IT Česko: Evžen Pavlovský, Intel - Přibudou jádra a HW antivir

Diskuze čtenářů k článku

Shodan  |  03. 08. 2006 05:38  | 

Proč u tohoto článku není napsáno "Placená inzerce"? Já jsem sice zarytej Intelák, ale tohle není žádnej "rozhovor", to je normální reklama

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Javor  |  03. 08. 2006 08:08  | 

Placená reklama je podle mě na nějaký konkrétní produkt. Tento článek je o stávajícím dění v Intelu a jeho technologiích. To, že Intel má nezanedbatelné postavení na trhu je jasné a tím, že má mnoho nového pro své zákazníky je pochopitelně poptáván ze strany odborných medií. Když BMW, nebo jiná velká automobilka přijde s nějakou novou, nebo zásadně inovovanou technologií, která je schopna podstatně ovlivnit automobilový trh, také u to bude zájem ze strany odborných medií a nepůjde v každém článku jen o placenou reklamu. To, že Intel novinky má, je jasné každému, kdo se v IT pohybuje. Až přijde AMD s ATI s nějakou razantní novinkou v technologiích, jistě to nebude bez odezvy (můžu najít hromadu pěkných článků o AMD novinkách a jistě nešlo jen o placenou reklamu). Nechci tady rozdmýchávat vášně mezi Intel a AMD fandy, ale Intel je silný hráč a má co říci, takže tento článek byl jednoduše předvídatelný vzhledem k novinkám, které Intel uvedl a uvádí v současnosti na trh.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Dailywalker  |  03. 08. 2006 08:43  | 

Aha, takže okec na 10 produktů v jednom textu už není reklama. Zajímavé

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  03. 08. 2006 09:19  | 

A co má tak asi člověk od Intelu říkat? Že mu v tom vedře usychají na záhonku květáky? Poradím ti, nečti žádné rozhovory, když ti to tak vadí.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
mokra_zaba  |  03. 08. 2006 08:47  | 

Ale prosimvas, neokecavejte to zbytecne.
Skryta reklama tam je zcela zjevne. Nebyl bych proti, pokud by clanek byl prislusne oznacen.
Cilem takovych clanku a rozhovoru neni nic jineho nez nabudit ctenare, aby opet zacali bezhlave nakupovat dalsi spousty nesmyslu, ktere vpodstate vubec nepotrebuji...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  03. 08. 2006 09:20  | 

Jo, už teď si du stoupnout do fronty...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lids  |  21. 12. 2011 21:51  |  Microsoft Windows 7 Chrome 15.0.874.121

Není Váš příspěvek právě tou nejlepší reklamou? Proč je to tedy zdarma?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lids  |  21. 12. 2011 21:51  |  Microsoft Windows 7 Chrome 15.0.874.121

Není Váš příspěvek právě tou nejlepší reklamou? Proč je to tedy zdarma?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Dailywalker  |  03. 08. 2006 08:41  | 

Jak upgradujete svoji platformu ? já osobně až ve chvíli kdy to co je v obchodě jako mainstream má výkon 10x oproti tomu co mám na stole, zatím se mi to dařilo ;)

Ale pokud tento "walker´s" zákon má platit dál, měl by intel a amd pohnout ještě víc

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lubor Z.  |  03. 08. 2006 10:50  | 

No já třeba upgraduju když je v mainstreamu nový(á):
procesor - alespoň 2x výkonnější
grafika - ob 2 až 3 generace
disky - 5x až 10x větší

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lost in dust  |  03. 08. 2006 09:32  | 

Me to taky tak trochu pripada jako reklamni letak. Intel na nas sype spousty polo pravd. Mam P940, tedy procesor s Intel VT jak ji muzu konecne vyuzit? Podporuje ji Vmware, verze kterou mam asi ne????

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jouda  |  03. 08. 2006 09:38  | 

Trochu mi ten článek přijde scestný v tom, že HW přeci nedělá počítač počítačem. Tím ho dělá operační systém. Nejlépe ten, který není děravý jako řešeto a nepotřebuje antivirus a je skvěle ovladatelný a to až do té míry, že uživatele prostě nezajímá, co má za HW (MAC OS X).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  03. 08. 2006 10:42  | 

Koukám, docela zajímavá kariéra. To mě překvapuje, že z tak známých prestižních společností Evžen nakonec zamířil do Intelu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ptimura, ptimura  |  03. 08. 2006 12:04  | 

By me zajimalo kolik se za takovou reklamu plati ... Reklama je to rozhodne, az jsem se pristihl pri myslence ze bych si priste koupil misto AMD Intel ... Posledni dobou je medialni masaz kolem Intelu dost silna.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
kolemjdoucí  |  03. 08. 2006 16:49  | 

safra, tak to by ses měl jít zbičovat a strávit povinně alespoň 30 minut na webu AMD

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
asa  |  03. 08. 2006 13:02  | 

"Intel Wide Dynamic Execution umožňuje každému jádru vykonat během jednoho hodinového cyklu až čtyři instrukce. "
ctyri instrukce za hodinu ? to neni moc velky rychlik

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
snake  |  03. 08. 2006 15:05  | 

Asi tak...
 
Jinak já osobně vidím hlavní problém v tom slovním spojení "až...". Až znamená za určitých hvězdných konstelací, to jest když je letní obloha, Merkur v opozici k Venuši  i Jupiteru a Saturn musí být ve třetím domu. A samozřejmě pouze ve chvíli, kdy "padá hvězda"...
 
Jinými slovy "až 4" znamená taky jen 3 či 2 či jen jeden, ale taky též jen 0,2 a nebo 0,01 (to poslední ve chvíli, kdy procesor musí natahovat data z hlavní paměti, tj. L1 a L2 cache miss). Navíc jestli to dobře chápu, řeč je spíše o mikroops než o normálních instrukcích...
 
A že jde o PR masáž, s tím bych také celkem souhlasil. Na druhou stranu je to masáž podaná celkem zajímavě a přesvědčivě, konzistentně a navíc i s vlastním názorem, což všechno se myslím dost cení. Jen škoda, že tam nebylo více informací, které se nedají vidět jinde...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jakub Hegenbart  |  03. 08. 2006 15:06  | 

Že je to baví, pořád honit masy tranzistorů ve snaze maximalizovat výkon virtuálního počítače. Protože softwarový model x86 je dneska už jen emulovaná iluze. Ale ne, chceme zpětnou kompatibilitu, tak vrhneme několikdesítekkrát více tranzistorů na to, abychom udělali čtyřikrát rychlejší procesor na jednotku taktu. Že by výpočetní výkon Core 2 šel s radikálním řezem architektury narvat do jednoho-dvou wattů spotřeby, to je pro Intel docela ostuda...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  03. 08. 2006 15:15  | 

Spotřebitelé chtějí výkon a kompatibilitu - celá věda. Procesory s minimání spotřebou a převratnou architekturou tu už byly (třeba Crusoe od Transmety) a neprosadili se.
 
Jinak co je na architektuře x86 tak strašného, že by se měla nahradit jinou?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jakub Hegenbart  |  03. 08. 2006 16:27  | 

Že je to zbytečný dinosaurus? Dneska se dá narvat moderními technologiemi 20000 MIPS výkonu do nějakých 300 mW. Proč kvůli tomu musím mít procesor se spotřebou 60-70W? Evoluce softwaru je bohužel mnohem pomalejší než evoluce hardwaru...proto jsme dneska tam, kde jsme. Tedy aspoň z určitého úhlu pohledu. Kdyby tomu tak nebylo, nenaříkala by půlka lidí, že dualcore je na nic, když první multiprocesorové systémy se objevily v 60. letech, ne? Celý ten problém je neschopnost psát software pro hardware, který nepotřebuje hromadu berliček typu cache, hardwarová podpora stránkování, paralelizace instrukcí v jádře, out of order execution a podobně. Tím neříkám, že jmenované funkce jsou k ničemu – vtip je v tom, že my je potřebujeme, protože to jinak neumíme (nebo aspoň většina lidí), a pak roste počet tranzistorů rychleji, než výkon. Minimálně tedy než výkon na jednotku taktu, což je to podstatné: U SMP systémů se přidávání tranzistorů v podobě procesorů se sublineárním přínosem v celkovém výkonu považuje za patologický stav. U jenotlivých procesorů se to ale z nějakého důvodu přechází jako normální záležitost. Když se na to člověk podívá s odstupem, napadne ho, jestli něco není špatně. Kdybychom se takhle pokoušeli dostat na úroveň schopností mozku, brzo by nám na planetě došel křemík.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  03. 08. 2006 16:58  | 

Koukám, se někdo vyzná.
- Který procesor má 20 000 MIPS při 300 mW?
- Ano psaní SW je mnohem (řádově) složitější, než návrh nové architektury procesoru. Zatímco od procesoru se předpokládá implementace desítek až stovek velmi jednoduchých instrukcí, moderní OS má funkcí tisíce až desetitisíce. A to nad tím ještě běží aplikace.
- Celá ta věc s pamětí Cache (a potažmo i nutnost multiprocesingu) je dána tím, že při dnešním taktu nestíhají komponenty procesoru dodávat data (při taktu 1GHz uletí světlo 30cm, takže mezi pamětí a procesorem se to nedá zvládnout ani teoreticky)
 
Nechceš si třeba založit kancelář na návrh procesorů, když se tak vyznáš? Můžeš to prodat Tesle, ti to pak budou prodávat spolu s ČB televizí...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jakub Hegenbart  |  03. 08. 2006 18:16  | 

- Jádro x18 shrinknuté na dnešní technologii (0.065 mikronu). Ale to je jen odhad, samozřejmě.
Poslední fabrikát byl totiž 0.18 mikronu a měl 2.4 GHz (2400 MISC MIPS) při 20 mW. Na Conroe by ani při 0.065mikronové technologii samozřejmě jedno jádro nestačilo, počítal jsem pesimisticky s 5 GHz/GIPS na jádro, což by mohl být ekvivalent 1500 x86 MIPS na jádro. (Snažím se to nějak rozumně přepočítat z instrukční sady MISC, kterou tohle jádro používá, tak počítám s několika MISC instrukcemi na jednu x86.)
- Hmm, ale otázka je, jak moc je to nutné. ^_^ A jestli je ještě nutné to komplikovat barokní architekturou písíčka. (No jo, já vím, zpětná kompatibilita je naše modla... )
- Napadlo Tě někdy, jak kouzelně spolu interferuje cacheování (obzvláště instrukční) a zřetězení? Mimochodem, to, co popisuješ, je problém spíš latence než šířky pásma. Při blokovém přenosu je to non-issue. Frekvence na desce je limitovaná hlavně PCB techologií.

Ne, nemusím. Jiní to už udělali za mě. Od lidí, kteřá vymysleli a vyrábějí tyhle věci, licencují firmy Intel a AMD patenty, aby Conroe mohly vyrábět...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jakub Hegenbart  |  03. 08. 2006 18:38  | 

Heh, to samozřejmě mělo být "aby mohly vyrábět Conroe a K8..."

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  04. 08. 2006 09:30  | 

- Ten výpočet mi není nějak jasný. Jaké jádro x18? Který procesor měl při technologi 0,18um spotřebu 20mW? Procesory vyrobené touto technologií (Pentium III) šli v pohodě i přes 50W
- Všechny OS dneška s propracovaným GUI mají rozsáhlé API čítající tisíce až desetitisíce funkcí. Týká se to MacOS, QNX a spousty dalších. Určitě to není podmíněno architekturou PC
- Zřetězení vypadá sice hezky, ale zřetězit jde jen pár velmi jednoduchých úloh. Vem si jen řešení soustavy rovnic pomocí Gausovy elimninace (A.X = B) nebo pomocí nějaké iterační metody. U soustavy 10 rovnic se ti to do paměti Cache ještě vleze, ale jinak asi sotva. Potřebuješ minimálně tři proudy na přístup k prvkům matice A a vektorům X, B). Je doufám jasné, že při počtu rovnic > 1000 jsou už prvky od sebe tak daleko, že o nějakém proudu nemůže být řeč.
Podotýkám, že takových úloh je většina

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
snake  |  04. 08. 2006 06:51  | 

no ono je to s tou sublinearností trochu složitější....
 
Pokud jde jen o papírové hodnoty, je samozřejmě úbytek výkonu při násobném použití procesorů vždy špatně. Jenže legrace je, že i když budu mít např. dobře udělaný 16procesorový SMP, budou úlohy, které mi na něm poběží při vhodném způsobu programování lineárně rychleji vzhledem k počtu procesorů, ale u většiny úloh to bude sublineární závislost. Je totiž spousta úloh, která je obtížně paralelizovatelná či neparalelizovatelná vůbec (mj. vždy tehdy, když potřebuji k novým výsledkům výsledky nejméně staré, a když nad tím tak přemýšlím, řekl bych, že výpočet pí pomocí dnes používaných způsobů (odvozených od Taylorových rozvojů) bude hodně blízký tomuto případu).
 
Pro úplnost ještě dodám legrační věc, totiž existenci tzv. superlineární závislosti. Což je věc trošku až neuvěřitelná, kdy s růstem procesorů narůstá výkon rychleji než lineárně (až po určité hranice, samozřejmě, ale ta může být třeba hodně daleko). Typicky jde o nějaké synchronizační bonusy, případně velká množství dat zpracovávaných najednou (a závislých na sobě) tak, že procesor nedokáže držet vše najednou v cache a musí pro každý další krok výpočtu celou cache vysypat  a načíst z extra pomalé RAM (zatímco když mu ho spočítá brácha, mohou oba rychle sdělit mezivýsledky druhému a neobtěžovat svými problémy pomalou RAM).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jakub Hegenbart  |  04. 08. 2006 11:41  | 

To je to, co mám na mysli, když říkám, že neumíme programovat. (Nebo aspoň většina takzvaných „programátorů“ o tom nemá šajna.) A taky to, co měl zřejmě na mysli profesor Gerald Sussman, když říkal, že jsme dnes ohledně computer science v pozici staroegyptských „geometrů“, tedy v té době zememěřičů s primitivními znalostmi, jimž se jednou budeme smát.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  04. 08. 2006 13:12  | 

Jakube, jestli tady někdo něco neumí, tak jsi to ty . Viz tvoje příspěvky nahoře

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jakub Hegenbart  |  06. 08. 2006 20:35  | 

A ty to dokazují jak přesně?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
snake  |  04. 08. 2006 06:29  | 

Co je na architektuře Intel tak strašného?
 
Heh, tahle otázka mne dostala... Jako cynik bych odpověděl, že všechno, takže by se asi lépe hledalo, co není... Začínal jsem na Motorole 68000 a když si na ten geniální procesor vzpomenu, tak mi pořád ještě "ukápne slza". Zas ten podělanej marketing (podělanej hned nadvakrát: poprvé, že je potřeba a podruhé, že ho Motorola podělala)... A takhle by se dalo srovnávat Intel s asi každým výrobcem, včetně těch dnes již nevyrábějících či neexistujících....
 
Ta architektura Intelu je děsivá, neefektivní, nepromyšlená a vleče si s sebou koncepční chyby, které způsobují, že je odhaduji tak 10x pomalejší než by mohla být, kdyby se vše vyvíjelo s výhledem co nejdál do budoucna. Takhle samozřejmě každá nutnost kompatibility s předchozími výrobky těžkne jako hodně velká olověná koule na řetězu k noze - a jak známo, s takovou se vždycky špatně utíkalo...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  04. 08. 2006 09:16  | 

Není nad to být konkrétní, že? Takže to aspoň zkusme. Co Motorola 68000 umí a Intel ne?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Fuyusan  |  04. 08. 2006 12:10  | 

No, kdybych porovnával tu dobu - tak dobrá Tak Motorola 68000 uměla adresovat 16MB paměti bez segmentace. Narozdíl od 8086 (ten uměl jenom 1MB) nebo 286 (ten sice uměl 16MB, ale celkem brutálníma způsobama - proto existovali šílenosti typu EMS, XMS, himem.sys a laborování s config.sys, aby se rozeběhly některý programy. Tohle na Motorole neexistovalo. Taky nebyl rozdíl mezi 16bitovým a 32bitovým režimem. Když jsem chtěl naprogramovat třeba editaci textu nebo zobrazení obrázku většího než 64 kB, tak jsem to prostě udělal. Ne jako na intelu, kde se to rozbíjelo do úseků po 64 kB, pak se řešily near a far pointery, dlouhý, krátký pointery, paměťový modely, atd. Programování na Intelu byla tenkrát totální hrůza. Kdyby IBM vybrala motorolu, tak by neexistoval problém s nekompatibilitama mezi 16-ti a 32-ti bitovým softvérem, operačním systémem, atd.
Motorola měla 16 GPR registrů, Intel v podstatě 8, takže tam při programování mnohem častěji docházelo k tomu, že se musely odkládat na zásobník nebo někam do paměti. Intel je měl jenom 16 bitů dlouhý, kdežto Motorola 32, takže dokázala sečist číslo větší než 65536 jednou instrukcí, intel jich musel použít víc. Motorola měla víc a lepších adresovacích módů (PC relativní, postinkrement, indexace přímou hodnotou, indirect, atd.), instrukční sada byla ortogonálnější, programátor nemusel řešit, jestli tahle instrukce pracuje zrovna s tímhle registrem, atd, atd.
 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  04. 08. 2006 13:10  | 

Otázka ale nezní do té doby (což je vpodstatě počítačová prehistorie), ale do dnešní. Především mě zajímá odpověď na otázku kde <i>je architektura Intelu děsivá, neefektivní, nepromyšlená a vleče si s sebou koncepční chyby... </i>
 
Ano, na svojí dobu byla Motorola 68000 se svými 32 bity na přelomu osmdesátých let určitě kus dopředu než konkurence, ale dnes by stejně skončila tam, kde je teď zbytek světa. Superskalární architektura, více registrů, instrukční sada pro zřetězené zpracování, více jader...
 
Z dnešního hlediska mi tedy odkaz této architektury nepřijde až tak významný

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
PaJaSoft  |  04. 08. 2006 13:51  | 

Mate pocit, ze Intel titanicum (Itanium) je z hlediska hrubeho vykonu nejak vyrazne oslnujici v dnesni dobe? A to je nejmodernejsi architektura Intelu, neco co Intel mockrat odlozil a co mel byt killer na vsechny doposud bezne pouzivane CPU... - checht. A kdyby nevykradal Digital Alpha a pak to za babku koupil i s patenty, urcite by 1/4 vlastnosti dnesnich CPU nemel jeste mooooc dlouho...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  04. 08. 2006 14:12  | 

Určitě...
 
Jinak, klidně sem hoď něco konkrétního

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Fuyusan  |  04. 08. 2006 14:21  | 

Mám pocit, že Itanium není špatnej procesor. Jeho špatné prodeje mě docela mrzí a popravdě si myslím, že nebejt AMD a jejich bastlu AMD64, na kterej musel Intel zareagovat, tak jsme mohli bejt blíž ke konci x86 architektury. Mimochodem si myslím, že se o to Intel už hodně dlouho, bohužel neúspěšně, snaží (viz iAPX 432, 80860 aka i860, Itanium).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Fuyusan  |  04. 08. 2006 14:16  | 

No, ptal jste se na Motorolu 68000 na ne 680x0 Je jasné že i kdybych porovnával poslední Motorolu 68060, tak je to vod tý doby 13 let a Intel samozřejmě pokročil úplně jinam.
Na otázku co zásadního má jiná architektura a Intel nemá se dá těžko co odpovědět. Teoreticky by stačil Turingův stroj s kompilátorem nějakýho vyššího jazyka a vystačili bysme si. Vtip je v tom, že díky zpětný instrukční kompatibilitě v podstatě až k 8008 se některý věci realizujou složitěji než by musely. Takže jádro moderního x86 procesoru je výrazně větší než by muselo bejt a má i vyšší spotřebu. Nebo obráceně, kdyby Intel nemusel bejt zpětně binárně kompatibilní s 80386, ale třeba s Alphou, tak by při jejich potenciálu (kapitál, lidi) byly dnešní procesory ve výkonu vo značnej kus dál. Vím, že Intel dělá i jiný architektury, ale do vývoje necpe tolik zdrojů jako do vývoje x86.
Nicméně si myslím, že s rozšířením aplikací kompilovanejch do nějakýho bytecodu (.NET, Java) klesne potřeba binární zpětný kompatibility a tudíž i potřeba architektury x86. Za jak dlouho to ovšem bude, to by mě fakt zajímalo
 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
snake  |  04. 08. 2006 06:23  | 

No zrovna tohle jsi myslím moc netrefil...
 
Ač sám nésú příznivec intelu, do notebooku bych si AMD nikdy nedal a tak mi v něm holt vždy tikal. Mimo jiné právě kvůli spotřebě, kterou dokáže dostat až na přesně tu hodnotu, kterou jsi hledal: 1-2 W. Řeč je samozřejmě o ULV variantě procesoru při běhu na nízkou frekvenci (která se ale v případě potřeby výkonu dá dynamicky zvednout během doby kratší než je desetina vteřiny). A při normální práci na internetu, s officama, při programování apod. těch 600 MHz vždy naprosto s přehledem bohatě stačilo... (pro úplnost dodám, že při zvednuté frekvenci a bez jakýchkoli dalších optimalizací ten procesor pak žere přesně 10 W, což je již hodně; tato hodnota se ale dá snížit např. podvoltováním a samozřejmě automatickým snižováním frekvence, když není výkon potřeba - tj. aplikace najede vždy v plné rychlosti, ale při práci s ní, kdy mi nežere většinou víc než procento výkonu, procesor jede pod 2 W)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  04. 08. 2006 14:16  | 

Jo, jenže v tomhle lenochod modu nemá výkon 20 000 MIPS.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  03. 08. 2006 16:15  | 

Spíš než prudit bych doporučoval něco si nastudovat. Hodinový cyklus je úplně standardní terminologie a není odvozena od "hodina", ale "hodiny".

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
LubosD, LubosD  |  03. 08. 2006 14:25  | 

Přehlédl jsem něco, nebo se o HW antiviru (WTF?!) píše jen v titulku?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Gappa, Gappa  |  03. 08. 2006 22:59  | 

Nějak si nedovedu představit, jak by to jako mělo fungovat

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pavel Kysilka  |  03. 08. 2006 19:24  | 

zdravim,

pekny clanek. o teto nove architekture a novinkach vcelku ted ctu, tak se tento clanek hodi hodne do kseftu....

co me ale trochu udivuje, ze jeden procesor bude slouzit prevazne pro antiviry. to je hodne smutne zjisteni.
mozna to bude zrychleni na jiz hodne pomalych strojich s windows os diky antivirum. jen se obavam toho, ze pokud bude vzrustat
naroky na antiviry jako doted, tak bude nekolikaprocesorovy stroj za nejaky cas nutnosti.

osobne me antivity nepali. delam vyvoj na jave na linux/unix systemech. vyvojova stanice bezi velmi svizne
a load je 0,x nic v prumeru.
nicmene zacatkem 1/3 pristiho roku se budu muset poohlizet po nejake nove masine.

herni vykon nepotrebuji. vypocetni vykon je potreba pouze narazove.
a ted je otazkou, jak upgradovat. protoze novou masinu budu potrebovat tak ci tak.

osobne se velmi poohlizim po xeonech. 1-2 procesor xeon. pozadavek je urcite 64 bit-ova architektura.
spise me zajima aplikacni vykon nez herni benchmarky. a idealne skoncit s low-end pc.

co me trochu trapi je cas kompilaci, protoze musite cekat. pohybuje se to sice v mensich jednotkach vterin, ale pokud udelate tech kompilaci par desitek/stovek denne, tak uz to je znat na par minutach. za mesic se to nascita.

osobne me trapi na 2.4GHz kompilace trvajici vice jak 0.8 vteriny (== reakcni doba a schopnost neco dale delat treba v jinem terminalu). maximum je do 2.5s. neni jich moc, ale stejne zdrzuji. jinak se masina da se rici flaka.

a ted je otazkou, kudy se vydat? je otazkou, zda vubec upgradovat. ono je vcelku sranda, ze ty male unixove aplikacky jsou pekelne rychle na soucasnych strojich.

pokud mate nekdo neco do mlyna, tak sem s tim. nejlepe prakticke zkusenosti. idealne z pohledu linuxu/unixu a vyvojare, ktery pouziva vetsinu casu pri vyvoji comandline. doporuceni na jinou znacku procesoru prosim do jine diskuse.

je otazkou, zda 2 procesory neco vyresi. protoze mozna zde by vice poresil vetsi takt procesoru.

vcelku by me zajimaly nejaka porovnani vykon xeon vs. p4 HT a podobne. idealne z pohledu vyvojarske stanice. klidne i s nejakym gui a ide na vyvoj.

diky za nazory
bye gf

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
GhorX  |  03. 08. 2006 23:31  | 

Pane Polzere, bývá zvykem u PR článků tento fakt zmínit, a to i přes to, že jsou Vaše otázky tak "nenápadné", že jen velmi unavený člověk by je považoval za standardní interview. To by musely ty návodné (pochlubte se) zmizet a nepochybně by nesměly chybět otázky lehce nepříjemné (jak vypadá v ČR bitva s AMD, například).
A co ten HW antivir?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Polzer, Jan Polzer  |  04. 08. 2006 09:02  | 

je to rozhovor jako každý jiný. Co se týče antiviru, tak "...na pořadu dne je např. sofistikovaná hardwarová bezpečnostní technologie proti napadení viry..."

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
LubosD, LubosD  |  05. 08. 2006 18:22  | 

Tomu bych neříkal HW antivir, to jsou titulky jak v Blesku.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
tom  |  03. 08. 2006 23:51  | 

"tyto procesory přinášejí v současné době nejvyšší výkon prakticky ve všech myslitelných oblastech nasazení"
Toto není pravda a přitom to u Intelu moc dobře vědí. V některých oblastech jsou daleko výkonější (i s výrazně menší spotřebou) mapř: osmi jádrový procesor UltraSPARC od SUNu nebo devíti jádrový Cell od IBM, a v oblasti kódování i možná procesory od VIA.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
snake  |  04. 08. 2006 06:37  | 

Naprostý souhlas!
 
Ono když se jaksi aniž bychom to řekli, srovnáváme jen s hlavním konkurentem, tedy firmou AMD - a ještě jaksi jen s jejím hlavním produktem, pak je pravdivý při takovémhle zúžení reality téměř cokoli.
 
Cell má hned několikanásobný výkon a skoro bych si zapochyboval, jestli by šlo vůbec vytvořit test, aby ho ten nejlepší CPU Core 2 předčil (test takový, aby byl napsaný nativně pro oba CPU, samozřejmě, tedy hodně lapidárně řečeno dodám určitý vstup a chci určitý výstup a chci ho co nejrychleji či v co největším množství za jednotku času)...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
yo  |  04. 08. 2006 11:28  | 

No nechcem ti brat iluzie, ale Cell nie je moc rychlejsi ako Core 2. Je pravda ze Cell ma 9 jadier (aj ked kto vie kolko % cipov ma aj 9 jadier funkcnych) ale len jedno z nich je normlane programovatelne. Ved inac by uz davno IBM montoval do svojich Linuxovych serverov Cell-y, ale zial to tak nie je. Cell ma brutalny vykon v grafike, vedeckych vypoctoch a podobnych ulohach, ale napriklad pre DB alebo aplikacne servery neposkytuje ziadne velke vyhody.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Dailywalker  |  04. 08. 2006 14:28  | 

No a co ? ty třeba přez GPU tlačíš databáze ?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  04. 08. 2006 14:40  | 

No tak zatím tuším ten Cell z výrobní linky nesjel, takže je dost možné, že v té době bude mít Intel úplně srovnatelný desktopový procesor. Když ještě navíc vezmem v úvahu, že takt Cellu nebude původně plánovaných 3,2 Ghz ale 2,8 GHz, tak jenom tohle sníží jeho výkon o 12%.
 
Jsem fakt zvědavý, jak to s tím Cellem ještě dopadne

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zdenal  |  05. 08. 2006 02:44  | 

Do procesoru se montuje cim dal vic veci, a s tou virtualizaci jsme si asi pekne nabehli - na Black Hat USA byly dve prezentace - jedna pro intel, druha pro AMD. obe predvedly, kterak malware presunul bezici OS do virtualniho stroje, a sam bezel jako virtual supervisor. Ma to tu vyhodu, ze napadeny OS neni absolutne nijak zmenen - muzete ho scanovat jak chcete, nic nenajdete - a taky se z nej neda jednoduse zjistit, zda bezi ve virtualnim rezimu (a tim padem je nekdo pod nim), nebo ne == nezjistitelny rootkit. Nutno asi upravit procesory hardwarove, takze fixy (snad) v dalsi generaci. Jsem zvedav, co na to intel/AMD... Ten rootkit pritom umi logovat klavesnici, cist obsah HD - kompletne na co si vzpomenete, bylo predvedeno FTP cteni disku.... Ale de tam dat cokoliv...
Kdo si ted koupi procesor s virtualizaci... No, doplnte si sami.

Hodne stesti s Core Duo ;)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Princ Drsoň  |  06. 08. 2006 17:26  | 

Zdravíčko, jsen pár poznámek:
- to že Intel zavedl milión nových označení mě velmi znechutilo a naštvali mě tím, ty stupidní názvy jader se dají ještě ignorovat, ale ty názvy procesorů už ne. V současnosti v tom mám pěkný hokej.
- ViiV je něco co mě ani trochu neláká a příjde mi to dost divné. Dnes téměř všechna moderní zařízení umí přehrávat mptrojky, video a podobné nesmysly (snad jen kartáček na zuby ne).
- V Chipu jsem četl článek, že Vista nebude umět pořádně využít výcejádrové procesory, to má umět až další verze Visty, která vyjde někdy v roce 2009.
- Více jádrové systémy jsou super, ale řeknu to asi takhle. Vzhledem k tomu, že běžnou aplikaci (ne hry) je téměř nemožné paralerizovat, tak víc jak 4 jádra nemá moc velký význam. S vícejádrovými procesory se dosáhne toho, že mi těch asi 5 programů co mi běží na pozadí poběží rychleji, což mě moc nevytrhne. V práci máme dvoujádrový těžítka, jsou celkem rychlé, ale žádný zázrak to není. Zajímavější je podpora virtualizace, protože když rozběhnu 3 systémy najednou, tak to už jde hodně poznat a s počítačem se v tu chvíli téměř nedá pracovat. Mno a taky by Intel měl máknout na nějakým novým SATA, aby to trochu lítalo.
No jo no, dnešní doba je holt složitá. V šuplíku mám skripta z ČVUT Archytektura počítačů, kde se píše, že víc jak 4 jádra nemají smysl. Jo než se a sesype kritika na můj příspěvek, tak si zapněte monitorování vytížení procesoru (jak na to viz. http://www.pcsvet.cz/art/article.php?id=5650 - Optimální nastavení velikosti Virtuální paměti) nechte to běžet měsíc a pak se mrkněte na statistiku vytížení. Ve hrách to samozřejmě má smysl, ale nemyslíte, že na hry je lepší herní konzole? Věřte tomu, že jo.
PS: Současný SW je 10 let za nejnovějším HW, takže není kam spěchat, když drtivá většina současných aplikací není schopná stejně tyhle vymoženosti využít.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor

Aktuální číslo časopisu Computer

Speciál o přechodu na DVB-T2

Velký test herních myší

Super fotky i z levného mobilu

Jak snadno upravit PDF