Jak radiace zabíjí v běžném životě

Nebezpečí radioaktivního záření nehrozí pouze v kritických místech jako jsou jaderné elektrárny, ale i na místech běžného života – doma a venku. Poučte se z odstrašujících případů.

Radioaktivní záření je nebezpečné, především kvůli ničícím vlivům, které má na organismy. Mezi první a nejznámější evidovaný případ lze jistě označit slavnou Marie Curie, která za své objevy v oblasti fyziky a chemie získala dvě Nobelovy ceny.

Marie Curie-Sklodowska byla vystavená zvýšenému radioaktivnímu záření po celý svůj život a nakonec zemřela právě na nemoc z ozáření. Její ručně psané dokumenty o výzkumu jsou ještě dodnes radioaktivní a jsou uložené v olověných boxech. V rámci života se jí stalo i několik menších nehod, kdy například na ruce nosila špetku soli radia asi deset hodin. V následujících týdnech na její ruce vznikla hluboká hnisavá rána, kterou se ale nakonec podařilo vyléčit.

Klepněte pro větší obrázek

V rámci pokroku v oblasti využití jaderné energii se bohužel stalo i několik katastrof, asi nejznámější se stala v Černobylu v roce 1986. Radioaktivnímu ozáření se samozřejmě nevyhnuly oběti atomových bomb a jejich různých variací.

My se ale dnes podíváme na případy radioaktivního ozáření, které se staly běžným lidem v běžném životě. Nešťastné náhody, kterým ale šlo částečně zabránit především obezřetností. Nejdříve si ale projedeme základní informace.

Radioaktivní záření v mnoha podobách

Jako radioaktivní nebo také ionizující záření označujeme vysokoenergetické částice nad 5 eV. Základní druhy se rozdělují na záření alfa (alfa částice), beta (elektrony, pozitrony), gama (fotony) a neutronové záření (neutrony).

Organismy na naší planetě jsou vystavené ionizujícímu záření z kosmu, ze Slunce a případně i z přírodních radioizotopů. Urychlené částice na naší planetu tak dorazí nejen ze Slunce (proto je důležitá ozónová vrstva zachycující ultrafialové záření) ale i ze vzdálených míst vesmíru, třeba po výbuchu Supernov. Naše tělo je vybavené částečnou ochranou proti záření – kůží. Schopnost ochrany je ale samozřejmě omezená, takže s opalováním byste to rozhodně neměli přehánět.

Klepněte pro větší obrázek
Druhy elektromagnetického záření (Zdroj: Wikipedia)

Vysokoenergetické částice způsobují vyražení elektronů, což posléze vede k různým chemickým reakcím a poškození buňky nebo změny DNA – riziko vzniku mutací a rakoviny a poškození dělení buněk.

Člověkem vyrobené zdroje záření

Na Zemi se ale vyskytuje obrovské množství uměle vytvořených zdrojů ionizujícího záření, které jsou určené pro průmyslové nebo zdravotní použití. Jedná se o různé druhy rentgenů pro kontrolu vad materiálů, prozkoumání vnitřního složení organismů nebo zařízení pro gama paprsky, se kterými se třeba ozařují a ničí rakovinové nádory.

Klepněte pro větší obrázek
Srovnání dávky ozáření (Zdroj: Wikipedia)

Jako zdroje tohoto záření se používá například izotop kobaltu Co-60, se kterým se v rámci kobaltového děla vytváří přesný a úzký gama paprsek. Zdroj je v přístroji uložen ve speciální válcovité schránce. V různých přístrojích se nachází různé druhy zdrojů, v případech na které se blíže podíváme se vyskytovaly například tyto zdroje:

  • Kobalt-60 (gama záření)
  • Stroncium-90 (beta záření)
  • Iridium-192 (beta a gama záření)
  • Cesium-137 (beta záření)

Pokud jde o jednotky, které se používají a objeví se i v popisovaných případech:

  • Becquerel – Bq, jednotka intenzity záření zdroje
  • Gray  - Gy, absorbovaná dávka, účinek na organismy se liší dle druhu částic
  • Sievert – Sv, účinky záření na biologickou hmotu. Průměrná dávka z okolí je 3 mSv za rok, za život pak 0,2 Sv.

Jak můžete vidět na srovnávacím obrázku, zvýšené dávky dostanete třeba už když spíte vedle někoho, snědením banánu, rentgenem zubů nebo jiných částí těla a poměrně dost při letu ve vysoké výšce. Rekordmanem v této oblasti je ale kouření, kdy jedna cigareta má srovnatelnou dávku s rentgenem hrudníku. Na obrázku je to možné srovnat s dávkou prezentovanou jedním zeleným čtverečkem (20 mikrosievertů).

Témata článku: Technologie, Bezpečnost, Doma, Elektron, Iridium, Marie, Mario, Mexico, Mexico City, Postel, Soli, Zdroje, Následující den, Neznámá budova, Malý vůz, Měření, Záření, Starý kousek, Zrušení výroby, Banán, Následující měsíc, Následující rok, Dávky, Různá dávka, Měřicí přístroj

72 komentářů

Nejnovější komentáře

  • randomofamber 27. 7. 2015 15:29:55
    V přiloženém a přeloženém obrázku "Graf radiačních dávek" jsou chyby....
  • Walkeer_CZ 27. 7. 2015 12:34:58
    Myslim ze se slusi pripomenout, ze nektere stare objektivy Canon pouzivaly...
  • sonix 27. 7. 2015 10:54:56
    Taky zajímavej...
Určitě si přečtěte

Co je realita a fikce? Brzy to nepoznáme. A.I. ze Stanfordu tvoří fotky z neexistujících měst

Co je realita a fikce? Brzy to nepoznáme. A.I. ze Stanfordu tvoří fotky z neexistujících měst

** Fotografii každý vnímá jako jednoznačný důkaz ** časem to ale přestane platit ** Strojové učení se totiž neustále zdokonaluje

16.  8.  2017 | Jakub Čížek | 13

USB zařízení je možné odposlouchávat ze sousedního portu

USB zařízení je možné odposlouchávat ze sousedního portu

** Crosstalk byl dřív problém paralelních portů, dnes se ho pokusili prověřit na USB ** Zařízení ze sousedního USB portu může odposlouchávat to vedlejší ** Mohou vznikat záškodnické flašky nebo třeba USB lampičky

14.  8.  2017 | Adam Harmada | 19

Nový Skype! Vypadá jinak a je „sociálnější“

Nový Skype! Vypadá jinak a je „sociálnější“

18.  8.  2017 | Markéta Mikešová | 35


Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test NVMe a SATA SSD

Máte slabý signál
Wi-Fi? Poradíme!

Jak umělá inteligence opravuje fotky

Kupujete dron? Ty levné se nevyplatí