O metodách odstraňování spamu pojednával na Živě před nedávnem
tento článek, který letmo zmínil také metodu „unsubscribování“, tedy
odhlašování. Jak vyplývá z příspěvků čtenářů, zaslouží si tento postup více než jen prostou zmínku o jeho existenci a možných nebezpečích; následuje proto souhrn vlastních zkušeností s touto metodou.
Při práci se světovým Internetem se našinec občas nevyhne tomu, že je nucen semtam „upustit“ svoji e-mailovou adresu. Někdy lákává služba vyžaduje zadání správného e-mailu (přes kterého je kontrolováno potvrzení), jinde něco nakoupíte, či zašlete do diskusní skupiny váš příspěvek atd. Nebuďte včerejší: právě jste pohladili chřestýše bosou nohou – nemusí se stát vůbec nic, ale také se vaše e-mailová adresa právě stala kořistí pilného lovce a sběrače adres, a během pár dní zřejmě získá několik dalších vlastníků. To se stane několikrát a pak bude váš mailbox denně zaplavován několika desítkami naprosto nesmyslných a pro vás nevyužitelných spamů v angličtině (typicky: casino, zvětšení penisu, účast v grantu americké vlády, snadné zapsání na přední pozice ve vyhledávacích centrálách, Viagra, erotické obrázky, prodej 20 mil. e-mailových adres, skvělá soutěž, skvělá příležitost investice atd.). Většina z těchto zpráv má někde na konci uvedenou lákavou nabídku k unsubscribe, česky „Jestli nechcete dále dostávat tyto zprávy, klepněte zde“, nebo „… pošlete mail se subjektem ´Remove´ na tuto adresu“. Protože jsem – částečně ze zvědavosti, částečně z logické snahy se tohoto obtížného hmyzu zbavit – nějakou dobu ono unubscribování pilně zkoušel, mohu o tom podat zprávu, která by pro vás mohla být také návodem, zda tuto metodu zkusit také.
Nic není černobílé, kupodivu ani spam. Lidé a firmy, které rozesílají hromadné maily, jsou velmi různí. Může jít (a v praxi také často jde) o zcela korektní hromadný mail, který jste si u odesílatele někdy v minulosti skutečně vyžádali, a pak jste už pozapomněli, o co jde. V tom případě, pokud je autor zprávy korektní (v těchto případech většinou ano), je pokus o odhlášení korunován rychlým úspěchem. Může jít dále o „polo-korektní“ vztah (mail od povoleného odesilatele, ale tzv. „partnerská nabídka“), a tak to jde dál až po bezskrupulózní podvodníky, kteří si pomoci falešného unsubscribe skutečně jen zjistí, že vaše adresa žije a že jste dokonce ochoten na spamy jaksi reagovat, takže nejenomže nic neodhlásíte, ale nevědomky si přihlásíte spam z několika dalších zdrojů. Abych si toto ověřil, zřídil jsem si pro tyto účely adresu na málo známém freemailu, a odhlašování jsem zadal vždy dvakrát: jednou se skutečnou odhlašovací adresou, a podruhé s touto falešnou, čerstvě zřízenou – později jsem kontroloval, kolik na ni chodí spamu.
Proč vůbec hromadné maily obsahují tyto odhlašovací odkazy? Důvod je v zákoně, který se snaží hromadné maily regulovat a dát tomuto druhu marketingu či komunikace pravidla hry; ten obsahuje povinnost zveřejnit v hromadném mailu tuto zmínku (a nejen ji zveřejnit, ale zabezpečit její funkčnost). Při zkoumání asi stovky spamů z různých zdrojů se ovšem přesvědčíme, že tuto „povinnou zmínku“ obsahují zhruba dvě třetiny z nich – zbývající třetina spammerů si žádné servítky nebere. (To může mít několik důvodů – buď hloupost či naivitu, nebo to, že spammer je mimo jurisdikci země, kde zákon platí a dá se vymáhat, nebo že se dokáže dobře anonymizovat). Dovětek – z českých spamů jich odhlašovací formulku obsahuje podle mých zkušeností zhruba devět z deseti, což není tak zlé.
Ve dvou zbývajících třetinách případů nalezneme odhlašovací odkaz a použijeme jej. Buď tento odkaz míří na webovou stránku, která vyžaduje zadání vaší e-mailové adresy „k odhlášení“, což vypadá samo o sobě podezřele, nebo otevře nový mail odeslaní na jinou adresu, s vyplněným „REMOVE“ nebo „UNSUBSCRIBE“ v předmětu.
Problém ovšem je z technickou funkčností tohoto odhlášení. Možná v polovině případů nebylo odhlášení dobře funkční: cílový server nebyl dostupný, hlásil „vnitřní chybu“, „chybu skriptu“, „too busy“ a podobně. Jindy byl zjevný překlep v adrese. Samozřejmě: neočekávejme od spammerů férovou hru, je to podobné jako vyžadovat fair play od karetního podvodníka. Spammer „jakoby“ vyhoví zákonu, ovšem jeho odhlašovací server je velmi často (tj. skoro stále pořád) nějak divně nedostupný, nebo přetížený, nebo se vloudí chybička do skriptu a podobně. Je to pochopitelně záměr, ale těžko dokazatelný a potrestatelný. V případech, kdy se konečně dostanete k úspěšnému odhlášení, je vám oznámeno, že máte počkat „2-3 pracovní dny k zpracování žádosti“; limitní případ byl kuriózních 10 pracovních dní. Spammeři nedají svou kůži lacino.
Bude vás ale především jistě zajímat, jak příběh dopadl. Nedopadl, dopadá – je to mexická telenovela na tři sta dílů, a nové se stále točí. Ovšem, tak jako v onom sitcomu tušíte, že se blíží šťastný konec, byť je stále „nekonečně“ daleko, a v Internetu zase není tak šťastný jako u Esmeraldy (koneckonců je to realita, a ne žádná televize). Tímto postupem a se slušnou dávkou vytrvalosti se dá postupně počet spamů snížit. Tam, kde je vám povoleno a úspěšně proběhne odhlášení, skutečně ve většině případů přestane spam chodit. (Ale je to často na několik až mnoho pokusů). Téměř se nestalo – což je určitě dobrá zpráva – že by při zadání odhlášení, tj. vlastně zaslání vaší adresy či dokladu o tom „jsem zde, žiju“ spammerovi byla vaše adresa rozdistribuována a začal jste dostávat další spamy z jiných zdrojů (výsledek pokusů na oné nové, skryté a jinak nepoužívané adrese). Pár mailů na ni týdně přijde, ale zlomeček ve srovnání se standardní denní dávkou spamu. Je to také pracná metoda – mazání denního spamu je práce na dvacet sekund, poctivé odhlašování celé denní dávky je na pět až deset minut.
Váš souboj se spamem ale nekončí nikdy, protože tím, že se odhlásíte, nesmažete vaši adresu u přeprodejců e-mailových databází, takže za čas ji zase někdo koupí a opět vám začnou přicházet další varianty mailů na téma „penis – viagra – kasino – nigerijský státní úředník“.
