Jak jsme počítačově gramotní?

Spočítat prostřednictvím průzkumu něco takového, jako třeba počet televizních přijímačů či pevných telefonů v domácnostech, je relativně snadné. Zde je totiž ještě vcelku jasné a zřejmé, o co jde. Někdy se ale průzkumy ptají na věci, které už tak jasné být nemusí. Třeba: jste uživatelem Internetu? Tady už záleží na tom, jak se příslušný pojem nadefinuje. Někdy se tím míní člověk, který s Internetem pracuje každý den, jindy každý týden, a ještě benevolentnější vymezení připouští i jednorázovou zkušenost s Internetem.

Ještě komplikovanější je ale zjišťování různých dovedností. Když se tazatel zeptá respondenta, zda umí to či ono, a za předpokladu že respondent vědomě nezkresluje své odpovědi, stále může přecenit či naopak podcenit své skutečné schopnosti. A co teprve v případě, kdy se průzkum ptá na něco tak abstraktního, jako je počítačová či informační gramotnost? Jak správně odpovědět na otázku "jak moc jste počítačově gramotní", či "jak moc jste informačně gramotní", když ani netušíte, co si pod takovou gramotností vlastně představit? A jak ji hodnotit a přitom ani nepřecenit, ani nepodcenit sebe sama? To skutečně není triviální...

MI ČR chce měřit počítačovou gramotnost

Na podobné úvahy o měření počítačové gramotnosti nutně muselo narazit i Ministerstvo informatiky ČR, když se (ještě v loňském roce) rozhodlo co možná nejvěrohodněji změřit počítačovou gramotnost (a pokud možno i informační gramotnost) celé naší populace. Motivací k tomu bylo více:

• cíl "do roku 2006: rozšířit základní informační gramotnost (na úrovni NPPG) alespoň na polovinu obyvatelstva", obsažený ve Státní informační a komunikační politice, a s ním i potřeba zhodnotit jeho naplnění
• samotný  Národní program počítačové gramotnosti (NPPG) a potřeba zhodnotit jeho přínosy
• požadavky Evropské unie na nejrůznější statistiky a přehledy z oblasti informační a počítačové gramotnosti

Právě "evropské výkaznictví" přitom skýtalo určitou naději na to, že vznikne jednotný systém definici a kritérií, podle kterých by se obě gramotnosti daly měřit a hodnotit, a pak také srovnávat mezi jednotlivými členskými zeměmi. To se ale nestalo, a žádná společná metodika nevznikla. Proto se ještě v minulém roce ministerstvo rozhodlo nechat si provést vlastní průzkum toho, jak na tom s informační a počítačovou gramotností vlastně jsme.

Součástí zadání bylo i samotné vymezení informační a počítačové gramotnosti, a návrh metodiky jak ji zjišťovat. Ministerstvo navíc požadovalo použití tak velkého vzorku, aby to umožnilo získat reprezentativní výsledky i v různých skupinách obyvatel - například podle geografických oblastí (krajů), či podle profesí, věku apod. Například: jak jsou na tom úředníci, jak učitelé, podnikatelé, lidé v určité věkové skupině atd.

STEM/MARK navrhuje metodiku

Zakázku na provedení průzkumu nakonec získala společnost STEM/MARK. Ta sama navrhla metodiku, kterou si dovolím stručně shrnout takto:

• budou se zkoumat znalosti a schopnosti respondentů v několika oblastech, konkrétně:
  • Pojmy z IT
  • Ovládání počítače
  • Práce s textovým editorem
  • Práce s tabulkovým kalkulátorem
  • Práce s grafikou
  • Práce s Internetem
• v každé z těchto oblastí budou zjišťovány určité konkrétní dovednosti (například: schopnost napsat a odeslat email s přílohou), rozdělené do tří úrovní:
  • základní (celkem 5 zkoumaných dovedností)
  • střední (3 dovednosti)
  • vyšší (2 dovednosti)
• z takto získaných výsledků (v jednotlivých oblastech) se pak vypočítá výsledné číselné hodnocení, a to v několika variantách. Například:
  • 8/3: hodnotí se 5 základních dovedností a 3 střední, ale respondent má právo na 3 chyby,
  • 5/1: hodnotí se 5 základních dovedností, chyba (absence dovednosti) smí být jen jedna

Abych vás dlouho nenapínal, výsledná počítačová gramotnost 26,3%, uváděná v rámci dosud předběžných výsledků, se týká varianty 8/3, zprůměrňované přes všech pět sledovaných oblastí a je vyhodnocována pro populaci v rozmezí od 18 do 60 let.

Kromě toho, a to je velmi zajímavým prvkem metodiky, jsou odpovědi respondentů ještě prakticky ověřovány. V první fázi totiž probíhá dotazování na příslušné dovednosti po telefonu. Zde by sice lidé mohli různě neříkat pravdu, ale s tím by se měl umět vyrovnat správně postavený systém "křížových otázek". S čím už se ale jen tak nevyrovná, jsou různá přeceňování či naopak podceňování vlastních schopností. Tady pomůže jen praktické ověření, a to také je součástí celého průzkumu. Spočívá v tom, že vybraní respondenti jsou pozváni do testovacích center, kde mají názorně předvést to, o čem tvrdí že to umí. Kupodivu výsledky se až tak diametrálně neliší od toho, co lidé sami deklarují.

Vzorek a vlny

Důležitým parametrem průzkumu, podle kterého je třeba posuzovat i výsledky, je skladba respondentů a velikost vzorku. Jak už zaznělo výše, průzkum zkoumá jen populaci od 18 do 60 let, což samozřejmě není celé obyvatelstvo (a podle mého názoru to poněkud zkresluje výsledky, směrem k optimističtějším zjištěním). Velikost vzorku je ale opravdu úctyhodná: 15 000. Jiné průzkumy pracují se vzorkem kolem 1000 respondentů, který obvykle postačuje pro reprezentativnost výsledků za celou ČR. Zde byl tak velký vzorek použit proto, aby se zjištěné výsledky daly vztáhnout i k menším skupinám (třeba již avizovaní úředníci, učitelé, ženy v domácnosti apod.), a aby i tato "zúžení" měla dostatečnou vypovídací hodnotu.

Na druhou stranu s tak obrovským vzorkem se dá jen stěží pracovat najednou. Proto celý průzkum probíhá ve třech vlnách, z nichž každá se dotazuje 5000 respondentů. První vlna skončila již počátkem března, a její předběžné výsledky byly prezentovány na konferenci ISSS v Hradci Králové, počátkem dubna (podrobněji viz zde). S koncem dubna pak skončila i druhá vlna, a její předběžné výsledky byly prezentovány právě včera, na tiskové konferenci Ministerstva informatiky ČR. Třetí vlna by měla skončit 30. června, a konečné výsledky celého průzkumu by měly být k dispozici do konce července.