Slot A: |
procesory AMD Athlon 600 a 650 MHz, Athlon Thundebird 800 MHz, |
základní deska AOpen AK72, |
ostatní komponenty totožné s předchozím systémem, |
Windows 98 SE, DirectX 7.0a CZ, VIA 4in1 4.20. |
Socket A: |
procesor AMD Duron 600 MHz, |
základní deska MSI K7Tpro, |
ostatní komponenty totožné s předchozím systémem, |
Windows 98 SE, DirectX 7.0a CZ, VIA 4in1 4.23. |
SiSoft Sandra 2000
Testy jsem nastartoval teoretickým výkonem, který zjišťuje SiSoft Sandra 2000. Konkrétně se jednalo o syntetický test procesoru, tedy výpočetního výkonu procesoru bez ohledu na velikost paměti cache (práce s celými čísly a s čísly s plovoucí čárkou), a o test propustnosti paměti. U testu propustnosti pamětí jsou v závorkách uvedeny frekvence, na kterých pracovala paměť – u Pentia III a Celeronu běžela paměť synchronně se sběrnicí, u procesorů AMD běžela sběrnice na 100 MHz (200 MHz DDR).


Z testu výkonu procesoru je jasné, že Athlon i Duron s přehledem strčí Pentium III i Celeron do kapsy – výkony FPU jsou na stejných frekvencích podobné, zatímco při operacích s celými čísly AMD vítězí na celé čáře. U propustností pamětí zase systémy s čipsety VIA využívají toho, že paměť může běžet asynchronně s frekvencí sběrnice, zatímco u čipsetu BX lze propustnost pamětí zvýšit pouze zvýšením frekvence sběrnice (a tedy přetaktováním).
Další testy jsou z programů 3D Mark 2000 a 3D Mark 99 Max, oba v rozlišení 800 x 600 x 16 bitů. V 3D Marku 2000 byla zapnuta podpora T&L na GeForce 2 GTS. V obou testech Duron 600 dotahuje na Athlon 600 MHz, PIII 600 MHz má vyšší výkon, protože oba testy jsou lépe optimalizovány pro instrukce SSE. Test pro PIII v 3D Marku 99 Max chybí – v době, kdy jsem měl tento procesor k dispozici, jsem jej bohužel tímto programem nenechal projet.


Na závěr srovnání test v Quake III Arena s vypnutým zvukem, q3demo1. Na stejné frekvenci je nejlepší Pentium III, hned v závěsu je klasický Athlon a poté Duron – věřím, že kdyby systém s procesorem PIII měl vyšší propustnost pamětí (které by běžely stejně jako u procesorů AMD na 133 MHz), byl by rozdíl daleko patrnější. Quake III Arena je totiž pro procesory Intel optimalizován mnohem lépe (SSE) než pro procesory AMD. V porovnání s ostatními procesory na 600 MHz poskytuje nejnižší výkon Celeron – je to dáno pouze 66MHz sběrnicí a nízkou propustností pamětí na této frekvenci, stejně jako malou pamětí L2.

Přetaktování – 10 procent k plusu
Ačkoliv jsou parametry a výkony Duronu špičkové, bohužel nejde tak dobře přetaktovat jako Celerony. Deska MSI K7T Pro sice umí měnit napětí procesoru, ale jen v rozmezí 1,3 – 1,6 V, takže tímto způsobem nelze zvyšovat stabilitu procesoru. Následující zkušenosti s přetaktováním tedy vycházejí z této skutečnosti. Přetaktování je také omezeno pamětmi. Pokud chcete jít s výkonem výše, např. na 110 MHz, a zároveň budete mít nastavenu rychlost pamětí na FSB+33, tedy 143 MHz, paměti to nemusí zvládnout (záleží na značce).
Když jsem šel na 113 MHz, musel jsem zvýšit hodnotu CAS Latency ze 2 na 3, jinak se počítač odmítal bootovat. Při frekvenci sběrnice 115 MHz počítač při CAS 3 sice nabootoval, do Windows však dojel jen tehdy, když jsem stáhnul frekvenci paměti na hodnotu frekvence sběrnice, tedy na 115 MHz. To však tak snížilo propustnost pamětí, že ve výsledku měl takto nastavený počítač daleko nižší aplikační výkon než při nastavení pamětí na 133 MHz a sběrnice 100 MHz (a procesor tedy na 600 MHz).
Pro úspěšné přetaktování jsou tedy nutné dva faktory: velmi dobrá paměť, která je ochotná běžet alespoň na 150 MHz (pokud chcete z přetaktovaného systému dostat maximum), a deska, která umí zvýšit napětí nad 1,6 V. Když jsem nedávno testoval Athlon Thunderbird 800 MHz (1,7 V), stability jsem při přetaktování na 880 MHz (FSB 110 MHz) dosáhl až při napětí 1,95 V. Věřím tedy, že Duron půjde i výše než na 110 MHz, musí však být splněny dříve uvedené podmínky.
Poznámka: Důležitá je také skutečnost, že při zvýšení napětí se zvýší i produkce tepla. Už nepřetaktovaný Duron ho nadělá až až, takže pořádný větrák je nutností!
Stabilně se systém choval, když jsem šel s frekvencí sběrnice do 110 MHz – paměti tehdy běžely na 143 MHz. Na 113 MHz naběhla Windows, spustil se i Sisoft Sandra 2000, ovšem testovací už tuhly. 115 MHz sice zvládly ještě Windows, ovšem těch chybových hlášek okolo! Zde má 1,6 V prostě konečnou.
Nízká přetaktovatelnost Duronů oproti Celeronům je sice nevýhodou (Celeron 533 jde při 1,5 V až na 720 MHz, při 1,95 až na 960 MHz – vlastní zkušenosti), ovšem Duron má oproti Celeronům vysoký aplikační výkon už na základní frekvenci. Ostatně, posuďte sami.



Z testů je patrné, že Celeron 533 MHz přetaktovaný na 800 MHz má stejný aplikační výkon (v daných testech) jako Duron 650 MHz. To je dáno 200MHz frekvencí interní sběrnice (Celeron 533@800 běží jen na 100 MHz), větší pamětí cache a pamětmi s vyšší propustností.
Důvod k upgrade
Procesory AMD Duron jsou prostě důvodem k provedení rozsáhlejšího upgradu. Pokud se chystáte k výměně základní desky, nemáte důvod váhat. Výkon se blíží Athlonům a Pentiím III na stejné frekvenci, zatímco cena je na úrovni Celeronů a leckdy o něco níže. Pokud však nehodláte dávat svoji desku s čipsetem BX nebo Apollo Pro 133A pryč a vaše deska umí procesory FC-PGA, je tu Celeron 533A, s kterým se dostanete stabilně i přes 900 MHz – tehdy má aplikační výkon jako Pentium III/Athlon 650 – 700 MHz, což určitě není za ty peníze k zahození. Finální rozhodnutí je na vás.