Ahoj, můj včerejší náhodný objev, že na serveru geni.com kdosi mě neznámý zmapoval rodinu mého dědečka až kamsi do jedenáctého kolene viděno z mého pohledu (do počátku 18.stol, dotyčný zmapoval přes 300 nějak se mnou spřízněných lidí - mých přímých předků, jejich sourozenců, jejich partnerů a potomků). Jsou tam zaznamenány nejen základní údaje (jméno, datum a místo narození a úmrtí), ale v nejednom případě také i odkazy na různé fotky, články v novinách, fotky náhrobních kamenů, apod... To mě podnítilo k zagooglování si na téma "rodokmen" a tak jsem se dostal k tomuto, dnes už staršímu, článku. Tolik zbytečně obšírný úvod. :)
Teď k důvodu mého příspěvku - okamžitě mě doslova "praštil" přes oči průměrný počet potomstva počínaje generací pra-pra-babičky/dědečka a hlouběji do minulosti, přibližně tedy počínaje koncem 19.stol. Mám-li to vyjádřit zjednodušeně a s trochou cynické nadsázky - manželský pár plodil potomstvo jako králíky - každý rok až dva pěkně nový kousek. A pokud partner zemřel a ten ovdovělý byl stále v plodném věku, tak se oženil a sériová výroba potomstva pokračovala dál.... Vyjímečné nebylo mít třeba 11 dětí. Pravdou ale také je, že běžným jevem bylo, že třeba 3-4 z nich zemřelo, další 2-3 byli bezdětní (předpokládám v té době, že nejspíš z důvodů neplodnosti než záměrného rozhodnutí), ale těch zbylých 4-5 dál pokračovalo v sériové výrobě potomků. Zajímavé bylo, že tento ploditelský pud evidentně nebyl vázán na sociální třídu - ploditelskou sériovku jel jak továrník, majitel fabriky se stovkama zaměstnanců, tak také i běžný dělník nebo zemědělec.
Samozřejmě popisuji pouze jeden jediný rod - rod svého dědečka. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že tento rod z kontextu své doby ninak v tomto "ploditelském stachanovském úsilí" nevybočoval, takže nějaké to zevšeobecnění zde snad možné je.
Aby ten příspěvek měl také i nějakou tu pointu - když se zamyslím nad situací dnes. Kdy v podstatě vymíráme, střední sociální skupiny pláčou, že prý děti mít nemohou, protože by to finančně nezvládli, trochu víc se množí snad jedině nejnižší sociální skupiny pro které jsou motivací finanční příspěvky poskytované státem, příp. o motivaci prostě vůbec nepřemýšlejí a nic neplánují, jednají pudově.... je vidět, jakou ten náš evropský svět za posledních 100 let prodělal obrovskou změnu v náhledu na život, v žebříčku životních hodnot, atd....