Internet v ČR: stále mezi posledními v Evropě

I přes pozitivní zprávy dvou různých analytických firem, které přejala česká média, není stav rozvoje internetu v ČR uspokojivý. Dnes se podíváme, v čem se analytici mýlí a jaké jsou možnosti dalšího rozvoje internetu v České republice.

Na počátku tohoto roku se jakoby roztrhl pytel s články, které se snažily zhodnotit uplynulý rok očima uživatele internetu. Optimismus v řadě textů plynul z výsledků dvou analytických společností. Společnost Point-Topic se ve své zprávě z konce uplynulého roku poprvé ve své historii pochvalně zmínila také České republice. Stejně tak se pochvalně o České republice vyjádřila také další britská společnost Quantum Web. Zprávu samozřejmě převzala také ČTK a tak se velmi brzo většina papírových médií a donedávna také na teletext České televize oslavovaly úspěchy Českého Telecomu. Naše sdružení situaci kolem vysokorychlostního Internetu monitoruje již třetím rokem, díky tomu má přístup k přesnějším číslům. Proto bych si dovolil všeobecné nadšení trochu zchladit a všechna již publikovaná čísla uvést na pravou míru.

Možná se pozastavíte nad tím, jak může malé občanské sdružení zpochybňovat výsledky dvou nezávislých analytických společností, které mají navíc spousty prostředků na to, aby si správnost publikovaných údajů ověřily. Navíc to bylo právě naše sdružení, které se vždy na zprávy Point-Topicu odvolávalo. Já však v následujících řádcích nehodlám zpochybňovat práci těchto společností, hodlám pouze upozornit na fakt, že i mistr tesař se někdy utne a také chci veřejnost seznámit s opravdu kompletními údaji, které před dvěma týdny těžko mohl někdo publikovat, protože nebyly k dispozici.

Nevěřím statistice, kterou si nezfalšuji sám

A teď k první chybě které se ve vztahu k Českému Telecomu dopustili obě společnosti. Point-Topic uvádí k 30.9.2004 hned dva údaje. Ve svém dokumentu Broadband Summary Statistics for 30 September 2004 uvádí číslo 60 695 uživatelů a ve své pravidelné aktualitce z 13. 12.2004 uvádí číslo 59 301. Ve skutečnosti však 30.9.2004 vydal ČTc tiskovou zprávu ve které hlásí 55 tisíc uživatelů. A stejný počet najdete i v tiskové zprávě Českého Telecomu ze 6.10. 2004. Quantum Web pro změnu uvádí přírůstek 29 416 přípojek za čtvrtletí, odpovídá růstu o 46.36%. Pokud ale známe skutečný stav přípojek k 30.9.2004 (55 tisíc) i k 30.6.04 (29 813) musí vám být jasné, že Quantum Web uvádí nepřesné informace jak o procentuelním přírůstku (ten by měl být o dost vyšší), tak o počtu přidaných přípojek za kvartál (ten by zas měl být o něco málo nižší).

V tabulce společnosti Quantum Web jsou i další nepřesné údaje. Namátkou vyberu Slovensko, které mělo mezikvartálně přidat 1092 linek vysokorychlostního Internetu. Ve skutečnosti však přidalo jen u ADSL víc než 7 000 přípojek. Rovněž u Portugalska narážím na nesrovnalosti, protože zatímco procentuelní čtvrtletní nárůst by téměř odpovídal, skutečný nárůst přípojek už nějak nesedí. Podle našich údajů získali portugalští uživatelé za třetí čtvrtletí 53 710 ADSL přípojek, podle Quantum Webu to bylo 136 929 (toto však číslo nedostaneme ani když připočteme 35 tisíc kabelových modemů přidaných v Q3). Stejnou chybu vidím u Belgie (zde je skutečný přírůstek o cca. 50 tisíc menší než uvádí tato společnost) nebo u Slovinska (to ve skutečnosti zrealizovalo o 10 tisíc přípojek více než uvádí statistika).

Zázračný růst z ničeho

O něco závažnější než pár tisíc přípojek sem, pár procent přírůstku tam, je skutečnost, že Point-Topic snad poprvé zařadil do svých grafů státy, které v monitorovaném čtvrtletí neměly dostatečný počet uživatelů pro kvalitní srovnávací analýzu. Společnost přitom ve všech předešlých studiích zdůrazňovala, že v rámci zajištění objektivity se do žebříčků nemůže dostat země, která nepřekročila počet 50 tisíc přípojek. Nechci zde nějak znehodnocovat výsledek Českého Telecomu (asi nikdo ještě na jaře minulého roku nevěřil, že by něco takového mohl dokázat), jen jsem chtěl poukázat na fakt, že dosáhnout vysokého procentuálního růstu z malých počátečních hodnot je dost snadné (obzvlášť, když měla ČR 2leté zpoždění), ale udržet si takto vysoké tempo již bude složitější.

Oprávněnost dodržení určité minimální hranice přípojek lze opět demonstrovat na tabulce Quantum Webu, když země jako Bulharsko, Rumunsko nebo Bělorusko mají obdivuhodné čtvrtletní nárůsty přípojek, ale ve skutečnosti získaly pouze několik desítek až stovek uživatelů. Abych byl k Českému Telecomu spravedlivý, dnes už víme, že Telecomu ke konci roku jen o vlásek uniknul jeho cíl 100 tisíc přípojek – což představuje nárůst mezi čtvrtletími více než 75 %. Tento úspěch se za pár měsíců dočká oprávněného uznání v aktualizovaných statistikách.

Do následující tabulky jsme pro vás shromáždili údaje o počtech ADSL přípojek za poslední rok po jednotlivých čtvrtletích. Koho by zajímala situace před koncem roku 2003, tomu můžeme nabídnout podobnou, dnes již historickou tabulku monitorující počty v letech 2001 až 2003 (hledejte na stránce úplně dole).

Země Q4 2003 Q1 2004 Q2 2004 Q3 2004 Počet obyvatel
Kanada 2 170 243 2 340 699 2 436 246 2 568 351 31 414 000
Jižní Korea 6 435 955 6 580 923 6 666 190 6 717 251 47 600 000
USA 9 398 928 10 584 281 11 434 254 12 594 346 288 368 704
Singapur 242 000 258 000 268 000 276 000 4 163 700
Taiwan 2 430 000 2 590 000 2 720 000 2 900 000 22 457 000
Belgie 789 677 868 876 918 433 983 000 10 346 000
Francie 3 042 200 4 116 000 4 687 000 5 253 000 59 637 000
Nizozemsko 951 000 1 194 824 1 387 110 1 552 000 16 195 000
Německo 4 400 000 4 950 000 5 350 000 5 950 000 82 536 680
Španělsko 1 678 450 1 870 616 2 086 172 2 227 805 40 683 000
Švýcarsko 487 000 596 000 656 000 717 000 7 281 270
Velká Británie 1 819 230 2 272 070 2 728 048 3 335 000 59 088 000
Norsko 313 000 380 000 429 000 483 000 4 556 000
Portugalsko 189 460 238 341 297 290 351 000 10 409 000
Švédsko 562 913 630 842 682 767 751 000 8 943 000
Dánsko 473 481 523 561 562 000 594 000 5 374 255
Finsko 336 600 377 410 400 000 432 848 5 207 000
Izrael 430 000 480 000 530 000 600 000 6 635 600
Austrálie 433 900 528 000 710 200 910 000 19 662 780
Brazílie 1 013 293 1 160 175 1 366 048 1 633 700 173 879 008
Chile 200 049 216 538 242 504 240 542 15 050 341
Mexiko 179 293 228 892 339 000 456 000 101 877 000
Peru 66 700 83 132 111 681 134 000 26 748 972
Venezuela 77 000 87 750 104 121 127 105 25 204 860
Argentina 114 336 135 746 202 211 260 728 36 600 000
Itálie 2 280 000 2 865 092 3 312 258 3 680 000 56 464 000
Rakousko 279 500 318 800 355 700 384 000 8 159 000
Japonsko 10 272 052 11 196 830 12 068 718 12 739 564 127 435 000
Island 31 000 32 100 32 778 35 500 288 000
Irsko 25 300 39 380 55 500 84 400 3 931 000
Čína 11 143 000 13 995 000 - 14 794 000 1 284 530 048
Nové členské státy EU
Estonsko 49 448 56 000 62 906 70 000 1 355 000
Maďarsko 115 000 137 000 154 930 176 106 10 152 000
Polsko 140 000 170 500 276 500 453 000 38 609 000
ČR 14 666 19 637 29 813 55 000 10 144 000
Slovensko 4 400 9 100 17 540 25 595 5 378 000
Litva 23 699 29 000 34 074 39 353 3 460 000
Lotyšsko 19 000 25 000 29 000 - 2 329 000

Tabulka monitorující počet ADSL přípojek od 31.12.2003 do 30.9.2004
Zdroj: Point-Topic a Internet pro všechny

Z tabulky je na první pohled zřejmé, že na podzim minulého roku na tom nebyla ČR zdaleka nejlépe. Stejně lidnaté Maďarsko mělo před námi náskok cca. 120 tisíc přípojek, Portugalsko téměř 300 tisíc a velký vzor Českého Telecomu Belgie dokonce víc než 900 tisíc přípojek. Jen tak mimochodem, když už jsme u té Belgie za pár dní tam operátoři navýší rychlost připojení u stávajících tarifů, cena zůstane stejná. U ISP Telenet pak zaplatí zákazník po překročení limitu 10 GB nebo 15 GB už jenom 1 € za započatý 1 GB. Možná by něčím podobným mohl překvapit i náš Telecom.

Nedá mi, abych jako již poněkolikáté neupozornil na Estonsko, které již dosáhlo penetrace 5,17 přípojky na 100 obyvatel. Kdyby ho chtěl Telecom dohnat, musel by zrealizovat cca. 524 tisíc přípojek. Tomu já říkám smělý cíl! Navíc Estonsko mělo na podzim také 54 859 uživatelů kabelového internetu, tedy 6,5× větší penetraci než má ČR. A když už jsme u té kabelové konkurence – víte, že Belgie disponovala na podzim 544 000 kabelovými modemy a Portugalsko jich mělo ve stejnou dobu 395 000? Takže UPC a Karnevale máte co dělat, protože vy jste na podzim neměli dohromady ani 42 tisíc platících zákazníků.

Ještě si dovolím upozornit na Izrael a Švýcarsko. Tyto země mají o 3 miliony obyvatelů méně než ČR, přesto mají velice slušný stabilní růst již několik kvartálů za sebou. A to má ve Švýcarsku ADSL konkurenci v podobě 427 tisíc kabelových modemů a v Izraeli využívá připojení přes kabel víc než 320 tisíc uživatelů.

Pojďme se teď společně podívat na jiný, mnohem spravedlivější způsob porovnání stavu vysokorychlostního Internetu – propočet linek na 100 obyvatelů. Pravidelní čtenáři již dobře vědí, že tímto jednoduchým výpočtem se mažou rozdíly mezi různě lidnatými zeměmi. V nedávné minulosti se ČR držela na samém konci tabulky a v penetraci ADSL dokázala porazit pouze Chorvatsko s Řeckem a i Slovensko jí dělalo dlouho velké potíže. Dnes díky masivní kampani na Internet Express poskočila žebříčku zemí o dvě místa nahoru (ovšem jen díky tomu, že ČR reprezentují čísla několik dní stará, zatímco u ostatních zemí se jedná o 3 měsíce staré údaje). Přesněji řečeno počty přípojek použité pro výpočet penetrace ADSL v následujícím grafu se vztahují k 30.9.2004, pouze u Polska a Maďarska jsme použili údaje z listopadu 2004 a u ČR a Slovenska se jedná o stav ke konci roku.

Co musíme udělat pro to, aby se Česká republika stala tygrem střední Evropy?

Český Telecom sice dokázal získat 100 tisíc ADSL uživatelů (z tohoto počtu 80 tisíc patří přímo ČTc a o zbylých 20 tisíc se dělí alternativní operátoři) a Eurotel zabodoval se svým CDMA (cca. 30 tisíc uživatelů), ale podle posledních známých údajů většina z tohoto počtu přípojek připadá na nejpomalejší variantu Internet Expresu, u kterého se reálně dosahovaná rychlost pohybuje kolem 150 kb/s a tudíž se nedá hovořit podle evropských norem ani podle návrhu českého zákona o elektronických komunikací o vysokorychlostním internetu (broadbandu).

Tuto rychlost dnes nabízí také stále větší část bezdrátových sítí za stejnou, ne-li nižší cenu a navíc bez limitu na přenesená data. To, že Telecom ovládl díky jedné službě většinu trhu s ADSL připojením také nesvědčí o konkurenčním prostředí. Zatím co na Slovensku podobně jako v jiných zemích EU, kde funguje konkurence, je podíl dominantního operátora někde kolem 60-70 procent (v případě Slovenska to je cca. 63 procent, nebo také 25 000 z celkového počtu 39 300 přípojek), tak u nás je podíl ČTc na trhu s ADSL víc než 80 procentní. ČTc toto číslo prezentuje jako svůj velký úspěch, já si však dovolím tvrdit, že z části za tento stav může pasivita alternativců daná nekvalitní velkoobchodní nabídkou. Velký podíl viny za tento stav nese nemohoucnost regulačního orgánu, kterým je Český telekomunikační úřad.

Jak na to v roce 2005?

V první řadě by to chtělo nabídnout uživatelům vysokorychlostního Internetu kvalitní obsah, který dá uživatelům důvod vyžadovat rychlé připojení. Ve vyspělých zemích se poskytovatelé Internetu předhánějí v nabídce videa i hudby, my máme pouze Starzone, které se zrovna moc dobře nedaří (čím to asi bude?). Zároveň s nabídkou obsahu by to chtělo zmírnit také podmínky Fair User Policy – nejlépe zrušit nesmyslné platby za data navíc ve velkoobchodní nabídce ADSL. Situace na trhu se uklidnila, počet uživatelů ADSL vzrostl, nároční uživatelé si již také našli odpovídající připojení, proto není důvod nadále utahovat šrouby a „prznit“ již tak dost okleštěné ADSL.

Možná, že je už také správný čas na snížení cen. Telecom již při zavádění ADSL sliboval, že s rostoucím počtem uživatelů půjdou ceny dolů. V pondělí oznámený pilotní provoz služby Internet Expres Optimal a speciální velkoobchodní nabídka ukazuje, že prostor pro snižování cen existuje, bohužel Telecom volí nestandardní postupy. Kvůli službě Internet Expres Optimal už čelí další stížnosti ze strany Czech On Line.

Velké rezervy vidím u mobilních operátorů zejména u T-Mobile a Oskara. Oskar ještě pořádně nepředvedl, jestli dokáže „dělat“ také Internet. Pracuje sice na zavedení technologie Edge, ale na uvedení této služby na trh si ještě počkáme. T-Mobile by šlo bez nadsázky označit za největší zklamání roku. V GPRS připojení dobrovolně přepustil pozice Eurotelu a služby na technologii EDGE zatím nejsou v plném provozu. Tato situace by se měla změnit v průběhu února. Co se týká kabelových operátorů jejich největší slabinou je pokrytí, kvalita služeb i ceny by mohly pro ostatní sloužit jako příklad jak se to má správně dělat.

V poslední době se zdá, že velkou překážkou vždy byli a budou naši zákonodárci. Předvedli to i při projednávání zákona o elektronických komunikacích, kdy se jim podařilo do zákona propašovat formou pozměňovacích návrhů několik nenápadných formulací, které však zásadním způsobem mohou ovlivnit výklad zákona v budoucnosti. Na chyby, kterých se poslanci dopustili, se na poslední chvíli pokusili zareagovat občanská sdružení hájící již delší dobu zájmy uživatelů Internetu (ZUI, IPV, SOS a BMI) v tomto prohlášení. Jak si ho senátoři vezmou k srdci, uvidíme již v nejbližších dnech.

Síla bezdrátu

Na závěr bych chtěl upozornit na bezdrátové připojení, kterému se v roce 2004 dařilo nadmíru dobře, provozovatelům Wi-Fi sítí se podařilo odlákat ostatním operátorům nezanedbatelnou část uživatelů. Přesné statistiky nemá asi nikdo (počet bude někde mezi 50 až 80 tisíci uživatelů), ale vzhledem k tomu, že osobně zpracovávám největší databázi bezdrátových sítí v ČR (současný stav 243 sítí) a první v SR, mohu čtenářům prozradit, že již brzo nějaká čísla o počtech uživatelů bezdrátů uvolníme. Navíc většina bezdrátových sítí v uplynulém roce několikrát snížila své ceny, navýšila rychlosti a také zdvojnásobila počet svých uživatelů. Takže v této oblasti funguje konkurence opravdu ukázkově.

Úplně poslední podmínkou je zdárná privatizace Českého Telecomu. Nemohu se zbavit dojmu, že do doby než tohoto „molocha“ někdo koupí nelze očekávat skutečně konkurenční prostředí na tom našem malém českém telekomunikačním trhu.

Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.

Diskuze (40) Další článek: Duhový servis hlásí snížení cen produktů Apple, mini bude za 19 000

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,