Jak dobře vybrat herní notebook. Grafická karta je důležitější než procesor

Kdo se potřebuje často přesouvat, nebo nemá na stole tolik volného prostoru, zvolí pro hry raději notebook. Také pokud chcete jen hrát a ne si skládat celý počítač, notebook bude od výrobce správně zapojený, zkontrolovaný a plně funkční od prvního zapnutí.

Co dělá herní notebook herním?

Hrát jednoduché hry můžete samozřejmě i na levném notebooku. Označení „herní“ si zasluhují až notebooky se samostatnými a výkonnějšími grafickými kartami. Jen na nich spustíte i nové graficky náročnější hry s lepším nastavením grafiky v hratelné podobě.

---

Nejoblíbenější herní notebooky

Další oblíbené herní notebooky

---

Herní notebooky také často nabídnou výraznější design, barevné podsvícení klávesnice, případně další světelné efekty. Důležitější je ale lépe dimenzované chlazení, které počítá s dlouhodobějším zatížením, displej, který zvládne i rychlou akci, a případně rozšiřitelnost paměti nebo pevného disku. 

Klepněte na šipku. Na dalším listu vysvětlíme, jaký notebook vlastně potřebujete, pokud jde o výkon

Jaký vlastně potřebuji výkon?

U herního notebooku vždy chcete ten nejvyšší výkon. Ale je vhodné sladit grafickou kartu s rozlišením displeje a procesorem. Reálně herní výkon notebooku nejvíce ovlivňuje použitá grafická karta, v druhé řadě zvolený procesor. Uživatelský zážitek pak zlepší rychlejší pevný disk nebo větší kapacita paměti.

U herního notebooku nejspíš nebudete tolik řešit výdrž. Ani ty nejlepší notebooky v plné herní zátěži nevydrží přes dvě hodiny, ale s moderními procesory dokážete přehrávat film nebo procházet webové stránky klidně k osmi hodinám. Pokud budete mít notebook hlavně na hry, počítejte, že bude trvale připojený do zásuvky.

Herní notebook poznáte podle odvážných tvarů a křiklavých barev. Ale pozor: divoký design nemá nic společného s výkonem.

Samozřejmě existují i těžké nepřenosné notebooky s mizerným výkonem sotva pro kancelář, takové ale najdete jen v těch nejlevnějších patrech nabídky. Stejně tak extrémně výkonné a současně lehké notebooky, ty ale pochopitelně míří na opačný cenový konec.

Na dalším listu probereme procesory. Jejich označení je komplikované a vyplatí se v něm vyznat

Vyznejte se v procesorech

Označování procesorů působí tak zmateným dojmem, že zákazník často rezignuje a volí stylem vyšší číslo je lepší. Z čísla procesoru se ale přesto dá něco užitečného poznat.

Procesory Intel

V případě Intelu máme v zásadě dvě základní rodiny notebookových procesorů. Intel Core a vše ostatní. Procesory Celeron, Pentium a prostě vše, co nemá Core v názvu, je určené pro nejlevnější notebooky, kde výkon procesoru nikdy nebude úžasný. Takový notebook bude fungovat, ale nechtějte po něm nic náročnějšího.

Procesory Intel Core vždy v konfiguraci uvidíte s číselným označením a písmenkem na konci. Například:

Intel Core i7-13800H – jde o procesor firmy Intel, s označení Core výkonnější kategorie i7. Jde o 13. generaci, další tři čísla vás zajímat nemusí a procesor patří do výkonnější rodiny H.

Základní dělení představuje Core i3 jako to levné a méně výkonné, Core i5 jako rozumný základ a Core i7 jako to lepší pro náročné. Pro extremisty tu je pak Core i9. V dražších herních noteboocích můžete narazit i na koncovku HX, což je trochu výkonnější verze varianty H. Popravdě ale třeba různých H variant procesorů Core i5 13. generace nabízí Intel kolem osmi. Do detailních rozdílů se pusťte, jen když jste opravdu zvědaví.

Doporučili bychom uvažovat minimálně o Core i5 a Core i7 brát jako lepší bonus. Core i3 se v herních noteboocích ani neobjevuje. 

Aktuálně na trh míří notebooky s procesory Intel 13. generace. Už ta minulá dvanáctá přinesla novinku v podobě doplňkových úsporných jáder, která výrazně prodlouží výdrž při běžné kancelářské práci nebo sledování filmů. Díky celkově většímu počtu jader také oceníte vyšší výkon třeba při rendrování videa nebo náročnějších činnostech. 

Čistě pro hraní her ale mezigenerační nárůst výkonu procesoru nemusí být tak důležitý. Naopak platí, že díky nastupující generaci je ta předchozí cenově velmi atraktivní. A větší smysl při stejné ceně dává lepší grafická karta než novější procesor. Starší ale stále výkonné notebooky tak nyní seženete výrazně levněji.

Chtějte tedy co nejvyšší číslo generace, ale když bude o jednu nižší než ta aktuální, nic moc se nestane a uspořenou částku raději přesuňte do grafické karty.

Procesory AMD

Značení notebookových procesorů AMD je velmi podobné Intelu, ale AMD si tam přihodilo nějaká specifika. AMD také čísluje generace, používá koncovky H a U a také rozlišuje kategorie 3, 5, 7 a 9, které významem odpovídají u Intelu Core i3, i5, i7 a i9. U nejlevnějších notebooků najdete různé varianty pomalých procesorů AMD, smysl má až řešit notebooky s procesory AMD Ryzen a u herních notebooků ty s koncovkou H, respektive HS či HX.

AMD Ryzen 7 7735HS - procesor firmy AMD s označením Ryzen lepší kategorie 7. Jde o aktuální sérii 7000. Druhá 7 označuje integrovanou grafickou kartu (zde Radeon 680M). Poslední dvojice čísel (zde 35) pak označuje generaci jádra procesoru. Zen 2 (20), Zen 3 (30), Zen 3+ (35) nebo nejnovější Zen 4 (40 a 45). Písmeno H označuje výkonnější verzi pro herní notebooky, doplňující S procesory se sníženou maximální spotřebou pro lepší chlazení. Procesory HX pak zase nabídnou vyšší výkon za cenu nižší výdrže.

Všechny procesory Ryzen obsahují i slušně výkonnou integrovanou grafiku, která je mírně nad úrovní té v procesorech Intel. U herního notebooku s výkonnou grafikou ale většinou tu integrovanou na procesoru nemusíte řešit.

U procesorů Ryzen si musíte dát pozor na větší rozdíly mezi generacemi jader a to i v rámci jedné generace. Na trhu je nabídka Ryzenů od generace 5000 u starších notebooků až po novinky s nastupující řadou 7000. A v řadě 7000 se vám míchají i minulé generace procesorů s novým označením. U nových procesorů řady 7000 bychom doporučili brát poslední dvojčíslí 35 a vyšší. Jde pak už o moderní procesory s podporou pamětí DDR5 a například rozhraním USB 4, které odpovídá rozhraní Thunderbolt u Intelu.

Jestli chcete s notebookem hrát, potřebujete si pohlídat správnou grafickou kartu. Na dalším listu vysvětlíme, jak se liší

Jakou grafickou kartu?

Zejména u levnějších notebooků se vás výrobci budou snažit obalamutit samostatnou grafickou kartou, která prý z notebooku udělá stroj na hry. U notebooků pod 15 tisíc ale samostatná (používá se i označení dedikovaná) grafická karta nic zásadně nevyřeší a grafika přímo na procesoru bude stačit.

V noteboocích má Nvidia prakticky monopolní pozici, co se týče samostatných grafických karet. Pro jednoduchost si tedy seřadíme jen grafiky GeForce od Nvidie.

• GTX 1650 – Nejnižší grafická karta, kterou si troufneme označit jako herní. Díky ní existují herní notebooky hluboko pod 20 tisíc korun. Počítejte s hraním na nižší detaily v rozlišení nejvýše FullHD.
• RTX 2050 – Dodatečně uvedená levná grafika pro zdánlivé zaplnění nabídky. Reálně nedává moc smysl a raději doporučíme jít na vyšší nebo levnější grafiku.
• RTX 3050 (3050Ti) – Nástupci GTX 1650 a 1650Ti, které najdete v širším cenovém rozpětí pod 20 i nad 25 tisíc. Mírně lepší výkon poznáte jen ve hrách, které podporují DLSS,  tedy chytré dopočítávání rozlišení. Hra se počítá pro nižší (rychlejší) rozlišení, které se dodatečně přepočítává na vyšší. Podporují také ray-traycing efekty, ale moc na ně nespoléhejte. Spíše se jimi jen na chvíli pokocháte a zase se vrátíte k nižšímu nastavení grafiky pro plynulejší hraní.
• RTX 4050 – Nástupce RTX 3050, který si občas výkonem troufne i na RTX 3060, je na trhu novinkou. Láká především na vylepšené DLSS, které kromě přepočtu na vyšší rozlišení umí i dopočítávat mezisnímky. V podporovaných hrách tak může vzrůst počet snímků na obrazovce až téměř dvojnásobně. Těchto her zatím moc není, ale budou přibývat.
• RTX 3060 – Nejvhodnější grafika pro pohodlné hraní ve FullHD na vyšší nastavení grafiky s přesahem i do vyšších rozlišení. Díky příchodu série 4000 se objevuje i v levnějších byť starších noteboocích.
• RTX 4060 – nástupce RTX 3060, který nezvyšuje zásadně hrubý grafický výkon, ale hlavně přidává podporu pro novější DLSS s dopočítáním mezisnímků. Troufne si na vyšší rozlišení jak RTX 3060 a při podobné ceně bude rozhodně pro budoucí využití lepší. 
• RTX 3070 (3070Ti) – grafika pro notebooky s jemnějším rozlišením displeje a s příjemně vyšším výkonem, kde si zahrajete i s ray-tracing efekty. Najdete ji v herních noteboocích už pod 30 tisíc korun.
• RTX 4070 – nástupce RTX 3070, pro kterého platí to samé, co píšeme u 4060. Aktuální extrémně zajímavé ceny notebooků s RTX 3070 tolik nelákají si připlatit za vylepšené DLSS a pár dalších drobností.
• RTX 3080 (3080Ti)– pokud na kompromisy příliš nehledíte, budete chtít RTX 3080 případně 3080Ti, která se už nebojí ani hraní v rozlišení 4K. Jen si při výběru notebooku musíte uvědomit, že RTX3080 hodně topí a tak v tenkém notebooku nemusí jet na nejvyšší výkon.
• RTX 4080 – aktuálně nejvýkonnější grafika pro ty nejdražší notebooky. Především odstraňuje výhradu vůči 3080 ohledně nadměrného zahřívání. Pořád jde o extrémně náročnou grafiku, ale díky novějšímu výrobnímu procesu se podařilo lépe zkrotit nadměrné zahřívání. Stejně jako další grafiky série 4000 nabídne dopočítávání mezisnímků, ale tady při tak vysokém výkonu tu už tolik nehraje roli a spíš oceníte nižší nároky na chlazení a tak i hlučnost počítače.

AMD začíná ve větší míře prosazovat vlastní notebookové grafické karty. Jejich označení Radeon RX 6600M, 6700M a 6800M jde vizuálně proti kartám GeForce RTX 3060, 3070 a 3080. AMD se přitom snaží podávat za stejnou cenu vyšší herní výkon. Nvidia ale nabídne vyšší funkčnost díky DLSS pro herní navýšení rozlišení, CUDA pro výpočty a NVenc pro kódování videa. AMD proti nim nabízí své vlastní technologie, ale zatím nemají tak širokou podporu v aplikacích.

Pozor na udávanou spotřebu grafické karty

S grafikami série RTX 3000 Nvidia ustoupila od dřívějších doplňujících označení a stejně se jmenující grafiky mohou mít velmi různý výkon. Občas přímo v parametrech najdete i spotřebu ve wattech, často se pak uvádí v recenzích. Například 80W verze RTX 3080 v tenkém notebooku může být klidně nakonec pomalejší než 130W verze RTX 3060 v tlustém notebooku. Pro tenký notebook s tloušťkou těsně okolo dvou centimetrů se proto jako rozumné maximum doporučuje RTX 3070 respektive 4070.

Co je MUX Switch?

Výkon a výdrž herního notebooku značně ovlivňuje způsob propojení výkonné grafické karty a displeje. Běžně je samostatná grafická karta propojená do grafiky na procesoru, odkud teprve vede výstup na displej. Díky tomu se může výkonná grafika probouzet jen při potřebě vyššího výkonu a notebook se méně zahřívá a vydrží déle.

Propojení přes grafiku na procesoru ale snižuje herní výkon a výstup je omezený možnostmi procesoru. Nepodporuje se třeba proměnná snímková frekvence displeje.

Často je takto propojený i výstup na konektoru HDMI. Přímý výstup rovnou z grafické karty pak najdete na USB-C případně DisplayPortu.

Novější notebooky často nabídnou možnost zcela obejít grafiku na procesoru, trvale zapnout dedikovanou grafiku a za cenu vyšší spotřeby zvýšit o pár procent herní výkon a zlepšit možnosti zobrazení na výstupu. Tato funkce se označuje jako MUX Switch. Různé firmy ji mohou nazývat různě, u Lenova jde třeba o přepínání hybridního režimu, v nastavení ale většinou najdete vynucení dedikovaného režimu. Toto přepnutí bohužel většinou vyžaduje restart počítače.

Kolik by měl mít notebook operační paměti? Pokračujte na další list

Kolik potřebuji paměti?

Nejnižší hodnotu pro herní notebook představuje 8 GB, slušný základ je 16 GB. Kapacita paměti 32 GB bude stačit náročnějším a ještě vyšší hodnoty opravdu potřebuje jen pár nejnáročnějších profesionálů.

Herní notebooky často dovolují dodatečně paměť rozšířit pomocí standardně dostupných paměťových modulů. V tenkých noteboocích je ale většinou paměť jen pevně na základní desce bez možnosti změny.

Paměti jsou schované uvnitř notebooku, přesto se někteří výrobci věnují jejich designu. Při výběru se však soustřeďte spíše na parametry.

Obecně tedy požadujte nejméně 8 GB a případných 16 GB berte jako příjemný bonus, se kterým získáte rozumnou rezervu. U herního notebooku stačí 8 GB pro jednu spuštěnou hru bez dalších aplikací na pozadí. Tedy bez nahrávání nebo streamování dění na obrazovce nebo vykládání si s kamarády přes hlasový chat. Tedy čistě pro hraní 8 GB stačí, ale raději se ujistěte, že jde paměť případně doplnit.

Technologii pamětí řešit nemusíte

Když v přehledu parametrů u kapacity paměti uvidíte i označení DDR4, LPDDR4X nebo DDR5, nemusíte mu věnovat nějak velkou pozornost. Různé technologie pamětí vypadají hlavně hezky na papíře, aby vás přesvědčily, že DDR5 je určitě lepší jak DDR4, ale reálný rozdíl mezi nimi tolik nepocítíte.

Nejnovější paměti DDR5 se objevují hlavně u nových notebooků s aktuálními generacemi procesorů Intel a AMD, ale nárůst výkonu díky novější technologii není tak výrazný. Spíš se prodlouží výdrž celého počítače, na čemž se ale často větší měrou podílí lepší procesor, úspornější displej a další komponenty.

A co disk? Na dalším listu vysvětlime, jaký typ vybrat a jakou by měl mít kapacitu

Jaký disk mi bude stačit?

Systém, aplikace a dokumenty se ukládají na pevný disk. U herních notebooků můžete narazit na dva hlavní typy disků. Dnes nejrozšířenějším je SSD, tedy velmi rychlý disk tvořený jen čipy na malé destičce. Ten chcete. Bude dostatečně rychlý, aby nebrzdil celý počítač.

Naštěstí dnes už prakticky nenarazíte na pomalý otáčející se plotnový disk, označovaný jako HDD. I v počítačích, které ho obsahují, obvykle dostanete i menší hlavní SSD pro systém.

Přechod z HDD na SSD dokáže výrazně urychlit i starší notebook. Pokud si dnes koupíte notebook jen s HDD, zbytečně se budete při jeho používání trápit.

Jaké rozhraní disku?

Když tento bod nebudete řešit, nic moc se nestane. Díky SSD budete práce s počítačem vždy rychlá a spouštění her svižné. 

Aktuálně jsme ale v období přechodu od PCIe 3.0 k PCIe 4.0, které významně zvedne maximální přenosové rychlosti čtení ze zhruba 3,5 MB/s na úroveň 7 MB/s. Dvakrát rychlejší disk vypadá jako důležitý bod při rozhodování, ale v běžném používání jsou rozdíly opravdu jen drobné. Svou roli to ale může mít pro budoucnost, kdy i do Windows přibude podpora přímého propojení grafiky a disku (jak je tomu na PlayStation 5), kdy si hra bude třeba stahovat objemné textury přímo z disku a v průběhu hraní tak odpadne čekání na načtení další úrovně. Tato funkce ale bude vyžadovat novější PCIe 4.0. 

U novějších modelů notebooků s aktuálními procesory je toto rozhraní běžné, u starších ne. Zatím je ale disk připojený přes PCIe 4.0 opravdu více jen příjemný drobný bonus, než nějaká rozhodující vlastnost notebooku a i v budoucnu bude starší disk stále pohodlně stačit.

Jakou kapacitu disku?

V herních noteboocích lze jako nejmenší kapacitu systémového SSD disku označit 256 GB. V notebooku ale pak musí být další disk s mnohem vyšší kapacitou, byť třeba plotnový.

Pohodlí pro kancelář a základ pro herní stroj vyjadřuje 512GB disk. Nebudete se muset krotit a vejde se vám sem už několik her. Hry umístěné na SSD se také budou načítat mnohem rychleji.

Hráči by si také měli zjistit, zda jejich vybraný notebook dovoluje instalaci více než jednoho disku. Díky tomu mohou snadno později rozšířit prostor pro hry či jiná data bez nutné reinstalace systému.

SSD v herních noteboocích lze dnes prakticky vždy uživatelsky vyměnit, případně přidat další disk do volného slotu. 

Na dalším listu najdete, jaký u notebooku vybrat displej a jaké rozlišení

Jaký displej a rozlišení?

V displejích dnes panují zřejmě největší rozdíly, ale pokud nemáte nějaké nadstandardní požadavky, nebudete to muset nějak řešit.

Zlatým standardem je dnes rozlišení FullHD, tedy 1920 × 1080 a technologie IPS. V rámci různých variant IPS roste s cenou notebooku také maximální jas, rozlišení, rozsah dostupných barev a přesnost jejich podání. Kvalitní přesné displeje se začínají objevovat u notebooků s cenami zhruba od 20 tisíc.

Hodnota jasu se uvádí v nitech a platí, že pod 300 nitů bude notebook vhodný hlavně na práci v místnosti. S jasem nad 400 nitů se pak displej dokáže dostatečně rozsvítit i pro pohodlnou práci venku během dne.

Rozsah barev se vyjadřuje procentem pokrytí základního barevného prostoru sRGB případně širších norem jako je NTSC, DCI-P3 nebo AdobeRGB. Dražší notebooky pak zvládnou i HDR, tedy větší dynamický rozsah pro intenzivnější zážitek z filmů a her.

Pro rozlišení vám bude většinou stačit FullHD, ale když bude o něco vyšší, bude to jen dobře. Pro grafiky RTX 3060 a lepší můžeme doporučit i rozlišení 2560 × 1440. Existují notebooky s rozlišením 4K (3840 × 2160), ale popravdě tak vysoké rozlišení v notebooku navíc určeném pro hry nejspíš nevyužijete.

Pokud hledáte notebook hlavně na kancelářskou práci a web, oceníte i displej s jiným poměrem stran, než je základních 16:9 u FullHD. Dnes se u dražších i herních notebooků objevuje 16:10 (1920×1200 nebo 2560×1600).  

Herní notebooky se pak chlubí i rychlostí obnovy displeje. Základních 60 Hz stačí pro kancelářské notebooky, nebo ty s displeji 4K. V rámci herních notebooků obvykle platí 120 Hz pro levnější horší displeje a 144 Hz pro barevně věrnější displeje. Vyšší standard představují 165Hz panely. Existují i notebooky s rychlostí obnovy 360 Hz, ty ale míří spíše na herní profesionály, kteří si hraním počítačových her vydělávají. Reálně vám bude stačit 144 Hz nebo 165 Hz.

U herních notebooků často narazíte i na podporu proměnné snímkové frekvence Nvidia G-Sync nebo AMD Freesync. Většinou ji ale využijete jen při přímém propojení grafické karty na displej (funkce Advanced Optimus, aktivní MUX switch).

V prémiové kategorii se ve větší míře už také v noteboocích objevují displeje typu OLED. Nabídnou hlavně skvělé barvy a perfektní kontrast. Vypadají skvěle i ve hrách a nabídnou rychlou obnovu obrazu, ale i tady chtějte více než základních 60 Hz. Před lety trpěly OLED displeje vypalováním statického obrazu, dnes to už ale díky mnoha různým technologiím nepředstavuje problém, který by vás měl nějak trápit.

U displejů notebooku se často hodnotí i povrch, zda je matný či lesklý. Historicky jsou matné displeje lepší pro práci za jasného dne, protože tolik neodrážejí okolí. Na matných displejích ale nevyniknou tak dobře ostré hrany obrazu. U levného notebooku tak raději uvítáte matné provedení, protože jeho displej se nedokáže tak rozsvítit. U dražšího zase nebude lesklé provedení tolik vadit, protože vyšší jas dokáže přeprat případné odlesky.

Máte chtít dotykový displej? Nezbytné to není, když jej ale máte, oceníte to. Bohužel u herních notebooků je to stále vzácná výjimka. 

U notebooku se zaměřte také na klávesnici a touchpad. Pokračujte na další list

Co si hlídat na klávesnici a touchpadu

Výběr vhodné klávesnice a touchpadu se řídí hlavně vašimi subjektivními pocity. Vyloženě průšvihové klávesnice nebo mizerně reagující touchpady dnes ale u notebooků nenajdete. Snad jen v nejlevnější kategorii můžete trochu trpět.

U klávesnice určitě oceníte podsvícení. U stříbrných a bílých klávesnic ale za dne zhorší čitelnost popisků. Místo černých popisků totiž rozsvícením dostanete světlé, které splynou s povrchem kláves.

U klávesnice je důležité, aby prsty vnímaný stisk odpovídal i reálně stisknuté klávese. Potřebujete jistotu psaní, abyste nemuseli kontrolovat, zda se písmenko skutečně objevilo na obrazovce. S tím souvisí i provedení mezerníku, který zkuste stisknout na samém okraji. I na něm by měl pocit stisknuté klávesy odpovídat reálnému stisku klávesy v aplikaci.

Touchpady a klávesnice zaslouží pozornost. Přece jen to budou nejčastější prostředníci mezi vámi a počítačem

U herních klávesnic si ověřte, zda můžete stisknout více kláves současně (zkuste si to třeba na stránce MultiKey Display). U běžných notebooků to není pozorovatelný problém, byť nelze třeba současně stisknout klávesy Q, W a A. Hráči ale ocení, když klávesnice zareaguje i na více než tři najednou stisknuté klávesy.

V případě touchpadu si hlavně vyzkoušejte, zda reaguje v celé ploše, zvládá ignorovat položenou část dlaně s prsty na klávesnici a nemá sklon k setrvačnosti kurzoru po zvednutí prstu. Upřímně se ale touchpadům u herních notebooků nevěnuje taková pozornost, protože se počítá, že většinou budete používat myš.

Na dalším listu poradíme, jaké musí mít notebook konektory

Jaké konektory musí notebook mít

Povinným konektorem, který dnes na notebooku chcete vidět, je USB-C.  Z něj totiž dokážete přes případné redukce dostat i další typy konektorů. Bohužel ale standard USB-C definuje jen tvar konektoru, ne jeho schopnosti. USB-C dokáže zastoupit tyto funkce:

• USB připojení – všechny USB-C konektory se umí chovat jako klasický USB konektor třeba pro připojení myši, flashdisku, nebo konektoru drátové sítě.
• Napájení notebooku – velká většina notebooků s USB-C dokáže alespoň na jednom USB-C přijímat napájení ze sítě. U výkonných herních notebooků ale nedokáže USB-C poskytnout dostatečně silné napájení, tam USB-C stačí jen na kancelářské použití notebooku. Pokud se notebook přes USB-C nezvládne nabíjet, neberte to u herního notebooku za vážný problém.
• Výstup na monitor – Hodně notebooků v rámci USB-C konektoru obsahuje i výstup DisplayPort na monitor. Stačí pak notebook k monitoru připojit jediným kabelem a z monitoru dostane napájení a využijete i USB konektory na monitoru.
• Thunderbolt a USB 4.0 – lepší notebooky s procesory Intel (Thunderbolt) a AMD (USB 4.0) umí často na USB-C využít i rychlé rozhraní, které je až čtyřikrát rychlejší než základní USB. Můžete pak k notebooku připojit externí grafickou kartu, velmi rychlý externí disk nebo dokovací stanici s větší nabídkou rychlejších konektorů.

Ostatní konektory mimo USB-C jsou tak důležité hlavně pro snadné připojování bez dalších redukcí. Naprostá většina notebooků obsahuje 3,5mm konektor jack pro sluchátka s mikrofonem. HDMI konektor usnadní připojení k monitoru, či projektoru, klasické USB oceníte pro flashdisky a další periférie. Občas narazíte i na čtečku paměťových karet, většinou těch v provedení microSD.

Herní notebooky mohou nabídnout konektory na zadní straně, kde nebudou překážet

U herních notebooků by vás mohlo zajímat, ke kterému konektoru je napřímo připojená rychlá grafická karta. Většinou totiž výkonná grafika posílá data skrze základní grafiku na procesoru, což o pár procent zhoršuje výkon a snižuje možnosti. Konektor HDMI je často napojený jen na interní grafiku a teprve v rámci USB-C se dostanete přímo k výkonné grafické kartě. Pokud budete hrát na externím displeji, jeden z konektorů tak nabídne vyšší grafický výkon. Lepší herní notebooky umí přepnout výstup i na vestavěném displeji čistě jen na výkonnou grafiku (funkce Advanced Optimus, případně MUX Switch).

Speciálně u herních notebooků věnujte i pozornost rozmístění konektorů. Vpravo vedle notebooku budete nejspíš používat myš, takže nechcete, aby vám tam překážely kabely nebo foukal jediný výstup horkého vzduchu chlazení.

Trvale budete mít připojené napájení, nejspíš herní sluchátka, myš a možná i drátovou síť pro spolehlivější připojení. Kabely v těchto konektorech by vám tedy neměly při používání překážet.

Na další listu poradíme, na co dávat pozor u těla notebooku

Chlazení na prvním místě

Není důležité, jak je herní notebook barevný nebo tenký či lehký. Především musí uchladit v něm umístěné součástky. Procesor s výkonnou grafikou dokážou spotřebovat i 200W energie, kterou promění na teplo.

Zatímco procesor i grafiku mají všichni výrobci notebooků stejné, jejich znalosti se nejvíce projevují v návrhu chlazení. Předhánějí se v počtu listů na ventilátorech, chytrém chlazení, které využívá svou kapacitu více pro chlazení grafiky či procesoru podle typu zátěže a třeba i v používání nejmodernějších technologií jako je tekutý kov místo teplovodivé pasty nebo obří vapor chamber nahrazující tenké heat pipe pro odvod tepla.

Většinou platí, že se herní notebooky ošklivě nezahřívají v prostoru kolem touchpadu, kde je obvykle akumulátor, a na klávesnici okolo kláves WASD, kde budete mít při hraní nejspíš položenou ruku. Lepší notebooky dokáží udržet snesitelné teploty po celé ploše klávesnice a navíc bez extrémní hlučnosti.

Přesto se u herních notebooků počítá, že při hraní nejspíš budete mít nasazená sluchátka, takže nějaký hluk chlazení se dá prominout.

Často umí notebooky nastavit i tichý režim chlazení, který současně sníží dostupný herní výkon. Pokud třeba nepotřebujete 90 snímků za sekundu a stačí vám 60, často si pohodlně zahrajete i s lepším akustickým komfortem. 

Při pohledu na fotku herního notebooku si hlavně všimněte počtu výdechů chlazení a jejich směru. Chcete výdechy do zadní strany případně do levé strany. Výdech vpravo vám může zahřívat ruku položenou na myši, ale dá se to prominout, pokud je to jen jeden z mnoha výdechů. 

Pokud se displej notebooku při otevírání zanořuje za zadní hranu, horký výdech pak často míří přímo do obrazu na displeji, což se může později vymstít.

Zatímco u běžných kancelářských notebooků se plastová těla objevují jen u těch nejlevnějších, v případě herních notebooků zasahuje plast do mnohem vyšších cenových hladin. U tlustších notebooků, které se nebudou tolik přenášet, to nemusí nutně vadit. Ale i tak nechcete notebook, jehož tělo se při větším tlaku na klávesnici začne prohýbat nebo se podivně kroutí při nadzvednutí.

Jestli ale vybíráte herní notebook jen podle grafické karty za co nejnižší cenu, počítejte s tím, že tělo nebude zrovna robustní a chlazení skvěle účinné a tiché. 

Na další list jsme vybrali další funkce, které jsou u notebooků užitečné

Příjemné bonusy navíc

U přenosného notebooku, který nebude trvale zamknutý pod vaším dohledem, musíte používat zabezpečení heslem. Proto oceníte čtečku otisků prstů, která přihlašování výrazně zjednoduší. Bohužel ani u dražších herních notebooků to není pravidlem. Lze to ale později vyřešit dodatečnou čtečkou otisků do USB konektoru.

Herní notebooky často dovolují lepší nastavení klávesnice. Týká se to třeba proměnného podsvícení nebo různých režimů osvětlení ventilátorů nebo loga na víku. Osobně jsem si u Lenova Legion 7 s osvětlenými výdechy chlazení oblíbil barvu podle teploty procesoru nebo grafiky. Snadno tedy vidím, kdy je vše v chladném zeleném pásmu, nebo kdy grafika už jede na plno v červené zóně a procesor se postupně přidává zatím v oranžovém pásmu.

Často také můžete nastavit některým klávesám nastavit vlastní akce jako makra nebo spouštění aplikací.

Pravidlo „tenký notebook – špatné reproduktory“ už dnes úplně neplatí. U tenkého počítače je samozřejmě složitější dosáhnout plného hlasitého zvuku, ale lepší notebooky dokážou hrát nejen do podložky pro hutné basy, ale i přímo na uživatele pro čistější výšky. Herní notebooky pak často více spoléhají na používání sluchátek při hraní, takže zvuk přímo z reproduktorů nemá prioritu. Díky rozměrnějšímu tělu se ale dokážou dobře rozehrát třeba při sledování filmů.

Mnoho výrobců se snaží zvuk z titěrných reproduktorů zlepšit pomocí softwarového ladění, upřímně to ale nikdy objem a počet reproduktorů nenahradí. Jestli je pro vás zvuk z notebooku důležitý, chtějte hlavně zvuk z okolí klávesnice a pak případně i ze spodní strany notebooku.

Jaký u notebooku vybrat operační systém? Pokračujte na další list.

Jaký operační systém?

Byť se mezi notebooky objevuje systém Windows, MacOS, Chrome OS a Linux, reálně pro herní notebooky dává smysl jen systém Windows. Hrát můžete i na jiných systémech, ale nejvíce her a nejméně problémů vás čeká na Windows. 

U notebooků, kterým chce výrobce stlačit cenu co nejvíc dolů, narazíte i na verze bez operačního systému. U takových notebooků si ale budete muset systém Windows dokoupit, nebo provozovat bezplatný Linux.

Notebooky Apple se systémem MacOS jsou pro kreativní a kancelářské činnosti často mnohem výkonnější než srovnatelné stroje s Windows. Ale co se týče her, je to špatné jak co do nabídky tak výkonu. Pokud si už kvůli nějakému jinému důvodu Macbook pořídíte, trochu si na něm i zahrajete. Jako primárně herní notebook ale nelze počítače s MacOS doporučit.

Na posledním listu najdete nejoblíbenější notebooky v různých cenových kategoriích.

Nejoblíbenější notebooky s cenou 15–20 tisíc

Jsou zde rozumné kancelářské stroje se slušnými parametry. Objevují se i první tzv. herní notebooky, ale jen s pomalejšími grafickými kartami, které vás tolik nevytrhnou, nebo s malými disky, na které se vám nevejdou hry.

Všechny notebooky v této cenové kategorii

---

Nejoblíbenější notebooky s cenou 20–30 tisíc

Pohodlné kancelářské lehké notebooky s dobrou výdrží a výkonem. Tady už také najdete přesné kvalitní displeje s vyšším jasem. Je to také výchozí zóna pro herní notebooky s výkonem pro hraní na displeji FullHD.

Všechny notebooky v této cenové kategorii

---

Nejoblíbenější notebooky s cenou 30–50 tisíc

Výborné kancelářské notebooky se špičkovými parametry. Začínají tu také výkonnější notebooky značky Apple s operačním systémem MacOS. Herní notebooky z této kategorie nesahají k mnoha kompromisům a můžete si vybírat, který z jednotlivých parametrů bude pro vás důležitější.

Všechny notebooky v této cenové kategorii

Nejoblíbenější notebooky s cenou nad 50 tisíc

Ty nejlepší notebooky, kterými se firmy chlubí na výstavách a definují trendy pro další roky. Lehké notebooky jsou už z prémiových unikátních materiálů a s výbavou na chlubení. Výkonné notebooky pak osloví i náročné profesionály s požadavky na vysokou kapacitu operační paměti nebo špičkový výkon procesoru i grafické karty.

Všechny notebooky v této cenové kategorii