Jak jsem rozblikal diodu na mikropočítači Intel Edison

75 komentářů zobrazit i odpovědi zobrazit trvale skrýt odpovědi skrýt trvale

Martin Novák

11. 7. 2015 • 0:31

Nechce se mi kvůli tomu zakládat téma ve fóru, tak se zkusím zeptat tady (Google mi nevyplivl žádný pěkný návod). Ovládání světel / zásuvek přes Arduino (plánuji vlastní Win aplikaci) - jak byste na to šli? On/off, ale u světel by vlastně nebyla špatná i regulace jasu. Šlo by to bezdrátově?

Jan Novák

10. 7. 2015 • 15:35

se nejak nemuzu zbavit pocitu, ze by vsichni, vcetne novinaru meli psat o vecech, kterym rozumi ... clanku typu 'nic neumim a presto to zvladnu' jsou mozna usmevne, ale tak trochu zbytecne... :)

Peter Machala (Substance242)

Peter Machala (Substance242)

10. 7. 2015 • 14:16

Na príbuznú tému (Arduino) môžem odporučiť tento seriál z reálneho prostredia, "Inteligentní internetový termostat":http://www.root.cz/serialy/inteligentni-inte... ... Special bonus: jednodrôtové senzory. 🙂

Dvořák1

10. 7. 2015 • 12:16

Dokonce i sám dokázal zapálit cigaretu. Kdo by to řekl, že je již tak chytrý.

dpcstb

9. 7. 2015 • 23:33

byvali casy ked boli taketo servery plne navodov, tutorialov... lekcie programovanie boli snad vsade... dnes je to o tom ako platit za hudbu...

desdy01

9. 7. 2015 • 22:11

8 jádrový procesor Cortex A7, 2 GB LPDDR3 SDRAM, 1 Gb ethernet... trochu jiná liga... 🙂
http://chiptron.petus.cz/news.php...
uvidíme jaká bude cena...

Michal Smrž

9. 7. 2015 • 18:24

A vida, nejtrapnějšímu hardwaru se dostalo pozornosti na živě... HW co má teplotní rozsah 0-40°C je opravdu nepoužitelný na .. cokoliv krom klimatizované místnosti. Jsem myslel, že je Intel lepší oddíl.

Emil Pastelka

10. 7. 2015 • 1:46

Aktuálně je to -40 až +125.

Michal Smrž

10. 7. 2015 • 5:50

To jste četl kde? Já stále vidím 0-40, což mi uplně pohnojilo plánované využití (ven).

Emil Pastelka

10. 7. 2015 • 20:05

Omluva veliká - myslel jsem, že chcete tepotu měřit. Teď mi došlo, že je řeč o provozní teplotě.

zimiston

11. 7. 2015 • 0:51

Já si spíš myslel, že jste si splet skladovací a provozní teplotu, ale tu skladovací jsem u Edisonu nedohledal.

zimiston

10. 7. 2015 • 9:53

Opravdu? Pošlete odkaz. Já ve specifikaci od Intelu taky vidím 0-40.http://download.intel.com/support/edison/sb/edison_... ... V diskuzích se to různě propírá, občas někdo napíše, že mu to vydrželo víc, ale to že něčí jeden konkrétní kousek jede out of specs neznamená, že to zvládne každej kus. A úpřímně +125C mi připadá dost jako kravina, v porovnání s jinejma čipama, třeba ATMEGA. Spíš si myslím, že jste si to vymyslel 😐

Boban10

9. 7. 2015 • 15:38

Díky za článek!
Zeptám se. Nevíte někdo o nějaké levnější alternativě, kde by se nemuselo programovat v nižším jazyce, ale jako tady např. v Jave/Javascriptu?
Na vejšce jsme měli jeden semestr takovej spíš seznamovací, motivační předmět - Průmyslové počítačové systémy - a tam jsme mimo jiné rozblikávali ledky na STM8. Říkali nám, že ta konkrétní STM8 prý stojí asi dvě stovky nebo tak nějak. Dělali jsme to ale v assembleru, což mi moc nevyhovovalo, víc mě baví "vyšší" programovací jazyky, nejlépe zmíněná Java/Javascript.
Popř. nějaké weby, které se tím zabývají.Díky! :))

Tuxiik

9. 7. 2015 • 16:06

A jakej smysl má používat na malém zařízení s "omezeným výkonem" (já vím, je to už relativní) takovýho žrouta, jako je Java? Jinak pokud chceš vyrábět něco praktickýho malýho blikacího, doporučuju nějakýho atmela za pár kaček, dá se to programovat přes pár drátků z LPT, případně kdybys to bral vážněji, USB programátor taky nestojí moc, k tomu obyč breedboard a v atmel studiu můžeš tvořit v céčku. To je ale i tak hodně lowlevel řešení s celkem omezenou pamětí. Nebo si kup Arduino a ty atmely si v tom jenom programuj a můžeš toho zkoušet víc 🙂 a pak nějaký *-PI a na tom si programuj třeba v té slavné džavě 😀

xixo

9. 7. 2015 • 16:23

Arduino... tohle snad pochopí i Javista :) https://www.arduino.cc/en/Tutorial/Blink...

Tuxiik

9. 7. 2015 • 16:31

Otázkou je, jestli to na tu LEDku bude výkonnostně stačit... to víš, jak to nemá aspoň dvě jádra.... 😀

Michal Smrž

9. 7. 2015 • 18:22

http://www.espruino.com/...

Petr Skřivan (ITskritek)

9. 7. 2015 • 15:30

Raspberry pi 2 čtyřjádrový procesor.4x USB.Audio video výstup.Sít.1GB ram.Cena 1000kč.Jede na něm linux takže webserver je maličkost.Naprogramovat jde cokoliv.Vstupní/výstupní piny obsaženy již na desce.Na internetu milion návodů na sestavení čehokoliv.Takže otázka zní proč edisona.
PS malá ukázka toho co raspberry umí je na mém blogu.
http://automatizacedomacnosti.blogspot.cz/...

Josef Řepil

9. 7. 2015 • 13:48

Super článek. Obdivuju vás všechny, kdo dokážete psát software. Ovšem u node.js jsem si myslel, že je jen pro web. U js dodnes nechápu zápis funkcí - proč je to tak složitý a proč ta syntaxe vypadá tak, jak vypadá. V tom není žádná logika, to se musím naučit slovo od slova a o to víc obdivuju všechny programátory... :)

aminux

9. 7. 2015 • 13:39

"Edison je ale něco jiného. Jedná se opravdu o prototypovací počítač, který vývojář použije jako výpočetní mozek nějakého elektronického zařízení."A to jako s Raspberry nebo Arduinem (byť méně výkonným) nejde? V čem je to teda jiné krom x86 architektury?
Kdyby autor napsal, že Edison je něco podobného, mělo by to asi větší logiku.

harrym

9. 7. 2015 • 10:11

Kolik kB má ten prográmek na blikání LED? Tipuji takových pár kB minimálně, když už tam máme i "kniHOVNU".
Zajímavé je, že ve strojáku by to mělo odhadem takových 40 bytes.

Xenik

9. 7. 2015 • 10:38

Prográmek je nahrán jako plaintextový javascriptový soubor na node.js server, tudíž zabírá pouze velikost texťáku.

Pavel Riedl

9. 7. 2015 • 12:04

Chápu na co narážíte. Ale programování ve strojáku je celkově neefektivní a v současné době se používá pouze ve zvlášť odůvodněných případech. Což tahle blikající ledka evidentně není. Vaše myšlenka dovedena ad absurdum by znamenala vytesání obvodu přímo do křemíku, protože nepotřebuje ani jednu instrukci (což už koneckonců, v případě ledky, někdo udělal).Ale pokud jste se chtěl pochlubit, že zvládáte stroják, tak to bereme na vědomí. 😀

Tuxiik

9. 7. 2015 • 14:29

Jinak přesně blikající ledky jsou ty správný případy pro assembler, v kombinaci s nějakou Atmegou za dvacku ti udělám takovou blikající show, že si z toho ty dvě intelovský jádra sednou na zadek 😀

prezek

13. 7. 2015 • 15:33

jak je napsáno už dříve, tak na blikání diodou je potřeba jen blikací dioda, odpor a napájení, žádná ATmega tam nemá co dělat

Tuxiik

9. 7. 2015 • 12:29

No... a kedna samoblikací led má odhadem gram, žádný byty a je celkem spolehlivá.... ještě jsem neviděl žádnou, která by softvérově vytuhla 😃

Matin Kukač (Logout128)

Matin Kukač (Logout128)

9. 7. 2015 • 13:14

40 bytes? outnutí jedniček, pár nopů ve smyčce a outnutí nuly, jump na začátek? 40 bytes by bylo vyslovené plýtvání...

Názor byl 1× upraven, naposled 9. 7. 2015 14:51

Tuxiik

9. 7. 2015 • 14:16

No dost záleží na rychlosti blikání, tuším těch pár nopů nebude to pravý, zkusil bych to jinakmov DX, cislo_portu
xor AL,AL
loop1:
not AL
and AL,1
out DX,AL
mov EBX, pomalost_blikani
loop2:
dec EBX
cmp EBX, 0
jnz loop2
jmp loop1takhle jsem na 24bytech + další 4 na definici čísla portu a pomalosti blikání, takže 28 a navíc přepisuju celej byte na portu, pokud bude dioda viset na jednom bitu a na zbytku něco jinýho, bude to ještě pár bytů navíc.Navíc i tohle řešení je závislý na rychlosti procesoru a správně by to chtělo asi využít časovač :)

Tuxiik

9. 7. 2015 • 14:20

Respektive stačí těch 24, konstanty se dají natvrdo z důvodu závratné optimalizace 😀 Sakra... tohle byly časy... chci je zpět 😀 Chci trávit hodiny nad instrukčním souborem a hledat, kde by se dalo ušetřit pár bytů, nebo clocků dle aktuální potřeby 😀

Matin Kukač (Logout128)

Matin Kukač (Logout128)

9. 7. 2015 • 14:48

Však tak jsem to myslel, pár NOPů ve smyčce, tj. někde tam kde je v ukázce návěstí loop2 bych dal ještě nopy, protože samotný dec, cmp a jump bude pravděpodobně příliš rychlý.
Jinak - nebylo by lepší nahradit
mov ebx, pomalost
dec ebx
cmp ebx, 0
jnz loop2za prosté mov ecx, pomalost
.
.
.
loop loop2?

Názor byl 2× upraven, naposled 9. 7. 2015 14:49

Tuxiik

9. 7. 2015 • 15:56

Možností je víc, jinak NOP trvá tuším jen jeden clock, alespoň na novějších procesorech, takže je to celkem šumák... s tím loopem by to šlo, jsme na 20ti bytech, jenom teď už to bude opravdu minimální zpoždění, takže asi bude nejlepší si přečíst hodiny 🙂mov DX, 0x1234
xor AL,AL
loop1:
not AL
and AL,1
out DX,AL
push AX
xor AX,AX
mov DS,AX
mov SI,0x046c
mov CX, zpozdeni (skutecne zpozdeni bude cca zpozdeni*55ms)
loop_delay1:
mov AX,[SI]
loop_delay2:
cmp AX,[SI]
je loop_delay2
loop loop_delay1
pop AX
jmp loop1tak a jsme na 42 bytech a musíme se stydět 😃

Ondrej90

9. 7. 2015 • 9:50

Hezkej článek, ale příjde mě naprosto ujetý cokoliv programovat v javascriptě, vyjma věcí kde je to nezbytné (web...)Ale u svého PI asi zůstanu....

Jops

9. 7. 2015 • 9:40

Co bych chtel zkusit, tak je detektor pohybu a kamera.Moje predstava je takova, ze detektor pohybu zachyti pohyb (jak prekvapive)😀😀 a tim se aktivuje kamera a posle snimek do NASu/mejlem, to je fuk.
Takova hlidaci kamera u vrat v baraku.

Tuxiik

9. 7. 2015 • 9:53

http://www.efeel.cz/mini-wifi-spy-kamera-s-de... ... něco takovýho?

Meki

9. 7. 2015 • 10:51

1) Nema moznost nahravat na externi uloziste
2) vsechno cpe na SD kartu, ta bude do 2 mesicu mrtva.
3) rozliseni 640x480 bych opravdu nenazival kvalitni zaznamZrovna s necim podobnym si hraju na Raspi - 5MPx kamera, detekce pohybu, kamerovy zaznam ukladat na externi disk, vyhodnocovani pohybu delat v RAM, pristup pres webove rozhrani... http://elinux.org/RPi-Cam-Web-Interface... Ma to svoje mouchy, ktere se snazim vyresit, ale cele zarizeni vcetne kamery a krabicky je levnejsi, nez zakladni model Edisona.

Jops

9. 7. 2015 • 10:53

to vypada zajimave, ale to kouzlo bastleni u toho mizi 😀to samy, jako kdyz zazvoni zvonek, tak netusim, kdo k nam jde Pres ten blbej strom proste ke vratum nevidim. Takze by sem to mel i jako domaci zvonek 😀

Lolofon

9. 7. 2015 • 11:08

Take uz samozrejme existuje, a netreba k tomu ani detektor pohybu: Raspi + kamera (lubovolna) + motion soft

Emil Pastelka

10. 7. 2015 • 1:39

Záleží na NAS, ale většina to SW umí sama, není třeba, aby kamera aktivně cokoli kamkoli posílala. Navíc, vy potřebujete snímat dřív, než detektor něco zachytí. Řeší se to tak, že záznam je kontinuální a zahazuje se po nastaveném intervalu. V případě, že dojde k rozpoznání pohybu, uloží se i záznam před. Ten je často podstatnější, protože se jedná o vteřiny.
Samotná detekce přes čidlo pohybu pak naprosto postrádá smysl, protože prakticky nemáte kontrolu nad tím, co vás zajímá - tedy oblast, velikost předmětu, čas, různé stupně citlivosti... Navíc nepotřebujete snímat pohyb, ale změnu v obraze.

Lolofon

9. 7. 2015 • 9:17

Mno, nejak mi uslo preco by som mal toto uprednostnit pre Raspickom/Arduinom a preco je Edison "neco jineho"."...zpopularizovalo především Raspberry Pi, jehož poslední generace je už natolik výkonná, že může díky HDMI výstupu a slušné GPU akceleraci sloužit jako levný síťový multimediální přehrávač, na kterém běží třeba Kodi (XBMC)" - Raspi zvladalo Kodi/XBMC a prehravanie 1080p uz vo svojej uplne prvej verzii a pokial clovek nepocital online trajektoriu 20 medzikontinentalnych striel sucasne, malo by mu na bezne vypocty stacit aj to jedno jadro
- raspi je lacnejsie
- ma vsetky mozne konektory uz zabudovane (HDMI, USB...)
- rovnako ma GPIO (ok, okrem analogovych vstupov, ale aj to sa da riesit).Pokial chcem naozaj len cosi ovladat, zoberiem arduino za $7. Pokial chcem riesit veci aj cez internet (a vacsinou stacia len digitalne vstupy), nejake zapisovanie do DB a podobne high-level veci zoberiem Raspi (aj ked autor by asi radsej napisal webserver a mozno aj DB server pre arduino ;) ), pripadne skombinujem lacne raspi s lacnym arduinom.
Mozno ma ten edison nejake speci features, ale z clanku som na to neprisiel...

Fire-man

9. 7. 2015 • 9:09

Zajímalo by mě použití SoC mimo vývojovou desku. Na testování dobré, ale co s tím potom? Na ostré nasazení mi ta deska příjde trochu přerostlá.
Zajímavé by mohlo být vymyslet nějaký produkt a ten naprogramovat a dotáhnout to až do konce. Vyrobit i finální desku pro SoC připravenou už přímo pro senzory a další zařízení.
Díky.

rkrama

9. 7. 2015 • 8:39

Nejako nevidim dovod sa v tom dalej rypat. Strata casu svojim sposobom. Navodov je plny internet. PI sa mi zda viac rozsirene, ale v globale to je uplne jedno ci PI alebo toto. Kutil si lahko najde to co potrebuje a vyuzitie je skutocne siroke, len pozor na slabsi vykon.

hnusak

9. 7. 2015 • 8:58

PI II už má výkon asi jako 10 let starý domácí počítač.

rkrama

9. 7. 2015 • 13:10

A coze tolko minusiek?:) Jedno PI mi tu bezi (internetove radio cez FM transmiter, sledovacia web kamera, teplomer, PHP server, a dalsie sikovne skripty...), ale nikdy by som nehladal podklady na zive.cz, preto sa mi to zda skor strata casu sa tu niecomu takemu detailnejsie venovat, tot vsjo :) Ako clanok na predstavenie zariadenia to berem.

Mike.M

9. 7. 2015 • 14:58

Kolik si dal za Pi. ja dal 1400 za desku GA j1800 a 400 za RAMku a system mi jede z Flash. rozbehnu na tom vse co ty i s XBMC a SATA diskem takze NAS. Vsehovsudy luxus spotreba, vyuziti paradni, deska sic trosku vetsi, ale webserver mam Kdysi jsem regulaci TUV + topeni a ohrev boileru ovladal arduinem a rele shield a vse bezelo 2roky OK. cidla dalasy rele ovladalo 3 cesty ventil na prepinani a obehove cerpadlo podle porovnani teplot. a uplne paradne navic s hodnotami na 4 radkovy LCD shield s tlacitky.Ale take kutilske vecicky jsou proste uzasne. Arduino a Rele shield za 500,- z ebaye.

rkrama

9. 7. 2015 • 15:42

Ja som mal predtym na podobne veci starsi laptop, beziaci non stop, funkciu plnil rovnako, az na velkost a hluk. PI bola skvela volba, male, nehlucne, data mam na externom USB, napajane hubom. Mam ho tu hodeny v kute v krabici plechovej od elektrickej kefky :) Ani o nom neviem a pracuje sluzobnicek :)

prezek

13. 7. 2015 • 15:25

Já dal za R-Pi asi 530,- (jeden den na Farnellu o 100,- zlevnili a druhy den o 200,- zdražili, já to chytil ten správný den), dalších cca 200,- jsem dal za kartu a napájení jsem poskládal z nabíječky starého mobilu a nepoužívaného uUSB kabelu. Jede mi to pohozené ve skříni asi 2 roky.

lainer

9. 7. 2015 • 8:06

pokračuj

miser

9. 7. 2015 • 7:54

Díky za inspiraci, repertoár sensorů je věru inspirující.
https://software.intel.com/en-us/iot/hardware/sensors... Dle všeho tvorba hmotného robota nebude o tolik složitější, než naprogramovat jeho virtuální abstrakci. Napadá mě vytvořit rekognoskační jednotku mapující dostupný terén, pro který by periodicky tvořila 2D mapy různých měření...

martin214

9. 7. 2015 • 7:43

Je super, že se touto vědou někdo začíná zabývat,
určitě dá spoustu práce rozchodit a navrhnout zapojení pro nějakou úlohu.
Například pokud bych chtěl monitorovat a regulovat teplotu vody v akváriu, měnit barvu a intenzitu osvětlení,
kolik bych musel investovat do nákupu elektroniky ?
Kde jinde by jste použili tuto technologii ?
Martin

Názor byl 1× upraven, naposled 9. 7. 2015 08:18

Pavel Ryba

9. 7. 2015 • 10:44

regulace teploty a osvětlení v aqua sem dělal právě pomocí Arduina (stačí nano verze). Světlo jsou LED řízené PWM ovládané klasickými FETy, pár relátek, čidla a RTC a celkově je člověk bezpečně do 1000,- i s display. Komponenty přes ebay...

martin214

9. 7. 2015 • 12:06

Souhlasím, jen hledám využití ....

shost

9. 7. 2015 • 13:21

Nano je zbytečně velký, takovou regulaci dělám s Arduinem Mini Pro. Nano je u Arduina kupodivu větší než mini.

desdy01

9. 7. 2015 • 18:17

a když vynecháte Arduino, tak se vejdete s penězi i za polovinu :)

desdy01

9. 7. 2015 • 18:20

"tímhle odvětvím" se zabývá nespočet lidí a bastlířů... pokud budeme brát v potaz single-board computer, tak několik let, pokud elektronikou, tak několik desítek let...
používat na regulaci akvárka intel edison, raspberry pi a podobné je fakt kanon na mravence...

Verex

9. 7. 2015 • 6:57

Kubo, určitě v tom pokračuj. Napadá mi použití třeba na ekvitermní regulaci topení, když se v článku zmiňuješ o snímání teploty.

Axel_foley4

9. 7. 2015 • 5:40

Kubo ty si fakt borec 😉

xdanik

9. 7. 2015 • 0:27

Kubo, mohl by jsi prosím vyzkoušet třeba programovaní pomocí Arduino IDE, kde vyzkoušet stmívání diody (pokud Edison umí PWM) a třeba rozjet web server. Zajímalo by mě také, jak je stabilní spojení s WiFi. Akorát si tady hraji s ESP8266, který mám připojené na MQTT server, ale když vypadává WiFi signál, tak se občas prostě restartují sami od sebe...Za pokus by stálo zkusit na takoví webserver na Edisonu zkusit na něj DDOS útok - Klasické Arduino pod tím pěkně vytuhne.

Dr.No64

9. 7. 2015 • 0:12

ELEKTRICKYM PROUDEM, doporucil spoluzak a dlouholety kamos Petr Kramny😀😀😁😁😁

Určitě si přečtěte

Články odjinud