Nejlepší strategií pro prosazování odkazů na stránky ve vyhledávačích je tvorba kvalitního a oblíbeného obsahu v čisté formě. Všechny ostatní techniky jsou jen obchodování s deštěm.
Především si musíme udělat jasno v tom, co chceme. Na portálech je možné hledat buď v katalogu nebo ve fulltextovém vyhledávači. Druhou věcí, kterou si musíme ujasnit – chcete dosáhnout vysoké pozice odkazu přirozenou cestou, nebo si za přednostní pozici chcete zaplatit? Někdy je přirozená cesta dražší.
Katalog je odrazem snahy uspořádat svět kolem nás do logické struktury. Katalog webu se příliš neliší od katalogů knihovních či katalogů zboží. Při hledání v katalogu můžeme buď procházet hierarchickou strukturou, anebo můžeme zkusit katalog prohledat klíčovým slovem.
Řazení odkazů v katalogu závisí právě na způsobu, jakým je používán. Při procházení sekcí bývají záznamy řazeny nejčastěji abecedně (Centrum), podle počtu odklepnutí odkazu (Tiscali) nebo nově podle indexu odkazování (Atlas, Seznam). Na způsobu řazení do záleží, zda se odkaz na vaši stránku objeví v sekci na čelních místech. Blíže se o řazení záznamů v katalogu věnuji ve článku Co se děje s portálovými katalogy, takže jen stručně:
Záznamy do katalogu vkládá editor. Jeho úkolem je upravit záznam do takové podoby, aby odrážel obsah stránek. Katalog je službou, kterou poskytuje svým uživatelům portál, takže je v zájmu portálu, aby každý záznam byl kvalitně zařazený. Proto jsou ve většině případů zbytečné snahy vložit odkaz na tutéž stránku do katalogu opakovaně, do nepřiměřených sekcí nebo s nepřiměřeným titulkem. Úkolem editorů také je, aby pravidelně kontrolovali, jestli katalogizované odkazy opravdu stále nesou obsah, pod kterým byly do katalogu přidány.
Jestliže chcete, aby se váš odkaz objevoval na přednostních pozicích v katalogu bez ohledu na způsob řazení, zvažte, zda není výhodné zaplatit si pozici přímo u majitele katalogu. Asi 30 procent uživatelů nevyužije více než první tři odkazy. Investice do přednostního výpisu v sekci katalogu se dá přirovnat k inzerci v telefonním seznamu.
Katalogy ale uživatel nemusí jen procházet hierarchicky, může v nich také vyhledávat. Vyhledáváním se katalogy velmi liší od fulltextů. Při hledání v katalogu přijde ke slovu název záznamu, popisek, adresa, případně metainformace jako klíčová slova, lokalita, sekce a podobně. Při hledání v katalogu se použijí jen ta klíčová slova, která do záznamu vloží editor. Pokud máte zájem, aby byl odkaz dobře katalogizován, snažte se uvažovat jako editor katalogu – prohlédněte si konkurenční záznamy v relevantních sekcích a pokuste se vyplnit zadávací formulář tak, jak by to nejspíš udělal editor sám.
Dbejte především na četný výskyt klíčových slov, která budou uživatelé s vysokou pravděpodobností hledat. Přestože Atlas a Centrum uplatňují při vyhledávání v katalogu skloňování, výhodné je zadávat klíčová slova přímo ve tvaru, který uživatelé hledají. A uživatelé hledají především substantiva a adjektiva v nominativu singuláru nebo plurálu (mobil, práce, vánoce).
Pokud zjistíte, že se zařazení záznamu do katalogu nezdařilo tak, jak byste očekávali, můžete se pokusit s editorem dohodnout na změnách. Seznam prý denně obsluhuje kolem 250 požadavků na zařazení do katalogu – jen naprosté minimum z nich jsou záznamy úplně nové. Respektujte ale při svých požadavcích, že katalog patří portálu, nikoli vám, a proto se musíte řídit ediční politikou a pravidly portálu. Osobní vztahy s editorem nepomáhají. A když ani úpravy nevedou ke kýženému výsledku, máte ještě možnost zaplatit si přednostní výpis podle klíčového slova. Cena se většinou počítá za počet odklepnutí, ale setkáte se i s časovým omezením. Pokud portál zpoplatňuje inzerci spojenou s klíčovým slovem jinak než za odklepnutí, pak se raději poohlédněte po jiné formě inzerce.
Zcela odlišná situace je u fulltextových vyhledávačů. Ty vycházejí ze tří základních hledisek: stránková data, kontextové informace a metadata. Současné verze vyhledávačů už nepracují jen s frekvencí výskytu slova, ale ohlížejí se také na způsob, kterým je klíčové slovo na stránce zapsáno. Vyšší váhu dostávají slova nějakým způsobem zvýrazněná. Obvykle se bere v úvahu výskyt klíčového slova ve značce TITLE, H#, STRONG, EM a A. U takto označených slov se dá předpokládat, že nejlépe vystihují obsah dané stránky. Proto je naprosto hloupé používat na stránce poetické nebo .:: graficky ~ zajímavé ::. Nadpisy, stejně jako je na škodu, je-li nadpis tvořen jinými značkami.
U frekvence slov se obvykle počítá nikoli s absolutní, ale s relativním frekvencí. Pokud například klíčové slovo zmíníte v textu o pěti stech slovech třikrát, je to významnější výskyt, nežli tři klíčová slova v textu o tisíci slovech. Nic se ovšem nesmí přehánět, protože od určité míry výskytu vyhledávač už na další nárůst většinou nereflektuje, naopak některé vysokou frekvenci slov postihují „trestnými body“. Také při vyhledávání fulltextem přijde ke slovu skloňování a časování a platí pro ně shodná pravidla jako u katalogu. Stránkových vlastností, které umístění odkazu ve vyhledávání odkazují je více, ale tyhle tři jsou nejvýznamnější.
Coby kontextová hlediska působí hlavně odkazy na vaši stránku. Čím více jiných stránek odkazuje na stránku vaši, tím je pravděpodobnější, že je cílová stránka kvalitní. Na principu hodnocení kvality stránek podle počtu odkazů postavil svou proslulost Google, ale pracují s ní naprosto všechny moderní vyhledávače. Tak zvaný Google Page Rank pracuje na tom principu, že stránka má podle kvality odkazů, které na ni směřují z jiných zdrojů přiděleno hodnocení, a toto hodnocení předává v poměrné výši dále stránkám, na které odkazuje. Pokud tedy stránka s hodnocením 6/10 odkazuje na tři místa, pak každý z těch odkazů s sebou nese hodnotu 2/10. Pokud těch odkazů ze stránky povede šest, pak s každým bude předávána hodnota jen 1/10. Snažte se proto dostat odkazy na své stránky na často odkazované weby s nízkým počtem odkazů.
Druhým zásadním kontextovým hlediskem je text odkazu – tedy text uzavřený uvnitř značky A. Vyhledávače opět vcelku logicky předpokládají, že pokud je v odkazu napsáno „realitní kancelář“, že cílová stránka bude mít s realitní kanceláří něco společného. Proto je zcela nesmyslné tvořit odkazy slovy „čtěte dále“, „klikněte zde“ a podobnými.
Zbývá ještě poslední hledisko, a tím jsou metadata. Například Centrum při vyhledávání používá pro zvýšení relevance záznamy z katalogu. Metadaty se mohou myslet i metadata připojená přímo ke stránce – například různé sémantické klasifikace obsahu jako DublinCore a podobně. Jiným typem metadat je třeba datum poslední aktualizace nebo lokalita (doména nejvyšší úrovně) či jazyk dokumentu. Vyhledávače ovšem s metadaty ještě mnoho nepracují.
Na každý pád může trvat velmi dlouho, než si vašich stránek vyhledávač všimne a další dobu trvá, než je všechny projde a zaindexuje – například Centrum (Morfeo) má potíže obnovovat index častěji, Atlas (Jyxo) zase nenavštěvuje cizí domény. A když už je vaše stránka zaindexovaná, ještě to vůbec nemusí znamenat, že se dostane ve výsledcích před ostatní – optimalizovat se dnes snaží mnoho lidí, a proo jsou stránky stále kvalitnější a konkurence tvrdší. Navíc, pokud jste na dobré pozici dnes, za měsíc může být všechno jinak, protože se buď objeví lépe optimalizovaná stránka, nebo vyhledávač změní pravidla pro zjišťování relevance – například Google to činí pravidelně. Nejlepším doporučením je tedy opravdu tvořit krátké, informačně bohaté stránky, na které budou ostatní rádi odkazovat. Pak už ve vyhledávači dostanete konstantně dobrou pozici. Pokud ne, ještě stále je tu možnost inzerovat ve vyhledávači ve spojení se zvoleným klíčovým slovem.
Autor je konzultant a působí jako vedoucí projektu DigiWeb.cz.