Jak dobře vybrat monitor. Neztraťte se v parametrech a nepřehánějte to s velikostí

Monitory k počítači jsou typickým zařízením, kde je na první pohled vše jasné. Jakmile ale začnete do problematiky pronikat hlouběji, hrozí zahlcení technickými detaily. Ve skutečnosti ale nemusíte propadat panice. I bez velkého bádání dokážete koupit rozumný monitor, který vám bude dobře sloužit.

Základní rychlý návod

Chci levný základ. Kupte 24" monitor s rozlišením FullHD 1920 × 1080 a panelem IPS. Ani u nízké ceny vás nečeká zásadní průšvih.

Potřebuji normální monitor. Berte 27" monitor s rozlišením 2560 × 1440.

Chci hrát hodně hry. Hledejte monitor minimálně s podporou 144Hz. Jeho rozlišení volte podle schopností vaší grafické karty. Je zbytečné přemýšlet mezi 144 Hz nebo 165 Hz, když vaše grafika v rozlišení monitoru nedosáhne ani na těch 144 FPS.

Nevím, jestli mi stačí jeden monitor. Lepší než dva monitory je jeden širokoúhlý displej (21:9 nebo i 32:9), případně větší monitor nad 32 palců s 4K rozlišením 3840 × 2160.

Potřebuji barevně přesný monitor. Pro grafickou práci doporučíme spíše monitory s IPS panely za střední a vyšší cenu.

Proč jsou levné monitory vlastně levné? Šetří se jednak na panelu, kterému chybí jas a intenzita barev. Chybí také nastavitelný stojan, dostanete jen slabší nabídku konektorů (HDMI ale bývá), minimální možnosti nastavení a tělo nepůsobí pěkným a odolným dojem.

Proč jsou drahé monitory vlastně drahé? Cenu monitoru zvedá nejen kvalitnější displej s přesnějšími nebo intenzivnějšími barvami či rychlejší obnovou. Připlácíte si také za lepší stojan, USB konektory, reproduktory, zabudovanou webkameru, možnosti nastavení a další nadstandardní výbavu.

Nestačí mi levnější televizor místo velkého monitoru? Televizory nemají polohovatelné stojany, neumí se uspat a probudit spolu s počítačem, nemají konektor Displayport. Řada drahých televizorů přes tyto nedostatky funguje dobře, u levnějších modelů je na místě větší opatrnost, protože nemusí zobrazovat ostrý obraz z počítače.

V tomto článku probereme klíčové parametry monitorů, abyste se dokázali zorientovat v jejich specifikacích a vybrali si ten pravý monitor pro vaše využití. Není třeba si připlácet za zbytečnosti, které nevyužijete, ale dává smysl neopomenout vlastnost, která by vám osobně mohla chybět.

V další části se budeme věnovat základnímu parametru: jakou zvolit úhlopříčku? Klikněte na šipku.

Jakou úhlopříčku monitoru zvolit?

Ačkoli se nabízí odpověď „čím větší, tím lepší“, úplně to neplatí. Pro běžnou vzdálenost od monitoru s poměrem stran 16:9 na stole je pro pohodlnou práci maximální limit úhlopříčky kolem 32“. A to píšu jako někdo, kdo má na stole 40“ monitor.

Horní hrana monitoru by měla být ve výši očí

Jako nejmenší úhlopříčku byste měli zvolit 24“, pro běžnou práci pak 27“. V rámci monitorů s běžným poměrem stran 16:9 by další a poslední krok měl být 32“. Důvodem je, že u větších úhlopříček už horní hrana monitoru přesahuje úroveň očí a opouští zónu ergonomie.

Širokoúhlé monitory s poměry stran 21:9 nebo 32:9 pak odvozují své rozměry od výšky běžného monitoru 16:9. Monitor s poměrem stran 21:9 a velikostí 34“ je tak ve skutečnosti stejně vysoký jako 27“ monitor. Má i stejné rozlišení 1440 bodů na výšku.

Širokoúhlý 34" 21:9 je stejně vysoký jako 27" 16:9. Na výšku mají i stejné rozlišení 1440

Větší úhlopříčka se samozřejmě hodí pro lepší sledování filmů, ale pak musíte více dbát na rozmístění oken po obrazovce při běžné práci. U těchto velkých monitorů odvozených z televizorů doporučím i černé pozadí plochy pro lepší soustředění se na dané okno aplikace.

S úhlopříčkou souvisí také rozlišení monitoru. V další části se dozvíte, že ani tady neplatí „čím větší, tím lepší“.

Jaké by měl mít monitor rozlišení?

Ruku v ruce s úhlopříčkou jde i rozlišení monitoru. Měli byste volit takové, na kterém vám 100% měřítko velikosti písma v systému bude připadat nejlepší.

Windows i MacOS umí měnit velikost prvků uživatelského prostředí nezávisle na rozlišení, ale to dává smysl jen pro jemné doladění nebo na titěrných displejích notebooků. Pro počítač s Windows je zbytečné kupovat 4K displej jen proto, abyste na něm používali 200% velikost písma.

Dnes by nejmenší užitečné rozlišení mělo začínat na 1920 × 1080, označovaném také jako FullHD. Podobné zkratkové označení mají i další rozlišení, ale popravdě je jednodušší se bavit přímo v číslech bodů na šířku a výšku než vysvětlovat, co znamená každé písmenko třeba u WQHD+. Snad jen pro rozlišení 3840 × 2160 se už zažilo označení 4K případně UHD.

Jistě chápete, že obsah v rozlišení 1920 × 1080 na 27“ monitoru bude vypadat větší než na 24“. Stejně tak, že ikony na 27“ úhlopříčce s rozlišením 2560 × 1440 vypadají podobně velké jako na 24“ monitoru s rozlišením 1920 × 1080.

Pro lepší pochopení tu máme parametr PPI (počet pixelů na palec), který vám pomůže srovnat daný monitor vůči jinému, na jaký jste zatím zvyklí. Na monitorech s podobným PPI vypadají prvky systému jako třeba ikony a jejich popisky podobně velké. Tady jsem vypočítal několik obvyklých velikostí a rozlišení (jiné zkuste sami v online kalkulačce).

úhlopříčka	rozlišení	poměr stran	PPI
55"	3820×2160	16:9	80
27"	1920×1080	16:9	82
24"	1920×1080	16:9	92
32"	2560×1440	16:9	92
42"	3820×2160	16:9	104
49"	5120×1440	32:9	109
27"	2560×1440	16:9	109
38"	3840×1600	21:9	109
34"	3440×1440	21:9	110
32"	3820×2160	16:9	137
40"	5120×2160	21:9	139
28"	3820×2160	16:9	157

Pokud vám tedy vyhovuje jemnost 24“ monitoru a jen chcete větší plochu, sáhněte po 32“ s rozlišením 2560 × 1440. Stejně tak si můžete všimnout, že mnoho velmi různých monitorů se pohybuje okolo hodnoty 110 a tak na nich bude základní písmo stejně velké jako na běžném 27“ monitoru. Monitor 28“ s rozlišením 4K pak už nedoporučuji používat ve 100% velikosti písem, bylo by to příliš titěrné.

Ve Windows si můžete nastavit vlastní měřítko. Doporučené měřítko se odvozuje od úhlopříčky monitoru, pokud ji systém dokáže zjistit. Nemusíte se jím ale řídit

V rámci systému Windows můžete měnit velikost systémových prvků docela plynule bez vlivu na výkon systému. Ne všechny aplikace sice fungují správně a vypadají hezky s jinou hodnotou než 100%, ale systém si můžete trochu doladit.

Na systému MacOS je to trochu horší. Bez vlivu na výkon můžete jet v základním režimu bez škálování, nebo v režimu Retina, který spojí čtyři pixely do jednoho. Dostupné rozlišení pak bude poloviční, ale s jemnějším podáním hran a vyhlazených písmen. Odpovídá to nastavení 200% v systému Windows.

Monitor 28“ s rozlišením 4K tak pro MacOS může sloužit jako pohodlný FullHD monitor s jemněji prokreslenými hranami bez viditelných pixelů. Jiné škálování už na MacOS počítá grafická karta, což se promítne do nižšího dostupného výkonu třeba při rendrování videa.

A ještě upozornění, pokud vybíráte monitor ke staršímu (řekněme více jak pět let) počítači či notebooku. Může se totiž stát, že budete mít problémy s rozlišením nad 2560 × 1440. Na vině nebude váš nový krásný 4K monitor, ale staré standardy počítače.

Jak moc záleží na typu panelu? Je lepší IPS, nebo VA? Pokračujte k další části článku.

Jaký typ panelu u monitoru vybrat?

I dnes si ještě můžete koupit monitor s panelem TN, ale nedělejte to. Nejsou ani levnější či rychlejší než jiná konkurence a tak nemají žádný smysl. Nejširší nabídka monitorů od levných po extra drahé používá panely typu IPS (případně PLS, ADS), které dokážou nabídnout přesné podání barev. Při pohledu ze stran se jen snižuje kontrast – barvy mírně blednou a obraz se zesvětluje. Tyto panely jsou dnes použitelné i pro rychlé herní monitory. Hlavní nevýhodou IPS je nižší kontrast okolo 1000:1 se světlejší černou plochou, byť i tady už existují výjimky.

Výrazně lepší kontrast (orientačně 3000:1) a živější barvy nabídnou panely typu VA (případně PVA, MVA). Ty ale zase při pohledu z úhlu mění odstín barev, což je poznat, i když sedíte přímo před větším plochým monitorem. Proto se VA panely používají u prohnutých širokoúhlých monitorů, kde váš pohled dopadá i na krajích pod téměř kolmým směrem a barvy se tak nemění. Panely VA se také většinou řadí k těm pomalejším – pomaleji zvládnou změnit obraz a nedoporučují se pro náročné hraní. Byť samozřejmě existují drahé herní VA výjimky.

Nyní se už ve větší míře objevují panely OLED, které buď vycházejí z televizorů, nebo jde o drahé profesionální panely. OLED nabídne dechberoucí kontrast, intenzivní barvy a nejrychlejší obnovu obrazu. U OLEDu si ale musíte dát pozor na vypálení obrazu. Nemusíte se jej vyloženě bát, stačí používat monitor v tmavém režimu operačního systému a zbytečně na něm nenechávat stejný obsah. Nevýhodou OLED je menší maximální jas bílé velké plochy. Bílá stránka ve Wordu přes celou obrazovku bude mnohem více svítit i na základním IPS monitoru než na extra drahém OLED monitoru.

Stručně

• Pro běžnou kancelářskou práci to řešit nemusíte a zvolte si panely IPS nebo VA.
• Pokud chcete kreativně tvořit a oceníte přesné barvy, zvolte si nějaký dražší IPS panel.
• Když vás to táhne více ke konzumaci obsahu jako je sledování filmů a hraní graficky náročných her, více si užijete s VA panelem.
• Pro prohnuté monitory dává větší smysl VA.
• Pro náročné soutěžní hraní zvolte IPS nebo OLED.
• Když hrajete hlavně pro zábavu, VA nebo OLED poskytne z hraní intenzivnější zážitek.

Zdánlivě důležitou vlastností je matný nebo lesklý povrch panelu. Matný lépe rozptyluje dopadající světlo, takže lépe odolá přímému světlu. Lesklý povrch zase poskytne ostřejší pocit z obrazu a rušivé odrazy dokáže potlačit doplňkovou antireflexní vrstvou. Obecně tak u levnějších monitorů oceníte spíš matnou povrchovou úpravu, u dražších jasnějších monitorů se ale nemusíte bát lesklého povrchu, protože s vyšší cenou se často pojí i antireflexní úprava panelu.

V další části článku se zaměříme na obnovovací frekvenci. Má smysl brát na ni ohled?

Jaká obnovovací frekvence?

Jestli si vybíráte monitor pro kancelář nebo kreativní práci, obnovovací frekvenci monitoru řešit nemusíte. Rychlejší monitory s vyšší obnovovací frekvencí sice působí lépe, když třeba plynule posouváte dlouhým dokumentem či webovou stránkou, ale není to nic, co by muselo hrát významnou prioritu při výběru. I základních 60 Hz vám bude stačit. Vše nad tuto hodnotu berte jako příjemný bonus.

Pro náročného hráče je obnovovací frekvence mnohem důležitější. Vyšší frekvence znamená více snímků animace na obrazovce, rychlejší reakci na případného protivníka a ostřejší obraz v pohybu bez rozmazávání.

Není ale třeba se hnát za co nejvyšší obnovovací frekvencí. Běžný smrtelník těžko pozná rozdíl mezi 165 Hz a nějakou vyšší hodnotou. Nejspíš poznáte rozdíl mezi 60 a 144 Hz, ale mezi blízkými hodnotami 144 a 165 Hz se už rozdíly stírají. U vyšších frekvencí navíc začínají hrát roli i limity použitých panelů. Panely pak často vykreslují snímky rychleji, než stačí odeznít ty předchozí, což se projeví rozmazáním a duchy u pohybujících se objektů.

U herních monitorů je užitečná synchronizace obrazu s grafickou kartou. Těmto technologiím se věnujeme v další části článku.

G-Sync nebo Freesync?

U herních monitorů je spíš užitečnější synchronizace obnovy obrazu s grafickou kartou. Standardně monitor posílá obsah snímku z grafické karty na displej svým tempem. Někdy ale grafika ještě nemá hotový celý snímek, takže monitor zobrazí nahoře část nového a dole část starého snímku, což vypadá rušivě jako roztržený obraz.

Ve hře si proto můžete zapnout vertikální synchronizaci (V-Sync), která monitoru nabídne celý předchozí snímek, když ještě není dopočítaný ten nový. Obraz sice nevypadá roztrženě, ale zase se občas cuká, protože vidíte dva stejné snímky za sebou.

Vlevo je obraz viditelně roztržený, vpravo čistý díky synchronizaci

Proto grafické firmy vyvinuly proměnnou rychlost synchronizace obnovy obrazu. Monitor pak dokáže obnovovat obraz v plynulém rozpětí rychlostí třeba od 40 do 165 Hz. Jak grafika dopočítá snímek, monitor si jej vytáhne a zobrazí. Nic se nezobrazí dvakrát a vidět je vždy celý snímek. Obraz je díky tomu plynulý a bez trhání.

Nvidia tuto funkci nabízí jako G-Sync, karty AMD ji označují jako Freesync. Monitory s podporou G-Sync jsou obecně dražší, protože musí mít doplňkový čip, Freesync je proto rozšířenější a dostupnější. Proto Nvidia před časem ustoupila a podporuje na svých grafických kartách i Freesync monitory jako „G-Sync kompatibilní“. Proto s grafikou Nvidie můžete tuto funkci využít i s levnějšími monitory, které udávají jen podporu Freesync.

Pouze v případě, kdy chcete hrát s proměnnou synchronizací hry v HDR, tato kompatibilita neplatí. Potřebujete monitor s označením G-Sync Ultimate pro karty Nvidie a Freesync Premium pro karty AMD.

Monitory bývají plné různých konektorů. Které jsou užitečné a bez kterých se obejdete?

Jaké konektory u monitoru potřebuji?

I levné monitory dnes nabídnou alespoň jeden konektor HDMI. Ještě se sice objevují monitory se staršími konektory DVI nebo VGA (označovaným i jak D-SUB), ale ty využijete jen pro velmi staré počítače.

VGA konektor přenáší jen analogový signál a obraz tak není ostrý, DVI umí i digitální, ale dnes jsou už oba konektory překonané a nelze je doporučit pro připojování monitoru

Myslet na konektor VGA bych vám nejraději zakázal, obraz je z něj rozmazaný a neumí vyšší rozlišení. A pokud máte na grafické kartě jen konektor DVI, redukce na HDMI stojí míň jak sto korun. Nemusíte tak nutně vybírat monitor s konektorem DVI.

HDMI je standardem hlavně u televizorů, notebooků a herních konzolí. Kromě obrazu přenáší i zvuk z počítače

Pokud chcete k monitoru připojovat i herní konzoli, zvolte monitor s konektorem HDMI 2.0 nebo HDMI 2.1 (když chcete hrát ve 4K a 120 Hz na moderních konzolích). Pro herní honzoli uvažujte jen o monitorech s rozlišením 1920×1080 nebo 3840×2160. Jiná rozlišení jsou na konzolích podporována špatně nebo vůbec.

Displayport umí nejvyšší rozlišení při nejvyšší frekvenci. Proto jej doporučujeme pro připojování počítače. Kromě obrazu přenáší do monitoru i zvuk

Pro počítač nejlepší nabídku rozlišení a vysokých obnovovacích frekvencí nabídne konektor Displayport. Pokud to jde, počítač připojujte přes Displayport.

USB-C dokáže přenášet obraz do monitoru, USB data i napájení do notebooku

Jestli máte na notebooku jen rozhraní USB-C, přímo součástí standardu USB-C je i komunikace pro Displayport. Kabel mezi USB-C a Displayport je tak levný a Displayport je i součástí mnohých USB-C doků. Bohužel u levných notebooků USB-C podporuje jen rozhraní USB bez možnosti připojení monitoru, ty pak mají alespoň konektor HDMI.

Konektor HDMI na monitoru podporuje maximální rozlišení monitoru nejméně v 60 Hz. Pokud ale ke 4K monitoru připojíte starší notebook přes HDMI, možná uvidíte plné 4K rozlišení jen v obnovovací frekvenci 30 Hz, což není ani moc na práci natož na zábavu a hraní her. Staré počítače totiž podporují jen HDMI 1.4, zatímco podpora 4K/60Hz je až součástí normy HDMI 2.0. Pokud má tento starší notebook už konektor USB-C, zkuste připojit monitor přes redukci USB-C na Displayport.

Lepší monitory přidávají konektory USB pro pohodlnější připojení periférií jako klávesnice, myši či webkamery přímo k monitoru. Monitor pak musíte propojit dalším USB kabelem k počítači. Protože součástí standardu HDMI a Displayport je i přenos zvuku z počítače, na monitorech najdete i výstup zvuku do sluchátek či reproduktorů.

Dražší monitory pak nabídnou i vstup USB-C, který spojuje obraz, USB a často i napájení do jediného kabelu. Stačí tedy jediný kabel z notebooku a připojíte nejen obraz, ale i USB konektory na monitoru a notebook budete rovnou napájet bez nutnosti připojování napájecího adaptéru.

Pokud to tedy jde, připojte počítač přes Displayport nebo USB-C. Alternativou je pak HDMI. Starší konektory DVI nebo VGA ignorujte a na novém monitoru je nevyžadujte.

Panely monitorů se liší rovněž jasem, který mohou nabídnout. Také to je parametr, na který se hodí brát ohled.

Jak jasný panel mi bude stačit?

Abyste na monitoru něco viděli i za jasného dne, potřebujete hodně svítící panel. Pro práci večer nebo v zatemněné místnosti můžete mít  požadavky na jas menší. Jas se udává v nitech nebo kandela na metr čtvereční (1 nit = 1 cd/m²).  Nemusíte chápat pojem nit nebo kandela, abyste dokázali monitor zařadit podle udávaného jasu.

• Do 250 cd/m² – spíše levnější obyčejné monitory, které za jasného dne nemusí působit komfortně
• Do 350 cd/m² – rozumný základ, který stačí na běžnou kancelářskou denní práci
• Do 400 cd/m² – lepší monitory, které se už dokáží příjemně rozsvítit a jsou dobře vidět i za jasného dne
• Do 500 cd/m² – špičkové monitory, které si často troufnou i na obsah v HDR
• Nad 500 cd/m² – prémiové a tak velmi drahé monitory

Ačkoli mnohé monitory nabídnou nejpřesnější barvy při nastavení jasu na 120 nitů, takový jas je upřímně vhodný jen pro noční práci. Měli byste si nastavit takový jas, který vám osobně bude nejvíce vyhovovat. Jasnější monitor vám dá větší prostor pro vaše nastavení optimálního jasu a nabídne často také kvalitnější panel s přesnějším podáním barev.

A co barvy? V další části článku vysvětlíme pojmy jako sRGB, AdobeRGB nebo HDR.

Nebojte se sRGB, DCI-P3 nebo HDR

Ve specifikacích monitoru často narazíte na pojmy jako „110% pokrytí sRGB“, „Podpora AdobeRGB“ nebo „certifikace DisplayHDR400“.  Míří hlavně na tvůrce vyžadující přesné barvy, aby jimi pečlivě vybraný odstín barvy vypadal pokud možno stejně i na jiných monitorech.

Narazit můžete na tyto standardy:

sRGB – základní barevný prostor pro počítače a webové stránky. Pokud monitor nezvládne ani pokrýt standard sRGB, bude například sytě červená působit spíš jako cihlová a podobně utlumené budou i ostatní barvy. Naopak pokud monitor zbytečně přesáhne prostor sRGB, barvy dostanou přehnaný „radioaktivní“ nádech.

DCI-P3 – širší barevný prostor využívaný pro obsah v HDR, používá se i jako výchozí standard pro počítače a telefony Apple. Díky širšímu prostoru můžete nastavit nejen přesně běžné barvy z prostoru sRGB, ale případně i barvy známé třeba z reflexní vesty nebo syté květiny.

AdobeRGB – Standard vyvinutý společností Adobe, který dokáže ukázat tisknutelné barvy na monitoru počítače. sRGB totiž neukáže všechny barvy, které můžete vytisknout na papír. Rozsahem připomíná DCI-P3, ale s větším odklonem do modrozelených odstínů (třeba barva jehličí na modřínu).

sRGB pokrývá nejméně barev, DCI-P3 přidává intenzivnější zelené, žluté a červené odstíny, Adobe RGB vyhcází z sRGB, ale hlavně rozšiřuje zelené odstíny

HDR – Z filmů na televizorech už několik let známe intenzivní jasné výbuchy a oslňující záblesky, které má na svědomí obsah upravený pro vysoký dynamický rozsah – HDR. Podporu pro HDR najdete i ve spoustě počítačových her, dává tak smysl, aby se nabízely také HDR monitory. Protože ale monitory většinou nenabídnou tak vysoký jas a kontrast mezi černou a jasně bílou, není na nich HDR efekt tak výrazný jako na televizorech.

Kvalitu HDR pak vyjadřuje označení DisplayHDR doplněné hodnotou maximálního jasu.  DisplayHDR400 odpovídá maximálním jasem běžnému monitoru, takže si moc záblesků neužijete. Na DisplayHDR600 už něco poznáte a DisplayHDR1000 dokáže ukázat opravdu jasné efekty.

Označení DisplayHDR400 True Black se používá u monitorů OLED. Díky vysokému kontrastu s temnou černou jsou HDR efekty výrazné, i když maximální jas nepřesáhne 400 nitů.

Některé monitory sice mohou použít z televizí známé lokální řízení podsvětlení, to ale pro běžnou práci na počítači působí rušivě. Pro hraní v HDR tak doporučíme spíše OLED monitory a televizory.

Následující část článku je možná nejdůležitější. Jak tedy poznat dobrý monitor? Doporučíme také online nástroj pro rychlé otestování monitoru.

Jak poznám dobrý monitor?

Základní vysvětlení parametrů máme za sebou, ale jak vy sami poznáte, který monitor bude pro vás ten pravý? Asi nemůžete před nákupem několik dní monitor testovat a třeba si ho i proměřit kalibrační sondou. Monitory ale dokážete rozlišit i podle fotek a stručného přehledu parametrů.

V našem katalogu produktů zbozi.zive.cz/monitory máte na pravé straně filtr.

1. Nejprve si vyberte úhlopříčku a rozlišení.
2. U větších plochých úhlopříček raději volte panel IPS, u prohnutých monitorů se nemusíte bát VA a MVA. Jestli chcete monitor víc na práci, volte IPS, pro hry a zábavu raději VA.
3. U monitorů pro hry si zaškrtněte frekvence 100 Hz a vyšší.

Pak se podívejte na provedení stojanů. I když třeba monitor později přišroubujete na stěnu a dodaný stojan nevyužijete, dá se říci, že obrazově špatné monitory nemívají skvěle polohovatelné a designově propracované stojany. Podle stojanu tak dokážete odhadnout i kvalitu obrazu. Platí také, že opravdu levné monitory ani nedovolují případnou instalaci monitoru na dodatečný držák na stěnu.

U dvou zdánlivě stejných monitorů se zaměřte na vlastnosti v tomto pořadí důležitosti:

1. Udávaný jas. Čím více, tím lépe. Vyšší jas naznačuje i lepší a přesnější podání barev.
2. Maximální pracovní frekvence. I když to nakonec reálně nevyužijete, vyšší frekvence naznačuje modernější a lepší panel. Ale nemá smysl to řešit nad 165 Hz, kde se naopak kvůli rychlosti občas sahá ke kompromisům v obrazu.
3. Provedení stojanu a těla. Monitor vám bude stát na stole a nespustíte z něj oči. Měl by se vám tedy líbit; nebo přesněji nevadit.
4. Nabídka konektorů. Dobré je mít HDMI i Displayport. Více těchto konektorů včetně USB se vždy hodí a málokdy má konektory obsypaný monitor horší obraz.
5. Podpora barevných standardů a HDR. Většina monitorů dnes docela přesně zvládá barevný prostor sRGB. Pokud má nějaký dražší monitor problémy s přesností, je to dané spíše „nadšenějším podáním barev“ nad požadovanou normou než mdlými barvami pod její úrovní. Pokud hledáte přesný monitor, výrobce se často chlubí kalibrací případně certifikací. HDR na monitoru berte jen jako příjemný bonus, jestli ho vážně vyžadujete ve viditelném provedení, výrazně si připlatíte.
6. Bonusová výbava. Zajímá vás zabudovaná kamera, podpora zobrazení více zdrojů současně, přepínání USB mezi dvěma různými počítači (KVM) nebo napájení notebooku přes USB-C? To si rozhodněte dle svého uvážení.

Pokud vám už monitor stojí na stole, nebo si jej prohlížíte někde v obchodě, zkontrolujte si pozorovací úhly. Podívejte se na monitor z levého horního rohu a všimněte si, zda barvy příliš neblednou nebo se nemění.

Je-li monitor připojený k počítači, nastavte si ve Windows pozadí plochy na oranžovou (pravé tlačítko na Ploše, přizpůsobit, pozadí plná barva, „zlatá“ první vlevo nahoře). Z pracovní vzdálenosti před monitorem pak zkontrolujte, zda se nemění podání barvy v rozích, třeba do světlé nebo nazelenalé. U větších plochých monitorů s VA panely se do těchto rohů už díváte pod větším úhlem a to právě mění podání barev.

Takto ostré létající talíře na svém monitoru neuvidíte, dodatečným nastavením monitoru jen můžete rozmazání snížit a najít nějakou kompromisní hodnotu

Rychlost překreslování monitoru si vyzkoušejte v prohlížeči na stránce TestUFO.com/ghosting. Nejsou prolétající obrázky ufona příliš rozmazané? Netáhnou za sebou rušivé tmavé šmouhy nebo naopak před sebou světlou vlnu? Ostře a bez stop to zvládnou jen ty nejlepší monitory, přežijete i s mírným rozmazáním, delší tmavé šmouhy ale naznačují pomalý VA panel, který vám bude časem vadit. Hodí se to hlavně pro srovnání více různých monitorů.

V další části článku najdete nejoblíbenější monitory v různých cenových kategoriích.

Jestli na předcházejících listech bylo hodně informací, zkusíme problematiku výběru monitoru podat ještě jinak:

Jsme nenáročná rodina, která potřebuje nový monitor: Základem jsou 24" monitory Full HD, ale i u nich se vyhněte levným panelům TN. Panely IPS začínají pod hranicí tří tisíc, to je minimum za rozumný základní monitor.

Jsme rodina, kde počítač slouží ke kancelářské práci a občasnému hraní nenáročných her, využívají jej dospělí i děti: Vyberte nejlépe 27" monitor s vyšším rozlišením QHD 2 560 × 1 440 px, s panelem IPS a chtějte výškovou nastavitelnost.

Jsme rodina, kde se kluci dožadují rychlého monitoru, protože ho má Pepík z druhé lavice a prý ho potřebují pro Minecraft: Rychlý monitor sice k tomuto účelu nepotřebují, ale 24" model s vysokou frekvencí stojí skoro stejně, jako běžný 24" monitor. Dětem to neříkejte, a budete za hrdinu.

Chci monitor na kancelářskou a internetovou práci, rýsování, grafiku apod.: Tady může monitor zásadně zpříjemnit a zrychlit práci, takže si na sebe vydělá i dražší model. Pod deset tisíc začínají 32" 4K monitory s tradičním poměrem 16:9, které ale díky 2 160 px na výšku zobrazí mnohem více obsahu. Zejména při práci na webových projektech se to hodí.

Jsem náročnější hráč a chci být pořádně vtažen do děje, ale současně mne neživí hraní Counter-Strike: Zvolte některý z monitorů s poměrem stran 21:9, s prohnutím a s úhlopříčkou 34". Určitě chtějte model s rozlišením 3 440 × 1 440 px. Nepotřebujete tak extrémní grafiku jako pro hraní ve 4K, na druhou stranu modely s rozlišením nižší už jsou příliš „hrubé“. Pokud často potřebujete pro práci dvě okna, tenhle monitor vám je pohodlně dopřeje – jen vertikální prostor není tak velký, jako v předchozím případě.

Chci to nejlepší, na peníze nehledím: Můžete uvažovat o OLEDu, které se začínají na trhu prosazovat. Filtry českých e-shopů prozradí, že je jich zatím do desítky modelů a ceny startují na dvaceti tisících. Nabídnou však bleskovou odezvu, skutečně černou černou a další výhody.

---

Nejoblíbenější monitory s panelem OLED

Další oblíbené monitory s panelem OLED

---

Chci monitor, ke kterému současně připojím i novou herní konzoli: Váš rozpočet vám prozradí, jak velký a dobrý monitor si můžete koupit, pohlídejte si ale přítomnost rozhraní HDMI 2.1 pro využití maximálního potenciálu (4K/120 Hz) a zůstaňte u poměru stran 16:9, jako mají televizory.

V další části článku najdete nejoblíbenější monitory v různých cenových kategoriích.

Nejoblíbenější monitory do 5 tisíc korun

Všechny monitory v této cenové kategorii

---

Nejoblíbenější monitory od 5 do 10 tisíc korun

Všechny monitory v této cenové kategorii

---

Nejoblíbenější monitory od 10 do 15 tisíc korun

Všechny monitory v této cenové kategorii

---

Nejoblíbenější monitory nad 20 tisíc korun

Všechny monitory v této cenové kategorii

Zajímavé monitory

Dell Alienware AW3423DW

Aktuálně nejlepší herní monitor značky Alienware používá panel QD OLED pro dechberoucí herní a filmový zážitek. Více informací najdete v naší recenzi:

---

Samsung Smart Monitor M8

Jestli hledáte nejen monitor, ale i náhradu televizoru, podívejte se na varianty „Smart Monitor“ od Samsungu. Prakticky jde o monitor s funkcemi chytré televize, takže si na něm třeba přehrajete filmy z Netflixu, i když je počítač vypnutý. Nová verze M8 hraje více na styl, M7 více na dobrý obraz. Více informací najdete v naší recenzi:

---

Dell Ultrasharp U4924DW

S úhlopříčkou 49“ je stejně velký jako dva 27" monitory vedle sebe. Má i stejné rozlišení. Tato verze má speciální panel IPS Black s vyšším kontrastem, existuje i levnější verze s normálním IPS. Jestli hledáte hlavně pracovní monitor, tady najdete skvělou plochu, kterou si navíc můžete rozdělit dle potřeby. Více informací najdete v naší recenzi:

---

LG OLED42C21LA

LG v OLED uvedla v roce 2022 menší velikosti svých OLED televizorů. Úhlopříčka 42" je mnohem použitelnější pro práci u počítače a díky přepracovanému stojanu mnohem lépe tento televizor umístíte na pracovní stůl. Výrazně levnější je varianta LG OLED48A23LA (17 990 Kč až 21 940 Kč) s větší úhlopříčkou a nepatrně horším panelem. Větší plocha tohoto televizoru ale už bude trochu žádat kompromisy v ergonomii a stojan není moc pevný.