Obyvatelé Německa a Rakouska mají strach, že po vstupu nových členů do EU bude jejich pracovní trh zahlcen českými zájemci o práci. Čeští politici považují tyto obavy za neopodstatněné a odvolávají se na výsledky průzkumů, které si nechali provést. Která strana má pravdu? Podívejme se na to z pohledu specialistů z oborů informačních technologií.
Tento článek vyšel v časopise Computer 13-14/01 dne 12. července 2001
Jozef Petro: Je vůbec o práci specialistů z oblasti informačních technologií v cizině zájem? Petr Hruška, managing director poradenské společnosti Kienbaum Consultants International, nám potvrzuje, že je. Konkrétně říká: „Ze strany zahraničí je největší zájem o odborníky v oblasti IT. A jde především o výkonné lidi – tedy nejedná se o žádné manažerské top pozice, ale výkonné pracovníky z nižších pater.“
Utíkají naši specialisté do ciziny?
Ano i ne. Kdo pracovat venku chtěl a chce, dávno tam již je. Tvrdí to jak analytici společností, kteří tuto problematiku mají v náplni práce, tak i naši specialisté, kteří v cizině již pracují. Z toho vyplývá, že ti, kdo zůstali doma, až tak veliký zájem o práci v cizině nemají. Ovšem kromě nových absolventů vysokých škol, kteří začínají svou profesní kariéru. Je to skutečně tak? Mgr. Alena Hafoudhová, konzultantka agentury Hill International, říká: „Zájem o práci v cizině není zdaleka tak velký, jak by se dalo podle zpráv v mediích a všeobecného úsudku očekávat. Zhruba jen 5–10 % našich uchazečů je vůbec ochotno připustit, že by pracovali v zahraničí. Když pak slyší o reálných nabídkách a zváží všechna pro a proti, raději si to rozmyslí a odmítnou.“ Darina Syslová z agentury Kariera odhaduje číslo zájemců o práci v cizině podobně, tj. na cca. 15 % z celkového počtu zájemců. Dále ale upřesňuje: „Absolventi (vysokých škol) v dnešní době vidí dobré možnosti uplatnění jako programátoři, kde mají reálnou šanci dostat se do zahraničí.“
V odpovědi na tuto otázku se shodují takřka všechny společnosti a agentury, které jsme oslovili. V první řadě jsou to vývojáři softwaru, tedy programátoři ovládající C++, Javu, Oracle, Visual Basic, dále systémoví inženýři a specialisté SAP. Ze strany zahraničních klientů je menší poptávka po obchodních manažerech (sales manager), což je způsobeno zvýšenými nároky na jejich kvalifikaci – perfektní jazykové vybavení a znalost místních poměrů a obchodních zvyklostí. Zájemce o práci v cizině musí být velice flexibilní. Platí přitom – čím méně zkušeností, tím více flexibility. Bude asi zbytečné připomínat, že pracovník musí počítat s tím, že se bude muset přizpůsobit cizí kultuře. Jiný kraj, jiný mrav, říká jedno české přísloví. Například v sousedním Německu se neděle ctí více než u nás doma. Nedivte se tedy, když si v neděli vyvěsíte prádlo a sousedé se po vás budou divně koukat.
Podle Dariny Syslové zájem o práci v cizině mají většinou kandidáti středních let: „Hodně nás překvapují mladí kluci, kteří by měli šanci se v zahraničí rozvinout a hlavně přiučit, ale nechce se jim.“ Všechny dotazované agentury a společnosti nám potvrdily, že největší zájem je o práci v západní Evropě a USA. Zájemci si ve většině případů vybírají zemi podle jazyka, který ovládají. I když, jak tvrdí Alena Hafoudhová z agentury Hill International: „Někteří lidé chtějí i na východ nebo do jihovýchodní Asie, nevadí jim (či dokonce jim vyhovují) tvrdší podmínky a vnímají, že si tam mohou vydělat více.“
Darina Syslová z Kariéry zase říká: „Máme hodně nabídek z Rakouska a Německa, ale o to takový zájem není,“ což tak trochu potvrzuje tvrzení našich politiků, že obavy Rakušanů a Němců z naší pracovní síly jsou neopodstatněné. Tedy minimálně v oboru informačních technologií. Malý zájem o práci u našich sousedů je dán především nízkou jazykovou vybaveností. Anglicky umí dnes každý absolvent vysoké školy, s němčinou je to však horší. „Pokud někdo v IT něco umí a chce pracovat, ve Vídni se neztratí,“ tvrdí softwarový inženýr Marian Francisci, který tam pracuje již sedmý rok. Hned ale dodává: „Alespoň základy němčiny jsou pro začátek nutné.“ Podle P. Hrušky ze společnosti Kienbaum Consultants International jsou preferované země jejich zákazníků Německo, Irsko a Velká Británie.
Zelená karta (německy Grüne Karte) je pracovní povolení pro odborníky z ciziny, které německá vláda začala vydávat v srpnu roku 2000. Jeho cílem je řešit velký nedostatek specialistů v oblasti informačních technologií. Zájemce o udělení Zelené karty musí mít ukončené vysokoškolské vzdělání a příslib místa od německého zaměstnavatele s příjmem minimálně 100 000 DEM ročně. Pracovní povolení se uděluje na dobu 5 let, povolení k pobytu platí také pro rodinu držitele karty. Německo hodlá vydat 10 000 těchto povolení. Obdobou Zelené karty v Bavorsku je tzv. Modrá karta, která se od Zelené liší v tom, že se uděluje na dobu neurčitou, ale pouze za předpokladu, že její držitel má zaměstnání. Obdobný program v Rakousku se jmenuje Greencard light. Tady se hned nabízí otázka. Nebudeme také my jednou potřebovat podobný program pro specialisty z východu? D. Syslová z Kariery si myslí, že ano. Také ředitel personální agentury Profi-Men Ing. Pozdníček zastává stejný názor a říká: „V současné době registrujeme zvýšený zájem absolventů nebo specialistů ze zemí bývalého SSSR o práci v ČR.“
Petr Hruška z Kienbaum Consultants International tak trochu oponuje: „Nedostatek specialistů, podobně jako v Německu, už u nás je a netýká se jen oboru přímo z IT oblasti, ale často též z oblastí subdodavatelských. Program Zelených a jiných karet nám nepomůže, neboť náš stát a podnikatelské prostředí musí být současně pro potenciální kandidáty atraktivní. Až ekonomické prostředí vytvoří zájem kandidátů o práci v našich podmínkách, vznikne tady převis nabídky pracovní sily a budeme si moci vybírat.“
Mám zájem o práci v SRN. Jak na to?
Přiznám se – podtitulek jsem opsal z
diskusní skupiny na Pandoře věnované této problematice. Nejdříve si musíte najít práci. Jak ji najdete, je váš problém. Můžete kontaktovat personální agenturu a využít jejích služeb, nebo si místo hledat prostřednictvím specializovaných serverů na Internetu. Svůj profesní profil můžete umístit na
serveru německého pracovního úřadu nebo na serveru
GreenCard. Na tomto serveru bych asi svou cestu za hledáním práce začal já. Najdete tady zákony, obecné informace, rady, články z Německa v češtině a také kontakt na odborníky, kteří vám poradí. Potom je samozřejmě důležité sledovat tisk a hledat nabídky. V tomto směru bych doporučil Hospodářské noviny. Nezapomeňte také na Internet, např.
www.jobpilot.cz.
Zájemci o práci v Německu by se také mohli podívat na stránky německého pracovního úřadu Arbeitsamt online, a to konkrétně na sekci Green Card. Kromě obecných informací tam najdou (v němčině a angličtině) nabídky pracovních míst (přejděte na homepage/green card/
Vermittlungbörse für IT Fachkrafte, nebo rovnou zadejte 195.185.214.164/gc). Kromě prohledávání nabídky pracovních míst v databázi můžete rovněž zveřejnit svůj profesní profil. Vyhledávat volná místa můžete zadáním názvu profese a dále pouze zatrhujete úroveň vašich znalostí operačních systémů, programovacích jazyků atd.
Když si místo najdete a se svým budoucím zaměstnavatelem se domluvíte, jste v polovině cesty. Německý zaměstnavatel musí teď pro vás zažádat o povolení k práci a pobytu, s ním pak budete kontaktovat německé velvyslanectví a to vám po schválení vydá německé pracovní vízum.
Jaký dojem udělá zájemce při prvním pohovoru, často rozhoduje o tom, jestli místo dostane nebo ne. Jak byste měli vystupovat? Podle A. Hafoudhové se zájemce „musí umět prezentovat na požadované úrovni (jeho životopis, osobní prezentace musí odpovídat standardům té kultury, kde chce pracovat), musí dobře ovládat jazyk a musí být zdatný v komunikaci…“ Místo a dobrý plat dostane ten, kdo je schopen přesvědčit personalistu firmy, že přináší něco, co firma nemá. Pořád víc a více na důležitosti získává schopnost týmové práce. Pryč jsou časy, kdy mladí individualisté v garážích svých rodičů dávali dohromady počítače, nebo v samotě svých pokojů psali aplikace. Dnes se pracuje v týmech a kdo toho není schopen, má prostě smůlu. To, že schopnost komunikace s ostatními spolupracovníky a týmová práce pořád nabírají na důležitosti, potvrzují také názory v zahraničním odborném tisku.
Výdělek specialistů v oboru IT se ve většině zemí skládá ze tří složek. Tou první, hlavní a základní, je pevný plat, druhá složka je pohyblivá a tvoří ji prémie, příplatky za přesčas, popř. provize. Třetí složku tvoří různé výhody a pozornosti materiální formy. Tedy např. příplatek na obědy, mobilní telefon, nebo ve vyšších pozicích auto, pojištění, vyplácení plného platu i v případě nemoci, opce na nákup firemních akcií a podobně. Stále více je žádaná pohyblivá složka platu, která závisí na obchodních úspěších.
Každého, kdo přemýšlí o práci v cizině, zajímá samozřejmě výše platu. Nabídku buď dostane, nebo s ní bude muset přijít sám. U Zelené karty je podmínkou minimální roční plat ve výši 100 000 DEM. Kdo ho v Německu může požadovat? Tady orientačně několik čísel: administrátoři sítě vydělávají ročně od 80 000–125 000 marek, technici sítí od 75 000–100 000 marek, programátoři 100 000–130 000 marek, vedoucí oddělení 150 000–200 000 marek, nastupující manažer produktu (manažer marketingu) dostane na své konto 60 000–100 000 marek ročně. Tyto údaje jsou orientační, výše skutečného platu závisí na mnoha faktorech. Patří k nim velikost firmy (velké a mezinárodní firmy platí více), ve větších městech se vydělá více. Záleží i na regionu, na jihu Německa (Bavorsko) se vydělá více než na severu a východě.
A jak nakonec zjistíme, zda je nabídka férová a zda odpovídá situaci na trhu? Výbornou pomůcku nabízí bezplatná aplikace, která je přístupná na internetových stránkách Net-business, německého magazínu věnovaného IT. Jmenuje se Gehaltscheck a umožňuje zjistit, kolik za stejnou práci dostávají kolegové v jiném podniku. Aplikace je pouze v němčině a po vyplnění řady údajů (ne osobních) o kvalifikaci, vzdělání, pracovním zařazení atd. se na poslední stránce dostanete k seznamu lidí s podobným pracovním zařazením jako vy, kteří tento formulář vyplňovali před vámi. Jména tam samozřejmě nejsou, najdete tam ale to, co vás zajímá, tedy výše jejich platu.
Informace na webu
