V USA se sahá k marketingovým zbraním nejtěžšího kalibru; u nás zatím ticho po pěšině.
Pro Internet platí výstižné úsloví „konkurence je daleko jenom jedno kliknutí myši“; několik let řádění zlaté internetové horečky v USA ale ukazuje, že toto pořekadlo lze úplně obrátit. Obrácené pořekadlo by tak mohlo znít „není cesty, jak upozorníš na novou internetovou aktivitu“. Množství internetových firem, firmiček a projektů totiž v USA roste astronomickou řadou a každá další má mnohem menší šanci se uchytit než ty předchozí. To, že konkurence je daleko „jeden klik myši“, má za následek vlastně jakousi „superkonkurenci“ – projektů je tolik, že i specializovaní tržní analytici ztrácejí přehled. Bujení internetových projektů je navíc vydatně hnojeno rizikovými investory, kteří zatím ještě pořád ochotně vkládají peníze i do velmi málo nadějných projektů, protože jeden projekt, který nakonec bude
velkou výhrou, umí zaplatit 99 dalších projektů, které ztroskotají.
Zatímco před pár lety svět nadšeně přivítal každou novou povedenou věc na Internetu, jsou dnes všichni „přejezení“. Můžeme to přirovnat k situaci, kdy se v miliónovém městě objevují kina se vstupem zadarmo. Prvních deset bude nadšeně vítáno, každé se bude specializovat na jiné druhy filmů a jiné publikům a všechna si najdou pravidelné, loajální diváky. Představme si, že jich pak bude každý den vznikat pět, pak deset, potom dvacet – třeba jako maličké promítací místnůstky u lidí doma. Velice brzy „dojdou témata“ a o nově vznikající sály nebude naprosto žádný zájem, budou ignorovány. V této pozici jsou dnes nové internetové firmy, které nemají mnoho na výběr: buď se spojí s někým velkým a proslulým (ale to se podaří pár vyvoleným), nebo nechají situaci „vyhnít“ (to se jistě velmi nebude líbit jejich investorům), anebo se rozhodnou přitvrdit, a i když je jejich podnikání tak jako tak ztrátové, budou silně investovat do propagace, nejlépe šokujícího stylu. Což stále častěji dělají.
Jak uvedl deník News.com, používají tyto firmy často takzvaný „gerilový marketing“, tedy agresivní marketingový postup, který sám o sobě zaujme či šokuje, přičemž není příliš důležité, co propaguje (u nás něco podobného prováděl např. Benetton). Deník uvádí příklady – jedna firma znázorňuje svoje logo jako „vyčurané do sněhu“, což je samozřejmě pro prudérní Američany docela šokující. Jiná rozhodila po New Yorku deset tisíc peněženek zdarma, a když je chtiví lidé zvedli a otevřeli, našli tam výzvu k používání internetového webu zaměřeného na charitu (žádajícího charitativní příspěvky). Jiné firmy rozdávají zdarma velká množství slevových nákupních kupónů a kreditů pro nákupy zdarma na svých stránkách, protože v záplavě tisíců internetových obchodů je to jedna z posledních možností, jak získat zákazníky.
Vyplácí se tato reklama? Spíše se dá říci, že internetové podnikání je zatím všeobecně tak jako tak neziskové, takže tato otázka moc nemá smysl. Pokud si internetové firmy kladou jako podnikatelské cíle ne zisk, ale dosažení návštěvnosti, pak se tato reklama může vyplácet – návštěvnost určitě zvýší. Je otázka, nakolik a dokdy: konkurent může trumfovat reklamou ještě brutálnější. Jiná cesta ale zatím stejně není – internetová adresa („.com něco“) na vás v USA blafe tisíckrát denně ze všech možných i nemožných médií, od televize po samolepku na pomeranči. Analytici z Jupiter Communications tvrdí, že v loňském roce internetové firmy utratily čtyři miliardy dolarů za propagaci mimo prostředí Internetu; je možná dobré si to srovnat s penězi, které kamenný svět utrácí pro propagaci na Internetu: jedná se o velmi podobné číslo. Co Internet kamennému světu vzal, to mu zase dal.
Podobné náznaky se v českém Internetu objevují zatím pouze v prostředí Internetu; jsou to ony známé „falešné“ reklamní kampaně, kdy na vás z banneru kývá atraktivní dívka a chce po vás, abyste s ní strávili čas; vy po kliknutí zjistíte, že jste se ocitli na webu, kde se píše cosi o počítačích. Je to ale taková „guerilla po česku“, mírná a neškodná. Americký internetový marketing k nám podle našeho názoru nikdy nedorazí: zdejší trh nemá šanci být tak krmen investorskými penězi jako trh americký, a navíc v době, kdy se český Internet dostane do opravdového varu, bude už mnoho věcí jasnějších, v Americe bláznivá internetová horečka pomine a dostane se do normálnějších dimenzí.