Pojďme programovat elektroniku | DIY

Jak automaticky vyvětrat ložnici? Zkusili jsme ten nejpitomější způsob, ale větráček z počítače funguje!

  • Tři miliony obyvatel Česka bydlí v panelovém domě
  • Většina nemá žádnou sofistikovanou technologii větrání
  • A tak jsme si ji postavili sami z počítačových větráčků

Do redakční schránky nám dorazil dopis od Luboše Smutného z Dubňan. Pan Smutný žije společně se svojí německou dogou Amálkou v jednom z tamních hornických bytových domů a trápí jej permanentně vydýchaná ložnice.

Není divu, někdejší dělnické byty s malou výměrou je totiž třeba neustále větrat, no a když jste na to dva, ranní rozmrzelost, únava a občasná bolest hlavy jsou prakticky nevyhnutelné. Pan Luboš na to má tvrdá data, je totiž pravidelným čtenářem našeho seriálu o programování elektroniky, a tak si v minulosti postavil drobnou meteostanici s čidlem oxidu uhličitého.

Tisíce ppm CO₂ nad ránem

Ten všichni společně vydechujeme, a pokud jeho koncentrace doma či na pracovišti přesáhne hladinu 1 500 až 2 000 ppm (0,2 %), je dobré vyvětrat. Ne snad, že by bylo takové množství CO₂ zdraví nebezpečné, ale zhruba od této úrovně mohou citlivější jedinci pociťovat únavu a hůře se soustředí.

Přirozená venkovní koncentrace CO₂ se pohybuje okolo 400 ppm (0,04 %). Právě na tuto hodnotu, která se pomalu zvyšuje, tedy klesne množství CO₂ ve vašem bytě, když pořádně vyvětráte. V 60. letech to bylo průměrně 320 ppm, ale v roce 2020 už 412 ppm.

Luboš s Amálkou v malém pokoji během noci bez problému vyprodukují tolik plynů, že nad ránem koncentrace oxidu uhlíku hravě překoná hranici 5 000 ppm. A když se Luboš večer zapomene v blízkém výčepu, jeho metabolismus a zvýšená frekvence dechu napáchají ještě větší škody.

58ada95c-8d0c-4f2f-8368-b94285015ca6
V malé uzavřené ložnici panelového domu během noci a bez větrání vyrobíte tisíce ppm CO₂ a hromadu dalších biochemických zbraní

Smrt z ranního smrádku ale ani tak nehrozí. Jen pro představu, během slavné mise Apollo 13, na které se astronauti potýkali s poruchou filtrace CO₂, hrozilo, že koncentrace oxidu uhličitého překoná už potenciálně nebezpečnou hranici 60 000 ppm. Té by Luboš ve svém malém bytě dosáhl snad jen v případě, že by jej sdílel s osazenstvem několika psích útulků.

1,2 milionů panelových bytů

Pan Luboš neexistuje. Vymyslel jsem si ho, nicméně jeho předobrazem je zhruba 1,2 milionů domácností v panelových domech, které u nás vyrostly v druhé polovině 20. století. Dnes v nich každou noc usíná odhadem až 3 miliony duší a i těmto povětšinou malým bytovým jednotkám chybí řiditelné systémy větracích šachet a všemožných rekuperačních systémů jako v nejedné novostavbě.

090376fe-ec66-4923-aece-0956c70e06cb
V panelovém domě usíná okolo tří milionů obyvatel Česka

Co s tím? Po hutném teoretickém úvodu nabídneme imaginárnímu Smutnému a jeho Amálce několik řešení, jak automatizovat přísun čerstvého vzduchu v ložnici i bez permanentně pootevřeného okna. Už víme, že Luboš měří koncentraci CO₂, a tak by se při překročení určité hladiny – třeba oněch 2 000 ppm – mohlo otevřít okno.

Chytrý český otevírač oken Smarwi

Tento způsob automatizace patří k těm nejpopulárnějším a s velmi jednoduchou instalací. Umí to třeba elektronické otevírání okna tzv. na ventilačku jménem Smarwi od české Vektivy. Princip je jednoduchý. Elektromotor pomocí hřebenu umí na povel okno pootevřít a zase jej zavřít s tím, že jej samozřejmě nedokáže zamknout na kliku, takže zařízení musí udržet i případný nápor větru a nezabrání vniknutí zloděje.

4f99cb2f-b9e2-4508-88cf-c3d683800244
Český elektronický otevírač oken Smarwi s možností napojení do chytré domácnosti

Motorizovaných otevírátek jako Smarwi existuje na trhu hned několik, český výrobek je ale sympatický tím, že jej lze integrovat do nejrůznějších systémů chytré domácnosti (třeba Fibaro), ale také automatizovat přes službu IFTTT. A pro kutily včetně Luboše nechybí ani vlastní MQTT API, takže by si pan Smutný mohl otevírání okna jednoduše doprogramovat právě ve své chytré meteostanici.

Pandemie pozastavila výrobu

Má to ale jeden háček. Smarwi se stalo jednou z obětí pandemie a Vektiva kvůli surovinové krizi nedávno pozastavila další výrobu na dobu neurčitou. Jaké tedy máme další možnosti? Už jen samé drastické!

c79594a7-9740-402f-bb88-772aad06cb9e
Když nelze strojově otevřít okno, zbývá už jen vysekat díru

Luboš je naštěstí vlastníkem bytové jednotky a má dobré vztahy s dalšími členy SVJ, a tak by mohl vzít do rukou bourací kladivo a v cihlové stěně vysekat malou větrací šachtu. Pozor, ty dobré vztahy s SVJ jsou klíčové, vnější plášť budovy je totiž zpravidla společným majetkem a jeho neschválené narušení by mohlo mít nepříjemné konsekvence – platí to zejména u stěn se zateplením.

8bcd8ece-6fb0-4b09-902f-8f8fdff7c8e9469b46d0-cd78-4fd0-8057-4b21030783a9913ab4e3-5579-41c7-b2a0-00affe3d18a0
O výrobu vnitřní vložky, krytek apod. se postará 3D tiskárna a ideálně některá z houževnatějších termoplastických hmot. Třeba PETG a ASA 

Odsávací 230V ventilátor

Samotná díra, pokud tedy nebude natolik velká, že by se jí proplazila i německá doga Amálka, ale nebude stačit. Věřte mi, píšu z vlastní zkušenosti, podobnou panelovou stěnu jsem totiž ze stejného důvodu proboural i já letos v létě.

88a22105-7756-4cce-beab-2899e0c25ba0
230V odsávací ventilátor do zdi

Stručně řečeno, výměna vzduchu mezi vnějším a vnitřním světem bude potřebovat ještě nějaký aktivní prvek a tím je samozřejmě ventilátor. Mohl by to být některý z mnoha axiálních 230V odvětrávacích modelů, které máme ve vlastních koupelnách. Třeba základní TDM 100, který je určený do kruhové trubky s průměrem 100 milimetrů a výrobce jej doporučuje právě pro odvětrávání na malou vzdálenost – ideálně zrovna skrze domovní stěnu.

Bude to příliš výkonné a hlučné

Pokud by nechtěl Luboš do ložnice nasávat vzduch z okolních místností, toalety či dokonce společné chodby, mohl by ventilátor nainstalovat opačně, takže bude do pokoje vhánět čerstvý vzduch zvenčí. Ovšem pozor, jelikož každý máme doma podobné odsávací ventilátory, všichni víme, že je jejich nevýhodou nepříjemný hluk.

TDM 100 dosahuje hlasitosti až 40 dB a kvůli svému vysokému průtoku 110 m³/hod vytvoří nějaké to svištění i samotný vzduch v šachtě. A co více, pokud budeme do Lubošovy ložnice vhánět 110 m³ čerstvého vzduchu za hodinu, musí někam zmizet také ten starý. Pokud nebude mít Luboš věčně pootevřené dveře v celém bytě, nebo ve zdi nevybourá ještě jeden otvor, aby jeho domov mohl adekvátně dýchat, pak nemusí mít ventilátor kýženou efektivitu.

Tichý větráček z počítače

Máme pro podobnou starou zástavbu ještě nějakou další možnost? Možnost, která by byla dostatečně tichá, takže si ničeho nevšimneme, větráním nám v pokoji neklesne teplota o několik stupňů a zároveň se ráno probudíme do místnosti, ve které by návštěva okamžitě neupadla do mdlob? Ale jistě že ano!

55cbe763-0b61-4a3b-90ce-fa7e457246b1
Pane Čížku, to myslíte opravdu vážně? Ano, smrtelně...

Dejme tomu, že namísto profesionálního odsávacího ventilátoru zvolíme tu zdánlivě největší pitomost: 12V chladící větráček z počítače. Zní to bláznivě, ale toto je seriál o takovém tom domácím bastlení, kdy se opravdu snažíme nahrazovat běžná komerční řešení vlastními prototypy.

Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele

Chci Premium a Živě.cz bez reklam Od 41 Kč měsíčně
Diskuze (15) Další článek: Další rána pro fanoušky Cybertrucku: Elektrický pickup bude dražší než slíbených 40 tisíc dolarů

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,