Invex – Linux Hall

Ve proběhla na veletrhu Invex akce s názvem Linux Hall. Jak název napovídá, šlo o operační systém GNU/Linux. Jak akce probíhala a co jsme se dozvěděli? Stálo to za to? Určitě ano!
Invex – Linux Hall
Celá akce byla zaměřena především na odborníky a počítačové nadšence. Pokud do „Fka“ na první pódium zabrousil nějaký laik, který doufal, že se konečně podívá na ten systém o kterém všichni tak mluví, nezávidím mu. Musel být z té spousty zkratek a divných slov hodně zmaten. Kdybych měl hodnotit svým pohledem, byl bych rád. Spousta ostatních lidí (z nichž mnoho připomínalo opravdové kyberlidi s hustým plnovousem a otrhanými džíny, kteří vycházejí na denní světlo jednou za rok o Invexu ;) byla určitě ráda. Na druhé straně opět se jednalo o něco uzavřeného, o něco omezeného, zabarikádovaného. Nevím jak jinde, ale alespoň v České republice je situace taková, že pokud nepřekročíte jistou úroveň znalostí, nemáte na GNU/Linuxových akcích co dělat. Bohužel se jaksi automaticky předpokládá, že tuto hladinu znalostí překročíte sami. Opět je tak naše komunita uzavřená a je velmi těžké do ní proniknout. A to je podle mě špatně.

I přesto bylo ale narváno. Těžko posoudit, kolik potenciálních posluchačů se na Invexu nacházelo, ale vzhledem k tomu, že prostory Linux Hall byly velmi omezené, objevil se jistý limit, kdy již nově příchozí byly tak daleko, že neměli šanci nic ani vidět, ani slyšet (ozvučení bylo také velmi špatné). K tomu také směřovala připomínka jednoho posluchače v závěrečné diskuzi, věnované tématu „Co očekáváme či doufáme, že se v GNU/Linuxu příští rok změní,“ který suverénně odpověděl, že doufá, že se rozšíří tyto prostory, aby nemuseli někteří posluchači sedět na zemi. Následuje potlesk.

Zpět ale k obsahu samotné akce. Ačkoliv jsem mluvil o vysoce odborně zaměřené konferenci, první příspěvek Tomáše Tinkla ze společnosti SuSE byl tak trošku výjimkou. Řeč byla totiž o desktopovém prostředí KDE, o tom, jak je vhodné, kam se ubírá, a jak jej používat. Karta se ale prudce obrátila, když nastoupil Jan Kasprzak z CZLUGu s tématem „Báječný svět Linuxu 2.4“ Byly rozebrána jednotlivá zlepšení oproti větvi 2.2, namátkou uvádím podporu různých nových filesystémů, podpora plug&play sběrnice ISA, přepsané PPP. Více se dozvíte např. na Rootu. Na dotaz, co by se mělo objevit v jádru 2.5 bylo odpovězeno, že jednou z hlavních věcí bude zřejmě dopracování preemptivního zpracovávání úloh. Padla také zajímavá otázka, jak se Linux vyrovnává s automatickým vypínáním víceprocesorových strojů. Prý není definována žádná norma, jak by se měl OS chovat, ale Linux řeší situaci tak, že jsou odpojeny všechny procesory kromě nultého a ten až poté zašle impuls k úplnému vypnutí elektřiny.

Pavel Janík, rovněž z CZLUGu, se jal představit GNU Emacs. Přednáška nespočívala ve vyjmenování klávesových zkratek (obklik) a různých x-hmatů, ale spíše se nesla v duchu ukázky, co všechno tento textový editor (často také nazývaný jakýmsi vlastním operačním systémem) dokáže a jakými prostředky je možné toho docílit. Mluvilo se o Emacsovém Lispu, o zpracovávání mnoha souborů, o poště v Emacsu, o mapování kláves a nápovědě protkané celým editorem. Byl k vidění dokonce i screenshot webového prohlížeče – jak jinak než uvnitř Emacsu. Z dotazů jsme se dozvěděli např., že GNU Emacs dokáže pracovat s oběma typy clipboardů používanými v grafické nadstavbě XWindows a je tak plně kompatibilní, co se týče přenášení textu, nebo že X Emacs není klon GNU Emacsu, ale samostatná větev, která vznikla hlavně kvůli roztržkám mezi členy vývojového týmu. Od verze 21.1 by se měl dosud poněkud uzavřený způsob vývoje GNU Emacsu více otevřít a bude tak k dispozici třeba CVS strom s anonymním přístupem, takže bude každý moci sledovat, jak běží vývoj i mezi oficiálními vydáními.

Přednáška Linux na bezdiskových stanicích nastínila situaci, kdy máme k dispozici několik velmi starých strojů jako 486 či pomalá Pentia a chceme na nich provozovat firmu. Inu stačí dokoupit výkonný server, propojit do sítě, zkonfigurovat a můžeme začít pracovat. Počítalo se s tím, že pomalé stroje běží bez pevného disku a bootují a později i pracují plně ze serveru. Výhod je mnoho, například velmi snadná správa, malé náklady, na druhé straně není to zas tak rychlé jako by to bylo v klasickém případě, ale přednášející se snažil publikum přesvědčit, že pokud jsou použity přiměřené aplikace, není v takovém řešení problém. To bych viděl jako velmi zajímavé a levné řešení pro školy, ale položme si otázku, kdo by to tam měl instalovat.

Na pořad dne přišlo i téma „Linux, server v sítích Windows.“ Konkrétně se mluvilo o Sambě a o tom, jaká vylepšení přinesl poslední vývoj, distribuci a zálohování pošty a o sdílení adresářů kontaktů pomocí LDAP. U všech služeb se samozřejmě předpokládalo, že na ně přistupují jak klienti z Windows tak z GNU/Linuxu. Velká část byla věnována poště a to především části, která se operačních systémů ani tak netýká, výběru protokolů POP3 vs. SMTP vs. IMAP. O POP3 přednášející, pan Dan Ohnesorg tvrdil, že to již je velmi zastaralý protokol a je v současnosti využíván k něčemu úplně jinému, než k čemu byl původně navržen. Jako protiklad uvedl stahování pošty přímo pomocí protokolu SMTP, což je ale v praxi dnes velmi nevšední cesta. Vše doplňuje moderní protokol IMAP, který zatím není příliš využívaný. Podporovaný je ale dobře a tak se zdá, že kromě setrvačnosti uživatelů mu nic nebrání. Myslím, že nemá velký smysl rozepisovat se zde o protokolu IMAP, radši postoupím dále.

Přednáška FreeBSD: Alternativa místo Linuxu, byla především všeobecným představením systému FreeBSD a porovnání jeho vlastností s Linuxem. V podstatě se jedná hlavně o systémové záležitosti, jelikož aplikace jsou díky velké míře kompatibility s GNU/Linuxem vpodstatě stejné. Mezi zajímavosti patří třeba fakt, že jádro FreeBSD od samého začátku pracovalo s 64-bitovou adresací a tak nemělo nikdy problémy se soubory většími jak 2GB, což se o GNU/Linuxu říci nedá. V souvislosti s FreeBSD se nesl i jeden námět k diskuzi na konci a to proč se všichni orientují jen na Linux, když do kategorie alternativních operačních systémů spadají i jiné, třeba právě FreeBSD, OpenBSD a další. Objevil se zajímavý názor, že komunita kolem BSD se příliš uzavírá do sebe a to ještě více, než GNU/Linuxová komunita. Že jistý okruh lidí sice *BSD používá, ale nijak se nezajímá o jeho rozšiřování mezi další uživatele. Zdá se, že něco pravdy na tom bude.

V následné diskuzi se všemi přednášejícími a redaktory internetového magazínu Root.cz se kromě již vyjmenovaného především ohlíželo za uplynulým rokem a hledělo se do budoucna, do roku příštího. Jako největší událost od minulého Invexu bylo ohodnoceno jádro Linux 2.4. Moderátor diskuze, Pavel Houser z Computerworldu, přišel s domněnkou, že růst GNU/Linuxu se zastavuje, že za uplynulý rok se nic moc podstatného nestalo, že před dvěma lety se mluvilo hlavně o podpoře softwarových společností, před rokem o podpoře hardwarových společností, ale letos nic podstatného není. Je to signál o úpadku GNU/Linuxu? S tím polemizoval jeden posluchač z publika, který poukázal na to, že GNU/Linux se dostává spíše do fáze, kdy se o něm méně mluví a více se používá. Že spíše než články o tom, proč by se mělo přejít na GNU/Linux a čím je ten GNU/Linux tak skvělý, se teď objevují spíše různé návody, rady, tipy a triky, prostě praktické věci, a proto se hlas komunity a příznivců nyní ztišil, že bychom to měli brát spíše pozitivně, než negativně. Trend, kdy na Invexu není sice GNU/Linux téměř vůbec vystavován, ale na reklamních letácích se často dočtete o jeho podpoře daným produktem, by tomu nasvědčoval.

Článek zakončím ve stejném stylu v jakém byla zakončena konference, tedy tím, co se v této oblasti očekává do budoucna, v co se doufá a co by chtěli přednášející, aby GNU/Linux dokázal. V tomto bodě se moc neshodli a tak zatímco jedni mluvili o budoucím vývoji v kernelu, jiní vkládali svá očekávání do Open Office, někdo zase postrádal kvalitní účetnictví. Kdosi začal mluvit o tom, že by se mohl ve světě GNU/Linuxu již konečně dostavit efekt sněhové koule a tak by mohl tento operační systém přitáhnout především programátory malých aplikací, které sice nejsou pro systém životně důležité, ale velmi by napomohly přísunu nových uživatelů, s tím i přísunu nových programátorů drobných aplikací, těmi aplikacemi přísunu nových uživatelů... a koule se řítí a valí dolů do údolí. Nebo ještě ne? Uvidíme za rok na Invexu v Linux Hall.

Diskuze (96) Další článek: Superrychlý disk WD-1000BB-SE

Témata článku: Linux, Invex, Různá omezení, HAL, Anonymní síť, Džíny, Linuxové jádro, IMAP, Uplynulý rok, Plnovous, Lin, Stejná úloha, Starý stroj, Drobný stroj, Hlavní věc, Houser, Stejný dotaz, Hall, Skvělá alternativa, Samba, Úpadek, Zastaralý protokol


Určitě si přečtěte

Nové iPhony, hodinky a další novinky Applu: Zase bude za co utrácet

Nové iPhony, hodinky a další novinky Applu: Zase bude za co utrácet

Dnes proběhla další velká prezentační akce Applu, na které došlo k odhalení nových iPhonů a dalších novinek. Událost jsme sledovali online, a tak se můžete podívat na chronologický zápis těch nejdůležitějších informací.

David Polesný | 136

13 praktických tipů a triků pro Mapy.cz, které možná neznáte

13 praktických tipů a triků pro Mapy.cz, které možná neznáte

** Mapy.cz neslouží jen k zobrazení podkladů a plánování tras ** Nabízejí celou řadu dalších praktických funkcí a možností ** Vybrali jsme třináct tipů a triků, o kterých možná nevíte

Karel Kilián | 36


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest: 20 powerbank s USB-C

Test: mobily do 3 500 Kč

Radíme s výběrem routeru

Tipy na nejlepší vánoční dárky