Neustálé vyjadřování základních emocí na síti vede pouze k jejich otupení. Když na někoho neustále někdo emočně útočí, pak takový člověk se časem stane apatický a je pokaždé těžší a těžší z něho nějakou emoci vydolovat. Já internetovou komunikaci (mimo úřední, obchodní záležitosti, kde zase moc místa pro emoce není) nestavím do stejné roviny jako tu osobní, tváří v tvář. A stejně tlumím i spojené emoce. Příklad, dnes politika rozděluje mnoho lidí, rodiny, dokonce chlapi po hospodách, proč? Politika je diplomatická hra, se vším se v ní musí počítat, nikdy není černobílá a nestojí za to, aby se kvůli ní někdo trápil, zvyšoval se mu tlak, nechal ji na sebe emočně působit. Naopak, v té je třeba rozvaha, chlad, klid, předvídání tahů oponentů, prostě práce jako každá jiná. A místo mnou vybrané politiky, si lze doplnit celou škálu dalších oborů/profesí.
> V životě je milion a jedna věc důležitější než často uměle vyvolané emoce na internetu.
> A proč video nevítězí? Je komunikačně pomalé a toporné, text lze zpracovat mnohem rychleji, video je třeba shlédnout a vytvořit stručný obsah.
