Jak se vyrábí procesory: Od písku po čip

Asi trochu opozdene, ale aj tak musím pochváliť...
Len malá nepresnosť - rýchlosť el. prúdu sa rovná rýchl. svetla,
teda cca 300 000 km/sec (a nie za hod ako bolo v článku)

Jenom bych dodal, že po vytažení se monokrystal ještě osoustruží, aby měl všude stejný průměr. Nerovnosti se pak obrousí, současně se vybrousí fazeta, která je ve směru krystalografický orientace a pak se ještě leští. Po nařezání na plátky se zase leští. A ještě jedna drobnost, při zonálním tavení se nečistoty mohou usazovat i v tuhé části, to závisí na segregačním koeficientu, který je pro každou příměs jiný. Jinak pěkný článek.

Tohle je (po hromadě špatně přeložených nesmyslů alá Javůrek) velice příjemná změna. Skvělý článek.

Přidávám se k zástupu fandů, také se mi nechce věřit, že jsem na živě. Skvělá práce, jen tak dál, prosím!

Vzpomínám na učňák: Tak jsme IO ani nebrali a vše jsem si musel nastudovat aktivním samostudiem protože mě to zajímá 🙂

masaker, hlboka poklona co sa na tomto celom podielaju

Proc mam takovy pocit, ze jsem podobny clanek nekde uz videl pred +-4 lety minimalne obrazky byly uplne stejne

Názor byl 2× upraven, naposled 28. 3. 2013 15:10

Ani se nechce věřit, že je to na Živě. Tak pěkný článek tu nebývá často.http://www.svethardware.cz/technologie-CPU/...

Paráda, díky za velmi dobrý a přínosný článek. Když tak člověk vidí jak je výroba něčeho složitá a náročná, tak žasne a věcí si hned úplně jinak váží. Takové věci by se měly ukazovat i ve škole, aby si děti vážily například svého mobilu, než s ním někam fláknou a jdou si domů říct o nový.

A nejlepsi na tom celem je , ze tam neni misto pro cinsky delniky....B-]

Ďakujem za tak vynikajúci článok. No chcel by som sa opýtať niekoho kto tomu trocha viac rozumie ako je to vôbec stým hotovým Waferom. V článku bolo spomenuté že zo stredu Waferu sa robia tie najlepšie a najvýkonnejšie procesory. Potom sa režú vodnou tryskou. Aký je pomer úspešného čipu od poškodeného? Nie je to stratové?No a ďaľšia otázka. Inžinieri navrhujú mapu resp. schému čipu. Zaujímal by ma tento proces. Nemyslím si že sedia za rysovacím stolom a kreslia. Ako to prebieha? Hladal som to na Google ale moc som nenašiel resp. netuším či som hladal správne. Ďakujem :)

Muze mi nekdo prosim vysvetlit, proc je ta hranice, kde se zacne lamat chleba zrovna 10nm?

Parádní článek! Výroba procesorů mě strašně zajímá a jde vidět že se jedná o opravdu složitý proces. Mimo jiné, nevíte o nějakém videu kde by byla popsána tvorba takových čipů? Ano vím o pořadu "How it's made" ale tam to bylo strašně zkráceně popsané.

Super clanok.
Vzdy ma zaujimalo ako je to s tou litografiou. Prefocuje sa to po jednom cipe ako je to na obrazku alebo je vytvorena maska pre cely wafer a vsetky cipy idu naraz. Pripadne, pouziva sa wafer iba na vyrobu rovnakych cipov alebo sa kombinuju, ako bolo pisane v clanku napriklad v strede waferu kvalitne procesory a po krajoch menej vykonne cipy napriklad radicov.
Nevie toto nikto?

citace: "Jak totiž ukázal tento výzkum..."
dotaz: Jaký výzkum? V článku o nějakém výzkumu nepadlo jediné slovo (nepočítám "výzkumná továrna")...

No spíš je otázka, jestli se nepřijde s naprosto jiným postupem s využitím grafenu, kdy se na atomární úrovni pracuje už od zárodku. Jisté rezervy jsou pak vždy i v návrhu a efektivitě čipu a všech vrstev nad ním, procesory opakovaně výrazně zrychlovaly i v době, kdy technologie stagnovala.Jinak také pochvala za článek, já bych uvítal možná i detailní článek o tom, jak vlastně přesně takový čip funguje, tedy jak se rozhoduje (od základních logických operací po složitější vrstvy nad tím, které své požadavky překládají do základních logických operací). Mohl by z toho být pěkný seriál

Super článek... jestli se zasekna vývoj na 10 - 20 nm na několik let, tak bude odvětví mnohem více stagnovat. Je to již teď vidět na grafických kartách a PC obecně. Výkon je dostatečný i u starších modelů. Co se týče mobilů a tabletů, tam již také začíná být zřetelné zpomalování vývoje a navyšování parametrů.Velký boom posledních 20 let se výrazně zpomalí.