Chcete zvýšit výkon svého procesoru? V tomto článku rozebereme potřebné nástroje a postupy pro přetaktování procesorů AMD i Intel.
Jak přetaktovat Pentia a Celerony
Postup přetaktování pro procesory Intel je v mnoha ohledech velmi podobný postupu pro Athlon 64, o němž si můžete podrobněji přečíst v předchozí kapitole. Základním rozdílem je kompletně uzamčený násobič a jiný způsob výpočtu výsledné frekvence pamětí. Procesory Intel mají tradiční architekturu a využívají FSB (frekvence vnější sběrnice), od které se s pomocí násobiče odvíjí nejen výsledná frekvence jádra, ale i pamětí. Ty mohou fungovat v synchronním nebo různých asynchronních režimech. Nejčastěji dostupné možnosti jsou: 1:1 (označené většinou jako 200 MHz či DDR400) nebo 3:4 (DDR533 či 266 MHz) a 3:5 (DDR667 či 333 MHz). Aktuální čipové sady pro DDR2 již nepotřebují opačný směr, kdy paměti běží na nižší frekvenci než FSB.
Postup se od toho s Athlony 64 tedy prakticky liší pouze v nastavení poměru 1:1 a postupném zvyšování frekvence při stejném ověřování stability. Podrobnější nastavení pamětí je opět popsané v dalším článku přílohy. Mírně odlišně musíte přistupovat pouze k procesorům Pentium 6xx, které již podporují i změnu násobiče v rozsahu 14 až maximum (např. 19×). Pokud takový procesor vlastníte, můžete po nalezení maximální stabilní frekvence vyzkoušet snížení násobiče a zvýšení FSB pro dosažení maximální propustnosti pamětí, reálný vliv na výkon je ale poměrně nízký.
Přetaktovat můžete i procesory Pentium M a Celeron M v notebooku. Stačí si stáhnout a vyzkoušet varianty programu ClockGen pro tuto platformu. Možná bude některý z nich fungovat pro váš notebook a vám se pak podaří zvýšit frekvenci procesoru. Desky, které jsou v mobilních počítačích, ale nejsou na tyto hrátky stavěny, což přináší možné problémy s nestabilitou.
Nejvhodnější procesory Intel pro přetaktování
Pro ty, kdo chtějí ušetřit co nejvíce, jsou vhodné nejníže taktované Celerony D pro Socket 775 (2,53–2,66 GHz). Ty jsou mnohdy schopny pracovat i na frekvencích 3,6–3,8 GHz. Při tak vysokém taktu jsou již tyto, jinak poměrně slabé procesory, schopné konkurovat v určitých aplikacích i plnokrevným Pentiím 4.
Při výběru klasického Pentia 4 jsou nejvhodnějšími kandidáty ještě pořád 3GHz Prescotty novějších revizí (označení 530J, 630J a 531), které poskytují nejlepší poměr ceny a výkonu. Jejich přetaktování sahá mnohdy až ke 4 GHz (pokud jste schopni tuto frekvenci uchladit, vzduchové chladiče na tento takt většinou již nestačí).
Pro profesionály je velmi dobrou volbou dvoujádrové Pentium D 820, které je levné a zároveň má i zajímavý potenciál na přetaktování. Pokud jste schopní dvě jádra využít, je tento procesor to nejlepší, co Intel aktuálně pro stolní segment trhu nabízí.
