Záložní zdroje a přepěťové ochrany jsou pro mnohé uživatele spíše prvkem luxusu, to ale jen do doby, než kvůli výpadku napájení přijdou o důležitá data nabo jim třeba vyhoří základní deska.
O problematice záložních zdrojů jsme si povídali s Ivanem Habovčíkem, ředitelem firmy APC pro Českou a Slovenskou republiku.
Co je podle vás dnes největší příčinou poškození či ztráty dat?
Nejčastěji se uživatelé setkávají s obtěžujícími viry zejména v podobě zavádějících mailových příloh, které se šíří přes Internet pod klamnými a lákavými názvy. Ale toto lze celkem jednoduše použitím prevence a zdravého rozumu eliminovat, i když antiviry proti nim často přichází až následně po jejich celosvětové nákaze. Co se týče ztrát dat a následně měřitelných finančních ztrát ve firmách je to jiné. Aniž bych potřeboval dělat reklamu svému oboru, musím říci, že na to už v podstatě odpověděla studie společnosti Contingency planning, která za nejčastější příčinu ztráty dat označila právě výpadky proudu a obecně problémy s napájením. Konkrétně to bylo 45 %. Na druhém místě se pak umístily bouřky 9,4 % na třetím požáry 8,2 % a dále to jsou události typu chyba hardware, záplavy, zemětřesení, lidské selhání, sabotáž….
Říká se, že nejvíce škodí počítači tzv. napěťová špička, tedy třeba úder bleskem. Ale co podpětí?
Ano, je to obvyklá představa. Obecně se v souvislosti s problematickým napájením skutečně nejčastěji hovoří o přepětí, napěťovém rázu či chcete-li napěťové špičce a případně o úplném výpadku. Jejich následky jsou obecně známé a často fatální.
A podpětí pak zůstává trošinku na okraji zájmu „široké veřejnosti“ byť jeho důsledky mohou být v dlouhodobém horizontu neméně katastrofické. K podpětí dochází z mnoha důvodů, nejčastější opakovanou příčinou je velký záběrový proud velkých elektrických zařízení jakými jsou kompresory, výtahy a další velké spotřebiče. Někdy je způsobeno přímo rozvodnými závody, které odstraňují problémy odběrového maxima s cílem vyrovnat odběrovou křivku.
Následkem takového podpětí pak může být nejen relativně neškodné „zamrznutí“ klávesnice nebo nečekané zhroucení operačního systému, ale také poškození dat a zejména zkrácená životnost součástek elektrických zařízení opakovaně postižených tímto podpětím.
Máme-li počítač v domácnosti, co pro něj můžeme udělat, abychom zabránili těmto škodlivým jevům? Postačí pouze zásuvka s přepěťovou ochranou?
Domácí počítač, určený k funkci psacího stroje, případně dražšího herního zařízení používaného pouze občas, lze před zničením dostatečně chránit přepěťovou ochranou. Nicméně je důležité si uvědomit, že tato pasivní ochrana není schopna pomoci v případě podpětí o jehož nebezpečí jsem se zmiňoval v minulé otázce, ani v případě výpadku proudu v průběhu naší práce.
Pokud má domácí uživatel na svém počítači vedené například účetnictví či podobné, důležité a častěji používané údaje, doporučoval bych spíše než prostou přepěťovou ochranu alespoň základní záložní zdroj. Cena takovýchto základních zdrojů se pohybuje na hranici 3000 Kč a i v této cenové hladině nabízí slušnou úroveň ochrany a správy. Dnes už i tyto nejobyčejnější záložní zdroje mají USB/sériovou komunikaci, či přepěťovou ochranu telefonní linky v ceně.
Je bezpečné nechávat za bouřky zapnutý monitor či modem?
To je dobrá otázka. V podstatě lze říci, že pokud máte správně (tj. v souladu s instrukcemi výrobce) instalovanou přepěťovou ochranu či záložní zdroj, je nebezpečí plynoucí z provozování těchto zařízení minimalizováno. Nicméně pokud vám blesk udeří do drátů 10 metrů od PC…..
Jak musíme postupovat při výběru ochrany napájení?
V případě, že pouze požadujete pasivní bezpečnost svého zařízení (hi-fi, videorekordér atd.) a nemáte-li nutnou potřebu dívat se na televizi, video nebo DVD v momentě, kdy všem sousedům vypadl proud, stačí vám přepěťová ochrana typu SurgeArrest apod.
Pokud chcete dostatečnou ochranu pro data na svém počítači, doporučuji řešit ji výhradně prostřednictvím záložního zdroje UPS. Pro výběr vhodné UPS je důležité znát maximální odběr připojeného zařízení (zpravidla počítač a monitor, modem nebo vypalovačka) a dále požadovanou dobu běhu v případě výpadku napájení (zcela dle vůle uživatele). Pak už stačí jen vybrat nejvhodnější UPS vyhovující těmto požadavkům.
V jaké cenové relaci se dnes tyto „pojistky“ pohybují?
Například základní přepěťové ochrany z dílny APC začínají někde od 550 Kč a záložní zdroje pak pod hranicí 3000 Kč.
Existují i záložní zdroje pro velké odběratele o výkonech v desítkách či stovkách kilowattů, které při paralelní práci mohou poskytovat zálohovaný výkon i megawattů. Ty se pak samozřejmě cenově pohybují řádově jinde.
Co všechno navíc kromě ochrany umí dnešní záložní zdroje UPS?
Toto je velice široká otázka. Zdrojů, respektive jejich technologií je celá řada a každá umí něco jiného a je pro jiné použití. Pokud bych se měl pokusit o nějaké shrnutí, asi bych řekl, že záložní zdroje pro menší výkony nabízí následující: přepěťovou ochranu, stabilizátor napětí, bateriové zálohování při výpadku proudu, ochranu telefonní/ISDN linky, komunikaci s připojeným počítačem prostřednictvím rozhraní RS232, USB, protokolů SNMP, HTML a další. To všechno za jednu cenu v jedné krabičce.
Pokud si zákazník přeje, může jeho UPS ve spolupráci s rozšiřujícím příslušenstvím plnit i bezpečnostní úkoly jako je hlídání teploty a vlhkosti v místnosti a na základě těchto údajů se nějak zachovat. Například při překročení 40° Celsia poslat e-mail, že došlo k selhání klimatizace a zároveň vypnout připojená zařízení, aby nedošlo k poškození systémů.
UPS mohou dokonce hlídat sepnutí/rozepnutí kontaktů na dveřích a opět informovat o tom, že v tolik a tolik hodin někdo vstoupil do serverovny či jinam a na základě tohoto údaje opět může dojít k nějaké akci.
Jak říkám – schopností a jejich kombinací je mnoho, záleží na potřebách a kapse zákazníka..
Za jaký čas po vybití se obnoví plný stav baterie?
Zde skutečně záleží na typu a velikosti UPS. V případě standardní APC UPS, bez externích baterií je to přibližně 2-4 hodiny.
Děkujeme za rozhovor.
