Metodika pro testování chladících prvků počítačových sestav.
K testování chladičů procesorů používáme Intel Pentium 4 3,6 GHz HT s jádrem Prescott. Ten dokáže vyrobit až 130 wattů ztrátového tepla. Chladiče pro grafické karty testujeme na výkonném Radeonu X1900XT se základními takty 621 MHz pro jádro a 720 MHz (1,44 GHz efektivně) pro paměti.
Jak chladiče grafických karet, tak i chladiče procesoru hodnotíme ve třech oblastech: výkon, hlučnost a ergonomie, z nichž jsou nejdůležitější první dvě. Proto tyto parametry představují celých 80 % z celkového hodnocení. Ostatní méně důležité atributy jako například kompatibilita s grafickými kartami nebo paticemi pro procesory, složitost instalace či možnost výměny standardního ventilátoru jsou hodnoceny pod položkou ergonomie s celkovou váhou 20 %.
Předpokladem pro získání věrohodných čísel je nutné test provádět v reálných, běžně nastávajících podmínkách, tedy v uzavřené počítačové skříni. Teplota okolního vzduchu je po celou dobu testování stejná – 24 ºC. V použité skříni odvádí teplý vzduch velmi tichý ventilátorem o rozměru 92 mm. Všechna měření probíhají na základní desce MSI 945P Platinum.
Jak již označení procesoru (HT) napovídá, jedná se o procesor s funkcí Hyper-Threading, a proto je nutné tomuto faktu přizpůsobit i metodiku testování. V praxi se jedná o maximální možné vytížení obou virtuálních procesorů. To probíhá spuštěním dvou instancí programu Prime 2004 0.30 běžících na operačním systému Windows XP Professional EN (SP2). K odečítání teplot a taktéž k regulaci otáček ventilátoru velmi dobře slouží SpeedFan verze 4.31. V případě grafických karet se o maximální vytížení karty stará program rthdribl v.1.2 se všemi nastavitelnými efekty.
Prvním krokem je vždy změření a následné zaznamenání teploty při plné zátěži procesoru nebo grafického čipu s maximálními možnými otáčkami ventilátoru. Poté jsme prověříme chladící účinek při středních otáčkách, které jsou vypočítány jako průměr maximálních a minimálních otáček. Následně snížíme otáčky ventilátoru na minimum. Zejména při nejnižších otáčkách ventilátoru je u testování procesorových chladičů nutné pomocí programu ThrottleWatch pozorně sledovat, zda nedochází k umělému snižování výkonu vkládáním prázdných instrukcí (tzv. throttling).
Menší váhu v hodnocení mají hodnoty teplot při nulové zátěži procesoru. V neposlední řadě jsou pomocí bezdotykového infračerveného teploměru zjištěny teploty mosfetů a čipové sady. U grafické karty se potom jedná o teplotu pasivní části chladiče a zadní strany PCB. Tím prakticky ověříme, zda dochází k ochlazování okolních komponent, které jsou mnohdy velmi horké.
Případné výkonnostní rezervy chladičů ověřujeme při přetaktování. Procesor nejprve přetaktujeme na frekvenci 3,8 GHz a poté při nepatrném zvýšení napětí i na hodnotu 4,0 GHz. U grafické karty zvyšujeme takty nejprve na hodnoty 640/740 MHz a poté ještě výše na 658/765MHz. Všechny teploty jsou samozřejmě odečteny až po jejich řádném ustálení.
Snad nikdo nestojí o zbytečně hlučné chlazení, a tak našemu hodnocení uniká ani tato stránka věci. Tu měříme při maximálních, středních i minimálních otáčkách větráku ve vzdálenosti 1 cm od chladiče. Při tomto měření úplně odpojíme či dočasně zastavíme ostatní ventilátory. Ve většině případů je totiž hlučnost větráku chladiče nižší než hlučnost okolních větráků a zejména větráku ve zdroji.
V tabulce jsou uvedeny číselné hodnoty naměřené hlukoměrem včetně subjektivního hodnocení. To je důležité zejména případě, že ventilátor vydává abnormální zvuky, které hlukoměr samozřejmě v úvahu nebere
