Nejsou to procesory ani grafické karty. Disky SSD jsou tou komponentou počítače, která zlepšuje své parametry zdaleka nejrychlejším tempem. Možná vás ale překvapíme: ne vždy přinese honba za nejvyšší rychlostí tak zásadní zlepšení.
SSD jsme v Computeru začali testovat v roce 2010, kdy se tato zpočátku nedůvěryhodná technologie začala v počítačích objevovat. V té době největší disk nabídnul kapacitu 256 GB a stál dvacet tisíc, cena megabajtu se pohybovala okolo hranice 80 Kč.
V grafu si můžete prohlédnout, jak se u SSD vyvíjely průměrné ceny za 1 GB kapacity
S odstupem času víme, že jsou to právě SSD, které ruku v ruce s vícejádrovými procesory zásadně zrychlily jakoukoli práci s počítačem. Například osm let starý notebook, pokud je vybaven dobrým procesorem a alespoň 4 GB RAM, po výměně HDD za SSD neuvěřitelně ožije. I dnes poslouží ke kancelářské činnosti či účetnictví bez toho, aby si uživatel rval zešedivělé vlasy.
Současně platí, že málokterá technologie tak výrazně zlepšuje své parametry rok co rok. Každé nové komunikační rozhraní dokázali výrobci výkonově zahltit nejpozději za tři roky a platí to i nyní pro nejnovější disky s rozhraním PCIe 4.0, jehož teoretické maximum leží na hranici 8 GB/s v obou směrech. Výrobcům stačily pouze dvě generace disků: první nabídla rychlosti čtení do 5 GB/s, druhá generace se již opírá o strop.
V tomto článku radíme, jak správně vybrat disk SSD. Na následujícím listu se zaměříme na dříve nejrozšířenější formát 2,5" a rozhraní SATA. Klikněte na šipku.
Zpátky do minulosti
Než se dostaneme k současným úložištím, podívejme se ještě do minulosti na dlouhá léta nejrozšířenější formát 2,5" a rozhraní SATA.
Tato SSD jsou z pohledu technologií upřímně naprosto nezajímavá, rozhraní SATA 6 Gb/s maximální rychlostí okolo 550 MB/s saturovala SSD již v roce 2012. Od té doby se samozřejmě zlepšovaly další parametry, zejména se zrychlovala práce s malými soubory, nicméně rychlosti sekvenčního čtení a zápisu dlouhých devět let nerostly a už ani neporostou.
Tyto disky také přestávají být atraktivní z pohledu ceny a kapacity, rozdíly proti levnějším diskům NVMe se stírají na minimum.
Nejoblíbenější SSD s rozhraním SATA
Další oblíbené disky z této kategorie
Tato SSD zůstávají volbou pro ty, kdo chtějí super levný kancelářský počítač s malým úložištěm, kde svým výkonem stačí. Druhým případem jsou starší notebooky, u kterých dává výměna starého mechanického disku za SSD ohromný smysl. A to nejen z pohledu rychlosti, ale i životnosti – osm let staré disky v noteboocích rády odcházejí.
Rozhodování, které 2,5" SSD zvolit, se smrskne spíše na volbu typu pamětí než na precizní výběr řadiče a dalších vlastností. Ostatně spousta výrobců už ani typ řadiče neuvádí a stále častěji se neobtěžují uvést ani typ použitých pamětí.
Computer doporučuje
Crucial MX500 500 GB: Kvalitní a výkonný disk s pětiletou zárukou a dlouhou životností, vhodný do staršího notebooku. Vyrábí se i v kapacitě 4 TB s cenou pod deset tisíc.
Rada při výběru takového disku je prostá: vybírejte modely od ověřených výrobců, kteří důsledně uvádějí všechny parametry a nabízejí třeba i delší záruku. I u těchto disků byste měli preferovat paměti typu TLC.
Pokud výrobce nabízí disk z nejnižší cenové kategorie a typ pamětí neuvádí, lze se oprávněně domnívat, že jde o QLC. V rámci rozhraní SATA nebudou tyto disky zejména ve čtení nějak zásadně pomalejší, kratší životnost už ale může vadit a ušetřené dvě či tři stovky proti kvalitnějšímu modelu nejsou úsporou na správném místě.
Na dalším listu se budeme věnovat moderním SSD do slotu M.2 s rozhraním PCIe.
Rychlé modely: PCIe 3.0, nebo už 4.0?
V rámci moderních SSD do slotu M.2 s rozhraním PCIe 3.0 a 4.0 je situace mnohem zajímavější. Nahlédnutím do našeho velkého testu zjistíte, že současné špičkové modely opět nasytily kapacitu rozhraní PCIe 4.0, které ale stále není samozřejmostí na všech deskách.
U AMD najdete PCIe 4.0 u čipsetů X570, B550 a novějších, levný A520 a starší generace nabízí pouze PCIe 3.0. U nové šestistovkové řady je situace méně přehledná: B650 umí jen PCIe 4.0, vylepšená verze B650E ale nabídne PCIe 5.0. Čipset X670 má PCIe 5.0 pro SSD, ale ne pro grafiku, obojí zvládá až čipset X670E.
U Intelu je situace složitější: čipsety Z590 a B560 (plus pouze Z490 z předchozí generace) podporují PCIe 4.0, nejlevnější H510 má pak PCIe 4.0 pouze pro slot grafické karty. Slot M.2 je jen PCIe 3.0. Podmínkou je samozřejmě spřažení s procesorem Intel řady Rocket Lake. Nejnovější řada čipsetů již podporuje PCIe 5.0
Výrobci notebooků nejprve nabízeli PCIe 4.0 SSD až v dražších konfiguracích, nyní se postupně dostávají do levnějších konfigurací.
Computer doporučuje
Patriot Viper VPN110: PCIe 3.0 SSD s kvalitními TLC pamětmi, kvalitním chladičem a pětiletou zárukou.
Samsung SSD 980 1 TB: Mírně dražší PCIe 3.0 SSD, zato s takřka maximálními rychlostmi čtení i zápisu, dlouhou životností a pětiletou zárukou.
Současným trendem je vydávání levnějších SSD s rozhraním PCIe 4.0, které výkonem překonávají PCie 3.0 a obvykle se zastaví na sekvenčním čtení rychlostí 5 GB/s. Levná PCIe 4.0 SSD cenou již konkurují lepším SSD s PCIe 3.0. Zatímco dříve základní PCIe 4.0 SSD vynikalo nad kvalitním PCIe 3.0 právě jen rychlostí sekvenčního čtení, aktuální modely jsou rychlejší ve všech ohledech.
V nejlevnějších PCIe 4.0 SSD se objevují paměti typu QLC. Někteří výrobci se typem paměti nechlubí, což je spolu s nízkou cenou a nízkou udávanou výdrží indicií k použití těchto pamětí. Rozdíl v ceně v kapacitě 1 TB není proti konkurenci tak zásadní. V kapacitách vyšších už ale ano a je pravdou, že za cenu špičkového PCIe 4.0 1TB SSD s TLC můžete sáhnout po PCIe 3.0 2TB disku s QLC. Pokud bude takový disk sloužit spíše pro čtení než pro častý zápis velkého množství dat, nemusí jít o špatnou volbu. Typickým příkladem jsou opět hráči, kteří instalují novou hru jednou za měsíc.
Computer doporučuje
WD Black SN770: Jeden z nejlevnějších PCIe 4.0 SSD s kvalitním TLC pamětmi od sandisku, přitom s velmi dobrým výkonem. Cena je dána DRAM-less architekturou, takže se nehodí do PS5.
Gigabyte Aorus Gen4 7000 1 TB: Vítěz našeho velkého testu a v současnosti nejrychlejší SSD na trhu. Přitom s kvalitním chladičem.
Špičková PCIe 4.0 snesou opravdu hrubé zacházení, tedy zápis velkého množství dat před opotřebením buněk. A to i v případě paměťových čipů TLC. Výrobní technologie se stále zlepšuje a tzv. 3D/V-NAND struktury umožnily zůstat u větší výrobní technologie tranzistorů, které vydrží vyšší počet přepsání.
I proto se dnes objevují u disků údaje TBW (Total Bytes Written – objem zapsaných dat) nad hranicí 1 000 TB u 1 TB verze. Stále ale musíte mít na paměti, že jde o „dobrovolný“ údaj výrobce, který navíc nelze objektivně změřit. Nemusíte se proto rozhodovat mezi dvěma disky jen na základě tohoto údaje.
Výbava disků SSD je velmi podobná, ale přesto jsou věci, na které má smysl dát si pozor. Klikněte na šipku.
Výbava SSD a zahřívání
V případě SSD se o nějaké výbavě v podstatě nedá hovořit. Nejlevnější disky bývají tzv. DRAM-less, tedy bez vyrovnávací paměti. Přesněji řečeno, malou vyrovnávací paměť má přímo v sobě řadič a SSD využívá operační paměť počítače. To má dopad na výkon, nicméně jak jsme ověřili v našem velkém testu, výrobci si s absencí paměti poradili dobře a v praxi nejsou rozdíly zásadní.
Takzvaným DRAM-less SSD by se ale měli vyhnout majitelé PlayStationu 5, kteří si chtějí rozšířit kapacitu. Protože tento systém neumožňuje, aby si SSD vyhradilo kousek operační paměti, je úbytek výkonu zásadnější. Opět ale nejde o parametr, kterým by se výrobci chlubili, je třeba zabrousit třeba na náš velký test.
Zajímat byste se měli o podporu šifrování. Pokud data na discích šifrujete (a typicky na firemním notebooku či počítači s citlivými daty byste měli), upřednostněte disky, které hardwarové šifrování podporují. Šifrování lze aktivovat i na discích bez hardwarové podpory, to však následně provádí procesor a dochází ke ztrátě výkonu – byť na moderních procesorech jen zanedbatelně.
Computer doporučuje
Kingston KC3000 1 TB: Vynikající a rychlé SSD využívající nejmodernější řadič Phison E18 a 176vrstvé paměti od Micronu. Pětiletá záruka a velmi příznivá cena z něj dělají dobrou koupi.
U nejmodernějších rychlých PCIe 4.0 SSD ale musíte striktně dbát na dobré chlazení. Většina rychlých disků je už z výroby vybavena pasivním chladičem, a pokud není, měli byste jej dokoupit a nainstalovat. Rychlé disky mají své místo nejblíže procesoru, kde mohou být ofukovány procesorovým větrákem (pokud nemáte vodníka).
Problém může nastat ve stísněných noteboocích. Zde se honba za nejvyšší rychlostí nemusí vyplatit, protože přehřátý disk obvykle sníží svoji rychlost. Bohužel výrobci spotřebu disku udávají jen málokdy.
Na dalším listu se věnujeme přenosovým rychlostem disků SSD.
Důležité jsou rychlosti
U SSD nenajdete mnoho parametrů. Výrobci se chlubí zejména sekvenčními rychlostmi čtení a zápisu. Z našich testů vyplývá, že těchto hodnot bez problémů dosahují, takže mohou být určitým vodítkem při výběru. Pokud disk používá stejný typ pamětí, není důvod nezvolit za stejnou nebo mírně vyšší cenu disk rychlejší.
Pokud se zanoříte do tabulky z velkého testu SSD v Computeru 7/22, zjistíte, že disky rychlejší v sekvenční práci až na výjimky rychleji pracují i s malými soubory, což je pro běžné použití ještě důležitější parametr. Vždy je samozřejmě lepší vybírat SSD na základě recenzí a testů, pokud ale není zbytí, jako základní vodítko k výběru a výhodnosti disku udávané sekvenční rychlosti pomohou.
Pro uživatele, kteří musejí kontinuálně zapisovat desítky gigabajtů dat, je důležitým parametrem velikost cache SLC a rychlost zápisu po jejím vyčerpání. Pro připomenutí: Pokud se paměťová buňka chová jako SLC (dva napěťové stavy), je zápis do ní mnohem rychlejší než do paměti TLC (8 napěťových stavů), ba dokonce QLC (16 napěťových stavů). Představte si to jako nádobu s vodou: nalít prázdnou/plnou je mnohem rychlejší, než přesně odměřovat jednu ze 16 hladin vody.
Některé špičkové disky dokážou zapisovat plnou rychlostí na celou kapacitu disku, většina zvládne před zpomalením zapsat desítky i nízké stovky gigabajtů dat. Na tento limit dosáhnete třeba jen při kopírování stogigabajtové hry z SSD právě na jiné SSD. Narazí případně i videotvůrci, kteří z natáčení přivezou půl terabajtu surových dat a potřebují je uložit ke zpracování.
Se zpomalením se většina uživatelů v případě prázdného nového disku vůbec nesetká. Pamatujte ale, že kapacita SLC cache klesá s mírou zaplnění.
Na dalším listu mimo jiné píšeme, jaká bude budoucnost s PCIe 5.0, které zvojnásobí přenosovou kapacitu.
Nezastavujeme, zrychlujeme dál!
Pokud jsme na začátku psali, že výrobcům stačily pouhé dvě generace disků pro zahlcení PCIe 4.0, pak vězte, že u právě nastupujícího rozhraní PCIe 5.0 bude situace ještě veselejší: PCIe 5.0 opět zdvojnásobí přenosovou kapacitu, teoretické maximum tak leží na 16 GB/s. A podívejte, Marvell a Phison již nyní hlásí, že mají připraveny řadiče schopné nabídnout rychlost čtení až 14 GB/s. PCIe 5.0 bude zastaralým rozhraním hned v den vydání!
Honba za maximálními rychlostmi ale není v případě SSD až tak důležitá. Současné operační systémy, programy, ba ani hry často nedokážou potenciál těch nejrychlejších disků využít. Situace by se ale měla změnit s rozšířením podpory technologie DirectStorage.
Rychlost SSD v praxi
Start Windows 10:
- SATA 2,5" SanDisk Extreme 512 GB MLC: 19,6 s
- PCIe 3.0 Patriot Viper VP100 1 TB: 14,2 s
- PCIe 4.0 Patriot Viper VP4300 2 TB: 13,9 s
Nahrávání pozice ve hře Witcher 3 Wild Hunt:
- SATA 2,5" SanDisk Extreme 512 GB MLC: 4,2 s
- PCIe 3.0 Patriot Viper VP100 1 TB: 3,8 s
- PCIe 4.0 Patriot Viper VP4300 2 TB: 3,8 s
Starší disky SATA nacházejí stále uplatnění v extrémně levných kancelářských sestavách, anebo při oživení starého notebooku. Naopak levné vysokokapacitní verze jsou dobrou volbou pro hráče, kteří požadují rychlejší start nenažraných her.
SSD ve verzi PCIe 3.0 je optimální z pohledu ceny a výkonu. Start systému, programů či načítání her se proti SATA ještě zrychlí. Ty nejlevnější modely s QLC mají smysl jen v kapacitě 2 TB a pouze jako vedlejší nesystémový disk, typicky hry.
PCIe v nejrychlejší verzi 4.0 ocení tvůrci, fotografové a zejména filmaři, kteří potřebují přehazovat desítky gigabajtů dat. I oni ale musejí pamatovat na to, že aby využili maximální rychlost zápisu, musejí mít i rychlá zdrojová média. Vzhledem k vysoké zátěži doporučujeme nešetřit a zvolit raději dražší disky s delší udávanou životností.
Disky SSD používají také nejnovější herní konzole. Oba dva hlavní výrobci ale zvolili odlišné strategie – viz následující list článku.
SSD pro herní konzole
Nejnovější generace herních konzolí zvolily odlišnou strategii: Microsoft šel cestou proprietárního řešení, a tak je momentálně na trhu jediný disk Seagate Storage Expansion Card, a to s kapacitou 1 TB za poměrně vysokou cenu 5 400 Kč.
Sony zvolilo lepší cestu. Zpřístupnilo standardní slot M.2, do kterého lze teoreticky vložit jakékoli SSD s PCIe 4.0.
Sony vydalo stručnou tabulku požadovaných parametrů a vyjma moderního rozhraní by použité disky měly mít rychlost čtení minimálně 5,5 GB/s. Jak ale vyplývá ze zkušeností našich i ostatních hráčů, PS5 zkousne i výrazně pomalejší, tedy levnější SSD, a to bez výraznějšího dopadu na rychlost spouštění her či nahrávání pozic. Raději se ale vyhněte modelům DRAM-less.
Při výběru SSD pro PlayStation si dejte pozor na pasivní chladiče. Jak je patrné ze schématu, horní pasiv by neměl být vyšší než 8 mm.
Na posledním listu článku najdete nejoblíbenější interní disky SSD v různých kategoriích podle kapacity.
Nejoblíbenější disky do 512 GB
Další disky v této kategorii
Nejoblíbenější disky 512 GB až 1 TB
Další disky v této kategorii
Nejoblíbenější disky 1–2 TB
Další disky v této kategorii
Nejoblíbenější disky nad 2 TB
Další disky v této kategorii
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
