Český uživatel využívá internet stále více – to je závěr, který jistě nikoho nepřekvapí, ale konkrétní ukazatele jsou zajímavé a místy i nečekané. Hodnotíme v meziročním srovnání – srpen 2003 se srpnem 2004.
Zatímco jsem si v jednom z nedávných článků stěžoval na nedostatek důvěryhodných dat o českém internetu, budu naopak v tomto materiálu na vypovídající schopnost dat z
iAuditu spoléhat - pokud chceme hodnotit obecné (průměrné) chování českého uživatele internetu, jsou díky obrovskému množství nasbíraných dat a neměnící se metodologii tato data zatížena zcela zanedbatelnou statistickou chybou. Český uživatel využívá internet stále více – to je závěr, který jistě nikoho nepřekvapí, ale konkrétní ukazatele jsou zajímavé a místy i nečekané. Hodnotíme v meziročním srovnání – srpen 2003 se srpnem 2004.
Kolikrát se měsíčně připojujete? Zatímco loni se našinec připojil 15,4x za měsíc, letos to je 17krát – průměrně se tedy připojujeme o deset procent častěji než loni. To je docela rychlý vzestup; pokud by pokračoval, již za několik let by se internet stal každodenní záležitostí. (Pokud se během dne připojíte vícekrát, počítá se to jako více připojení a ne jedno).
Kolik stránek průměrně měsíčně prohlédnete? Zde je vzestup ještě rychlejší: z 181 na 220, o 21,5%. Z obou uvedených čísel též vyplývá počet stránek na jednu session (připojení) rovněž stoupá, z 11,7 na 12,9. Z toho, jak nám vše pěkně stoupá, ale bychom neměli být nadšení: jedenáct, dvanáct nebo třináct stránek na jedno připojení je stále velice nízká hodnota. Lze z toho odvodit, že pro velkou většinu lidí není internet jakýmsi denním chlebem, ale „jednoúčelovou“ záležitostí: připojí se, aby provedli jednu činnost (freemail, vyhledání něčeho, přečtou si zprávy atd.) a odpojí se. Vždyť i při jedné z nejčastějších prací vůbec, tedy prohlédnutí přišlé pošty na freemailu, těch deset stránek připadne na pročtení jedné-dvou zpráv a vymazání několika dalších.
Kolik trávíme s internetem času? Ačkoli i zde rosteme, stále jsou čísla velice nízká. Čech stráví měsíčně s internetem tři a půl hodiny (loni tři hodiny a šest minut), tedy vzestup je o 14%. Opět jednoduchým výpočtem dojdeme k tomu, že zatímco doba jednoho „sezení“ (session) činila loni 12 minut a 5 vteřin, letos to je 12 minut a 25 vteřin: vzestup o mizerná 2,4%.
Ve skutečnosti je to ještě horší. Protože se dá s jistotou odhadnout, že nezanedbatelná část uživatelů, zejména sedících na pevných linkách (dnes 5-10 uživatelů internetu) využívá služby internetu velice intenzivně (možná i desateronásobně oproti dial-upovým uživatelům), jsou průměrné hodnoty hlavní, nejpočetnější masy uživatelů ještě podstatně nižší. Ačkoli zde už střílím hodně od pasu, odhaduji, že u uživatelů dial-upu jsou hodnoty zhruba poloviční než průměrné.
Zajímavé navíc je, že doba, kterou uživatel stráví prohlížením jedné stránky, klesá: meziročně z 62 vteřin na 55 vteřin. To ovšem nepovažuji za negativní jev, právě naopak: lidé se v internetu lépe orientují než dříve, stránky „neluští“, ale rychle je prolétávají. (internetová média, která se vyznačují logicky dlouhým prohlížením stránky, neboť čtenáři je celé čtou, zde mají také svůj díl. Články jsou kratší a stručnější, ty dlouhé se rozsekávají do více stránek. Dlouhé prohlížení stránky, jak se zdá, není v ničím zájmu).
Jak jsem již uvedl, meziroční srovnání potvrzuje, že Češi se v používání internetu „zlepšují“, a také se to dalo logicky čekat (ještě aby se zhoršovali…). Stojí za to ovšem porovnat, jak si stojíme v porovnání se světovým průměrem, který zveřejňuje Nielsen/NetRatings (neznáme přesnou metodologii, ale přesto se domníváme, že tzv. „Global Usage“, kterou zde firma prezentuje, se spíše týká vyspělých zemí a méně vyspělý svět prezentuje okrajově. Tedy, za leden 2004 (novější čísla nejsou k dispozici):
- počet připojení (sessions) měsíčně: 30
- počet stránek zobrazených měsíčně: 1007 (pětinásobek českého průměru)
- stránek během připojení (sesssion): 33 (trojnásobek českých čísel)
- čas strávený měsíčně s internetem: 26 hodin (!! – téměř desetinásobek českých hodnot!)
- čas strávený během jednoho připojení: 48 minut
- doba zobrazení jedné stránky: 48 vteřin.
Jsou tedy čeští uživatelé tak ostudně za světovým průměrem, jak ukazují čísla? Neobviňoval bych je ze zaostalosti: dělají, co jim vnější podmínky dovolují. Zejména čas strávený za internetem, kde je rozdíl propastný, totiž ukazuje na rozdíl mezi typickým chováním uživatele u trvalého připojení k internetu (= převládající v USA a západní Evropě) a uživatele dial-upu (převládající u nás). Zatímco zde je rozdíl skoro řádový, jinde je troj- až pětinásobný: uživatel u trvalého připojení nikam nespěchá, není podvědomě nucen mincemi odcinkávajícími do pokladničky Telecomu „rychle provést to, co chtěl udělat a co nejdříve se odpojit“. Všechno ostatní už je důsledek tohoto: protože člověk nikam nespěchá, zkouší, hledá a experimentuje, nalézá, a zůstává. Nemám nejmenších pochyb v tom, že pokud by trvalé připojení rychle převládlo i u nás, byly by česká čísla během roku na světovém průměru.