Se slovem cenzura se na českém internetu začíná v poslední době značně plýtvat. Pokud se někde objeví, patrně se jedná o obhajobu ukřivděného diskutéra, který si svůj vztek rozhodl vylít na moderovaném fóru zpravodajského webu. S velkou pravděpodobností u toho zapomněl na triviální zásady slušného chování a vulgární příspěvek z diskuze záhy zmizel. Přispěvatel potom snadno může nabýt dojmu, že se proti němu spikl český internet, který je dozorován armádou cenzorů hlídající politickou korektnost, slušnost a nezávadnost diskuzí.
Jenže ono je to naopak – český internet globálně patří k nejsvobodnějším vůbec (zatím). Kdokoliv si zde může založit blog a publikovat na něm libovolný obsah. V případě, že se bude pohybovat v mezích zákona, pak na něm může kritizovat vládu, prezidenta nebo jakoukoliv jinou státní instituci. Nehrozí mu pokuta ani odnětí svobody. Jenže tahle samozřejmost v mnohých zemích neplatí – vysoké tresty padají především za politicky závadné texty i videa. „Špičkou“ v této oblasti je Čína, která cenzurování, monitorování a blokování internetu dovedla na úroveň, za kterou by se ani Ingsoc nemusel stydět.
Svobodu internetu sleduje hned několik organizací, které vydávají pravidelné zprávy a zároveň se země snaží seřadit podle úrovně cenzury. Patří k nim především Freedom House a také Reporters without Borders, z jejichž zpráv jsme čerpali.
Čína vede
Freedom House řadí sledované země podle indexu s rozpětím 0-100 bodů. Čím horší skóre, tím je internet v zemi omezenější. Poslední zpráva za rok 2015 shrnuje především to, že pátým rokem po sobě přibývá počet zemí s cenzurovaným internetem.
Žebříček svobody internetu za rok 2015 podle organizace Freedom House (kliknutím otevřete plnou velikost)
Není však žádným překvapením, že s indexem 88 určil Freedom House jako nejméně svobodný internet ten čínský. Aktuální prezident označil internet za „bojiště o veřejné mínění“ a není tedy divu, že se cenzura internetu v zemi ještě zpřísňuje.
Na vše dohlíží tzv. Státní internetový úřad, který se stará o tok informací na internetu, vydává potřebné licence pro online publikování a nově také zajišťuje registrování uživatelů internetu pod reálným jménem.
V Číně působí devět internetových (státem spravovaných) operátorů, kteří připojují Čínu ke globálnímu internetu. Ti slouží jako brána pro běžné poskytovatele, jejichž provoz může být jednoduše sledován. Kromě toho však může být připojení díky tomu jednoduše přerušeno a pověstné vypnutí internetu čínská vláda v praxi opravdu používá. Naposledy to bylo v roce 2014, kdy vláda nechala od internetu odstřihnout oblast Yarkan v prefektuře Kashgar.
Čínská vláda odstřihla v roce 2009 od internetu 22 milionů lidí
Přibližně 650 000 obyvatel bylo odstřiženo od webu či internetových komunikátorů během ramadánu, kdy se zvýšilo napětí mezi menšinou Ujgurů a vládou. Zatím největší zásah byl proveden v roce 2009, kdy vláda na 10 měsíců od internetu odpojila celou autonomní oblast Sin-ťiang, tedy asi 22 milionů obyvatel.
Roboti i cenzoři
Pod zmíněný státní internetový úřad spadá větší množství dalších institucí, které mají na starosti jednotlivé oblasti správy internetu. Nad internetovým obsahem tak dohlíží Státní úřad informací a existuje zde například Úřad pro správu kybeprostoru. Paralelně však funguje také instituce s názvem Central Leading Group for Internet Security and Informatization, v jejímž čele stojí samotný prezident Xi Jinping. Právě sem spadá provoz proslulého čínského firewallu, který se stará o filtrování zahraničního internetu, jenž by mohl narušit „nezávadný“ čínský internet.
Týká se to zahraničních zpravodajských médií, sociálních sítí a třeba také Googlu. Pokud se pokusí čínský uživatel k některému z těchto webů připojit, obdrží pouze hlášku o nelegálním obsahu a jeho zablokování. Seznam blokovaných stránek, které spadají mezi 1 000 největších webů podle žebříčku Alexa najdete na Greatfire.org – aktuálně jich je 169 a spadá sem třeba Wordpress, Soundcloud, Flickr, Youtube a samozřejmě většina služeb Googlu a Facebooku.
Velký čínský firewall se postará o zablokování většiny služeb Googlu (zdroj: Greatfire.org)
Státní instituce se však zabývají také filtrováním a blokováním obsahu na tuzemském internetu. Podle zprávy za rok 2015 bylo pro monitoring obsahu vyčleněno několik desítek tisíc zaměstnanců. Kromě toho se samozřejmě čínské úřady spoléhají také na roboty, kteří vyhledávají závadný obsah například podle klíčových slov. Na čínském internetu tak nenajdete příspěvky nebo blogy, které by stály proti politickému systému jedné strany nebo pojednávaly o událostech na Náměstí nebeského klidu z roku 1989.
Toto filtrování a blokování však ne vždy musí fungovat na celostátní úrovni. V praxi mohou být opatření zavedena pouze na úrovni provincie, kde zrovna hrozí nebezpečí pro politický systém. Když v roce 2014 probíhaly studentské nepokoje v Hongkongu, vláda zde zkrátka nařídila blokování nejpoužívanějších komunikátorů KakaoTalk a Line zároveň s cenzurováním webů, na nichž se o událostech informovalo.