Jak si vyrobit tichý počítač

Vadí vám vysoký hluk vašeho počítače? Rádi byste měli v počítač v ložnici, ale nechcete, aby vás budil? Pojďme se podívat na několik tipů, jak si svépomocí ztišit váš počítač.

Počítač, který po stisku napájení jen decentně pípne a nastartuje systém, aniž by dal o sobě jinak vědět, je jistě snem mnoha uživatelů. Dnešní počítače ale příliš tichostí neoplývají, a tak si musíme pomoci vlastními silami. Ne že by neexistovaly firmy, které se zabývají ztišováním počítačů – asi nejznámější je v tomto Mironet –, ztišení počítačů ale něco stojí a také popravdě není tak zábavné, jako když si je uděláte sami.

Jakmile se rozhodnete ztišit počítač, stojíte před nelehkým úkolem – počítač je plný chrčících a kvedlajících zařízení a najít ten pravý fígl na ztišení dá docela zabrat. Ještě než se pustíte do snižování hlučnosti, musíte si definovat priority, které i tichý počítač musí dodržovat. Prioritou číslo jedna je chlazení – tichý počítač uděláte snadno vypnutím všech větráků, v takovém případě byste ale počítač brzy usmažili, a tak každý váš krok vstříc tiššímu počítači musí obsahovat i řešení účinného chlazení. Stejně tak většinou musíte zapomenout na nějaké výraznější přetaktování počítače, omezení hluku často vyvolává zvýšenou teplotu uvnitř počítače, a proto musíte velmi bedlivě testovat, zda se váš výkonný počítač stačí dobře uchladit.

Než se pustíte do samotných pokusů na ztišení počítače, musíte si sestavit pořadí jeho nejhlučnějších součástí. Bylo by hloupostí ztišovat zdroj, když největší rachot vychází beztak z pevného disku. Nejlepší postup je, že vypnete počítač, otevřete jej a necháte vychladnout. Nyní odpojte pevný disk a jiné mechaniky, odpojte všechny větráky – i na grafických kartách a procesoru. S procesorem musíte pochopitelně zacházet opatrně, procesor pouze s pasivním chladičem bez točícího se větráku se bude rychle zahřívat. Větrák ve zdroji utišíte dočasně tak, že zezadu do větráku strčíte třeba dřevěnou špejli, větrák se neroztočí a bude zticha. Opět zde musíte být opatrní, zablokovaný ventilátor se může po chvíli zavařit, stejně tak větrání potřebuje zdroj.

Nyní budeme postupně zapínat a vypínat počítač, a postupně budeme připojovat jednotlivé větráčky a komponenty. Počítač nenechávejte zapnutý dlouho, stačí často pár sekund, jen aby se větráčky roztočily. Vždy pak nechce počítač vychladnout. Nejprve zkuste zapnout počítač bez větráčků: správně byste neměli vůbec nic slyšet. Postupně otestujte jednotlivé větráčky, pak pevné disky a podobně. Sestavte si pořadí komponent podle hlučnosti.

Například moje pořadí vypadalo takto:

• Větráček na grafické kartě
• Větráček na chladiči procesoru
• Pevný disk
• Větrák ve zdroji

Čelní větrák jsem záměrně neměl připojený, protože počítač byl dobře chlazen i bez něho, a nechtěl jsem si přidávat další zdroj hluku.

Hlavními zdroji hluku v počítači jsou vibrace, vysokotáčkové větráčky a hluk proudícího vzduchu z větráků. Utlumení každého zdroje hluku tak musíme řešit individuálně.

Řada „utlumovačů“ většinou začne tím, že obloží vnitřek počítače polystyrenem nebo tlustým kobercem. To by ale měla být až ta poslední věc, ke které sáhnete, až vyčerpáte ostatní možnosti. Cokoli, co dáte do počítače pro utlumení hluku. je totiž velmi často také kvalitní tepelnou izolací. Proto se špatně odvádí z krytu teplo a hrozí přehřátí počítače.

Abyste mohli nahradit hlučné malé větráčky, budete potřebovat jiné větší a tišší; naštěstí není nutné vše kupovat, počítače mají dnes často čelní nasávací ventilátor a stejně tak se jistě dostanete k nějakým starým vyřazeným počítačům, přesněji k jejich zdrojům, odkud si můžete vymontovat případně další větráčky. Já jsem na utlumení svého počítače potřeboval jeden větráček navíc, čelní větrák jsem použil na chlazení grafické karty, druhý stejně velký osmicentimetrový větrák jsem použil na chlazení procesoru. Velké větráky nejsou příliš hlučné a navíc se dají případně spojit do série a pak jedou na poloviční otáčky s nižším hlukem.

Při ztišování počítače vřele doporučuji použít sortiment nějakého hobbymarketu. V OBI jsem koupil třeba izolační pěnový válec (na obrázku) o šířce 13 centimetrů (v placatém tvaru) a tloušťce 5 milimetrů, původně určený na izolaci potrubí. Jeden metr stojí 49 korun, bohatě vám bude stačit i půl metru. Skoro to vypadalo, že se jeho výrobce domluvil s nějakým výrobcem větráčků, osmicentimetrový větrák se totiž vešel úplně přesně do průřezu válce, a měl jsem tak okamžitě trubku s intenzivním proudem vzduchu.

Tuto trubku můžete použít k různým účelům. Například do ní můžete položit běžný pevný disk a celý komplet položit na dno počítače. Díky pěně nebude disk přenášet vibrace na počítač a současně bude velmi dobře chlazen obtékajícím vzduchem.

Tuto trubku jsem použil na grafickou kartu. Odpojil jsem větrák na grafické kartě a nasunul tubus na kartu tak, aby proudící vzduch z trubky procházel žebrováním pasivní části chladiče. Výsledek je tišší a účinnější než předchozí větrák přímo na chladiči.

Druhou podobnou trubku, tentokrát v kratším provedení, jsem použil na chlazení procesoru. Původní chladič není nijak extrovní, je to typický levný chladič s větráčkem. Podařilo se mi zasadit trubku s větráčkem tak, aby foukající vzduch opět procházel žebrováním chladiče a současně jen minimum unikalo mimo chladič. Výsledek je opět velmi příjemný. Počítač se nepřehřívá a procesor, Celeron 433 zrychlený na 488, se po skončení intenzivní zátěže ochladí výrazně rychleji. Novější Celerony okolo 500 MHz v nepřetaktovaném stavu lze často uchladit jen pasivním chladičem. Chlazení je ale třeba vyzkoušet a pečlivě otestovat.

Můj pevný disk (Seagate Baracuda II 7200 otáček) dokáže v otáčkách dobře rozkmitat celý počítač, proto byl dalším na řadě. Na spodní stranu počítače jsem položil tlumící hmotu, dobře poslouží aspoň centimetrový molitan, přeložená utěrka a podobně, a pevný disk na ni položil. Při tomto řešení není disk nikde pevně spojen s počítačem – pozor tedy na převážení a přenášení, disk musíte vždy předtím přišroubovat.

Pokud počítač často přenášíte, kupte si v hobbymarketu suchý zip se samolepicí vrstvou, 1,5 metru stojí něco přes 100 korun. Jednu část proužků (stačí dva sedmicentimetrové) přilepte na pevný disk, druhou na požadované místo krytu počítače. Disk nebude spojen přímo s kostrou počítače, takže nebude vibrovat, na druhou stranu bude díky suchým zipům pevně držet na místě a půjde jej případně odpojit. Samolepicí suché zipy pochopitelně můžete použít i na další komponenty v počítači.

Takto utlumený pevný disk má trošku horší chlazení, disk není nikde spojen s kovovou kostrou počítače, do které by mohl předávat část tepla. Disk je tak vhodné dát blíže čelnímu ventilátoru. Případně lze rukou po delším testování ověřit, že se nepřehřívá. V mém případě je nasávací větrák trubice, která fouká na grafickou kartu, položen na začátku pevného disku, odsává z něj tak teplý vzduch a současně si přes něj přisává chladný vzduch z čelního otvoru.

Pokud vás trápí velký hluk ze zdroje, je možné vyměnit zdroj za nějaký tišší (toto řešení je žel drahé), případně můžete zdroj rozdělat a vyměnit v něm jen větráček (v tom případě ale přijdete o záruku na zdroj). Pro zdroj doporučujeme větráčky s teplotní regulací, neběží tak většinou na maximální a nejhlasitější otáčky. Extrémisté mohou zdroj rozdělat úplně, odpojit větráček a zdroj chladit jen okolním proudícím vzduchem. V tom případě ale zdroj nemůže být uvnitř počítače, musíto jej umístit venku a hrozí úraz elektrickým proudem, takže nedoporučujeme :).

Poté, co jsem opravdu slyšitelně utlumil svůj počítač – nyní jenom hluboce hučí ventilátory a ozývá se spíše jen proudění vzduchu –, rozhodl jsem se zkusit úplnou izolaci i krytu počítače tlumící hmotou. Spotřeba na jeden počítač v provedení miditower je necelý metr čtvereční materiálu na všechny strany krytu. V OBI nic neměli, Bauhaus nabídl jen tenký filc, pomohl až Hornbach. Zde jsem nenašel žádnou použitelnou tlumící stavební hmotu (polystyren jsem zkoušel již dříve a neosvědčil se), skončil jsem tedy v oddělení koberců. Můj netradiční požadavek – chci nejtlustší izolující koberec a je mi jedno, jak vypadá – splnil jeden správný chlupatý kousek o tloušťce necelého centimetru. Bohužel se prodává jen v čtyřmetrové délce, takže jsem si vzal půl metru (cena 400 Kč). Prodavač mi sice ještě naznačoval, že se tento koberec často vyšlapává, logicky jsem to ale ignoroval.

Doma jsem rozdělal počítač a s pomocí kobercového nožíku, oboustranné kobercové pásky a pravítka oblepil zevnitř všechny strany počítače včetně čela a zadní strany. Záměrně jsem „zakobercoval“ všechny vstupní otvory pro vzduch kromě čelního nasávacího.

Zajímalo mne, jestli se celé zařízení uchladí. Výsledek byl skvělý. Počítač si, co se týče chlazení, koberce prakticky nevšiml (již instalované silné větráky se snaží dobře), ohledně hluku jsem nezaznamenal již tak výrazný přínos, ale celé řešení je určitě přínosem. Pokud bych ale měl rozhodnout o efektivnosti vynaložené investice, řekl bych, že není příliš vysoká. Zbytek koberce jsem použil doma na schody, kde jsem beztak potřeboval nový (uvidíme, jestli se vyšlape).

Po hardwarovém utlumení počítače mi zbyla ještě DVD-ROM mechanika. Ta se při rozjezdu roztočí na maximální otáčky a je velmi hlučná. Třeba při přehrávání MP3 skladeb nepříjemně hlučí. V jejím případě pomohlo řešení softwarové – freewarový program Nero DriveSpeed (112 kB) umožňuje nastavit maximální pracovní otáčky CD či DVD mechaniky. Přepnul jsem tedy svou mechaniku na 5rychlostní, kdy je naprosto tichá a neruší. Při větší instalaci softwaru je pochopitelně možné přepnout na plnou rychlost a pak zase snížit na běžnou rychlost.

Celá operace ztišení počítače mne stála 49 korun za pěnovou trubku a jeden starý vyřazený ventilátor. Koberec za 400 Kč je jen bonus, není vůbec potřeba a počítač utišíte i tak, jeho přínos není příliš velký. Důležitější než koberec je pevné zašroubování krytu počítače, aby nerezonoval případnými vibracemi. Na svůj miditower si tak klidně při uzavírání sednu a boky počítače silně stlačím nohama. Pevně utáhnu šrouby a je to.

Zcela jistě ale mé ztišení počítače není jediným řešením a řada z vás má své vlastní recepty. Napište nám tedy, jak jste ztišování svého počítače řešili vy, aby z toho měli něco i další čtenáři.