Jak se žilo českým „ajtíkům“ v roce 2009

První velký statistický přehled o tom, jak se v České republice žije „ajťákům“, jste si mohli přečíst loni, v mezidobí ale Český statistický úřad doplnil další čísla, takže dnes už víme, jak se žilo IT profesionálům v roce 2009.

Na úvod je ale třeba připomenout, kdo je to vlastně takový normální (rozuměj normovaný) IT odborník. ČSÚ je dělí do dvou skupin na Vědce a odborníky v oblasti VT a na Techniky v oblasti VT.

Kdo kam patří, pak najdete v této tabulce – takovým „ajtíkem“ tedy ani zdaleka není pouze programáto, nebo správce počítačové sítě.

43 952 korun měsíčně

Minulý týden kdekdo kroutil hlavou nad průměrnou mzdou IT odborníka v roce 2009. Oproti roku 2008 sice díky krizi příliš nestoupla, přesto se jedná i z pohledu všeobecné průměrné mzdy o docela slušnou částku, která se vyšplhala na 43 952 korun.

*Průměrná hrubá měsíční mzda všech zaměstnanců je vzhledem k jinému výpočtu poněkud vyšší 

Průměr je relativní

Výpočetní technika u nás zaměstnává více než 114 000 osob (2,3 % z celkového počtu zaměstnaných) a i vzhledem k širokému rozpětí nejrůznějších profesí počínaje špičkovým analytikem a konče operátorem nebo správcem menší sítě se jedná skutečně spíše o mzdu teoretickou. A samozřejmě záleží i na tom, jestli bude „ajťáka“ zaměstnávat stát nebo soukromý sektor.

Programátoři stárnou a ubývá žen

I když by se mohlo zdát, že je oblast IT zcela nová a bude se každým rokem plnit novými čerstvými tvářemi ze škol, přinejmenším u „ajťáckého šlechtického stavu“ programátorů to až tak zcela neplatí. Mimochodem ze všech IT odborníků tvoří necelou třetinu 32 % (36,9 tis.). Oproti roku 2000 programátoři zestárli a ubylo nejmladší generace. Posílila věková skupina 25-34 let a 35-44 let. Jinými slovy pouze zestárli mladší programátoři z přelomu milénia a náctiletých kodérů ubylo téměř o dvě třetiny.

///graf programátoři a věk, programátoři a škola, programátoři a pohlaví¨

 
Programátoři podle věku a pohlaví

Kouzlo kódování a ladění kupodivu opustilo i něžné pohlaví. Zatímco před patnácti lety tvořily pětinu programátorů ženy, loni to už bylo pouze osm procent. Škarohlíd by mohl dodat, že současné vysokoúrovňové OOP jazyky jsou už natolik jednoduché a RAD (rapid application development), že už nejsou pro něžné pohlaví dostatečnou výzvou. Ženy by rády assembler a surové Win32 API.

IT odborníci v kostce

Stav mezi programátory docela věrně kopíruje situaci všech IT odborníků. I zde ubývá žen (a poměrně drasticky). Zatímco v roce 1995 tvořily ženy třetinu všech IT profesionálů, loni se z nich stal s 11 % ohrožený druh a z oborů výpočetních technologií se bohužel stalo skutečně ryze mužské řemeslo. Jaká škoda!

 
Struktura IT odborníků a rozdělení podle pohlaví

Oproti programátorům ale všichni IT zaměstnanci dohromady nestárnou. Nejsilnější věkovou skupinou zůstává 25-34 let, tou druhou ale 15-24 let.

Postupně také roste vzdělání „ajtíků“, ale zdaleka neplatí pravidlo, že, si bez univerzitního vzdělání nebudete moci napsat ani řádku kódu. Mezi technickými profesemi vládne poměrně drtivě středoškolské vzdělání, nicméně i v kategorii Vědci a odborníci VT (sem patří především programátoři) si středoškoláci drží bezmála třetinovou pozici.

Kde lze narazit na „ajťáka“

Pokud jste na normovaného IT odborníka zvaného „ajťák“, „ajtík“ atd. ještě nenarazili, vězte, že se jich v roce 2009 zcela přirozeně nejvíce zdržovalo v Praze. Velmi silné regiony jsou ale vzhledem k velikostem krajských měst také Plzeňský hraj a s několika fakultami výpočetní techniky také Brno. V případě programátorů boduje i Ostrava.

  
Procentuální zastoupení všech IT odborníků a programátoru v krajích 

Horší je to už s platy. Za vysokým platovým průměrem stojí především Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj. Ajťáci v ostatních regionech ale na magických 43 tisíc korun bohužel nedosáhnou – přinejmenším v průměru.

Jsme „ajťácká“ velmoc?

V desetimilionovém Česku přežívá 114 tisíc IT profesionálů. Je to ohrožený druh? Rozhodně ne. Zastoupení 2,3 procent se sice může zdát zanedbatelné, v celoevropském srovnání ale patříme k naprosté špičce. Hluboko za námi je průměr evropské sedmadvacítky i pobaltští tygři, kteří jsou často považování za líheň IT.

Srovnání počtu IT odborníků s EU27

Lépe se při pohledu do žebříčku Eurostatu tedy umístily pouze země jako Švédsko, Švýcarsko, Finsko, Nizozemsko, Dánsko a Norsko. Jistě se mnou budete souhlasit, že je to výborná společnost.

Kolik teda IT profesionálové vydělávají?

Známe průměrný plat, nejbohatší kraje a strukturu IT odborníků. Jaká je ale jejich skutečná mzda? Nejbohatším řemeslem je skupina Vědců a odborníků ve VT (povětšinou programátoř a analytici) a pokud možno muži. Zde průměrný plat překoná dokonce magickou hranici 50 tisíc korun. Naopak ženy ve skupině Technických pracovníků ve VT (poradenství, operátoři atd.) si vydělají „pouze“ 28 tisíc korun. Rozpětí extrémů tedy dosahuje více než dvaceti tisíc korun.

Podobné rozpětí najdete i u rozdělení „ajtíků“ podle vzdělání. Zatímco vysokoškoláci dosahují platu až 53 tisíc korun, středoškoláci bez maturity 26 tisíc korun – stále se ale jedná o více než všeobecný nadprůměrný plat. Vzdělání zde tedy v průměru rozhoduje u těch nejprestižnějších pozic, jak se ale zdá, i bez maturity na tom mohou být „ajťáci“ na české poměry velmi slušně. Po IT a zvláště technických oborech je stále hlad.

Takto se tedy žilo IT odborníkům v roce 2009. Ubylo žen, programátoři zestárli, v celoevropském srovnání jsme ale poskočili. Průměrný plat se podle vzdělání, oboru, pohlaví a kraje pohybuje od 26 tisíc korun až po 55 tisíc korun.

Živí vás také výpočetní technika? Našli jste se ve statistice ČSÚ? Odpovídá váš plat průměru? Podělte se se svým názorem v diskuzi pod článkem.

Kde najdete více informací:

• Lidské zdroje v informační společnosti – IT odborníci (ČSU)
• Informační technologie (ČSÚ)

Stáhnout si můžete také kompletní PDF kartu Českého statistického úřadu se všemi grafy, které najdete v tomto článku.