Jak vybrat ideální notebook. Nepotřebujete nejvyšší výkon, potřebujete výkon na míru

Poradíme, co je u notebooku důležité a co je jen pěkně vypadající parametr. Do žádných technických parametrů se ale nevejde důvěra a pozitivní vztah. Když se vám notebook líbí barvou či provedením, dokážete mu odpustit i chyby nebo slabší výkon. Právě proto jsou levné notebooky často barevnější, aby vzbudily pozitivní emoce.

Ošidné je také hodnocení kvality jen podle značky. To, že známý měl před deseti lety model XY a rozpadly se mu panty displeje, neznamená pro hodnocení současné nabídky stejné značky vůbec nic.

Platí ale, že zkušenosti renomovaných výrobců s drahými modely se promítají i do těch levnějších. Základní značkový notebook bude proto zřejmě konstrukčně lepší než stejně drahý notebook od menší firmy.

Kolik mne bude notebook stát?

Je třeba si uvědomit základní cenová patra nabídky notebooků, abyste neměli přehnaná očekávání.

Méně než 10 tisíc

Základní notebooky. Hodí se pro procházení webu, přehrání filmů nebo psaní dokumentů ve Wordu či Excelu. Čeká vás slabší výkon, nejhorší displeje, těla s šetřením na každém místě. Počítejte s jednou, nejvýše dvěma spuštěnými aplikacemi současně. Raději ale běžte do vyšší-dražší kategorie. | Nejoblíbenější notebooky do 10 tisíc korun

„To je jen pro děcko do školy, stačí ten nejlevnější.“ Častý omyl. Děti bez problémů vytíží počítač více než jejich rodiče. A hlavně jejich nároky s časem porostou. Nešetřete na nich

10 až 15 tisíc

Startovní zóna pro použitelné notebooky. Výkon nebude extrémní, ale spíš nebudete nervózně poklepávat prsty při čekání a místo na disku vám nedojde tak rychle. Už narazíte i na konvertibilní notebooky, které umí přetočit dotykový displej a chovat se jako tablet. | Nejoblíbenější notebooky za 10 až 15 tisíc korun

15 až 20 tisíc

Rozumné kancelářské stroje se slušnými parametry. Objevují se tu i první tzv. herní notebooky, ale jen s pomalejšími grafickými kartami, které vás tolik nevytrhnou, nebo s malými disky, na které se vám nevejdou hry. | Nejoblíbenější notebooky za 15 až 20 tisíc korun

20 až 30 tisíc

Pohodlné kancelářské lehké notebooky s dobrou výdrží a výkonem. Tady už také najdete přesné kvalitní displeje s vyšším jasem. Je to také výchozí zóna pro herní notebooky s výkonem pro hraní na displeji FullHD. | Nejoblíbenější notebooky za 20 až 30 tisíc korun

Těsně pod 30 tisíci začínají i notebooky s grafikami RTX použitelnými pro ray-tracing efekty ve hrách. Většinou jim ale v této ceně chybí operační systém, který musíte dokoupit, nebo kvůli kapacitě výchozího disku budete muset brzy dokupovat další větší disk.

30 až 50 tisíc

Výborné kancelářské notebooky se špičkovými parametry. Začínají tu také výkonnější notebooky značky Apple s operačním systémem MacOS. Herní notebooky z této kategorie nesahají k mnoha kompromisům a můžete si vybírat, který z jednotlivých parametrů bude pro vás důležitější. | Nejoblíbenější notebooky za 30 až 50 tisíc korun

Více než 50 tisíc

Ty nejlepší notebooky. Firmy se jim ichlubí na výstavách a definují trendy pro další roky. Lehké notebooky jsou už z prémiových unikátních materiálů a s výbavou na chlubení. Výkonné notebooky pak osloví i náročné profesionály s požadavky na vysokou kapacitu operační paměti nebo špičkový výkon procesoru i grafické karty. | Nejoblíbenější notebooky nad 50 tisíc korun

Na dalším listu vysvětlíme, jaký notebook vlastně potřebujete, pokud jde o výkon. Klepněte na šipku

Jaký vlastně potřebuji výkon?

U notebooku nemá smysl chtít ten nejvyšší výkon, potřebujete výkon přesně na míru vašim požadavkům. Zjednodušeně existují dva hlavní typy notebooků – kancelářské a herní.

Kancelářské notebooky

Pokud notebook budete častěji přenášet, počítáte s pravidelným provozem na baterii a notebook najde svůj hlavní smysl v kancelářských aplikacích jen s příležitostnou zábavou, mnohem spokojenější budete s kancelářským notebookem.

Kancelářské notebooky existují i v konvertibilním provedení. Dotykový displej lze překlopit, schová tak klávesnici a stroj se používá jako tablet. Často podporují psaní stylusem.

Herní notebooky

Herní notebooky nejsou určeny jen hráčům. Díky vyššímu výkonu procesoru i grafické karty osloví třeba střihače videa nebo 3D návrháře. Při jejich používání jen na akumulátor ale asi budete nervózně hledat nejbližší zásuvku a s jejich hmotností přes 2 kg budete řešit, zda je opravdu musíte přenášet. Herní notebook často poznáte podle odvážných tvarů a křiklavých barev. Ale divoký design nemá nic společného s výkonem.

Pro pomoc s výběrem herního notebooku jsme připravili samostatný článek:

Jak dobře vybrat herní notebook. Grafická karta je důležitější než procesor

Samozřejmě existují i těžké nepřenosné notebooky s mizerným výkonem sotva pro kancelář, takové ale najdete jen v těch nejlevnějších patrech nabídky. Stejně tak extrémně výkonné a současně lehké notebooky, ty ale pochopitelně míří na opačný cenový konec.

Při výběru notebooku byste se tedy měli hlavně zaměřit na nejčastější plánovanou činnost. Pokud budete s notebookem třeba několikrát týdně cestovat, doporučíme raději lehčí celokovový kancelářský notebook než sice výkonnější ale obvykle plastový a větší herní notebook, který chce většinu času odpočívat na stole.

Na dalším listu probereme procesory. Jejich označení je komplikované a vyplatí se v něm vyznat

Vyznejte se v procesorech

Označování procesorů působí tak zmateným dojmem, že zákazník často rezignuje a volí stylem vyšší číslo je lepší. Z čísla procesoru se ale přesto dá něco užitečného poznat.

Procesory Intel

V případě Intelu máme v zásadě dvě základní rodiny notebookových procesorů. Intel Core a vše ostatní. Procesory Celeron, Pentium a prostě vše, co nemá Core v názvu, je určené pro nejlevnější notebooky, kde výkon procesoru nikdy nebude úžasný. Takový notebook bude fungovat, ale nechtějte po něm nic náročnějšího.

Procesory Intel Core vždy v konfiguraci uvidíte s číselným označením a písmenkem na konci. Například:

Intel Core i7-11370H – jde o procesor firmy Intel, s označení Core výkonnější kategorie i7. Jde o 11. generaci, další tři čísla vás zajímat nemusí a procesor patří do výkonnější rodiny H.

Základní dělení představuje Core i3 jako to levné a méně výkonné, Core i5 jako rozumný základ a Core i7 jako to lepší pro náročné. Pro extremisty tu je pak Core i9.

Doporučili bychom uvažovat minimálně o Core i5 a Core i7 brát jako lepší bonus. Core i3 poslouží jako případný kompromis. Narazit můžete i na Core m3 nebo Core m5, ty jsou ale výkonem pod pomalým Core i3 a chtějí oslovit hlavně menší spotřebou.

Intel pravidelně každý rok přichází s novou generací procesorů. Aktuálně máme 13. generaci procesorů Core, která bude v průběhu roku 2023 pronikat do nově představovaných modelů. Rozdíly mezi jednotlivými generacemi jsou často jen drobné, ale ob dvě nebo tři generace už rozdíl ve výkonu a výdrži poznáte.

Mezi 12. a 13. generací tak není zrovna velký skok, ale 11. generace má ve srovnání s tou aktuální přece jen slabší výkon a vyšší spotřebu.

Chtějte tedy co nejvyšší číslo generace, ale když bude o jednu nižší než ta aktuální, nic moc se nestane.

Procesory Intel Core se v noteboocích dále dělí do dvou hlavní větví. Ty výkonnější a žravější, jejichž označení končí koncovkou H, najdete většinou v herních noteboocích. Slabší a úspornější procesory s koncovkou U nebo G míří do tenkých notebooků s dlouhou výdrží. Ty s koncovkou U nebo G1 mají jen základní integrovanou grafickou kartu. G4 nabídne o něco lepší grafiku, častěji ale výrobci notebooků volí procesory s koncovkou G7, kde je už grafika použitelná i na méně náročné hraní.

Core i5-1135G7 – procesor firmy Intel, s označení Core základní kategorie i5. Jde o 11. generaci, další dvě čísla vás zajímat nemusí a procesor patří do úspornější rodiny G s výkonnější integrovanou grafikou (7).

Od 12. generace přibylo nové koncové písmenko P, například Core i7-1260P. Označuje výkonnější procesory pro tenké notebooky. Výkonem odpovídají starším procesorům s koncovkou H, ale nabídnou výrazně nižší spotřebu a tak prodlouží výdrž notebooku. Koncovky G1 a G7 se od 12. generace už nepoužívají, všechny procesory mají rychlejší grafiku.

Procesory AMD

Značení notebookových procesorů AMD je oproti Intelu mnohem jednodušší, byť současně podobné. AMD také čísluje generace, používá koncovky H a U a také rozlišuje kategorie 3, 5, 7 a 9, které významem odpovídají u Intelu Core i3, i5, i7 a i9. U nejlevnějších notebooků najdete různé varianty pomalých procesorů AMD, smysl má až řešit notebooky s procesory AMD Ryzen.

AMD Ryzen 5 5500U – procesor firmy AMD s označením Ryzen základní kategorie 5. Jedná se o 5. generaci (série 5000) a tři další čísla můžete ignorovat. Koncovka U značí procesor pro úsporné notebooky.

AMD Ryzen 7 5800HS - procesor firmy AMD s označením Ryzen lepší kategorie 7. Jde o sérii 5000 a tři další čísla můžete ignorovat. Písmeno H označuje výkonnější verzi pro herní notebooky, doplňující S procesory se sníženou maximální spotřebou pro lepší chlazení. Narazíte i na procesory HX, která zase nabídnou vyšší výkon za cenu nižší výdrže.

Všechny procesory Ryzen obsahují i slušně výkonnou integrovanou grafiku, která je zhruba na úrovni procesorů Intel s koncovkou G7.

U procesorů Ryzen si musíte dát pozor na větší rozdíly mezi generacemi. Ještě dnes seženete notebooky s procesory série 3000, která je na dnešní poměry slabá.

Zajímat by vás měla minimálně série 4000 či 5000, která je už výkonnější v aplikacích pro více jader procesoru než srovnatelné procesory Intel. Aktuální série 6000 pak přidává i grafiku, která podporuje i ray-tracing (ne zrovna rychle). Rok 2023 bude patřit sérii 7000, takové notebooky ale přijdou na trh se zpožděním.

Jestli chcete s notebookem hrát, potřebujete si pohlídat správnou grafickou kartu. Na dalším listu vysvětlíme, jak se liší

Jakou grafickou kartu?

Zejména u levnějších notebooků se vás výrobci budou snažit obalamutit samostatnou grafickou kartou, která prý z notebooku udělá stroj na hry. U notebooků pod 18 tisíc ale samostatná (používá se i označení dedikovaná) grafická karta nic zásadně nevyřeší a grafika přímo na procesoru bude stačit.

Pokud pořídíte notebook s novějším procesorem Ryzen nebo Intel Core jehož označení končí G7 případně P, je zbytečné si připlácet za verzi s grafikou Nvidia MX (MX150 až MX450). Nejnovější verze MX450 už pomalu dosahuje výkonem na nejnižší trochu herní grafické karty, ale potřebuje dražší zbývající výbavu počítače, takže ji stejně v levných noteboocích nenajdete.

V noteboocích má Nvidia prakticky monopolní pozici, co se týče samostatných grafických karet. AMD už sice představilo slušně rychlé grafiky pro notebooky, ale zatím na ně nenarazíte. Pro jednoduchost si tedy seřadíme jen grafiky od Nvidie.

GTX 1650 – Nejnižší grafická karta, kterou si troufneme označit jako herní. Díky ní existují herní notebooky pod 20 tisíc korun. Počítejte s hraním na nižší detaily v rozlišení nejvýše FullHD.
GTX 1650Ti – Mírně lepší grafika pro notebooky kolem 20 tisíc Kč. Už si můžete přidat pár grafických detailů navíc, ale pořád ji vnímejte jako základní grafiku pro FullHD.
GTX 1660Ti – Solidní, byť dnes starší grafika. Najdete ji jen u starých notebooků ve výprodeji. Stačí pro stabilní hraní ve FullHD při 60 FPS.
RTX 3050Ti – Nástupce GTX 1650Ti a GTX 1660Ti se základním výkonem a cenou mezi těmito modely. Boduje především podporou DLSS, tedy chytrým dopočítávání rozlišení, díky čemuž v podporovaných hrách vzroste herní výkon. Podporuje také efekty ray-traycing, ale moc na ně nespoléhejte. Spíše se jimi jen na chvíli pokocháte a zase se vrátíte k nižšímu nastavení grafiky pro plynulejší hraní.
RTX 3060 – Nejvhodnější grafika pro pohodlné hraní ve FullHD na vyšší nastavení grafiky s přesahem i do vyšších rozlišení. V noteboocích začíná pod 30 tisíci, s rozumnou výbavou ale raději počítejte s cenou od 35 tisíc výš.
RTX 3070 – grafika pro notebooky s jemnějším rozlišením displeje a s příjemně vyšším výkonem. Najdete ji v herních noteboocích od 40 tisíc korun.
RTX 3080 – pokud chcete to nejlepší bez ohledu na cenu, budete chtít RTX 3080, která se už nebojí ani hraní v rozlišení 4K. Jen si při výběru notebooku musíte uvědomit, že RTX3080 hodně topí a tak v tenkém notebooku nemusí jet na nejvyšší výkon.
RTX 4050, RTX 4060, RTX 4070, RTX 4080 – nové grafické karty pro rok 2023. Zatím chybí více nezávislých testů, ale určitě budou rychlejší než podobné karty série 3000. Současně ale budou i dražší. Jestli chcete kupovat extra výkonný notebook klidně za vyšší cenu, doporučujeme počkat, až tyto karty v průběhu první poloviny roku dorazí.

Pozor na udávanou spotřebu grafické karty

Od grafik série RTX 3000 Nvidia ustoupila od dřívějších doplňujících označení a stejně se jmenující grafiky mohou mít velmi různý výkon. Občas přímo v parametrech najdete i spotřebu ve wattech, často se pak uvádí v recenzích. Například 80W verze RTX 3080 v tenkém notebooku může být klidně nakonec pomalejší než 130W verze RTX 3060 v tlustém notebooku. Pro tenký notebook s tloušťkou těsně okolo dvou centimetrů se proto jako rozumné maximum doporučuje RTX 3070.

Kolik by měl mít notebook operační paměti? Pokračujte na další list

Kolik potřebuji paměti?

Nejlevnější notebooky dnes nabízejí 4 GB paměti, což stačí tak na systém a jednu hlavní spuštěnou aplikaci.

Rozumný základ pro kancelář představuje 8 GB, slušný základ pro herní notebook a pohodlnou hodnotu pro kancelář vyjadřuje 16 GB. Kapacita paměti 32 GB bude stačit náročnějším a ještě vyšší hodnoty opravdu potřebuje jen pár nejnáročnějších profesionálů.

Větší notebooky často dovolují dodatečně paměť rozšířit pomocí standardně dostupných paměťových modulů. V tenkých noteboocích je ale většinou paměť jen pevně na základní desce bez možnosti změny.

Paměti jsou schované uvnitř notebooku, přesto se někteří výrobci věnují jejich designu. Při výběru se však soustřeďte spíše na parametry.

Obecně tedy požadujte nejméně 8 GB a případných 16 GB berte jako příjemný bonus, se kterým získáte rozumnou rezervu. Pokud potřebujete víc, budete mít s výběrem notebooků nejspíš už dlouhodobé zkušenosti a nepotřebujete naše základní rady.

Technologii pamětí řešit nemusíte

Když v přehledu parametrů u kapacity paměti uvidíte i označení DDR4, LPDDR4X nebo DDR5, nemusíte mu věnovat nějak velkou pozornost. Různé technologie pamětí vypadají hlavně hezky na papíře, aby vás přesvědčily, že DDR5 je určitě lepší jak DDR4, ale reálný rozdíl mezi nimi tolik nepocítíte.

Nejnovější paměti DDR5 se objevují hlavně u notebooků s aktuálními generacemi procesorů Intel a AMD, ale nárůst výkonu díky novější technologii není tak výrazný. Spíš se prodlouží výdrž celého počítače, na čemž se ale často větší měrou podílí lepší procesor, úspornější displej a další komponenty.

A co disk? Na dalším listu vysvětlíme, jaký typ vybrat a jakou by měl mít kapacitu

Jaký disk mi bude stačit?

Systém, aplikace a dokumenty se ukládají na pevný disk. Narazit můžete na tři hlavní typy disků. Dnes nejrozšířenějším je SSD, tedy velmi rychlý disk tvořený jen čipy na malé destičce. Ten chcete. Bude dostatečně rychlý, aby nebrzdil celý počítač.

Naštěstí dnes už prakticky nenarazíte na pomalý otáčející se plotnový disk, označovaný jako HDD. I v počítačích, které ho obsahují, obvykle dostanete i menší hlavní SSD pro systém.

Jak dobře vybrat SSD. Drahé jsou zbytečné, ty nejlevnější špatné

Právě přechod z HDD na SSD dokáže výrazně urychlit i starší notebook. Pokud si dnes koupíte notebook jen s HDD, zbytečně se budete při jeho používání trápit.

Ty nejlevnější notebooky pak volí třetí variantu pevného disku – eMMC. Svým provedením připomíná SSD, ale používá řádově pomalejší (a levnější) čipy. Disky eMMC jsou lepší než starší plotnové disky, ale nedosahují na rychlosti SSD. Navíc nemívají v nejlevnějších noteboocích kdovíjak velkou kapacitu.

Jakou kapacitu disku?

V noteboocích se jako nejmenší kapacita disku objevuje 64 GB. To vám bude tak tak stačit na operační systém a jen pár menších aplikací. Daty zaplněný disk je navíc většinou při delším používání výrazně pomalejší než disk s volným prostorem.

Nezbytné minimum, u kterého se stejně nevyhnete kompromisům, představuje 128 GB. I tady platí, že je to tak na systém a základní sadu kancelářských aplikací. Vejde se vám se i pár dokumentů, ale pro fotky natož videa je to už málo.

Použitelný základ pro kancelářský notebook znamená 256GB disk. Sice stále budete muset hlídat kapacitu disku a průběžně mazat nepotřebná data, ale dokážete s tím pohodlně existovat několik let.

Pohodlí pro kancelář a základ pro herní stroj vyjadřuje 512GB disk. Nebudete se muset krotit a vejde se vám sem už několik her.

Hráči by si také měli zjistit, zda jejich vybraný notebook dovoluje instalaci více než jednoho disku. Díky tomu mohou snadno později rozšířit prostor pro hry či jiná data bez nutné reinstalace systému.

Jak dobře vybrat externí SSD. Na rychlost přenosného disku má hlavní vliv rozhraní. Pozor na SATA a pomalá USB

SSD v noteboocích dnes lze ve velké většině notebooků uživatelsky vyměnit, případně přidat další disk do volného slotu. Disk nelze měnit v noteboocích Apple, horší je to v počítačích Microsoft Surface, případně v extrémně tenkých prémiových noteboocích.

Na dalším listu najdete, jaký u notebooku vybrat displej a jaké rozlišení

Jaký displej a rozlišení?

V displejích dnes panují zřejmě největší rozdíly, ale pokud nemáte nějaké nadstandardní požadavky, nebudete to muset nějak řešit.

Zlatým standardem je dnes rozlišení FullHD, tedy 1920 × 1080 a technologie IPS. V rámci různých variant IPS roste s cenou notebooku také maximální jas, rozlišení, rozsah dostupných barev a přesnost jejich podání. Kvalitní přesné displeje se začínají objevovat u notebooků s cenami zhruba od 20 tisíc.

Hodnota jasu se uvádí v nitech a platí, že pod 300 nitů bude notebook vhodný hlavně na práci v místnosti. S jasem nad 400 nitů se pak displej dokáže dostatečně rozsvítit i pro pohodlnou práci venku během dne.

Displej je dobré vidět v reálu, nebo se aspoň spolehnout na fundovanou recenzi. Na reklamních materiálech výrobce totiž všechny vypadají nádherně.

Rozsah barev se vyjadřuje procentem pokrytí základního barevného prostoru sRGB případně širších norem jako je NTSC, DCI-P3 nebo AdobeRGB. Dražší notebooky pak zvládnou i HDR, tedy větší dynamický rozsah pro intenzivnější zážitek z filmů a her.

Pro rozlišení vám bude většinou stačit FullHD, ale když bude o něco vyšší, bude to jen dobře. Existují notebooky s rozlišením 4K (3840 × 2160), ale popravdě tak vysoké rozlišení v notebooku nejspíš nevyužijete.

Pokud hledáte notebook hlavně na kancelářskou práci a web, oceníte i displej s jiným poměrem stran, než je základních 16:9 u FullHD. Dnes se u mnoha notebooků objevuje 16:10, několik nabídne i zajímavý poměr 3:2.

Herní notebooky se pak chlubí i rychlostí obnovy displeje. Základních 60 Hz stačí pro kancelářské notebooky. V rámci herních notebooků obvykle platí 120 Hz pro levnější horší displeje a 144 Hz pro barevně věrnější displeje. Existují i notebooky s rychlostí obnovy 360 Hz, ty ale míří spíše na herní profesionály, kteří si hraním počítačových her vydělávají.

Letos se ve větší míře už také v noteboocích objevují displeje typu OLED. Nabídnou hlavně skvělé barvy a perfektní kontrast. Před lety trpěly OLED displeje vypalováním statického obrazu, dnes to už ale díky mnoha různým technologiím nepředstavuje problém, který by vás měl nějak trápit.

Velikost displeje závisí hlavně na přenosnosti notebooku. U notebooků pro časté přenášení se pohybujeme kolem 14 palců úhlopříčky, notebooky s displeji nad 15 palců jsou už větší a méně přenosné.

U displejů notebooku se často hodnotí i povrch, zda je matný či lesklý. Historicky jsou matné displeje lepší pro práci za jasného dne, protože tolik neodrážejí okolí. Na matných displejích ale nevyniknou tak dobře ostré hrany obrazu. U levného notebooku tak raději uvítáte matné provedení, protože jeho displej se nedokáže tak rozsvítit. U dražšího zase nebude lesklé provedení tolik vadit, protože vyšší jas dokáže přeprat případné odlesky.

A máte chtít dotykový displej? Nezbytné to není, když jej ale máte, oceníte to. I když jste zvyklí pracovat jen s touchpadem, myší a klávesnicí, dotykový displej už dnes dává smysl a pomáhá při ovládání počítače. U displeje krytého lesklým sklem je navíc dnes už skoro ostuda, pokud nenabídne i dotyky. Existují i dotykové displeje s matnou povrchovou úpravou, byť ne v levné kategorii notebooků.

U notebooku se zaměřte také na klávesnici a touchpad. Pokračujte na další list

Co si hlídat na klávesnici a touchpadu

Výběr vhodné klávesnice a touchpadu se řídí hlavně vašimi subjektivními pocity. Vyloženě průšvihové klávesnice nebo mizerně reagující touchpady dnes ale u notebooků nenajdete. Snad jen v nejlevnější kategorii můžete trochu trpět.

U klávesnice určitě oceníte podsvícení. U stříbrných a bílých klávesnic ale za dne zhorší čitelnost popisků. Místo černých popisků totiž rozsvícením dostanete světlé, které splynou s povrchem kláves.

U klávesnice je důležité, aby prsty vnímaný stisk odpovídal i reálně stisknuté klávese. Potřebujete jistotu psaní, abyste nemuseli kontrolovat, zda se písmenko skutečně objevilo na obrazovce. S tím souvisí i provedení mezerníku, který zkuste stisknout na samém okraji. I na něm by měl pocit stisknuté klávesy odpovídat reálnému stisku klávesy v aplikaci.

Touchpady a klávesnice zaslouží pozornost. Přece jen to budou nejčastější prostředníci mezi vámi a počítačem.

U herních klávesnic si ověřte, zda můžete stisknout více kláves současně (zkuste si to třeba na stránce MultiKey Display). U běžných notebooků to není pozorovatelný problém, byť nelze třeba současně stisknout klávesy Q, W a A. Hráči ale ocení, když klávesnice zareaguje i na více než tři najednou stisknuté klávesy.

V případě touchpadu si hlavně vyzkoušejte, zda reaguje v celé ploše, zvládá ignorovat položenou část dlaně s prsty na klávesnici a nemá sklon k setrvačnosti kurzoru po zvednutí prstu.

Můžete také zkontrolovat, v jaké zóně dokáže touchpad zaregistrovat stisknutí. Obvykle jsou touchpady uchycené u horní hrany a zhruba v horní třetině je nelze snadno stisknout. To je v pořádku a trápit vás to nemusí. Existují ale notebooky, které zvládnou zaregistrovat silný stisk i u horní hrany touchpadu.

Na dalším listu poradíme, jaké musí mít notebook konektory

Jaké konektory musí notebook mít

Povinným konektorem, který dnes na notebooku chcete vidět, je USB-C. Z něj totiž dokážete přes případné redukce dostat i další typy konektorů. Bohužel ale standard USB-C definuje jen tvar konektoru, ne jeho schopnosti. USB-C dokáže zastoupit tyto funkce:

USB připojení – všechny USB-C konektory se umí chovat jako klasický USB konektor třeba pro připojení myši, flashdisku, nebo konektoru drátové sítě.
Napájení notebooku – velká většina notebooků s USB-C dokáže alespoň na jednom USB-C přijímat napájení ze sítě. I když má notebook vlastní zdířku pro napájení speciálním adaptérem, ve většině případů můžete notebook nabíjet i přes USB-C. U výkonných herních notebooků ale nedokáže USB-C poskytnout dostatečně silné napájení, tam USB-C stačí jen na kancelářské použití notebooku.
Výstup na monitor – Hodně notebooků v rámci USB-C konektoru obsahuje i výstup DisplayPort na monitor. Stačí pak notebook k monitoru připojit jediným kabelem a z monitoru dostane napájení a využijete i USB konektory na monitoru.
Thunderbolt – lepší notebooky s procesory Intel umí často na USB-C využít i rozhraní Thunderbolt, které je až čtyřikrát rychlejší než základní USB. Můžete pak k notebooku připojit externí grafickou kartu, velmi rychlý externí disk nebo dokovací stanici s větší nabídkou rychlejších konektorů. U notebooků s procesory AMD série 6000 a výš můžete najít USB-C ve standardu 4.0, který je kompatibilní s Thunderbolt.

Ostatní konektory mimo USB-C jsou tak důležité hlavně pro snadné připojování bez dalších redukcí. Naprostá většina notebooků obsahuje 3,5mm konektor jack pro sluchátka s mikrofonem. HDMI konektor usnadní připojení k monitoru, či projektoru, klasické USB oceníte pro flashdisky a další periférie. Občas narazíte i na čtečku paměťových karet, většinou těch v provedení microSD.

Kromě výčtu konektorů se zaměřte i na jejich přesnou specifikaci (ne každé USB umí stejné věci) a umístění.

U herních notebooků by vás mohlo zajímat, ke kterému konektoru je napřímo připojená rychlá grafická karta. Většinou totiž výkonná grafika posílá data skrze základní grafiku na procesoru, což o pár procent zhoršuje výkon a snižuje možnosti. Konektor HDMI je často napojený jen na interní grafiku a teprve v rámci USB-C se dostanete přímo k výkonné grafické kartě. Pokud budete hrát na externím displeji, jeden z konektorů tak nabídne vyšší grafický výkon. Lepší herní notebooky umí přepnout výstup i na vestavěném displeji čistě jen na výkonnou grafiku (funkce Advanced Optimus, případně Mux switch).

Na další list jsme vybrali další funkce, které jsou u notebooků užitečné

Příjemné bonusy navíc

U přenosného notebooku, který nebude trvale zamknutý pod vaším dohledem, musíte používat zabezpečení heslem. Proto oceníte čtečku otisků prstů, která přihlašování výrazně zjednoduší.

Ještě pohodlnější je pak přihlašování obličejem pomocí IR kamery nad displejem. To se pak notebooku nemusíte ani dotknout a pozná vás. Přihlašování obličejem najdete u většiny lepších kancelářských notebooků, jen Acer zatím nabízí přihlašování obličejem jen u jednoho modelu.

Na noteboocích Asus Zenbook najdete další vychytávku – touchpad s numerickým blokem označovaný jako NumberPad. Touchpad vypadá a chová se jako běžný touchpad, stiskem symbolu v rohu se ale na něm rozsvítí numerické klávesy pro snadnější vkládání čísel.

Ne vše, co se v teoretické rovině zdá jako skvělý nápad, má reálný přínos v praxi.

Pravidlo „tenký notebook – špatné reproduktory“ už dnes úplně neplatí. U tenkého počítače je samozřejmě složitější dosáhnout plného hlasitého zvuku, ale lepší notebooky dokáží hrát nejen do podložky pro hutné basy, ale i přímo na uživatele pro čistější výšky. Herní notebooky pak často více spoléhají na používání sluchátek při hraní, takže zvuk přímo z reproduktorů nemá prioritu.

Mnoho výrobců se snaží zvuk z titěrných reproduktorů zlepšit pomocí softwarového ladění, upřímně to ale nikdy objem a počet reproduktorů nenahradí. Jestli je pro vás zvuk z notebooku důležitý, chtějte hlavně zvuk z okolí klávesnice a pak případně i ze spodní strany notebooku.

Jaký u notebooku vybrat operační systém? Pokračujte na další list.

Jaký operační systém?

Na trhu reálně najdete čtyři varianty notebooků, co se týče operačních systémů. V naprosté většině je součástí notebooků systém Windows. U notebooků, kterým chce výrobce stlačit cenu co nejvíc dolů, narazíte i na verze bez operačního systému. U takových notebooků si ale budete muset systém Windows dokoupit nebo provozovat bezplatný Linux.

V levnější kategorii notebooků můžete narazit i na tzv. Chromebooky s operačním systémem ChromeOS. Jsou skvělé, když vám k životu stačí jen internetový prohlížeč Chrome. Není to přitom takové omezení, jak to na první pohled možná vypadá. Pro psaní textů, sledování filmů nebo i hraní her jsou Chromebooky použitelné. Operační systém ChromeOS pak díky své jednoduchosti lépe odolává nepoučené obsluze. Prostě se nedá tak snadno něco pokazit jako u Windows.

Samostatnou oblastí jsou potom notebooky Apple se systémem MacOS. Systém MacOS nemůžete mít na jiném notebooku než od Apple. Na Macbooku s MacOS potom sice můžete pomocí dalších nástrojů spustit aplikace původně pro Windows, ale nemělo by to být hlavním způsobem využití počítače. MacOS je skvělý systém, když nejste příliš zvyklí na ovládání Windows, a nabízí výbornou nabídku aplikací. Slabší je jen podpora her, takže pokud vybíráte herní notebook, s MacOS nepočítejte.

Tipy k výběru počítače Apple Mac najdete v tomto samostatném podrobném článku:

Jak dobře vybrat Mac. Většině lidí bude stačit i ten nejlevnější počítač od Applu

Na posledním listu najdete nejoblíbenější notebooky v různých cenových kategoriích.

Nejoblíbenější notebooky do 10 tisíc korun

Základní notebooky. Hodí se pro procházení webu, přehrání filmů nebo psaní dokumentů ve Wordu či Excelu. Čeká vás slabší výkon, nejhorší displeje, těla s šetřením na každém místě. Počítejte s jednou, nejvýše dvěma spuštěnými aplikacemi současně. Raději ale běžte do vyšší-dražší kategorie.

HP 255 G8 7J059AA

nabízí 42 obchodů za ceny od 9 118 Kč