Jak na pitný režim: Kolik sklenic vody představuje „denní optimum“?

Pokud byste potřebovali nějakou jednoduchou kalkulačku na pitný režim, tak tady https://www.pestryjidelnicek.cz/jak-a-proc-dodrzovat-pitn... ...
A bacha na žízeň - to už je dehydratace 😉

Pitný režim dodržuji, nejméně 2 litry vína denně. 🙂

Já nepiji žádnou tekutinu, ne v tomto vesmíru, - celý tento vesmír je simulace ve virtuální realitě ve které jste vy všichni NPC, jedině já jsem hráč.

Stačí půl, dostatečně velké, sklenice denně.

400 tisíc let se lidi prostě řídili pocitem žízně, pouze posledních 10 nebo 20 let na to potřebují tabulky a poslední roky nejlépe aplikaci do mobilu. Myslím, že se dočkám doby, kdy lidi budou nosit v batohu infuzi s vodou a ta se jim bude průběžně dávkovat přímo do krevního oběhu.

Ono je to spíše tak, že obě tvrzení jsou správné.
Člověk by měl skutečně za den vypít kolem 2 litrů. Ovšem ne stylem vynucování.
Tedy jednoduše. Pijte tehdy, když to skutečně chcete. Ovšem tak, abyste se dostali do toho 2 litrového limitu.
Ono se snadno řekne, že žízeň přijde, až si o to tělo zažádá. Problém však je, že v dnešní hektickém světě se tyto podněty mohou snadno potlačit a člověk pak pije málo, než by měl. Mimochodem, jak jsem pochopil, tak článek je ve skutečnosti o maximu, než minimu. O nadbytku dá tělo vědět, že má dost. Ovšem o nedostatku už to tolik neplatí a zde spíše platí, že se tělo ozve až tehdy, kdy dosáhne kritické úrovně a tekutinu nutně potřebuje.
Je to prostě jako s nádrži. Nádrž má omezenou kapacitu. Při nadměrné množství zahlásí, že toho má dost a hrozí přetečení. U skoro prázdné nádrže zase zahlásí, že už nic nemá a hrozí vyschnutí. Přitom optimální je, aby se nádrž průběžně doplňovala na optimální hodnotu. A to vlastně platí i u pitného režimu. Raději pít průběžně, aby nedošlo k vyschnutí, a přiměřeně, aby nedošlo k přetečení.
A to průběžně také není jen tak. Vypít najednou litr vody je nebezpečné. Tělo takové množství nemusí zpracovat. A buď dojde k otravě, nebo to prostě vyloučí a opět bude mít nedostatek tekutin.

Udelam vlastni vyzkum na to jestli je potreba jist az kdyz je hlad nebo jestli je lepsi jist pravidelne. Vezmu 20 lidi(protoze tomu rikam poradnej vzorek) a budu zkoumat jestli toho snedi vic kdyz jsou hladovi nebo kdyz jsou plne najezeni.
Nejsem tedy zadnej vedec ale doufam ze na to dostanu grand alespon za 20 mega abych pak mohl napsat ze neni nutne jist pravidelne protoze z pruzkumu vyplynulo ze se telo samo brani jidlu kdyz ma dost a je mnohem tezsi jist kdyz uz jste plni.

Před časem jsem se dal do řeči s jednou velmi rozumnou nefroložkou (řešil jsem s ní ledvinovou infekci u syna, ale není to podstatné, tahle část rozhovoru se toho netýkala) a bavili jsme se i o pitném režimu.Vůbec není podstatné nějaké absolutní množství vody, podstatné je, aby organismus měl dostatek vody pro svou práci - aby ledviny fungovaly průběžně, aby krev měla dostatečný podíl vody, aby tělo mělo co potit při zátěži. A tohle je jednak individuální pro každého člověka, jednak se to bude lišit podle aktivity.Dala mi takové velmi jednoduché vodítko, které se dá snadno držet. Při sedavém zaměstnání je vhodné pít tolik, aby si člověk došel na záchod aspoň jednou za dvě hodiny (tedy pít pravidelně po troškách pokud možno ne moc sladké pití a nepřehánět to s kafem) a moč by měla mít čirou nebo světle žlutou barvu. V mém případě to znamená vypít zhruba litr a půl za den, což stejně celkem přirozeně vypiju. V létě pak zhruba o půl litru víc. Jak říkala - když se pije takhle průběžně, ledviny fungují, tělo dostává dostatek vody a není ptořeba se vůbec o nic dalšího starat.Pokud se pohybuju venku a jedná se o nárazové aktivity, tak bych se měl prý do pití občas trochu nutit (pokud tělo není zvyklé na tento typ režimu trvale a pravidelně), ale není nutné mít spotřebu jak velbloud. Nemělo by se mi stát, že se napiju a okamžitě mne poleje pot, protože to je známka toho, že organismus měl málo vody a šetřil ji na vyloženě krizovou situaci. Ve chvíli, kdy přišla voda, tak si tedy dovolil něco vypotit. Takže v takovém případě se postupně víc zavodnit a po troškách pít tak dlouho, než se objeví potřeba na záchod. A to po troškách je tak, že stačí dva, tři loky třeba po pěti minutách. Prostě nelejt to do sebe najednou.Krátkodobé aktivity není potřeba nijak zvlášť řešit, pokud je člověk zvyklý normálně pít během dne. To se týká jen těch, co sedí celý den v práci o dvou kafích, nic jiného nepijí a pak si jdou po práci zaběhat, zahrát fotbal či tenis a pak do sebe nalejou tři piva. To je pak o ledviny.Žádné konkrétní množství neuváděla, není podstatné. Naopak výslovně říkala nevázat se na konkrétní množství. Dala jednoduché rady s vysvětlením, co se v těle děje a proč to tak funguje. A jaké jsou příznaky, když je vody nedostatek. Žízeň je jenom signál, že už by se člověk měl napít, u vyloženého nedostatku jde o jiné věci a je to také individuální - bolest hlavy, špatné prokrvení okrajových částí, tvorba ledvinových kamenů atd. Pro mne to byl od té doktory ideální přístup. Vysvětlit, zdůvodnit, nechat na člověku, ať si to pak řídí sám.

Obdivuji lidi, co vypijí 4-5 litrů vody denně.

jono to jsou ty zastarale nazory, stejne jako ze pri jidle by se melo poradne pit, to je nejenom blbost ale jeste to muze byt nebezpecne

By mne zajímalo, kdo ten výzkum zbytečně financoval. Vždyť už i malé dítě ví, že pije, jen když má žízeň. Pravda, to samé se dá říct i o jídle a přesto dost lidí jí, i když ve skutečnosti nemají hlad...