříně s cenou 1–2 tisíce

Další oblíbené PC skříně v této cenové kategorii

---

Nejoblíbenější PC skříně s cenou 2–3 tisíce

Další oblíbené PC skříně v této cenové kategorii

---

Nejoblíbenější PC skříně s cenou 3–5 tisíc

Další oblíbené PC skříně v této cenové kategorii

---

Nejoblíbenější PC skříně s cenou nad 5 tisíc

Další oblíbené PC skříně v této cenové kategorii