Kybernetická bezpečnost

Internet věcí je budoucnost. V čem je jeho největší výhoda a nebezpečí

Internet věcí – IoT, Internet of Things – je síť propojených čidel, která poskytují lidem, systémům i sobě navzájem užitečná data. Pro snazší pochopení to mohou být fyzická zařízení, vozidla nebo domácí spotřebiče a vlastně všechny přístroje, které jsou vybaveny elektronikou, softwarem, senzory a připojením k síti.

Co to znamená v praxi? Ze svého chytrého telefonu můžeme řídit, kontrolovat a analyzovat obrovské stroje i domácí příslušenství. Čipy nám poskytují ohromné množství zajímavých dat, která využíváme ve firemních procesech. Velký pokrok v tomto směru přináší 5G, NB-IoT a LTE Cat M sítě, na které lze přístroje bezpečně připojovat. Masivní použití zařízení IoT jednoznačně vede k zvýšení efektivity a produktivity. Šetří nám čas i peníze. Má to ale háček. Čím více zařízení je připojených, tím větší pozor musíme dávat na bezpečnost celého řešení. 

Jak internet věcí funguje

Internet věcí si můžeme představit jako síť různých čidel, zařízení a spotřebičů s připojením na internet, jež sbírají a odesílají data do cloudových aplikací. Ty pak vyhodnocují a používají pro budoucí nastavení. Jde o inteligentní zpracování, často za použití umělé inteligence. Ulehčí tak lidem hodiny zkoumání, nastavování, upravování a cestování.

Z nasbíraných dat se dá vyhodnotit efektivita firemních procesů, identifikovat chyby, poškození a předcházet chybám, které stojí peníze. Taková technologie se dá využít nejen v chytré domácnosti k lepší efektivnosti spotřebičů, ale obrovský přínos může mít pro firmy. Senzory internetu věcí se dají umístit i na palety nebo krabice a pomocí lokalizace sledovat množství zásob, skladování nebo úspěšnost přepravy. Senzory snímají data, která pomáhají předcházet nehodám, odstávkám nebo poruchám.

V zemědělství umí sledovat vlhkost, teplotu a naplánovat hnojení nebo zalévání. Na domácích spotřebičích pak taková čidla umí předpovídat servis, poruchu nebo třeba konec životnosti. Zdá se vám to jako sci-fi? První takové systémy už jsou skutečně používány. S nástupem 5G sítí bude jejich výskyt raketově stoupat. Podle výzkumů společnosti Ericsson by mělo využití internetu věcí do roku 2026 stoupnout o 235 %.

Z důvodu energetické náročnosti, omezeného dosahu a kapacity je velmi složité zařízení internetu věcí propojovat přes Wi-Fi nebo starší mobilní sítě. Čidla byla doposud spojována interními sítěmi, které mají vyšší dosah a pokrytí v komplikovanějších lokacích. Problém je ale s jejich vzájemnou kompatibilitou. S nástupem NB-IoT (Narrow Band), LTE cat.M technologií a 5G sítí ale tento problém odezní. Nové způsoby předávání dat nabízejí jednodušší obousměrnou komunikaci a nízkou energetickou náročnost.

Čidla jako možný terč hackerských útoků

Kybernetická bezpečnost je teď téma větší než kdy jindy a týká se rozhodně i zařízení internetu věcí. Čidla se totiž bezpochyby mohou stát terčem hackerských útoků. Následky takového napadení si umíte představit sami. Útočník se může dostat k ovládání stavebních strojů, osvětlení budov nebo zmanipulovat senzory a jejich informace ve svůj prospěch. Jen pro úplnost, zatímco v první polovině roku 2020 proběhlo na celém světě asi šest set milionů útoků, v prvním pololetí roku 2021 se už tento počet téměř ztrojnásobil. Pro útočníky jsou totiž chybně zabezpečená čidla internetu věcí snadné cíle. Získají tak důležité informace nebo převezmou kontrolu nad stroji a požadují tučné výkupné.

Ohrozit citlivá data tak může třeba i kávovar nebo tiskárna, které jsou propojeny chytrou sítí. S počtem připojených zařízení roste i počet možností. V bezpečí není nikdo. V roce 2017 se hackerům podařilo nabourat do systémů kasin v Las Vegas skrz teploměr v akváriu, jenž posloužil jako vstupní brána. Vzájemná propojení, která tak šetří čas a usnadňují rutinní procesy, představují mnohdy zranitelné místo, o kterém firmy ani neví. Útočníci přitom využijí jakoukoli skulinku a díru v zabezpečení softwaru. Je proto naprosto nezbytné brát kybernetickou bezpečnost zcela vážně a dívat se na celé řešení, nejen na dílčí prvky. 

Správné zabezpečení

Co vlastně způsobuje, že jsou zařízení internetu věcí v nebezpečí? Počítač uvnitř čidel je totiž velmi jednoduchý z důvodu minimální ceny a spotřeby energie. Jak uvádí manažer segmentu internetu věcí v O2 Michal Hozák: „Na bezpečnost, šifrování a obranné algoritmy nemají tato zařízení kapacitu. Útočník tak velmi snadno pronikne do čidel. Může požadovat výkupné nebo způsobit škody v řádech milionů korun.“

Jak se tedy proti takovému útoku bránit? Jak dodává Michal Hozák: „Nikdy nepřipojujte do firemní sítě zařízení, u kterých nejde aktualizovat software, firmware nebo heslo. Měňte přednastavená jména i hesla a odlišujte je u různých zařízení. Nutné je samozřejmě softwary aktualizovat a dbát i na fyzickou bezpečnost přístrojů.“ Mimo to kontaktujte odborníky, kteří vám se správným zabezpečením pomůžou. V případě internetu věcí lze poskytnout čipy i v licencovaném pásmu, které obstojí i v náročnějších bezpečnostních požadavcích. Licencovaná pásma jsou pro hackery velmi špatně dostupná. Zaručují vysokou ochranu před rušením či nabouráním a slibují i spolehlivost a rychlost přenosu.

Vše je o správném nastavení a zabezpečení. Zhruba 30 % českých firem nemá přehled o tom, jaká zařízení jsou připojená do jejich sítě, rozhodně se zařaďte do zbylých 70 %. Nic se nesmí podcenit, zdůrazňuje v podcastu O2 CyberCast odborník na internet věcí Roman Bacík: „Spousta lidí zabezpečení podceňuje. Firmy si zabezpečují velké servery, ale u senzoru v akváriu je to nenapadne. Nyní testujeme nové 5G SIM karty, které by měly mít více zabezpečovacích klíčů. Budou tak lépe připravené na potenciální útoky hackerů.“ 

Zabezpečený internet věcí je budoucnost

Technologie internetu věcí představují budoucnost a čeká je velký boom. Z hlediska efektivity a zkvalitnění výroby ale své místo mají už dnes, což dokazují i přiložené výzkumy. Tyto informace potvrdil již ve výše zmíněném podcastu i Roman Bacík: „S nástupem 5G sítě čeká internet věcí v následujících deseti letech ohromný rozmach. Už nyní pomáhají ve velkých firmách, městech, kde měří různé environmentální statistiky, nebo v domácnostech. Budou nám zjednodušovat život a zbavovat nás nadbytečné práce nebo dalekého cestování. Velkou pomoc přinesou čidla i do dopravy nebo elektromobility,“ dodává expert O2 na 5G sítě a internet věcí.

Získat taková data jiným způsobem je podle něj totiž téměř nemožné a rozhodně více časově a finančně nákladné. Samotné informace přitom znamenají ohromný progres a zjednodušení pracovních procesů. Firmy ale musí být opatrné, hlídat si zabezpečení svých chytrých zařízení, spolupracovat s odborníky v oblasti kyberbezpečnosti a přistupovat k novým technologiím komplexně. 


Tematický speciál Kybernetická bezpečnost připravuje Živě ve spolupráci s O2.

Další článek: Je čas poslat Javascript do důchodu, tvrdí klíčový vývojář. V nejbližší době to ale určitě nehrozí

Témata článku: Software, Internet, Bezpečnost, IoT, Kybernetická bezpečnost, NB-IoT, Čidlo, Senzor, Internet of Things, Las Vegas, Ericsson, Elektronika, Zabezpečení, Vlhko, Domácí spotřebič, Data, Zařízení, Software na Heureka.cz



Sex manželských párů? Jen výjimečně. Ložnice ovládnou roboti s umělou inteligencí

Sex manželských párů? Jen výjimečně. Ložnice ovládnou roboti s umělou inteligencí

** Sex manželských párů jen při zvláštních příležitostech. ** Ložnice ovládnou sexuální roboti s umělou inteligencí. ** I to je jeden ze závěrů Mezinárodní robotické konference.

Filip KůželJiří Liebreich
RobotiSexUmělá inteligence
Nastal pravý čas na výměnu telefonu. Jak poznat, že ten váš už dosluhuje?

Nastal pravý čas na výměnu telefonu. Jak poznat, že ten váš už dosluhuje?

** Jak poznat, že váš telefon má nejlepší dny za sebou? ** Vypadá potlučeně, má pavučinu nebo nedostává aktualizace? ** Ukážeme si, kdy má smysl jeho oprava, a kdy už jen koupě nového

Martin Chroust
Prasklý displejVysloužilý mobilSmartphony
Tuto českou základnu plnou satelitů nesmíte vidět. V Mapy.cz je každá anténa pečlivě vyretušovaná

Tuto českou základnu plnou satelitů nesmíte vidět. V Mapy.cz je každá anténa pečlivě vyretušovaná

** Zapomeňte na rozčtverečkovaná místa, kterých si každý všimne ** Mapy.cz musely dokonale zakrýt desítky parabol ** Základnou se přitom na webu chlubí i její majitel. Kocourkov

Jakub Čížek
ČeskoMapy.czMapy
Kurvítka v základní výbavě, výrobci mají umělé zastarávání v malíku. Začalo to bateriemi, pokračuje softwarem

Kurvítka v základní výbavě, výrobci mají umělé zastarávání v malíku. Začalo to bateriemi, pokračuje softwarem

** Nejen mobilní výrobci jsou naučeni rok od roku prodávat stále více telefonů ** Tento trend se však zákonitě musí někdy zastavit ** Jenže, co naplat, když jsou starší zařízení „uměle“ nepoužitelná?

Martin Chroust
Prasklý displejBaterieAktualizace softwaru
Oppo a OnePlus nesmí v Německu prodávat telefony. Zákaz hrozí i v dalších zemích EU

Oppo a OnePlus nesmí v Německu prodávat telefony. Zákaz hrozí i v dalších zemích EU

** Patentové spory většinou ústí k tomu, že jedna z firem zaplatí ** Oppo ani OnePlus však nechtějí platit 2,50 EUR za každý telefon ** Firmy už v Německu nesní prodávat, a to může platit i o dalších trzích

Martin Chroust
NěmeckoPatentSmartphony
Kde se vzala potřeba velkých operačních pamětí v telefonech a kolik RAM zabírá Android?

Kde se vzala potřeba velkých operačních pamětí v telefonech a kolik RAM zabírá Android?

** RAM je po procesoru druhým nejdůležitějším HW parametrem ** Stará se o rychlý multitasking a o svižné načítání dat ** Věděli jste, kolik v RAM průměrně zabírá Android 12?

Martin Chroust
Virtuální RAMOperační paměť