Jak bude Google s 2,6 miliardy v kapse „nečinit zlo“

Za pár let bude z Googlu stejně komerční portál, jakým je dnes Yahoo; vstup na burzu zásadně změní firmu, která o sobě tvrdí, že činí svět lepším.

Google je jednou z nejzajímavějších internetových firem posledních let. Historie firmy je jako z podnikatelské pohádky: dva kamarádi - studenti, skvělý nápad, prototyp, šek na sto tisíc dolarů od „anděla“ Andy Bechtolsheima napsaný na tácek pod piva, ďábelsky rychlý růst, „cool“ služba milovaná všemi geeky, miliarda dolarů v tržbách, výjimečná firemní kultura…

Korporátní giganti Yahoo a Microsoft se třesou strachy, zatímco dvojice otců-zakladatelů Googlu nosí stále trička i do opery. Když jsou zakladatelé firmy tázáni na nějakou „filosofii“ (rozuměj: zásadu, které se drží v časech dobrých i zlých), tak říkají: „Nečinit zlo.“ To se krásně čte.

Domnívám se však, že je na čase přinejmenším nabourat mýtus o výjimečnosti Googlu. Firma se totiž chystá vstoupit na burzu a získat v primárním úpisu cca 2,6 miliardy dolarů; tržní kapitalizace by měla vyskočit (odhaduje se) na dvacet miliard dolarů, tedy zhruba na hodnotu automobilky Ford Motor.

Pokud by zůstala firma Google soukromou společností i nadále – dnešními vlastníky jsou kromě zakladatelů Page a Brina ještě finanční investoři – mohli bychom v jistou výjimečnost této společnosti a její další činnosti uvěřit. (Je to další internetová bublina? Samozřejmě, že ano.) Veřejně obchodovatelná firma je už pouze další mašinérií na obrat, zisk, tržní podíl, tedy na „zvyšování hodnoty pro akcionáře“, jak zní jediná, oficiální a nezpochybněná mantra.

Page a Brin sice říkají, že v tomto případě to bude jinak – a určitou podporu jejich slovům dává to, že i nadále si ve firmě udrží velmi silný vliv i podíl – jsem však přesvědčený o tom, že za pět či deset let, po několika dalších kolech úpisů či prodeje podílů se i Google stane naprosto standardní globální korporací. Pokud ovšem vůbec přežije.

Výjimečná pozice Googlu je dána jeho historií, kterou lze připodobnit – jakkoli to vypadá jako přitažené za vlasy – k prvním rokům Microsoftu. Obě firmy se chopily příležitosti ležící na zemi, kterou giganti zahodili jako ohlodanou kost; v případě Microsoftu to byla IBM, zahazující operační systém pro (tehdy bezvýznamné) osobní počítače, v případě Googlu to byla hlavně firma Yahoo, která se nechtěla párat s nezajímavým podnikáním jménem vyhledávání na internetu.

V obou případech se zjistilo, že ohlodaná kost je ve skutečnosti tou nejlepší dojnou krávou na světě. Dobrovolně vyklizený trh a ještě exkluzivní partnerství pomohlo (v obou případech) k rychlé celosvětové dominanci obou společností. Ovšem, obě firmy prokázaly také nemalou podnikatelskou šikovnost, nicméně bez toho, že jim byl do startu zdarma propachtován zlatý důl, by jejich vývoj vypadal zcela jinak.

Hlavní problém Googlu je, že mu – na rozdíl od Microsoftu – koncový zákazník nepatří, že jej nemá pod zámkem. Firma poskytuje vyhledávací technologii, ale zákazníka pouze přesměrovává dál; neposkytuje mu žádný vlastní, jedinečný obsah a další služby, které by jej udržely loajálního. Tuto nevýhodu Google zatím byl schopen dohánět skvělou technologií, která k němu přitahuje miliony uživatelů.

Jenomže technologie není to, co bude Google živit věčně. Yahoo a Microsoft, a možná i AOL, budou schopni vybudovat vyhledávací technologie plně srovnatelné s Googlem; dost možná, že ještě lepší (už nyní znalci tvrdí, že např. málo známý Alltheweb, patřící Yahoo, poskytuje lepší výsledky než Google). A protože Yahoo, Microsoft i AOL si umí držet zákazníky pod zámkem, postupně je přesměrují z užívání Googlu zpět k sobě.

Google toto ovšem ví a zde je ostatně i nápověda, proč se nakonec zakladatelé rozhodli jít na burzu a získat do firemní pokladny miliardovou hotovost. Google nutně potřebuje vlastní obsah či vlastní služby, jinak řečeno „vlastní stránky“, aby jej uživatelé nepoužívali jen jako přestupní stanici, ale rovněž jako destinaci.

Firma ostatně tímto směrem kráčí už skoro od začátku, ale nedostatek financí (a rovněž obsazený trh) jí bránil budovat obrovské portfolio vlastních služeb a nakupovat obsah, jako to dělá například Yahoo; Google se místo toho poohlížel po internetu a našel si několik zajímavých, nových či neobsazených políček. Nejdříve koupil obrovský archiv textového Usenetu zvaný deja.com, ze kterého udělal Google Groups – pokud vyhledáváte a dostanete se na tento obsah, neopouštíte Google. Dále použil nejlepší katalogový systém na světě, otevřený adresář DMOZ; pokud procházíte kategoriemi, jste stále na Google.

Následující kroky spočívaly v dosud poměrně málo známých aktivitách Blogger a Orkut; obě jsou pobočkami Googlu a obě jsou si podobné, hostí službu zajímavou pro jiné uživatele, a prakticky nic za to nechtějí. Zatím. Konečně, posledním a dosud největším výstřelem je ohlášení Gmailu – freemailu s gigabajtovým úložným prostorem.

Google se s oblibou prezentuje jako „jiná firma“ a deklaruje to i v oficiální žádosti o registraci na burze: „Google není obyčejná firma… a nechceme se jí stát. (…) Řídíme Google jako triumvirát… Eric, Sergej a já (Larry Page, pozn. red.), společně jako Prezidenti. Rozhodnutí děláme často samostatně (…), to proto, že máme k sobě úžasnou důvěru a myslíme stejně.“ „Sázkou na Google činíte mimořádnou, dlouhodobou sázku na tým, zvláště na Sergeje a mě. (…) Naši zaměstnanci (…) si sami říkají googleři.“ I zbytek čtení je dopisem tří majitelů cukrárny milovníkům sladkostí, utopickým povídáním o lepším životě a nečinění zla prostřednictvím Googlu, spojeného s poměrně chatrným odůvodněním, proč právě k tomu lepšímu životu a nečinění zla je tak nutně potřeba pár miliard dolarů z Wall Streetu.

Odečtěte si z Googlu jeho fulltext a máte hrstku bezvýznamných služeb, které jsou samy o sobě prodělečné a na kterých se nedá postavit podnikání. Googlův fulltext je postaven na technologii PageRank, která při svém startu dávala skvělou relevanci a porážela konkurenty o několik tříd. Jenomže PageRank dnes ztratil většinu ze svého půvabu, neboť majitelé stránek našli snadné způsoby, jak modifikovat svoje stránky tak, aby byly vysoko ve výsledcích vyhledávání bez ohledu na svou skutečnou kvalitu a relevanci.

Existuje na to už celá velká podnikatelská disciplína, nazývaná SEO (Search Engines Optimalization), česky řečeno „jak se dostat ve výsledcích vyhledávání na první místa, i když vaše stránky nestojí za nic“. Google dnes poskytuje horší relevanci ve vyhledávání než dříve, a koleduje si o nahrazení. Na čemž úhlavní konkurence pilně pracuje.

Google navíc, zřejmě v rámci „nečinění zla“, ztělesňuje celým svým podnikáním konflikt zájmů. Na jedné straně poskytuje službu vyhledávání svým partnerům za peníze – třeba různým národním portálům – na druhé straně ale tuto službu provozuje sama a inkasuje za ni peníze od inzerentů, tj. těmto svým obchodním partnerům konkuruje. Zatím si to může dovolit díky svému výjimečnému postavení, ale příklady z byznysu učí, že tuto pozici si nelze udržet věčně. Google evidentně směřuje k tomu, že jednoho krásného dne dá svým partnerům sbohem a začne se chovat „centricky“ jako každý jiný portál.

Googlu se skutečně podařilo vyhmátnout několik zajímavých, rychle rostoucích a konkurenty spíše zanedbávaných služeb, ale na nich svou existenci nepostaví. Chce-li skutečně konkurovat hlavním protivníkům, musí vlastní obsah, vlastní „generátory návštěvnosti“ mnohonásobně zvětšit. Aby toho firma docílila, musí nakupovat, a na internetu jsou věci ke koupení – například dosti zanedbaný, ale stále dosti mocný portál Lycos, se kterým si jeho vlastník, španělský telecom, neví příliš rady. Ale i desítky dalších: existují ještě poměrně silné nezávislé aukční servery, chatroomy, inzertní servery, nabídky pracovních míst, webhostingy, mapové servery atd. Dost generátorů stránek, které může Google luxovat – peněz bude mít dost, ale jejich cena bude stoupat.

Druhá internetová bublina jako vyšitá – zejména tehdy, pokud se zakladatelé Googlu budou stále držet svých naivně spasitelských prohlášení „naše aspirace je učinit z Googlu instituci, která učiní svět lepším“. (Jak proboha? Přes šmírování mailů svých uživatelů?) Nicméně po vstupu na burzu jezinky z Wall Streetu („jen se trošku ohřejeme a hned zase půjdeme“) rychle naše otce - zakladatele vyškolí v tom, jak se provozuje řádná kapitalistická firma. Nebo je nahradí.

Diskuze (25) Další článek: Červ Lovgate.W vám sám odpoví na veškerou příchozí poštu

Témata článku: Microsoft, Google, Larry Page, Zlatý důl, Skvělý výsledek, Svět motorů, Google+, Šmírování, Zajímavý případ, Yahoo Finance, Miliardový byznys, Nedostatek financí, Obrovské peníze, Zajímavý obsah, Různé automobilky, Zajímavé místo, Zajímavá služba, Obyčejný zákazník, Wall Street, Mantra, Obrovský archiv, Relevance, Pára, Zlo, Zakladatel


Určitě si přečtěte

10 věcí, které jste odkládali „na jindy“, ale teď je konečně můžete udělat

10 věcí, které jste odkládali „na jindy“, ale teď je konečně můžete udělat

** Karanténní opatření nás drží doma a mnozí mají více času navíc ** Připomeneme proto často odkládané činnosti uživatelů počítačů ** Právě teď je ten správný okamžik, kdy se do nich pustit

Karel Kilián | 75

Ubuntu 20.04: Zase vás chce přesvědčit, že je lepší než Windows

Ubuntu 20.04: Zase vás chce přesvědčit, že je lepší než Windows

** Britský Canonical před pár dny vydal novou verzi svého Ubuntu ** 20.04 LTS zapracovalo na grafickém desktopu, rychlosti i bezpečnosti ** V nitru tepe Linux 5.4 a volitelně i nový souborový systém

Jakub Čížek | 118

10 map, na kterých můžete COVID-19 sledovat téměř v živém přenosu

10 map, na kterých můžete COVID-19 sledovat téměř v živém přenosu

** Koronavrus můžete sledovat skoro živě ** Analytici a kartografové připravili hromadu map ** Vybrali jsme deset z nich

Jakub Čížek | 8

Deset kotev, které i v roce 2020 táhnou Android ke dnu

Deset kotev, které i v roce 2020 táhnou Android ke dnu

** Android existuje skoro 12 let a za tu dobu v mnoha směrech dospěl ** Dnes běží na sedmi z deseti telefonů, ale čemu za to vděčí? ** Našli jsme 10 kotev, které táhnou tento operační systém ke dnu

Karel Kilián | 154


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest 24 PC zdrojů

Jak využít umělou inteligenci

10 špičkových sluchátek s ANC

Playstation 5 vs Xbox Series X