Jak lze mít u nás nejlevnější internet v Evropě?

Jak se říká, jsou lži, zatracené lži a statistika; podle statistik Českého Telecomu jsme nejlevnější v Evropě. S využitím nepříliš známých dat skutečného chování českého uživatele internetu vnášíme něco málo světla do těchto růžově zabarvených údajů.
Kapitoly článku

Pojďme se podívat na konkrétní čísla

Jak už jsem uvedl v úvodu článku, zaměstnanci ČTc včetně jejich generálního ředitele vysloveně nelžou. Oni pouze používají fakta tak, jak se jim to hodí, a jako příklad používají modelové situace, které jsou však ve skutečném životě absolutně nereálné. Přesněji řečeno Český Telecom si vždy dokáže najít takový případ, který se sice nikde nevyskytuje, ale oni v něm vycházejí jako nejlepší.

Začněme, ale pěkně po pořádku. Na dokonalé pochopení samotného faktu jak lze nebo nelze kouzlit s čísly, je potřebné vysvětlit si rozdíl mezi lineárním a nelineárním tarifem. Lineární tarif je takový, kde každá minuta nebo každý impuls stojí za každých okolností stejně. Na rozdíl od toho tarif nelineární je takový, který v současnosti používá Český Telecom u svého dial-upu a kde prvních deset minut připojení je výrazně dražších než minuty následující (a navíc každé spojení trvá minimálně dva impulsy, tj. první dvě minuty jsou výrazně nejdražší). Už jsem kdysi v jednom článku použil tohoto přirovnání „ Je to jako kdyby jste přišli do hospody a poručili si pivo. Hostinský by vám nabídnul půl litru dvanáctky za 50 Kč s připomínkou, že když takto drahých piv vypijete 10, tak zbylé už dostanete za normální cenu, třeba 15 Kč“

Naprostá většina zákazníků samozřejmě těch 10 piv nevypije, takže ani nemá šanci se k těm levným pivům propít. Podobná situace je u cen Internetu, zejména však ve špičce. Zde totiž je až 75 % všech internetových volání kratších než 10 minut. Zákazníky tak 60 minut ve špičce nevyjde na 53,90, ale na částku mnohem vyšší, neboť se za tu dobu v průměru 6x připojí a odpojí. Dlouho mě zajímalo, jaké je chování zákazníků v síti ČTc, ale přesnější údaje nebyly k sehnání a z informace tohoto druhu se dělalo téměř státní tajemství. Přesto se nám podařilo dopátrat se alespoň k přibližným statistikám, které nám umožňují udělat si mnohem jasnější obrázek o tom, jak „údajně neziskový“ musí být pro ČTc vytáčený internet. Nejdříve průměrná délka připojení v období ve špičce:

Špička:

  • 40% internetových volání kratších než 2 min
  • 75% internetových volání kratších než 10 min
  • 90% internetových volání kratších než 20 min
  • 95% internetových volání kratších než 30 min

Průměrná doba strávená při jednom připojení na internetu 9 minut

Ještě zajímavější jsou statistika vztahující se k připojení mimo špičku, které využívá většina uživatelů.

Mimo špičku:

  • 20% internetových volání kratších než 2 min
  • 45% internetových volání kratších než 10 min
  • 60% internetových volání kratších než 20 min
  • 75% internetových volání kratších než 30 min

Průměrná doba strávená při jednom připojení na Internetu 25 minut

Z výše uvedených skutečností, musí být i méně zkušenému uživateli jasné, že hodina připojení nemusí vždy stát 18,10 Kč (mimo špičku) nebo 53,90 (ve špičce). Záleží totiž na tom, na kolik pokusů těch 60 minut uživatel vyčerpá. Když například mimo špičku uživatel uskuteční 6 spojení po 10 minutách (takových je, jak vidíte ze statistiky zhruba 45%), vyjde ho hodina připojení na 6 x 5,50 Kč = 33 Kč. Ještě výrazněji je tento rozdíl vidět při připojeních ve špičce, kde si dovolí opravdu jen málokdo připojit na dobu delší než 10 minut. Kdyby tedy Český Telecom opravdu stál o korektní srovnání, zapřemýšlel by o těchto dvou základních faktech:

1. Srovnávat ceny bez DPH. Účelem srovnání má být totiž srovnání cen internetu a nikoliv daňové zátěže a to, že je teď shodou okolností ještě měsíc nižší než jinde v Evropě není žádná zásluha ČTc a navíc valná většina uživatelů připojujících se ve špičce jsou firmy (často plátci daně), které DPH příliš nezajímá. Když už srovnává ceny s DPH bylo by vhodné počítat už se základní, nesníženou sazbou DPH, neboť s tou jsou počítány všechny ostatní státy v souhrnu. Zde se můžete podívat, jaké sazby se uplatňují ve státech EU:

2. Dobře si rozmyslet jakou metodiku zvolit pro výpočet ceny. Zvážit také jestli porovnávané tarify jsou lineární, nebo ne. 10 hodin připojení mimo špičku totiž můžou uživatele stát 154,10 Kč s DPH (při souvislém 10 hodinovém připojení, což je vysoce nepravděpodobné) nebo také 181 Kč s DPH (při připojení na 10 pokusů v délce 1 hodiny, což je ve špičce odhadem někde okolo 2% a mimo ní okolo 5% případů), a nebo také 220,80 s DPH (při připojení na 24 pětadvacetiminutových časových úseků, což je průměrná doba připojení mimo špičku).

Abychom byli opravdu korektní (často se totiž uživatelské veřejnosti vyčítá, že manipuluje s čísly v neprospěch ČTc), dovolím si také uvést jedno porovnání. Následující tabulka ukazuje ceny za 150 hodin připojení různými technologiemi v různých zemích a to včetně DPH, rozhodli jsme se do ní nezasahovat, ani nijak nevypočítávat cenu za 150 hodin od Českého Telecomu. Jestli jste četli pozorně předcházející řádky tak už víte, že to v podstatě ani dost dobře nejde, ale můžete se o výpočet pokusit.

V tabulce byly použity údaje Výboru EU pro informační společnost (Directorate General for Information Society) za rok 2002. V případě ADSL a kabelového připojení se jedná vždy o nejpomalejší a zároveň nejlevnější variantu v nabídce některého z největších místních poskytovatelů. Ceny jsou uvedené včetně DPH.

Ceny v jednotlivých zemích však v dost krátkých časových intervalech klesají, což je v ostrém rozporu s politikou Českého Telecomu, za jehož působení na našem trhu poplatky naopak několikrát vzrostly. Tentokrát máte možnost porovnat cenu za 40 hodin ve špičce a mimo špičku. V tabulce Výboru pro informační společnost, tentokrát můžete vidět pouze průměr cen ze všech porovnávaných států.

Odpovědí na grafy Českého Telecomu porovnávající cenu za 10,20 a 40 hodin vytáčeného připojení u nás a v jiných státech Evropy by mohl být graf vycházející ze studie OECD (ze srpna 2001) který porovnává cenu za 40 hodin připojení ve špičce s ohledem na paritu kupní síly. V zmiňované studii se vysloveně říká : "(...) na opačném konci spektra jsou Česká republika a Slovensko, kde se za připojení platí nejméně dvakrát tolik, kolik je průměr OECD“. Jestli se panu řediteli nebude toto porovnání zdát korektní, ať si vzpomene na své grafy, kde předem předpovídal chování uživatelů (délka každého připojení 1 hodina). Graf je převzatý v původní podobě a srovnání s ohledem na paritu kupní síly je podle nás také na místě, neboť zcela jasně naznačuje ochotu a schopnost českého uživatele si takto „levné“ připojení vůbec pořídit. A když už jsme u toho, zdaleka ne všechny náklady ČTc jsou v evropských cenách (budovy, mzdy ...).

Malé zamyšlení na závěr

K napsání těchto řádků mě vyburcoval malý ohlas veřejnosti na kategorická prohlášení generálního ředitele Českého Telecomu. Zdatní uživatelé internetu už o politice ČTc vědí své, ale těm začínajícím by se mělo jasně vysvětlit, jaká podivná pravidla Český Telecom nastavil. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že většina uživatelů ani nezaznamenala, že před téměř dvěma lety došlo k faktickému zdražení připojení (mnozí žijí v domnění, že hodina mimo špičku stále stojí 15 Kč).

Nedá mi, abych si neodpustil malé přirovnání na závěr. V jedné Českobudějovické restauraci kdysi nabízeli svým hostům „jedlíkům“ kilo steaku zadarmo a k tomu zdarma útratu pro všechny jejich spolustolující. Podmínkou však bylo spořádat tuto porci za 1 hodinu, bez toho aby jedlík vstal od stolu. Takových, kterým se to povedlo se našlo opravdu málo. A proč toto zdánlivě nesouvisející přirovnání? Pravděpodobnost, že by například pan Berdár snědl za hodinu kilo steaku a zajistil si tak nulovou útratu pro sebe a své známé, je zhruba stejně malá, jako, že bych já, svých obvyklých, měsíčních 100 hodin připojení k Internetu (zhruba 70 mimo špičku a 30 ve špičce) vyčerpal přesně podle jeho managerů připraveného scénáře a zajistil si tak „velmi výhodnou“ cenu připojení. Jenom díky zkostnatělému přístupu vysokých managerů se daří jak paušálnímu GPRS tak i bezdrátovému připojení, kdy jednotlivé sítě rostou doslova jako houby po dešti. A o tom to je :-)

Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,