Jak poznat závislosti na digitálních technologiích. A jak je řešit

V dnešní době je běžné strávit s mobilem v ruce hodiny denně, člověk hltá digitální obsah a mezi prsty mu pomalu prokluzuje skutečný život. Neustálým kontrolováním notifikací ve virtuálním světě zapomínáme na ten reálný. Dospělí bohužel, podobně jako v případě alkoholu, často přenáší problém na své děti. A to jednoduše tak, že jim jdou špatným příkladem. Pokud rodič při každé večeři kouká na Facebook, nemůže pak dítěti zakazovat, aby si ke stolu mobil také nevzalo.

Pokud někdo tráví s mobilem v ruce několik hodin denně, nemůže se pak divit, že na něm začne být závislý. Digitální závislost, neboli netolismus, je ve své podstatě stejná jako jiné. Jednou z jejích forem je závislost na internetu, kdy má postižený nutkání nekontrolovaně konzumovat internetový obsah a být online. Digitální svět se postupně stává tím jediným, co ho zajímá. Pokud není na internetu, začíná být agresivní. Kvůli digitálnímu světu zkrátka ustupují naše ostatní potřeby, kamarádi, rodina, případně i práce nebo škola.

Hry jako pozitivní případ

Zároveň je však potřeba uvést, že o skutečnou závislost se jedná až tehdy, kdy začne mít nadužívání technologií skutečně negativní dopad na náš život, čas, který uživatelé s technologií tráví, je tedy pouze jedním z kritérií. Existuje mnoho dětí i dospělých, kteří s technologií tráví skutečně velké množství času, aniž by to mělo negativní vlivy na jejich život.

Příkladem můžou být třeba počítačové hry. „Jejich hraní má na děti a dospívající celou řadu pozitivních dopadů. Moderní hry jsou často komplexní a hráč si může vybírat, co zrovna bude dělat, a rozvíjet tak svoje dovednosti. Prostřednictvím her se mohou děti naučit překonávat překážky. Úspěch je pro většinu lidí důležitá potřeba, kterou si jde ve hrách dobře vyzkoušet, a podpořit tak touhu dosáhnout ho i jinde, třeba ve škole nebo ve sportu.

Díky službě Digitální rovnováha zjistíte, kolik času trávíte na telefonu. Její pomocí také můžete tento čas omezit. Na iPhonu se obdobná služba jmenuje Čas u obrazovky.

Jsou hry, které se hrají sdíleně, takže učí komunikačním dovednostem nebo leadershipu. Hry také rozvíjejí jazykové dovednosti, protože bývají často v angličtině. A v neposlední řadě je to také dobrý způsob relaxace,“ uvedla například psycholožka Kateřina Lukavská z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru pro web sciencecafe.cz.