Hry jsou čím dál realističtější a s příchodem trojrozměrného zobrazení a virtuální reality je důležité vědět, jaký vliv má virtuální násilí na reálný vztek.
Hraní počítačových her a vliv na naší psychiku je stále propírané téma. Jak náš mozek a náladu ovlivňují realističtější hry? Je rozdíl mezi hraním nenásilných a násilných her?
Vědci z univerzity v Ohia se zaměřili na prozkoumání této oblasti s velmi jednoduchým testem, který přinesl zajímavé výsledky.
Test nálady s různými podmínkami
Hlavní autoři studie – Brad Bushman a Robert Lull provedli test s hraním hry Grand Theft Auto IV po dobu 15 minut. Výzkumu se účastnilo celkem 194 studentů, z nichž dvě třetiny tvořily ženy.
Hraní hry bylo rozdělené na několik částí, které se snažily vytvořit různý stupeň realističnosti při hraní hry. K dispozici tak byl nejen klasický malý 17palcový monitor a obří 96palcová televize, ale také hraní ve 3D s brýlemi pro obří televizi.
V rámci hry GTA 4 uživatelé hráli dvě formy „zábavy“ – polovina se věnovala nenásilnému hraní bowlingu a další půlka se pak soustředila na násilné hraní, kdy bylo úkolem zabít ve hře co nejvíce virtuálních obyvatel.
Nenásilný režim zahrnoval hraní bowlingu v GTA 4
Po 15minutovém hraní pak byli jednotliví účastnici dotázání na jejich náladu z několika pohledů, včetně míry vzteku, který osobně pociťují. Hodnotit mohli vždy od 1 do 5 bodů (maximum).
Velký rozdíl mezi 2D a 3D
Výsledky dopadly poměrně zajímavě. Většina účastníků, kteří hráli nenásilně (zmíněný bowling), měli úroveň vzteku nízkou či beze změny. Nezáleželo ani na tom, zda hráli na 2D monitoru nebo obří televizi s 3D brýlemi.
V násilném režimu měli účastníci zabít co nejvíce lidí během 15 minut
V případě násilného hraní ale dopadly výsledky zcela jinak. I při krátkém násilném hraní byly zaznamenány vyšší hodnoty vzteku ve všech konfiguracích, v případě hraní s 3D brýlemi však byly ještě vyšší, než při porovnání s 2D režimem.
Test obsahoval i další otázky a jak z nich vyplynulo, násilné hraní ve 3D bylo pro účastníky realističtější a cítili se více pohlceni hrou, než v případě 2D režimu. Výsledky tak ukázaly spojení mezi mírou realističnosti a pohlcení s následnou změnou pocitu nálady.
Problém s virtuální realitou
I když se jedná o jednoduchý výzkum, ukazuje poměrně jasně na to, že čím více je pro mozek daný zážitek realističtější, tím více ho ovlivňuje podobně, jako by šlo o reálný zážitek. To by mohl být problém především s příchodem virtuální reality ve stylu Oculus Rift, která posouvá trojrozměrný zážitek a kompletní pohlcení hrou na zcela novou úroveň.
Například i John Carmack a další tvůrci z hlavního týmu vývoje brýlí Rift pro virtuální realitu se nechali slyšet, že bude nutné u her pro virtuální realitu změnit hodnocení minimální věkové hranice, které budou striktnější právě kvůli realističtějšímu zážitku.
Určitě bude zajímavé sledovat další výzkum v této oblasti, především pak třeba i v rámci relaxačních či odpočinkových forem zážitku, které by mohly mít naopak velmi dobrý vliv na naši náladu a třeba i případné léčení různých psychických nemocí.
