jefyno
20. 5. 2017 • 16:42

Asi trochu opozdene, ale aj tak musím pochváliť...
Len malá nepresnosť - rýchlosť el. prúdu sa rovná rýchl. svetla,
teda cca 300 000 km/sec (a nie za hod ako bolo v článku)

chucker
31. 3. 2013 • 14:30

Jenom bych dodal, že po vytažení se monokrystal ještě osoustruží, aby měl všude stejný průměr. Nerovnosti se pak obrousí, současně se vybrousí fazeta, která je ve směru krystalografický orientace a pak se ještě leští. Po nařezání na plátky se zase leští. A ještě jedna drobnost, při zonálním tavení se nečistoty mohou usazovat i v tuhé části, to závisí na segregačním koeficientu, který je pro každou příměs jiný. Jinak pěkný článek.

vencab
28. 3. 2013 • 22:48

Tohle je (po hromadě špatně přeložených nesmyslů alá Javůrek) velice příjemná změna. Skvělý článek.

ehlo
28. 3. 2013 • 22:11

Přidávám se k zástupu fandů, také se mi nechce věřit, že jsem na živě. Skvělá práce, jen tak dál, prosím!

Michal Kolesa (Michal.Kolesa)
Michal Kolesa (Michal.Kolesa)
28. 3. 2013 • 15:42

Vzpomínám na učňák: Tak jsme IO ani nebrali a vše jsem si musel nastudovat aktivním samostudiem protože mě to zajímá 🙂

aaaa_
28. 3. 2013 • 15:19

masaker, hlboka poklona co sa na tomto celom podielaju

Lukas1107
28. 3. 2013 • 15:09

Proc mam takovy pocit, ze jsem podobny clanek nekde uz videl pred +-4 lety minimalne obrazky byly uplne stejne

Názor byl 2× upraven, naposled 28. 3. 2013 15:10

aminux
28. 3. 2013 • 14:52

Ani se nechce věřit, že je to na Živě. Tak pěkný článek tu nebývá často.http://www.svethardware.cz/technologie-CPU/...

Ol-da
28. 3. 2013 • 14:41

Paráda, díky za velmi dobrý a přínosný článek. Když tak člověk vidí jak je výroba něčeho složitá a náročná, tak žasne a věcí si hned úplně jinak váží. Takové věci by se měly ukazovat i ve škole, aby si děti vážily například svého mobilu, než s ním někam fláknou a jdou si domů říct o nový.

Beldor
28. 3. 2013 • 12:31

A nejlepsi na tom celem je , ze tam neni misto pro cinsky delniky....B-]

djmetlicka
28. 3. 2013 • 12:15

Ďakujem za tak vynikajúci článok. No chcel by som sa opýtať niekoho kto tomu trocha viac rozumie ako je to vôbec stým hotovým Waferom. V článku bolo spomenuté že zo stredu Waferu sa robia tie najlepšie a najvýkonnejšie procesory. Potom sa režú vodnou tryskou. Aký je pomer úspešného čipu od poškodeného? Nie je to stratové?No a ďaľšia otázka. Inžinieri navrhujú mapu resp. schému čipu. Zaujímal by ma tento proces. Nemyslím si že sedia za rysovacím stolom a kreslia. Ako to prebieha? Hladal som to na Google ale moc som nenašiel resp. netuším či som hladal správne. Ďakujem :)

Anonymizovaný
28. 3. 2013 • 12:15

Muze mi nekdo prosim vysvetlit, proc je ta hranice, kde se zacne lamat chleba zrovna 10nm?

Cheaterboy
Cheaterboy
28. 3. 2013 • 12:04

Parádní článek! Výroba procesorů mě strašně zajímá a jde vidět že se jedná o opravdu složitý proces. Mimo jiné, nevíte o nějakém videu kde by byla popsána tvorba takových čipů? Ano vím o pořadu "How it's made" ale tam to bylo strašně zkráceně popsané.

QW11
28. 3. 2013 • 12:00

Super clanok.
Vzdy ma zaujimalo ako je to s tou litografiou. Prefocuje sa to po jednom cipe ako je to na obrazku alebo je vytvorena maska pre cely wafer a vsetky cipy idu naraz. Pripadne, pouziva sa wafer iba na vyrobu rovnakych cipov alebo sa kombinuju, ako bolo pisane v clanku napriklad v strede waferu kvalitne procesory a po krajoch menej vykonne cipy napriklad radicov.
Nevie toto nikto?

randomofamber
28. 3. 2013 • 11:59

citace: "Jak totiž ukázal tento výzkum..."
dotaz: Jaký výzkum? V článku o nějakém výzkumu nepadlo jediné slovo (nepočítám "výzkumná továrna")...

Tomáš Kapler
28. 3. 2013 • 11:13

No spíš je otázka, jestli se nepřijde s naprosto jiným postupem s využitím grafenu, kdy se na atomární úrovni pracuje už od zárodku. Jisté rezervy jsou pak vždy i v návrhu a efektivitě čipu a všech vrstev nad ním, procesory opakovaně výrazně zrychlovaly i v době, kdy technologie stagnovala.Jinak také pochvala za článek, já bych uvítal možná i detailní článek o tom, jak vlastně přesně takový čip funguje, tedy jak se rozhoduje (od základních logických operací po složitější vrstvy nad tím, které své požadavky překládají do základních logických operací). Mohl by z toho být pěkný seriál

rejca
28. 3. 2013 • 10:53

Super článek... jestli se zasekna vývoj na 10 - 20 nm na několik let, tak bude odvětví mnohem více stagnovat. Je to již teď vidět na grafických kartách a PC obecně. Výkon je dostatečný i u starších modelů. Co se týče mobilů a tabletů, tam již také začíná být zřetelné zpomalování vývoje a navyšování parametrů.Velký boom posledních 20 let se výrazně zpomalí.

Určitě si přečtěte

Články odjinud