Jak horko bude ve vašem městě, až vám bude 80 let? Podívejte se, jak se projeví klimatické změny!

  • Srpen byl třetí nejteplejší za posledních více než sto let
  • Bude to ale daleko horší, jak ukazuje aplikace NYT
  • V Praze vzroste počet horkých dní na čtyřnásobek

O tom, že uplynulý měsíc byl třetím nejteplejším srpnem od roku 1880, jsme psali minulý týden. Na webu New York Times se nedávno objevil nástroj, který vám ukáže, jak klimatické změny ovlivňují vaše rodné město. O stránce, plné zajímavé infografiky, informoval Lifehacker.

Pokud máte v posledních letech pocit, že léta jsou teplejší než v dobách vašeho dětství, s velkou pravděpodobností se nemýlíte. Můžete se o tom přesvědčit díky webové aplikaci NYT, která vám přesně ukáže, jak se od vašeho narození změnilo a bude měnit klima ve vašem rodném městě.

V Praze je blaze, ale bude tepleji

Aplikace počítá dle vcelku jednoznačného měřítka: kolik dní v roce byla naměřena teplota vyšší, než 32 stupňů Celsia? Podíváme-li se na Prahu roku 1976, pak takový den byl jen jeden, kdežto v současnosti je jich dvakrát tolik. V roce 2056 má teplota překročit 32 °C už čtyři dny v roce. Do roku 2090 se pak i toto číslo ještě zdvojnásobí.

Podobné výsledky dostanete pro většinu míst po celém světě – liší se sice počet horkých dnů, nicméně trend je prakticky všude stejný. Nástroj od NYT pochopitelně nefunguje v místech, kde teplota během roku nepřekračuje 32 °C – například v Oslu.

Předpovídání budoucnosti samozřejmě není snadné, obzvlášť když se jedná o segment, ve kterém máme jen relativně krátkodobá data. Grafy, produkované aplikací New York Times, však předpokládají, že všechny země budou dodržovat pařížskou dohodu o ochraně klimatu, v jejímž rámci se 55 zemí zavázalo ke snížení emisí.

Oteplení nezabrání ani snižování emisí

New York Times podotýká, že k nárůstu počtu dní s teplotami nad 32 °C dojde i v případě, kdy všechny země budou do konce století činit potřebné kroky, jejichž cílem je snížení emisí. Pokud se tak nestane, bude oteplování ještě citelnější.

Obzvláště patrné mají být změny v tropických oblastech – web uvádí jako příklad indickou Jakartu, kde v roce 1960 panovaly teploty nad 32 °C po dobu pěti měsíců, zatímco na konci 21. století by zde mohly být prakticky po celý rok. Podobně v indickém Novém Dillí pak místo šesti měsíců bude rtuť teploměru překračovat tuto hranici osm měsíců místo šesti.

Příliš vysoké teploty zvyšují riziko onemocnění a smrti, zejména u starších lidí, kojenců a lidí s chronickými chorobami. V chudých zemích s nižšími příjmy, kde obyvatelé často nemají přístup ke klimatizaci a podobným technologiím, mohou být následky daleko větší.

Vysoké teploty ovlivňují také produkci potravin (včetně snižování výnosů plodin a produkce mléka) a mohou zvýšit poptávku po elektřině. Častější horké dny také mohou v některých oblastech zhoršit podmínky pro vznik sucha a požárů.

Ekoložka Zuzana Drhová o klimatických změnách a krocích, které by měla kvůli změnám počasí dělat Praha:

Diskuze (21) Další článek: Titul MBA lze získat i 100% online studiem

Témata článku: Počasí, Globální oteplování, Ekologie, Praha, Meteorologie, Snížení emisí, Starý člověk, Aplikace, Chronická choroba, Uplynulý měsíc, Velká pravděpodobnost, Nízký příjem, Oslo, Klimatická změna, Pařížská dohoda, Horký den, Celý rok, Webová aplikace, Horko, New York Times, Podobná technologie, Rodné město, Čtyřnásobek, Potřebný krok, Vysoká teplota

Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest: 13 grafických karet

Srovnání 7 dokovacích stanic s USB-C

Jak na perfektní noční fotografie

Kvalitní zdroje informací pro sebevzdělávání