Jak pejsek s kočičkou měřili ERP systémy

Kde naleznete 300 lidí, z nichž každý do nejmenšího detailu prakticky zná 50 nejsložitějších softwarových systémů vůbec? Možná v jiné galaxii aneb jak se zrodila snad nejhorší soutěž v oblasti ICT, která u nás kdy byla k vidění.
Jak pejsek s kočičkou měřili ERP systémy

Nestává se často, že bychom na Živě museli zveřejňovat článek, který je snad ve všech aspektech tvrdě kritický; je naším cílem spíše informovat o všem novém, zajímavém a pozoruhodném. Přesto však musíme tentokrát udělat výjimku, neboť hodnocená „anketa“ s označením ERPCzech není pouze špatná, ale v podobě, v jaké vznikla a v jaké existuje, přímo škodí stovkám poctivých společností, prodejcům a implementátorům těchto systémů i tisícům lidí, kteří v nich pracují. A zejména těm osobám a institucím, které se pečlivě a usilovně snaží o skutečné a kvalitní vyhodnocování podnikových informačních systémů – lidem, kteří jim věnují veškerý svůj profesní čas a pak mohou pouze prohlásit „vím, že nic nevím“, či respektive „přes nashromážděné kolektivní vědomosti, přes jejich výměnu napříč Evropou a světem bychom si nikdy nedovolili říci, že tenhle systém je horší než tamtem“. Protože, ejhle, přijde jakýsi organizátor-neorganizátor, sebere hlasy-nehlasy a řekne, že na základě hodnocení poroty je lepší Navision než Abra, ale ta je zase lepší než K2, který je zase lepší než Gordic Ginis (a tak to jde dál).

Proberme si vše trochu pozorněji. Už na první pohled odhalíme několik zvláštností, které sice nejsou rozhodující, ale pro instituci, která si dává za cíl „odlišit kvalitní podnikové informační systémy“ (zřejmě od těch nekvalitních), přece jen jsou poněkud zarážející. Jistě není obvyklé, že jeden ze soutěžících je zároveň partnerem (sponzorem) soutěže; shodou okolností (?) se produkt sponzora ocitl mezi vítězi. Může také trošku překvapit, že společnost, která je uvedena jako organizátor („FSG“), ve skutečnosti není právnickým subjektem (společností) ani podnikající fyzickou osobou, ale jakýmsi sdružením bez IČO/DIČ, statutárního zástupce atd. Tisková zpráva dále sděluje, že odborným garantem soutěže je společnost IT System. Ani tuto společnost ovšem v České republice nenalézáme.

To vše bychom mohli při troše shovívavosti označit jako „chybičky“, které jsou jistě u lidových veselic typu „kdo sní za hodinu nejvíc švestkových knedlíků“ přijatelné, u hodnotitelské instituce věnující se takto závažnému tématu už méně. To hlavní ale teprve přichází. Jako hlavní kritéria, jež rozhodují o tom, který produkt je vyhodnocen jako nejlepší, byla určena:

- bezchybná funkčnost produktu a respektování příslušných právních norem (zákona o účetnictví, daňové zákony, obchodní zákoník atd.),

- přidaná hodnota, kterou daný produkt poskytuje svému uživateli v poměru k pořizovací ceně,

- otevřenost a kompatibilita produktu, tj. schopnost propojení (integrace) s dalšími komponentami IT infrastruktury uživatele,

- „uživatelská přívětivost" produktu a podpora, kterou poskytuje dodavatel svým zákazníkům,

- „škálovatelnost produktu", tj. schopnost rozvíjet se spolu s potřebami uživatele.

Vzhledem k odbornosti problematiky jsem požádal o posouzení těchto kritérií pana Petra Sodomku z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, který se – zřejmě jako jeden z mála lidí u nás – oblastí ERP systémů profesionálně a soustavně zabývá:

„1. Úroveň a bezchybnost funkčnosti, stejně jako respektování legislativních změn lze objektivně posoudit pouze v případě, kdy se dotyčná osoba (porotce) sama podílela na implementaci a pak na provozu ERP systému. To se ale netýká produktu obecně, pouze konkrétního projektu řešeného v konkrétní firmě.

2. Produkt může být technicky na vysoké úrovni. Jednomu zákazníkovi ale přinese obrovské potíže, druhému naopak značné přínosy. A je to pořád týž produkt! Rozhoduje totiž celá řada nejrůznějších aspektů. K těm nejdůležitějším patří vhodnost výběru systému pro konkrétní typ zákazníka (nejen co se týká velikosti firmy, ale typu jejího podnikání) a pak zejména úspěšný průběh jeho implementace. Implementace navíc může u daného produktu provádět více partnerů, kteří mohou mít různé zkušenosti a odlišný přístup k zákazníkům. To samozřejmě může konečný výsledek fungování ERP systému značně ovlivnit. V neposlední řadě záleží také na přizpůsobení podnikových procesů a naopak rovněž přizpůsobení systému těmto procesům.

3. V žádném případě nelze hodnotit úroveň funkcionality jednotlivých ERP systémů, smysl má posuzovat jejich uplatnění v konkrétních projektech a na tomto základě pak, dejme tomu, v konkrétních oborech (reference), nebo při nasazení na specifické podnikové procesy (personalistika, diskrétní výroba apod.).

4. Žádný porotce není schopen posoudit přidanou hodnotu produktu, zvláště pak v poměru k pořizovací ceně. Ceny jednotlivých projektů (implementací) se i u stejného produktu významně liší, a to rozsahem, použitou funkcionalitou, úrovní provedených úprav na míru apod.

5. Co se týče otevřenosti, kompatibility, škálovatelnosti a podpory dodavatele: hodnocení těchto aspektů je vyloženě závislé na nominovaném porotci a jeho zkušenosti s jedním, možná dvěma, třemi ERP projekty, pokud je to dlouhodobý zkušený praktik. Nicméně i v tomto extrémně pozitivním případě je tento porotce schopen posoudit dané parametry u projektu, který řešil v roce 1994, pak v roce 2000 a teď třeba aktuálně letos.

Časová disproporce tak jednoznačně vylučuje, aby byl porotce schopen objektivně vyhodnotit parametry u těchto tří produktů v současnosti! Čest všem výjimkám.

6. Poslední bod bych věnoval kategoriím soutěže.

Z toho, co už jsem napsal, vyplývá, že nelze posuzovat bez oborových řešení

- tyto kategorie v soutěži zcela chybějí a bez nich je srovnávání "kdo je lepší" naprosto nesmyslné.

Kategorie malé, střední a velké firmy neodpovídá ani specifikaci Evropské komise, ani žádné jiné, mně známé uznávané specifikaci (např. IDC). Od specifikace Evropské komise se mj. také odvíjí Zákon č. 47/2002 Sb. Na základě těchto specifikací se v ČR rozlišují malé a středně velké firmy a podle nich se jim např. také přiděluje podpora pro podnikání. Takže kategorie pro určení velikosti SME jsou v ČR jasně dány.“

Pokud jste nepřečetli celou odbornou argumentaci, lze poskytnout jednoduché shrnutí: šarlatánská kritéria postrádající smysl i sebemenší pochopení problematiky.

Přistupujeme k výběru poroty a způsobu hodnocení. V rozšířené porotě, která rozhoduje o velkých podnikových systémech, jsme nalezli 255 porotců (i když… opravdu? Viz dále). Jsou mezi nimi účetní, auditoři, IT specialisté, akademici, IT manažeři v různých podnicích atd. Tito lidé – nepochybně vynikající odborníci v tom, co dělají – hodnotili ve třech kategoriích celkem 134 produktů, od účetnictví WinDUO až po SAP. (Pokud máte rádi čísla, pak vězte, že tito lidé museli provést celkem 34 170 jednotlivých hodnocení, každé podle výše uvedených „náročných“ kritérií.)

Stačí si položit jedinou otázku: opravdu se lze domnívat, že některý z porotců (ne „zda všichni“!) vůbec zná jménem všechny uvedené produkty (ne „ví o nich, zda jsou nebo nejsou bezchybně funkční, zda dokonale zná, jestli jejich aktuální verze respektuje veškeré aktuální právní normy v ČR, zda umí vyhodnotit, který z nich má větší přidanou hodnotu, zná, který z nich má lepší schopnost propojit se s dalšími komponentami IT infrastruktury uživatele a který z nich se umí nejlépe rozvíjet spolu s potřebami uživatele“)? Ano, možná některý skutečně zná 134 ERP produktů jménem; takový člověk (zřejmě nějaký počítačový žurnalista) je však logicky neviděl ani z rychlíku, neboť na to nemá čas.

Jelikož nám sestavení takto obsáhlé poroty poněkud vrtalo hlavou, jednoho uvedeného porotce jsme oslovili (jak se tam dostal a zda se cítí kompetentní takto hlasovat). Jeho odpověď je překvapivá, nicméně celý obrázek pěkně dokresluje. Citujeme v původním znění:

„Oslovili me asi tri dny pred hlasovanim, zda bych nechtel byt v porote. Chtel jsem se o tom dozvedet vice (netusil jsem, kdo za tim stoji, kdo je porota, co se hodnoti, ktere produkty budou hodnoceny), tak mi bylo receno, at se registruju, ze dostanu vsechny potrebne informace. Pravdepodobne tak jsem se dostal do te poroty (jinak si to neumim vysvetlit). Kazdopadne jsem nebyl aktivnim clenem poroty, pro nic jsem nehlasoval, ani jsem neminil hlasovat, ackoliv mi kazdy den volali a psali sms. Rad bych jeste vedel, kde se objevilo me jmeno v souvislosti s touto akci?“

Závěrem už jen pár poznámek. To, že v kategorii ERP produktů existuje jen u nás několik desítek systémů ve statisících i značně odlišných variant a konfigurací (s využitím různých modulů), má svůj důvod a své opodstatnění: obrovská rozmanitost produktů odpovídá obrovské rozmanitosti požadavků zákazníků. Žádný z nich dnes nelze označit za nekvalitní, protože by se v takové konkurenci a tak dlouho na trhu jednoduše neudržely, neexistovaly by již dnes. Říci: tento je jednička, tito čtyři jsou vítězové a těchto padesát dalších patří mezi ty nekvalitní (neboť toto byl cíl soutěže, „oddělit kvalitní od konkurence“), není jen krajně neseriózní, ale pro všechny ostatní soutěžící i jejich zákazníky urážlivé a pro trh kazisvětské.

I když přijmeme, že organizátoři byli vedeni pouze ušlechtilými úmysly a že si nezvolili toho nejvhodnějšího tzv. odborného garanta, není to omluva. Nejsme v roce 1990, kdy jsme byli všichni nezkušení a k úspěchu stačilo něco ušlechtilých úmyslů, okořeněných pravdou a láskou. Dnes už je potřeba odvádět kvalitní a poctivou práci; ostatně, organizátor soutěže to má ve svém firemním mottu: „Důvěra zavazuje“. Dodejme, že to platí i naopak.

Diskuze (56) Další článek: Word dělá chybu ve slově mladistvých, ale nejen on

Témata článku: Pejsek, Úspěšný průběh, Velký smysl, Obrovský smysl, Pozitivní případ, Evropská úroveň, Auditor, Různé kategorie, Konečný výsledek, MER, Daňové zákony, Jak, Produkt, Obchodní zákon


Určitě si přečtěte

Podívejte se, co dokáže vyrobit jedna z nejexotičtějších 3D tiskáren v Česku

Podívejte se, co dokáže vyrobit jedna z nejexotičtějších 3D tiskáren v Česku

** Na jaře tiskla unikátní české respirátory ** Používá ji třeba Škoda Auto, a.s. ** Zajeli jsme se podívat do pražského showroomu 3Dees

Jakub Čížek | 12

Co přijde po Netflixu a Amazonu? Tohle jsou streamovací služby, na které v Česku čekáme

Co přijde po Netflixu a Amazonu? Tohle jsou streamovací služby, na které v Česku čekáme

** Rozhodujete se mezi Netflixem a HBO Go? Věřte, bude hůř ** Na trhu je mnohem víc ambicióznějších streamovacích služeb ** Některé by mohly do ČR zamířit ještě letos

Lukáš Václavík | 45

Zapomeňte na kometu, české nebe každý den křižují mnohem zajímavější kousky

Zapomeňte na kometu, české nebe každý den křižují mnohem zajímavější kousky

** České nebe každý den křižuje hromada exotických letounů ** Na populární mapě Flightradar24 je ale nenajdete ** Jsou to vojenské letouny USA, UK a NATO

Jakub Čížek | 39

Je lepší hrát na PC, či na konzolích? Nebo jsou i jiné možnosti?

Je lepší hrát na PC, či na konzolích? Nebo jsou i jiné možnosti?

** Jaké jsou výhody a nevýhody hraní na počítači? ** Co mají společného a v čem se liší Xbox One, PS4 a Switch? ** Na čem hrát, když nemáte výkonné PC ani konzoli?

Lukáš Václavík | 125

Epic chce rozbít monopol Play Storu a App Storu. Nastražil trik s hrou Fortnite a žaluje Google i Apple

Epic chce rozbít monopol Play Storu a App Storu. Nastražil trik s hrou Fortnite a žaluje Google i Apple

** Apple a Google odstranili z obchodů s aplikacemi hru Fortnite ** Její vývojáři nejprve přichystali parodické video ** V žalobách viní obě firmy z monopolního chování

Karel Kilián | 134


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest mobilů do 8 000 Kč

Test bezdrátových headsetů

Linux i pro začátečníky

Jak surfovat anonymně