Jak pokračuje boj proti spamu?

Úřad pro ochranu osobních údajů přijal již na 500 stížností na nevyžádaná obchodní sdělení. U několika prvních případů již uzavřel kontrolní šetření a chystá se na správní řízení s viníky. Rozjíždí se i spolupráce na evropské úrovni, úřady 13 členských zemí EU vytvořily společnou platformu pro boj proti spammingu.
Jak pokračuje boj proti spamu?
Kapitoly článku

Související odkazy

Slovník
online
platforma
spam
spammer

Představa, že kompetencemi pro boj proti spammingu je u nás vybaven Úřad pro ochranu osobních údajů, není zcela přesná. Jak sám Úřad upozorňuje, příslušný zákon (č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti) totiž pojem "spam" vůbec nepoužívá. Místo toho zákon pracuje s pojmem "nevyžádaná obchodní sdělení", který by mohl odpovídat alespoň podmnožině všech možných spamů. Ani to ale neplatí, protože náš zákon si vůbec nevšímá aspektu "hromadnosti", který je pro obvyklé vymezení spamu naopak typický. Takže "spam" a "nevyžádaná obchodní sdělení" (v pojetí zákona č. 480/2004 Sb.) jsou opravdu dvě různé věci.

V běžné mluvě, a třeba i v titulcích článků, však budou oba pojmy nejspíše nadále splývat. Už by ale neměly splývat v povědomí uživatelů Internetu, kteří se v boji proti spammingu hodlají obracet o pomoc právě na Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten jim totiž nedokáže pomoci třeba od nejrůznějších politicky zaměřených spamů, od spamů náboženských, všelijakých vzkazů od vesmírných lidí či jiných výplodů chorých mozků. K boji proti těmto spamům již Úřad nemá explicitní kompetence. Zasáhnout by zde mohl jen tehdy, pokud by se jednalo o zneužití osobních údajů jako takových.

Kolik již bylo stížností

Úřad pro ochranu osobních údajů přijímá stížnosti občanů na nevyžádaná obchodní sdělení již delší dobu, prakticky od účinnosti zákona č. 480/2004 Sb. Největší "nápor" však přišel po zprovoznění on-line formuláře pro podávání stížností, koncem loňského roku. Do té doby přijímal Úřad spíše jednotky stížností denně. Následně počty přijímaných stížností výrazně vzrostly, až někam k 50 stížnostem za den. Pak ale přišly vánoce, a s nimi téměř nulová aktivita stěžujících si občanů.

Celkově (k polovině minulého týdne, kdy proběhla tisková konference Úřadu) dosáhl počet přijatých stížností 487. Z toho 306 bylo podáno ještě v loňském roce, a 181 v roce letošním. V poslední době přitom velmi výrazně převažuje podávání stížností skrze on-line formulář na webu Úřadu. Přes něj přichází již více jak 95 procent stížností. V letošním roce přišlo již jen 8 stížností elektronickou poštou, a jen jedna jediná listovní poštou.

On-line formulář na webových stránkách úřadu určitě pomáhá i ke zkvalitnění a zvýšení "relevantnosti" stížnosti. Mimo jiné totiž upozorňuje uživatele na to, že Úřad je oprávněn řešit pouze nevyžádaná obchodní sdělení, a nikoli všechny spamy jako takové. Zřejmě i díky tomu musel Úřad vyřadit jen necelých 10 procent stížností jako neoprávněných (nespadajících do jeho kompetence).

Jak se stížnosti řeší?

Zbývajícími 90 procenty stížností (z celkového počtu 487) se Úřad již začal zabývat. Přitom zjistil, že se týkají jen asi 70 různých případů. To je logické, protože na stejný spam (pardon: nevyžádané obchodní sdělení) si může stěžovat více příjemců současně. Jejich počet je dokonce pro Úřad určitým indikátorem rozsahu (masivnosti) nevyžádaných sdělení.

Postup řešení jednotlivých stížností v rámci ÚOOÚ je přitom takový, že každá nejprve prochází "technickým zkoumáním" v útvaru informatiky Úřadu. Zde se zkoumají například hlavičky nevyžádaných obchodních sdělení, ve snaze identifikovat jak jejich iniciátory, tak i rozesilatele a další zúčastněné subjekty.

Následně přebírá jednotlivé stížnosti útvar kontroly Úřadu, který je již řeší po "obsahové stránce". Až po uzavření kontrolního šetření přechází řešené případy do stádia správního řízení, kde se již řeší i konkrétní sankce.

V současné době by měla být situace taková, že fází kontroly (kontrolního šetření) prošlo již 6 případů, a tyto se nyní nachází ve stádiu správního řízení. U nich by tedy již mělo být jasné, "kdo a co udělal", a teď se řeší "kolik za to dostane", neboli jaká nápravná opatření mu za to Úřad uloží.

O které případy jde?

Které konkrétní případy již prošly kontrolním šetřením, Úřad na své tiskové konferenci nesdělil. Naznačil pouze, že nejvíce si lidé stěžují na různé nabídky prodeje adresářů firem, videokurzy, a na nabídky prodeje výpočetní techniky.

Dále zaznělo, že v obecné rovině lze řešené případy rozdělit do dvou skupin, na:

  • adresné rozesílání podle určitého adresáře, s tím že nebyl řádně vyřešen souhlas vlastníka osobních údajů (adresáta) s takovýmto zasíláním. Jde třeba o stížnosti na to, že někdo někomu něco poslal, s odkazem že je to na základě předchozího souhlasu - ale takový souhlas neexistoval, nebo si ho příjemce nebyl vědom, nebo byl získán nekorektně apod. To již posuzují kontroloři Úřadu, kteří přitom musí volit mezi postupem podle zákona o některých službách informační společnosti či podle a zákona o ochraně osobních údajů. Jde totiž o problematiku, kde se působnost obou zákonů může prolínat.
  • plošné (neadresné) rozesílání. Zde prý mají kontroloři ÚOOÚ nejvíce práce s identifikací skutečných iniciátorů, kteří se mohou různě skrývat - ale nakonec stejně musí odhalit svou skutečnou identitu, když chtějí inkasovat peníze.

Šest případů, u kterých již bylo dokončeno kontrolní šetření, je prý rovnoměrně rozloženo do uvedených dvou skupin - po třech z každé skupiny.

Kdy má smysl podávat novou stížnost?

Zajímavou otázkou ohledně probíhajících šetření je to, zda potenciální stěžovatelé mají či nemají šanci zjistit, zda už se Úřad nějakým konkrétním případem zabývá či ještě nikoli. Představte si, že vás právě nějaká nevyžádaná nabídka "zvedla ze židle" a vy se rozhodujete, zda nad tím jen tak mávnout rukou, či zda si dát práci s vyplněním příslušného on-line formuláře a podáním stížnosti k Úřadu. V tuto chvíli by se jistě hodila informace o tom, zda už na stejnou nevyžádanou zásilku podal stížnost někdo jiný.

Bohužel ale takováto informace k dispozici není a ani nebude. Úřad pro ochranu osobních údajů nemůže zveřejnit "potenciální pachatele" nejméně do doby, než dojde k závěru, že skutečně něco spáchali - a to zjišťuje až v průběhu kontrolního šetření. Alespoň do jeho skončení tedy nemůže zveřejnit ani informaci o tom, s kým a co řeší.

Takže nám jako příjemcům nevyžádaných obchodních sdělení nezbývá, než se obejít bez takovéto informace, a spíše tedy raději vyplnit vlastní stížnost. Má to ostatně i jeden významný aspekt: Úřadu to řekne, kolik lidí bylo stejným způsobem postiženo, a také v jakém časovém úseku se vše odehrávalo. To pro něj může být dosti podstatná informace.

Proti spamu i nadnárodně

Zatímco kompetence Úřadu pro ochranu osobních údajů jsou omezeny jen na ČR, problém spammingu geografické hranice neuznává a naopak těží z globálního charakteru Internetu a lokální omezenosti národních legislativ. Emailové schránky našich uživatelů tak zaplavují nejvíce spamy zahraniční (povětšinou zámořské) provenience, které se mohou nad naším zákonem č. 480/2004 Sb. nanejvýše pousmát.

I zde se ale začíná alespoň rýsovat určité budoucí zlepšení. Náš ÚOOÚ již dříve signalizoval, že bude spolupracovat se svými partnerskými úřady z dalších zemí EU, a bude si s nimi vyměňovat stížnosti na spamy (nevyžádaná obchodní sdělení) podle toho, do čí kompetence spadají. Stále to sice neřeší otázku zámořských spamů, ale i tak je to krok vpřed.

Nyní tento neformální příslib získal poněkud ostřejší a oficiálnější kontury. V únoru t.r. došlo z iniciativy Komise k ustavení "kontaktní sítě úřadů pověřených bojem proti spamu" (CNSA, Contact Network of Spam Enforcement Authorities). V ní jsou zastoupeny příslušné úřady z 13 zemí EU: Rakouska, Belgie, Kypru, ČR, Dánska, Francie, Řecka, Irska, Itálie, Litvy, Malty, Nizozemí a Španělska. Zúčastněné strany se v rámci této platformy zavázaly "vyvinout maximální snahu při vyřizování stížností podstoupených od ostatních stran, aby širší spoluprací zajistily odstranění mezer v právních předpisech, které by mohly být zneužity spammery nebo zloději dat".

Výborně, teď jen aby se podobná spolupráce rozšířila i do zámoří, odkud spamů přichází nejvíce.

Témata článku: Spam, Boj, Oskar, Stejný úřad, Půjčka, Osobní údaj, Předchozí souhlas, Credit, Leasing, Podstatná informace, Úřad, Spa, Globální charakter, Stránka úřadu, Šetření, Lokální zákon, Louže, Příslušný zákon, Malta, Spamming, Různé materiály, Podobná spolupráce, Vyčerpávající informace, Loan, Úmluva


Určitě si přečtěte

10 novinek Androidu 10, které vás budou bavit

10 novinek Androidu 10, které vás budou bavit

Jan Láska, Vladislav Kluska | 27

20 tipů a triků pro Gmail: Užitečné maličkosti, které zefektivní práci s e-maily

20 tipů a triků pro Gmail: Užitečné maličkosti, které zefektivní práci s e-maily

** V Gmailu je řada užitečných funkcí, které možná všechny neznáte ** Odeslání mailu můžete například pozdržet či naplánovat na později ** Nad Gmailem můžete mít s několika triky daleko lepší kontrolu

Karel Kilián | 25

Jak funguje kontroverzní program, který ženám krade plavky. Mají se čeho bát?

Jak funguje kontroverzní program, který ženám krade plavky. Mají se čeho bát?

** Strojové učení ještě nepřitáhlo takový zájem jako na začátku prázdnin ** Ne, umělá inteligence nenašla lék na rakovinu ** Naučila se svlékat ženy nejen z plavek

Jakub Čížek | 35


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest 20 procesorů

Srovnání 15 True Wireless sluchátek

Vyplatí se tisknout fotografie doma?

Vybíráme nejlepší základní desky