Jak jsem rozblikal diodu na mikropočítači Intel Edison

Standardní build Yocto Linux prý nemá iptables, takže obrana proti útokům je chabá. Lze ale sestavit vlastní image firmwaru, kde už iptables bude. Toto jsem se dočetl ke Galileu, ale na Edisonu to bude asi stejné - ověřím zítra. DoS vyzkouším, mám tu na dualbootu Kali Linux, tak Edisona potrápím syn floodem aj. Arduino IDE také vyzkouším.

Názor byl 3× upraven, naposled 09. 07. 2015 01:00

Počítač používám od roku 1991 a stále tomu nerozumím :-)

"DDOS útok - Klasické Arduino pod tím pěkně vytuhne."
jak nečekané...

Jistě, že se to dá od Arduina čekat, ale Edison je už trochu z jiné ligy (i cenové).

Já bych po tobě přejmenoval i nádraží v Brně

Někdy popíšu, jak jsem rozsvítil ve sklepě žárovku.

to je dobrý nápad. Akorát si myslím, že pro běžný rozsah článku by stačilo popsat, jak na tom spustit webserver a pomocí něho ovládat třeba tu diodu, nebo jiný výstup.

regulace teploty a osvětlení v aqua sem dělal právě pomocí Arduina (stačí nano verze). Světlo jsou LED řízené PWM ovládané klasickými FETy, pár relátek, čidla a RTC a celkově je člověk bezpečně do 1000,- i s display. Komponenty přes ebay...

Souhlasím, jen hledám využití ....

Nano je zbytečně velký, takovou regulaci dělám s Arduinem Mini Pro. Nano je u Arduina kupodivu větší než mini.

a když vynecháte Arduino, tak se vejdete s penězi i za polovinu :)

"tímhle odvětvím" se zabývá nespočet lidí a bastlířů... pokud budeme brát v potaz single-board computer, tak několik let, pokud elektronikou, tak několik desítek let...
používat na regulaci akvárka intel edison, raspberry pi a podobné je fakt kanon na mravence...

PI II už má výkon asi jako 10 let starý domácí počítač.

A coze tolko minusiek?:) Jedno PI mi tu bezi (internetove radio cez FM transmiter, sledovacia web kamera, teplomer, PHP server, a dalsie sikovne skripty...), ale nikdy by som nehladal podklady na zive.cz, preto sa mi to zda skor strata casu sa tu niecomu takemu detailnejsie venovat, tot vsjo :) Ako clanok na predstavenie zariadenia to berem.

Kolik si dal za Pi. ja dal 1400 za desku GA j1800 a 400 za RAMku a system mi jede z Flash. rozbehnu na tom vse co ty i s XBMC a SATA diskem takze NAS. Vsehovsudy luxus spotreba, vyuziti paradni, deska sic trosku vetsi, ale webserver mam Kdysi jsem regulaci TUV + topeni a ohrev boileru ovladal arduinem a rele shield a vse bezelo 2roky OK. cidla dalasy rele ovladalo 3 cesty ventil na prepinani a obehove cerpadlo podle porovnani teplot. a uplne paradne navic s hodnotami na 4 radkovy LCD shield s tlacitky.Ale take kutilske vecicky jsou proste uzasne. Arduino a Rele shield za 500,- z ebaye.

Ja som mal predtym na podobne veci starsi laptop, beziaci non stop, funkciu plnil rovnako, az na velkost a hluk. PI bola skvela volba, male, nehlucne, data mam na externom USB, napajane hubom. Mam ho tu hodeny v kute v krabici plechovej od elektrickej kefky :) Ani o nom neviem a pracuje sluzobnicek :)

Já dal za R-Pi asi 530,- (jeden den na Farnellu o 100,- zlevnili a druhy den o 200,- zdražili, já to chytil ten správný den), dalších cca 200,- jsem dal za kartu a napájení jsem poskládal z nabíječky starého mobilu a nepoužívaného uUSB kabelu. Jede mi to pohozené ve skříni asi 2 roky.

Myslím, že pro ostré nasazení se počítá s tím, že si ten spodek vyrobíte vlastní. K propojení je potřeba akorát Hirose konektor a kolem zbude ještě dost místa, takže deska nemusí být větší, než výpočetní modul.Kromě toho existuje ještě Mini Breakout Board:https://software.intel.com/en-us/assembling-intel-ed... ...

Jo, však tak jsem to myslel.
Udělat nějaký seriál který skončí "finálním produktem".

Ano, ma specialni ficuru. Redakce ho ma zdarma

Srovnávat s Arduinem snad ani nejde, ten výkonový rozdíl to znemožňuje. No a oproti Raspberry je Edison výrazně menší. Zhruba tak jak to je vidět na prvním obrázku v článku. Pomocí Edisona tedy můžete zkonstruovat výsledný produkt, který je ve výsledku výrazně menší než holé Raspberry. Také se může docela hodit wifi, ale to už záleží spíš na konkrétním projektu.

http://www.efeel.cz/mini-wifi-spy-kamera-s-de... ... něco takovýho?

1) Nema moznost nahravat na externi uloziste
2) vsechno cpe na SD kartu, ta bude do 2 mesicu mrtva.
3) rozliseni 640x480 bych opravdu nenazival kvalitni zaznamZrovna s necim podobnym si hraju na Raspi - 5MPx kamera, detekce pohybu, kamerovy zaznam ukladat na externi disk, vyhodnocovani pohybu delat v RAM, pristup pres webove rozhrani... http://elinux.org/RPi-Cam-Web-Interface... Ma to svoje mouchy, ktere se snazim vyresit, ale cele zarizeni vcetne kamery a krabicky je levnejsi, nez zakladni model Edisona.

to vypada zajimave, ale to kouzlo bastleni u toho mizi to samy, jako kdyz zazvoni zvonek, tak netusim, kdo k nam jde Pres ten blbej strom proste ke vratum nevidim. Takze by sem to mel i jako domaci zvonek

Take uz samozrejme existuje, a netreba k tomu ani detektor pohybu: Raspi + kamera (lubovolna) + motion soft

Záleží na NAS, ale většina to SW umí sama, není třeba, aby kamera aktivně cokoli kamkoli posílala. Navíc, vy potřebujete snímat dřív, než detektor něco zachytí. Řeší se to tak, že záznam je kontinuální a zahazuje se po nastaveném intervalu. V případě, že dojde k rozpoznání pohybu, uloží se i záznam před. Ten je často podstatnější, protože se jedná o vteřiny.
Samotná detekce přes čidlo pohybu pak naprosto postrádá smysl, protože prakticky nemáte kontrolu nad tím, co vás zajímá - tedy oblast, velikost předmětu, čas, různé stupně citlivosti... Navíc nepotřebujete snímat pohyb, ale změnu v obraze.

No on hlavně pojem "programovat v Javascriptu" je sám jaksi o sobě chybný, vzhledem k tomu, že se jedná vlastně o skriptování.

slovíčkaření...Já třeba rozděluji script/program podle složitosti kódu, ne podle toho v čem ho píšu. Např Python lze označit za scriptovací jazyk, ale lze v něm pohodlně napsat prakticky všechno, od jednoduchého scriptu, až po program co má GUI...

No s tim bych az tak nesouhlasil! JavaScript je dnes celkem mocnym jazykem a treba takovy node.js je opravdu plnohodnotnym programatorskym ekosystemem.

Prográmek je nahrán jako plaintextový javascriptový soubor na node.js server, tudíž zabírá pouze velikost texťáku.

Chápu na co narážíte. Ale programování ve strojáku je celkově neefektivní a v současné době se používá pouze ve zvlášť odůvodněných případech. Což tahle blikající ledka evidentně není. Vaše myšlenka dovedena ad absurdum by znamenala vytesání obvodu přímo do křemíku, protože nepotřebuje ani jednu instrukci (což už koneckonců, v případě ledky, někdo udělal).Ale pokud jste se chtěl pochlubit, že zvládáte stroják, tak to bereme na vědomí.

Není dobrých a špatných programovacích jazyků. Jsou jen dobří a špatní programátoři.

Jinak přesně blikající ledky jsou ty správný případy pro assembler, v kombinaci s nějakou Atmegou za dvacku ti udělám takovou blikající show, že si z toho ty dvě intelovský jádra sednou na zadek

jak je napsáno už dříve, tak na blikání diodou je potřeba jen blikací dioda, odpor a napájení, žádná ATmega tam nemá co dělat

No... a kedna samoblikací led má odhadem gram, žádný byty a je celkem spolehlivá.... ještě jsem neviděl žádnou, která by softvérově vytuhla :D

40 bytes? outnutí jedniček, pár nopů ve smyčce a outnutí nuly, jump na začátek? 40 bytes by bylo vyslovené plýtvání...

Názor byl 1× upraven, naposled 09. 07. 2015 14:51

Powered by PowerMac G5, HP 6930p, Doogee X5 Max Pro, Amazon Kindle 5 & ZX Spectrum 128 +2.

No dost záleží na rychlosti blikání, tuším těch pár nopů nebude to pravý, zkusil bych to jinakmov DX, cislo_portu
xor AL,AL
loop1:
not AL
and AL,1
out DX,AL
mov EBX, pomalost_blikani
loop2:
dec EBX
cmp EBX, 0
jnz loop2
jmp loop1takhle jsem na 24bytech + další 4 na definici čísla portu a pomalosti blikání, takže 28 a navíc přepisuju celej byte na portu, pokud bude dioda viset na jednom bitu a na zbytku něco jinýho, bude to ještě pár bytů navíc.Navíc i tohle řešení je závislý na rychlosti procesoru a správně by to chtělo asi využít časovač :)

Respektive stačí těch 24, konstanty se dají natvrdo z důvodu závratné optimalizace Sakra... tohle byly časy... chci je zpět Chci trávit hodiny nad instrukčním souborem a hledat, kde by se dalo ušetřit pár bytů, nebo clocků dle aktuální potřeby

Však tak jsem to myslel, pár NOPů ve smyčce, tj. někde tam kde je v ukázce návěstí loop2 bych dal ještě nopy, protože samotný dec, cmp a jump bude pravděpodobně příliš rychlý.
Jinak - nebylo by lepší nahradit
mov ebx, pomalost
dec ebx
cmp ebx, 0
jnz loop2za prosté mov ecx, pomalost
.
.
.
loop loop2?

Názor byl 2× upraven, naposled 09. 07. 2015 14:49

Powered by PowerMac G5, HP 6930p, Doogee X5 Max Pro, Amazon Kindle 5 & ZX Spectrum 128 +2.

Možností je víc, jinak NOP trvá tuším jen jeden clock, alespoň na novějších procesorech, takže je to celkem šumák... s tím loopem by to šlo, jsme na 20ti bytech, jenom teď už to bude opravdu minimální zpoždění, takže asi bude nejlepší si přečíst hodiny mov DX, 0x1234
xor AL,AL
loop1:
not AL
and AL,1
out DX,AL
push AX
xor AX,AX
mov DS,AX
mov SI,0x046c
mov CX, zpozdeni (skutecne zpozdeni bude cca zpozdeni*55ms)
loop_delay1:
mov AX,[SI]
loop_delay2:
cmp AX,[SI]
je loop_delay2
loop loop_delay1
pop AX
jmp loop1tak a jsme na 42 bytech a musíme se stydět :D

A jakej smysl má používat na malém zařízení s "omezeným výkonem" (já vím, je to už relativní) takovýho žrouta, jako je Java? Jinak pokud chceš vyrábět něco praktickýho malýho blikacího, doporučuju nějakýho atmela za pár kaček, dá se to programovat přes pár drátků z LPT, případně kdybys to bral vážněji, USB programátor taky nestojí moc, k tomu obyč breedboard a v atmel studiu můžeš tvořit v céčku. To je ale i tak hodně lowlevel řešení s celkem omezenou pamětí. Nebo si kup Arduino a ty atmely si v tom jenom programuj a můžeš toho zkoušet víc a pak nějaký *-PI a na tom si programuj třeba v té slavné džavě

Arduino... tohle snad pochopí i Javista :) https://www.arduino.cc/en/Tutorial/Blink...

Otázkou je, jestli to na tu LEDku bude výkonnostně stačit... to víš, jak to nemá aspoň dvě jádra....

http://www.espruino.com/...

Aktuálně je to -40 až +125.

To jste četl kde? Já stále vidím 0-40, což mi uplně pohnojilo plánované využití (ven).

Omluva veliká - myslel jsem, že chcete tepotu měřit. Teď mi došlo, že je řeč o provozní teplotě.

Já si spíš myslel, že jste si splet skladovací a provozní teplotu, ale tu skladovací jsem u Edisonu nedohledal.

Opravdu? Pošlete odkaz. Já ve specifikaci od Intelu taky vidím 0-40.http://download.intel.com/support/edison/sb/edison_... ... V diskuzích se to různě propírá, občas někdo napíše, že mu to vydrželo víc, ale to že něčí jeden konkrétní kousek jede out of specs neznamená, že to zvládne každej kus. A úpřímně +125C mi připadá dost jako kravina, v porovnání s jinejma čipama, třeba ATMEGA. Spíš si myslím, že jste si to vymyslel

Není to jen o poskytovatelích obsahu, ale hlavně o konzumentech. Když se dívám například na prodeje tutoriálů, tak je to 1 programátor na 400 zájemců o "zvětšujeme kocourkovy oči v grafickém editoru".

Můj pocit je přesně opačný - ten Kubův "výlet do neznáma" mi připadá zajímavý. Je to něco jiného, než když profík napíše "návod k ovládání".

Jasně, že by to šlo :)stačí arduino nano a relé, pro ovládání přes wifi potřebuješ arduino připojit do sítě... Regulace jasu u žárovky je možná pomoci PWM ... Jen nevím jak je to s případnou certifikaci pro ČR ? Nicméně je lepší (z pohledu případných poruch) použít bezdrátovou zásuvku... :) Martin

Díky, zkusím na to mrknout.