Internetová telefonie: jsou problémy s kvalitou překonatelné?

V laboratoři vše funguje v dokonalé kvalitě. Ale obecný Internet není žádná laboratoř
V nedávno publikovaném článku o očekávaném rozvoji internetové telefonie se čtenáři Živě hojně vyjadřovali ke stále neuspokojivé kvalitě telefonování přes IP síť. Jsou tyto problémy s kvalitou překonatelné nebo budou tento druh přenosu hlasu brzdit navždy?

Je zajímavé, že na tuto otázku se často vyskytují velice odlišné názory – od zcela konzervativních (že se to vyřešit nepodaří) až po opačný pohled, že vše je vlastně již vyřešeno a problém žádný není. Vychází to z různých zkušeností: tzv. obecný Internet není homogenní, co může fungovat mezi některými uzly v určitém čase, nefunguje mezi jinými uzly v čase jiném.

Jak měřit a vyhodnocovat kvalitu IP telefonie? V počátcích VoIP (cca před pěti-šesti lety) se jako hlavní kvalitativní faktor brala schopnost kódovat a dekódovat hlas, tedy schopnosti koncových zařízení. To dnes už vůbec není důležitým faktorem a dá se s klidem říci, že tento problém je vyřešen, jednoduchá a levná koncová zařízení kódování a dekódování dobře zvládají. Hlavní problém, řešitelný nesrovnatelně hůře, zůstává „v Internetu“, a především v latenci, prodlevě při přenosu datových paketů Sítí. Věc je dobře známá: u webové stránky uživatel klidně vteřinku navíc počká, a přenos datových proudů (video, audio) je řešen „bufferováním“, natlačením přicházejících dat do zásobníku a jejich spojitým pouštěním z lokálního počítače nebo serveru. Měnící se a občas nesnesitelně vysoká latence je vlastnost Internetu – takto byla síť navržena a postavena, a nelze ji odstranit, jen některé její účinky zmírnit (tzv. vyhlazování nebo správné seřazení přeházených paketů). Problémem, který způsobuje kolísání kvality přenášeného hlasu až jeho přerušení, není latence sama o sobě, ale kolísání hodnoty latence. Je-li latence (prodleva) stálá a není-li příliš velká, je hlasová kvalita dobrá.

Latence „naskakuje“ na uzlových bodech Internetu, na aktivních síťových prvcích řídídích komunikaci. Zde se dá leccos vylepšit nahrazováním starších prvků technologicky pokročilejšími prvky; je to ale záležitost velmi nákladná a není jasné, kdo by ji měl zaplatit a proč, infrastruktura patří providerům a ne firmám, které chtějí telefonovat přes Internet. Mnoho se dá zlepšit i v koncových bodech: výměnou přepínačů v lokální síti za novější, které podporují tzv. QoS (Quality of Service), schopnost vyhradit a udržovat vyhrazené datové pásmo potřebné pro hlasovou komunikaci – data počkají, hlas ne. Tyto výměny v obecném Internetu u uživatelů probíhají, ale postupně, nikoli vynuceně – jen málokdo vymění víceméně dobře sloužící zařízení, pokud pro to není jednoznačná potřeba. Výraznou technologickou inovací, od které si mnozí slibují podstatné zlepšení, je protokol SIP (Session Initiation Protocol), který by měl nahradit dnes nejčastěji používaný a už mírně zastaralý protokol H.323. Oba používané protokoly jsou naprosto rozdílné a nejsou navzájem interoperabilní (kompatibilní); dnes zhruba tři čtvrtě zařízení podporují starší H.323, necelá polovina pak SIP. Špatná současná interoperabilita je vůbec velkým problémem pro VoIP, protože nikdy netelefonujete sám se sebou, ale vždy s někým jiným… i zde ale zřejmě musíme několik let vyčkat.

Jak dobrá je vlastně kvalita hovoru přes IP? Používají se kvalitativní měřítka s vznešenými názvy jako Perceptual Speech Quality Measurement (PSQM) nebo Mean Opinion Score (MOS), ale ve skutečnosti to znamená, že se provede průzkum „na lidech“, kteří chvilku telefonují, poslouchají a pak vysloví verdikt na škále od „úplně špatná“ po „vynikající“. Při rozsáhlých provedených praktických testech byly dosaženy vyhovující výsledky – jenomže jde o výslednou známku, získanou zprůměrováním jednotlivých hodnocení. Zatímco při „analogovém“ telefonování je kvalita stále a neměnně vyhovující (řekněme „na dvojku“ při známkování jako ve škole), při IP telefonii je někdy na jedničku, někdy na dvojku, ale někdy taky na pětku, tedy nepoužitelná. Výsledným průměrem je taky dvojka, ale je to nepřijatelná dvojka – telefonní linka, zvláště ve firmě, musí být dostupná a fungující neustále.

Jak už bylo naznačeno v úvodu, na odpověď, jestli jsou problémy s kvalitou VoIP řešitelné a zda budou vyřešeny, dnes odpovědět nelze. Možné úspory při použití VoIP jsou ale tak lákavé, že vývoj v této oblasti bude dále aktivně pokračovat a bude dosaženo přinejmenším částečných řešení, částečného a postupného pokroku, pokračující standardizace a odstraňování nekompatibilit.

Diskuze (17) Další článek: Rok 2003 začíná

Témata článku: Video, Internet, Zastaralý protokol, Lokální síť, Jednoznačná odpověď, Vysoká latence, Dobrá latence, Score, Tel, Zastaralé zařízení, Sip, Problém, Kvalita, Koncové zařízení

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Test 6 odolných telefonů a 22 powerbank

Srovnání technologií QLED a OLED

Měřte své sportovní výkony

Sady pro chytrou domácnost