Jak se (znovu)obsazoval resort informatiky

Při rozdělování ministerstev se politické strany o informatiku až tak moc nepraly. Nakonec tedy zůstala US-DEU, a k souboji došlo až o křeslo ministra informatiky. Návrh na jeho obsazení ředitelem TV Prima a bývalým marketingovým ředitelem Českého Telecomu Martinem Dvořákem neprošel. V čele resortu informatiky tak zůstane jeho dosavadní šéf Vladimír Mlynář.

Sestavování nové vlády, a zejména pak obsazování resortu informatiky, připomínalo v průběhu minulého týdne dobře napsanou detektivku. Byl zde tajemný úvod, pro přilákání pozornosti čtenáře. Následoval poklidný rozjezd a postupně gradující děj, který posléze přešel ve strhující finále, s dramatickou zápletku a s nečekaným rozuzlením. Sečteno a podtrženo se ale nic nezměnilo, ministrem informatiky zůstává Vladimír Mlynář.

Zrušit, nebo ponechat?

Vezměme ale vše po pořádku. O tajemnou předehru se postaral ještě v průběhu června článek v Euro on-line, který přinesl jasnou zprávu: informatika má být začleněna do ministerstva vnitra, a tím zaniknout jako samostatný resort. Tuto informaci následně převzala mnohá další média, která o tom psala již jako o hotové věci.

Jak se později ukázalo, nebyla tato informace pravdivá. Dokonce se nenašel nikdo, kdo by se k tomuto záměru přihlásil. Jako první jej popřel dosavadní šéf resortu, ministr Vladimír Mlynář - ovšem až v polovině července. Na tiskové konferenci tehdy řekl, že dostal od designovaného premiéra Grosse ujištění, že žádný takový záměr nemá. Sám Stanislav Gross to později potvrdil, s tím že ani on neví, kde se předmětná spekulace vlastně vzala.

Informatiku nikdo nechce?

Pravdou je, že zrušení celého jednoho resortu by znamenalo eliminaci jednoho ministerského postu. V situaci, kdy je sestavována koaliční vláda, a počty takovýchto postů pro jednotlivé členy koalice jsou předmětem tvrdých politických bojů, to asi není taktický krok. Jak se časem ukázalo, původní deklarace o snižování počtu resortů vzaly rychle za své, a počet "ministerských postů" v nově vznikající vládě se naopak ještě rozrostl (ze 17 na 18, vytvořením nového postu pro ministra bez portfeje).

Zajímavé a příznačné bylo, že v době prvotního handrkování o jednotlivé resorty žádná ze stran nezahrnovala informatiku mezi ty, které by chtěla stůj co stůj získat pro sebe (alespoň ne směrem k veřejnosti a médiím). Z resortů, které dosud spravovala US-DEU, se předmětem zájmu ČSSD stal pouze resort místního hospodářství. Důvod je nabíledni: právě tento resort má nejblíže k fondům EU a hlavně k prostředkům, které z EU mohou přijít. Naproti tomu resort informatiky na žádném penězovodu nesedí, a jeho obsazení samo o sobě asi také žádnou velkou moc či sílu nepřináší. Takže proč o něj stát?

Dnes už tedy víme, jak to dopadlo: ministerstvo informatiky zůstalo US-DEU. Chvíli zřejmě bylo nabízeno i lidovcům, v rámci výměny ministerstva zahraničí za dva jiné (méně významné) resorty, ale i z této výměny sešlo a lidovci si ve vládě ponechali přesně stejné posty jako dosud.

Stejně tak se v určité fázi jistě uvažovalo i o tom, že by informatiku převzala ČSSD. V médiích se objevily i spekulace o tom, kdo by se v takovém případě postavil do čela resortu:

ČTK, 28.7.2004: Novým sociálním demokratem v Grossově vládě má být podle informací ČTK poslanec Radko Martínek, který by převzal dosud unionistické ministerstvo informatiky

Některá média šla ve svých úvahách ještě dále:

Česká média, 29.7.2004: Sociálním demokratům se podařilo odtrhnout od ministerstva informatiky Unii svobody. Na uvolněné křeslo má zasednout poslanec Radko Martínek. Reforma veřejné správy, které je Martínek spoluautor, tak může dostat nový impuls v podobě ISVS - informačního systému pro veškeré úřady státu, regionů i obcí. Konečně snad nastane čištění liberálního Augiášova chléva, ve kterém si každý - včetně ministra - dělal, co chtěl.

Kdo získá informatiku?

Zřejmě největší boj mezi US-DEU a ČSSD se strhl o ministerstvo pro místní rozvoj, "sedící" na fondech EU. Vyústil v to, že tento resort získá a obsadí ČSSD, zatímco US-DEU získá vedle dosavadní informatiky ještě resort spravedlnosti a obrany.

Ovšem než k tomuto "rozuzlení" došlo, mohla US-DEU počítat jen s obsazením dvou resortů: místního hospodářství a informatiky. Zajímavé bylo, že v této době se v médiích objevovalo jen jediné jméno, v roli kandidáta na šéfa informatiky z řad US-DEU: jméno Karla Kühnla.

iHNed, 28.7.2004: předseda Pavel Němec chce uhájit místní rozvoj a s Karlem Kühnlem se počítá pro ministerstvo informatiky.

Jakmile ale došlo k dohodě ohledně ministerstva pro místní rozvoj a US-DEU mohla obsadit tři resorty, "přešla" nominace Karla Kühnla na resort obrany. Tím se "uvolnil" resort informatiky, a v této fázi pro něj US-DEU počítala s dosavadním ministrem Vladimírem Mlynářem. Alespoň média to již brala jako jasnou a hotovou věc, zvláště když v tomto smyslu vyznělo i komuniké ze setkání šéfů všech tří koaličních stran, které potvrdilo definitivní rozdělení resortů mezi členy koalice:

ČTK, 29.7.2004: "(...) obhájili jsme důstojnou pozici," řekl Němec, který se vzdal ministerstva pro místní rozvoj. Zřejmě bude ministrem spravedlnosti, jistě ale nahradí vicepremiéra za US-DEU Petra Mareše. Informatika má zůstat Vladimíru Mlynářovi.

Mlynář, nebo Dvořák?

V pátek 30. července se v médiích začínají objevovat zprávy o tom, že nominace na post šéfa resortu informatiky nemusí být tak jasná, jako se zdálo ještě předchozí den:

ČTK, 30.7.2004: Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach ČTK řekl, že se ještě uvažuje o výměně unionisty Vladimíra Mlynáře na ministerstvu informatiky.
Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal k tomu řekl, že jako kandidáty na ministra informatiky zaznamenal dvě jména, a to Vladimíra Mlynáře a ředitele TV Prima Martina Dvořáka. "Necháváme na unii, koho nakonec navrhne," řekl.

Asi nejdále zašlo v pátek Právo, které již v 10:35 vydává článek, tvářící se jako kdyby už vše bylo rozhodnuté:

Právo, 30.7.2004: Šéf televize Prima Martin Dvořák má být ministrem informatiky. Právo se to dozvědělo z důvěryhodného zdroje. Dvořák, který není členem žádné strany, by tak vystřídal unionistu Vladimíra Mlynáře

V průběhu dne se promptně objevují informace ze životopisu Martina Dvořáka:

Česká média, 30.7.2004: Profil Martina Dvořáka, možného budoucího ministra informatiky
V roce 1993 absolvoval Martin Dvořák VŠE v Praze. Po studiích se věnoval obchodu a marketingu. V letech 1992 - 1995 působil jako nezávislý marketingový konzultant pro Eurospectrum Group (Developer a investor komerčních a průmyslových zón) a pro DMB design studio. V roce 1995 přešel do InterCom s.r.o. (integrovaný) jako account manager. Od listopadu 1996 do dubna 1998 působil v Barum Continental s.r.o., kde se stal ředitelem divize marketingu odpovědným za státy CEFTA. Od roku 1999 do roku 2000 prošel několika pozicemi ve společnosti Český Telecom a.s. Ve funkci marketingového ředitele Českého Telecomu přijal listopadu 2000 nabídku vlastníků Prima TV a stal se jejím generálním ředitelem.

Proč Dvořák?

O pozadí návrhů na nominaci pana Dvořáka asi nejlépe vypovídá následující úryvek z článku Britských listů, z 31.7.2004:

"Součástí nepsané, ústní dohody s Unií svobody, kterou veřejně extra nebudeme prezentovat, je to, že musí být nominován jeden nestraník, který nebude spojen s Unií svobody. To aby nám ve vládě nestrašili tři unionisté," odůvodnil personální mantinely liberálních demokratů Gross. Pak sdělil členům předsednictva unionistickou nominaci na post ministra informatiky Martina Dvořáka, stávajícího generálního ředitele TV Prima.

US-DEU o nominacích na jednotlivé posty jednala v pátek 30.7.2004 večer, a rozhodla se pro Vladimíra Mlynáře. Ten měl být i jediným kandidátem US-DEU na tento post, což je ve sporu s tvrzením z předchozího citátu o nominaci Martina Dvořáka přímo od US-DEU:

ČTK, 30.7.2004: Unionisté dnes večer nominovali do čela ministerstva informatiky dosavadního šéfa tohoto resortu Vladimíra Mlynáře. Během dne se přitom objevila informace, že by jej mohl vystřídat ředitel televize Prima Martin Dvořák. "Takový návrh na našem jednání nezazněl," řekl novinářům stranický předseda Pavel Němec po pětihodinovém jednání republikového výboru strany. Mlynář byl jediným kandidátem, dodal.

Ať už vše bylo tak či onak, ať už ČSSD tlačila či netlačila na nominaci Dvořáka na šéfa informatiky, nominován nakonec nebyl. Podle Britských listů se jeho nominace nelíbila ani uvnitř samotné ČSSD:

Britské listy, 31.7.2004: Návrh Martina Dvořáka na ministra informatiky se setkal s takovým odporem stranického orgánu, že od něj Gross sice pozvolna, ale přece ustupoval. Nejvíce se tento návrh nelíbil ministru kultury Dostálovi, který varoval před přímým vstupem finanční skupiny PPF do vlády prostřednictvím Dvořáka. Za Grosse tento problém vyřešili unionisté, když vyjádřili důvěru dosavadnímu ministru Mlynářovi.

Jde o digitalizaci?

Resort informatiky asi skutečně nemá "pod sebou" žádné lukrativní statky a možnosti, a proto není pro politiky až tak atraktivní. Na druhou stranu jednu potenciálně lukrativní záležitost ve svých kompetencích přeci jen má: digitální vysílání. Právě tam se nyní "rozdávají karty" a formulují pravidla hry, byť do toho vstupují i další hráči: ministerstvo kultury a oba nezávislí regulátoři (Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Český telekomunikační úřad). O celou problematiku se pochopitelně intenzivně zajímají také televizní a rozhlasové společnosti, které také mají své zájmy a své představy o tom, jak by se vše mělo vyvíjet. Za povšimnutí jistě stojí i to, že tři naše největší TV společnosti se dokázaly sjednotit a přijmout "Memorandum o společném postupu ČT a televizí NOVA a PRIMA při přechodu na DVB-T v České republice" , a založit společnou "Pracovní skupinu pro přechod na DVB-T". Za televizi Prima je pod zmíněnými dokumenty podepsán právě pan Martin Dvořák. Lze jistě předpokládat, že z postu ministra informatiky by na celý proces digitalizace měl výrazně větší vliv, než ze svého dosavadního postu.

Právě nedávno přitom došlo k prvnímu významnějšímu střetu ohledně přechodu na digitální vysílání, když se oba nezávislí regulátoři nedohodli na způsobu přidělování frekvencí pro digitální vysílání, a ČTÚ je přidělil sám - a to nikoli přímo producentům obsahu (TV společnostem, jak to zřejmě zamýšlí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), ale přímo subjektům, které provozují či budou provozovat sítě pozemních vysílačů pro digitální vysílání). Podrobněji jsem to popisoval v článku "Digitální vysílání: je všechno jasné?". Přitom ministr Vladimír Mlynář se v tomto sporu přiklonil jednoznačně na stranu telekomunikačního regulátora, tj. ČTÚ. Jakpak by se asi ve stejném sporu zachoval pan Martin Dvořák?

O tom, že spor o vedení ministerstva informatiky se ani tak netýká otázek samotné informační společnosti či elektronických komunikací (resp. dosavadních telekomunikací), jako hlavně problematiky digitalizace televizního a rozhlasového vysílání, svědčí i následující úryvky z jednání předsednictva ČSSD v sobotu 31.7.2004 (podle Britských listů):

Ministr kultury varoval, že nominace ředitele Primy na ministra informatiky legitimizuje přímou účast PPF fondů ve vládě. Tato veliká finanční skupina se prostřednictvím tohoto člověka dostává na ministerstvo. Dostál připomněl, že se v tuto dobu připravuje digitalizace. "V této chvíli jde o miliardy - opět tak, jak šlo v roce 90, kdy se definoval mediální trh", řekl.
Nominace Martina Dvořáka je spojena s tím, jaké přitom bude mít tato skupina slovo. Je potřeba pohlídat, aby tato agenda nepřišla do rukou nepolitických lobbistických skupin.

a ze sobotní tiskové konference ČSSD:

Brit. Listy, Kotrba: Hodlá si sociální demokracie udržet kontrolu nad Ministerstvem informatiky, protože doposud tomu tak nebylo?

Stanislav Gross: Jsem až nadšený, jak široká novinářská obec zná závěry komise sociální demokracie, ale v každém případě, pokud jde o digitalizaci, tak proces digitalizace není záležitostí pouze České republiky. Ten se přece odehrává v tom celoevropském prostoru, jsou k tomu přijata příslušná rozhodnutí s konkrétními termíny a ty bude Česká republika naplňovat. Takže v tomhle směru nevidím, že by měl být nějaký základní problém. To, že je to skutečně oblast ve které jde o miliardy, to mi nemusel ani nikdo připomínat. Sám jsem to včera uvedl na předsednictvu v úvodním projevu, to znamená ,že zase tak dobré zdroje nemáte. V každém případě je to o tom, že této podrobnosti se budeme věnovat, protože nechci dopustit stejnou chybu, která se stala počátkem 90. let. Kdy se výrazně podcenilo přidělování licencí na klasická elektronická média. Ten proces musí mít jasná pravidla a musí být transparentní. A ti, kteří budou mít možnost toto provozovat, tak musí být nejlepší z nejlepších. Ministr Mlynář bude komunikovat se sociálními demokraty, pokud bude ministr.

Diskuze (10) Další článek: Intel odsouvá výrobu 4 GHz Pentií

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,