Jak se dá vyrobit tisíc počítačů denně

V České republice se v roce 2003 prodalo podle údajů IDC celkem 413 000 počítačů, Společnost FIC jich přitom ale v Rudné u Prahy vyrobila téměř dvakrát tolik a navíc jen zanedbatelná část z tohoto objemu našla své zákazníky v naší republice.

Výroba se spustila před šesti lety

Historie FIC CZ
30. 12. 1991	založena FIC CZ s.r.o.
13. 8. 1997	oznámen úmysl zřídit výrobní kapacity
10. 11. 1997	vybrán logistický park v Rudné
17.5.1998	zahájena masová výroba
30.1. 2001	rozhodnutí vystavět dvě nové výrobní haly
31. 5. 2001	certifikace ISO 9001:2000
11. 9. 2001	slavnostní otevření obou nových hal
12.2.2003	vyroben první milion spotřebitelských PC pro HP
20.5.2004	vyroben druhý milion spotřebitelských PC pro HP

Společnost FIC byla v České republice původně založena koncem roku 1991 jako čistě distribuční společnost. Teprve v létě 1997 bylo rozhodnuto změnit hlavní zaměření zdejší pobočky na výrobu počítačů a soustředit sem ze západní Evropy všechny výrobní kapacity. Hlavní výroba začala v roce 1998, ale z důvodu snížené poptávky trhu do roku 2000 nebyly vyrobené počty počítačů příliš zajímavé. Kolem roku 2000 některé z nasmlouvaných firem ukončily spolupráci a stáhly výrobu do vlastních kapacit, ale naštěstí se podařilo dosáhnout uzavření dvou významných smluv s firmami Hewlett-Packard a Compaq. Tyto dvě firmy byly ale v té době ještě konkurenty, takže podmínkou uzavření dohod byla oddělená výroba pro obě značky. Během devíti měsíců tak byly vystavěny dvě nové výrobní haly a 11. září 2001 slavnostně otevřeny, současně byla ukončena dosavadní výroba v pronajatých prostorách. Touto dvojicí hal může továrna v Rudné směle konkurovat výrobním kapacitám hlavní továrny v Číně. Dnes se pro účely výroby používá již jen jedna hala. Hewlett-Packard se spojil s Compaqem a tak jim už nevadí výroba pod jednou střechou, navíc byla výroba optimalizována a tak jedna výrobní hala s menším počtem zaměstnanců vyrábí více počítačů než dříve obě dvě haly dohromady. V Rudné dnes pracuje 400 interních zaměstnanců. Důležitou pracovní silou jsou také nasmlouvaní externí pracovníci, kteří pomáhají zvládat sezónní výkyvy výroby. V sezóně se tak počet zaměstnanců může i zdvojnásobit.

V současné době tvoří zakázková výroba počítačů pro Hewlett-Packard většinu objemu výroby. Vyrábí se zde pouze spotřebitelské domácí počítače této firmy pro oblast EMEA, která zahrnuje Evropu, blízký východ a severní Afriku. Podnikové počítače HP tu nenajdete, ty se vyrábí v továrnách firmy FoxConn. Kromě toho se zde vyrábí i například počítače Libra, ProCa a další. Továrna zvládá nejen masovou výrobu jednoho typu počítače, je zde možné vyrábět i zakázkové počítače s různou konfigurací, pak jsou jen výrobní kapacity nižší. V minulosti se zde lokalizovaly i kapesní počítače iPaq, jedna z linek je proto oplocená a může mít přísnější režim. Dnes se používá pro tuto zakázkovou individuální výrobu a výrobu menších sérií.

Dnes nad všemi výrobními závody v České republice leží stín Flextronicsu, lidé jsou ve věštění budoucnosti velmi opatrní, protože vidí, že zmizet může i velká továrna. Český FIC nicméně má v evropském i světovém měřítku velmi významnou pozici. Ze tří evropských centrál FIC je pouze v České republice dodavatelský sklad, navíc výrobní kapacity v České republice jsou i při jednohalovém provozu řádově nad jinými kapacitami FIC ve světě, když nepočítáme čínskou supertovárnu. FIC tak v České republice zatím působí velmi úspěšně.

A protože vás zcela jistě zajímá, jak se může během jednoho dne vyrobit několik tisíc počítačů, tak se pojďte za přispění fotografií projít počátkem života jednoho počítače.

Zrození počítače

Ještě než se vrhneme do výroby, chtěli bychom poděkovat firmě FIC CZ, že nám umožnila fotografovat celý výrobní postup na lince, protože to opravdu není nic běžného. Při podobných návštěvách továrny totiž často dostanete jen jednu obecnou fotografii, která toho mnoho čtenářům neřekne.

Ještě než se začne samotný počítač skládat dohromady, musí se pochopitelně sehnat všechny komponenty. Každá zásilka komponent je prověřena, zjištěna kvalita a pokud je vše v požadovaných tolerancích, pokračuje se do skladu. Testování kvality přitom není jen na vstupu, ale probíhá během celého výrobního procesu a kontroloři kvality mají značné pravomoci v řízení výroby.

V samotném skladě jsme si připadali jak předškolák v cukrárně, regály s procesory, pevnými disky či základními deskami šplhaly do výšky druhého patra. Nenechte se zmást zdánlivým klidem na snímcích – byla totiž polední přestávka. Na hranici skladu a výrobní linky je nutné rozbalit jednotlivé komponenty a připravit vše pro montáž. Jeden počítač je od zahájení montáže po zahoření, otestování a zabalení do krabice hotov zhruba za tři hodiny. Nejdelší část přitom zabírají podrobné testy funkčnosti. Pokud mám shrnout náš základní dojem z linky, tak to je neustálé testování a neustálé nalepování čárových kódů a jejich kontrola. Každá část počítače je už od začátku velmi pečlivě evidována a přesně se ví, co a kde se s ní dělalo.

Zde vidíte svazek kabelů, které budou připojeny k čelním konektorům na skříni počítače. Na vedlejším stole se montují základní sady – deska, procesor, chladič a paměti. O kousek vedle se ve velkém kopírují softwarové obsahy disků. Na disky je mimo programů pro zákazníky zapsána i oddělená oblast se speciálními testovacími programy později využitými při kontrole kvality.

Všechny komponenty určené pro montáž se vloží do přepravky vedle skříně počítače a postaví se na linku. Hned na začátku linky se ze skříně počítače ještě odstraní záslepky a plasty, které se později do hotového počítače zase přimontují.

Na lince pracuje několik pracovníků, přičemž každý má na starosti jen určitou část montáže. Řídí se přitom podrobným návodem, který ale není nijak laický, není to stylem žlutý konektor do zeleného, ale zasuňte VGA kartu aby DVI konektor nepřekážel EMI stínění. Nejprve se do počítače vloží deska s procesorem, další osoba vloží pevný disk, další optickou mechaniku.

Pak se přidá zadní větrák u zdroje, doplní se kabely k mechanikám a na závěr přijdou ostatní přídavné karty. Samozřejmě vyráběných typů počítačů je víc, takže tento postup není vždy platný, ale rámcový přehled z toho máte dobrý.

Po základním sestavení počítače přijde na řadu test, obsluha prověří funkčnost všech komponent, zda klávesnice píše, myš jezdí po obrazovce, USB porty fungují a podobně. Pokud je vše v pořádku, počítač se naloží na vozík a jde na zahoření. Zde vidíte regály s připojenými počítači. Pan Jiří Tomka, který nás celou továrnou provázel právě popisuje způsob zahořování.

Pokud se při prvním testu po výrobě nebo při zahořování objeví nějaká chyba, je celý počítač přesunut do opravné zóny, kde je podroben podrobným testům. Dobré komponenty jsou řádně označeny a vráceny zpět do výroby, špatné vyřazeny. Pokud některá komponenta selhala, ale další testy ukazují, že je dobrá, je na ni nalepen zelený puntík a míří zpět do výroby. Pokud selže i v druhém kole je vyřazena. Zde vidíte test paměti, kde ten pravý ukazuje na špatné paměti – červené puntíky pro špatné komponenty budou jistě použity.

 

Po zahoření následuje další základní otestování a zabalení do krabic včetně příslušenství, klávesnice, myši manuálů a tak dále, na počítač se nalepí čárové kódy, štítky s konfigurací a informace výrobce. Ze zabalených zkompletovaných počítačů se potom dále vybírají vzorky, které podstoupí plné otestování na uživatelské úrovni. Běží na nich hry, připojuje se k internetu, kontroluje se kompletnost příslušenství a podobně. Tyto rozbalené počítače jsou po kontrole opět zalepeny a přidány k ostatním pro expedici. Počítače se již jen naskládají do palet naloží na kamión a mohou vyrazit. Kdekoli v Evropě budou do čtyř dnů do svého vyrobení.