Programování | IT Osobnosti | Osobnosti počítačové historie

Jak John Kemeny a Thomas Kurtz stvořili BASIC, základ novodobého programování

  • Programovací jazyk BASIC tvořil základ osobních počítačů
  • Původně byl určen vysokoškolským studentům, aby vůbec byli schopni využívat univerzitní počítač
  • Jeden ze spoluautorů dělal výpočtáře Einsteinovi

Když jste v osmdesátých létech patřili k těm šťastnějším, kteří vlastnili mikropočítač, tak na vás po jeho spuštění vyskočila prostá obrazovka a mohli jste začít pracovat. Ve většině případů se na ní kromě dalších informací vyskytovalo i jméno programovacího jazyka, kterým byly prakticky všechny tehdejší osmibitové a i některé vícebitové už „od přírody“ vybaveny – BASIC.

Tehdy si nikdo bez BASICu nedokázal představit budoucnost a učitelé informatiky měli pocit, že to hlavní, co je třeba učit, je právě programování v něm. Před čtyřmi tisíciletími se v Mezopotámii tradovalo podobné heslo o písařích a sumerštině. Sumerštinu už dnes nepoužíváme a BASIC na tom je jen o trošku lépe.

Co znamená BASIC

Název programovacího jazyka BASIC je akronym pro Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code. Výsledné slovo pak v angličtině znamená „základní“, což umocňuje vnímání BASICu jako základní softwarové výbavy každého počítače.

Maďarů v dějinách počítačů není zrovna málo a programovací jazyk Basic vděčí za svůj vznik jednomu z nich. Kemény János György se narodil v Budapešti posledního května roku 1926 a měl to štěstí či smůlu, že pocházel z židovské rodiny. Smůla byla v tom, že koncem třicátých let byl takový původ v Evropě docela nebezpečný. Štěstí v tom, že otec rodiny si na rozdíl od miliónů jiných byl této skutečnosti velmi dobře vědom a nehodlal nic riskovat.

V roce 1938 odjel připravit půdu do USA a o osmnáct měsíců později jej následoval zbytek rodiny. Nejprve vlakem dorazili do Janova a poté bez problémů pokračovali lodí do země zaslíbené.

Nadaný mladík si tak nejen zachránil život, ale získal i možnost vybudovat kariéru, jakou by v Maďarsku i za těch nejpříznivějších okolností budoval jen těžko. Zbytek rodiny včetně strýce a dědečka odmítl za velkou louži odejít a holokaust nepřežili. To ukazuje, že ta zmínka o záchraně života není pouhou frází.

Jako živý počítač

János, tedy nyní již John, pokračoval ve středoškolských studiích v New Yorku na škole George Washingtona a dokázal ji dokončit jako jeden z nejlepších. V roce 1943 ho přijali ke studiu matematiky a filozofie na Princetonu. S ohledem na jeho nepochybné jazykové problémy je něco takového skutečně obdivuhodné a ukazuje míru jeho talentu.

John G. Kemeny

Matematik, programátor a vědec, který je spoluautorem programovacího jazyka BASIC.

  • narození: 31. května 1926
  • úmrtí: 26. prosince 1992
  • původ: Maďarsko

Na univerzitě se ale ani neohřál a už ho odvedli. Ne na frontu, „kanonefutru“ bylo víc než dost a takový mladý geniální mozek se hodil k něčemu mnohem přínosnějšímu, než aby někde pobíhal s flintou. Třeba ke stavbě první atomové bomby. Ne snad, že by v projektu Manhattan hrál nějakou zásadní roli, to opravdu ne. Ale stal se částí výpočetního týmu, který na mechanických kalkulačkách prováděl nezbytné kalkulace.

Pracovalo se na tři osmihodinové směny šest dní v týdnu, výpočty, výpočty, výpočty. Prostě, byl takovým lidským počítačem (tato pozice se tehdy označovala jako „computer“) a pracoval pod vedením takových jmen, jako byli Richard Feynman či John von Neumann. S tím si mohl i dobře pokecat, protože to byl také Maďar...

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,