Nabídni víc a vyhraješ všechno: v USA bude možná nabízen Internet přes DSL zadarmo.
Nejen Volny.cz či Freeserve.co.uk, ale i v USA nabízí stále více firem Internet úplně zadarmo (připomeňme, že neexistují telefonní poplatky, takže provider, který nabízí Internet zdarma, musí žít z jiných příjmů, z inzerce nebo z ranní rosy, podle toho, jak je šikovný). Firmy, které nabízejí Internet úplně zdarma, získaly v USA během pár měsíců milióny zákazníků a jsou docela nepříjemnou hrozbou pro dominující America Online, která si nechává platit měsíční paušál. Co ale nabídnout více než Internet zdarma, aby to mělo úspěch? Firma Broadband Digital Group (BDG) spekuluje: vysokokapacitní Internet zdarma je víc než normální Internet zdarma. Společnost skutečně slibuje, že od prvního dubna nabídne v USA zdarma přístup k megabitovému Internetu (DSL technologií); je jasné, že o tuto službu bude mimořádný zájem, zcela jistě převyšující kapacitu nabídky. DSL je ale podstatně nákladnější technologie a firma bude také muset platit vlastníkům páteří více za přenesená data (i když cena za data přenesená páteřními linkami v USA a transatlantickými linkami je podstatně nižší než v Evropě); kde by tedy mohla tato služba profitovat? Kupodivu je zde více možností než u tradičního Internetu: existuje totiž řada firem, jež jsou schopny nabízet atraktivní placené služby na Internetu, které ale vyžadují právě širokopásmový přístup – placené filmové (video) kanály včetně pornografických, on-line hry, internetová kasina apod. Tento trh je zatím tak malý, že zákazník je ochoten platit – zatím. Příjmy, z nichž bude mít poskytovatel širokopásmového přístupu svou marži, plus „širokopásmová“ reklama (v kvalitě televizních šotů) by skutečně mohly poskytovateli uhradit náklady a přinést zisk.
Je naděje, že se podobného modelu dočkáme brzy i u nás? V dohledné době asi ne. Problém je jednak v ceně evropských a transatlantických páteřních linek (megabitovou linkou lze měsíčně přenést data, za která provideři platí mnoho set dolarů; tato „cena za terabajt“ postupně klesá, ale ne mimořádně rychle), jednak v nedostatku vhodných aplikací, ze kterých by mohly být příjmy. V zemích, kde živoří i kabelové televize, protože obyvatelé nechtějí platit dvě stovky navíc měsíčně za dalších dvacet kanálů navíc, se nedá čekat, že by někdo chtěl za podobně koncipované internetové služby příliš utrácet vyšší částky, i když s lepším komfortem (video on demand atd.).