Internet v Česku už může mít občanku; Co prožil do svých patnáctin?

Český internet včera oslavil patnácté narozeniny. Sice dnes mezi svými kamarády ve škole (rozuměj: internety jiných států) působí jako retardovaný, to však neznamená, že jeho narozeniny nemůžeme oslavit, zamyslet se nad uplynulými patnácti lety a sfouknout svíčky s přáním všeho dobrého.
Internet v Česku už může mít občanku; Co prožil do svých patnáctin?

Přesně před patnácti lety a dnem navrch se alespoň formálně začala psát historie internetu v Českých zemích. Tehdy se slavilo, důvod k radosti byl od té doby ještě mockrát. Již tehdy, v dobách internetového dávnověku, ledvinek kolem pasu a zájezdů za nákupy do Polska se u dítěte počatého vědeckou cestou objevily první zásadní výchovné problémy, které vnímáme dodnes. Vnímáme je v podobě zdeformovaného trhu internetovým připojením, nízkých rychlostech, vysokých cenách, nuceně férovém využívání, nízké penetraci skutečného broadbandu a všudypřítomného elektronického smogu v pásmu 2,4 GHz. Zatímco sousedé za Krušnými horami kupují při trojnásobné životní úrovni za třetinové ceny třikrát výkonnější služby, u nás se prodává vysokorychlostní připojení na pár hodin v měsíci. Jak to ale vlastně s tím naším mladým tenkrát bylo?

Málokoho snad překvapí, že tehdejší Československo se rozhodlo nejprve se soustředit na vlastní kariéru a až poté splodit dítě. Internet jako takový vznikl samozřejmě o mnoho let dříve, než v únoru roku 1992. Dá-li se za počátek internetu považovat zprovoznění jeho předchůdce ARPANET, pak můžeme zprovoznění prvního síťového uzlu zaznamenat již v roce 1969. Častěji za počátek internetu považujeme až rok 1983, kdy byla zprovozněna americká vědecká síť NSFNet, která již využívala protokol TCP/IP.

Klepněte pro větší obrázek

Jeden z uzlů ARPAnetu v roce 1972

Ročník třiadevadesát

Internet byl v době svého oficiálního spuštění v ČSFR stále ještě akademickou sítí, nepřekvapí tedy, že i u nás si patronát nad ním vzaly akademické instituce. Samotný formální akt „zavedení internetu v Československu“ se odehrál na půdě Českého vysokého učení technického. Se světem jej tehdy spojovala jedna linka o přenosové kapacitě 19,2 kb/s. Pro srovnání, dnes jen CESNET2 spojuje s cizinou hned několik linek, jimiž dohromady protékají gigabity za sekundu a národním peeringovým centrem NIX.CZ teče ve špičkách přes 20 Gb/s, přičemž přenosy se každý rok zdvojnásobují.

Klepněte pro větší obrázek

Vraťme se ale k CESNETu. Ten byl již od poloviny (15. června) roku 1993 realizací propojení vysokoškolských pracovišť. Šlo o akademickou síť spojující města, v nichž tehdy působila nějaká vysoká škola, a bezprostředně navazující na metropolitní sítě jednotlivých vysokých škol. Ve svých počátcích byl CESNET v České republice prakticky synonymem pro internet a ten tak byl doménou akademických institucí. Lví podíl na této situaci má stát, který již v této době uplatňoval nestrategické regulační kroky.

Podnikání počesku: monopol

Exkluzivní licenci na provoz datových sítí držela společnost Eurotel, která ji však až do odprodeje v roce 1995 nevyužívala, čímž fakticky způsobila zdržení zavádění internetu. V polovině zmíněného roku odprodal Eurotel svou divizi NexTel i s licencí tehdejšímu SPT Telecomu. Vláda byla nucena licenci kvůli změně vlastníka přepsat a naštěstí vykročila cestou liberalizace tohoto typu telekomunikačních služeb, kdy novou licenci udělila již jako neexkluzivní. Bez ohledu na to, že SPT v dané době fakticky byl tržně velmi silným poskytovatelem, předešel tehdejší ministr hospodářství Karel Dyba vzniku státem zajištěného monopolu dominantního operátora vedle již potvrzeného sektoru hlasových služeb i v sektoru služeb datových. Uvolnila se tak cesta pro šíření internetu do domácností.

Klepněte pro větší obrázek

Pamatujete?

Spolu s masovým rozšířením osobních počítačů s Windows 95, která nativně podporovala protkol TCP/IP a obsahovala integrovaný prohlížeč Internet Explorer, se internet, především pak world wide web, začal šířit do domácností. World wide web, vynález Tima Bernerse Lee ze švýcarského institutu CERN datovaný již k srpnu 1991, vyhrál svou bitvu se službami Gopher, BBS a dalšími a stal se primárním zdrojem poskytování informací prostřednictvím internetu. Na webu se již v roce 1996 začaly i v ČR objevovat první komerční služby. V květnu tak vznikl například portál (tehdy katalog) Seznam.cz, který se postupem času v očích mnohých uživatelů vypracoval na podobnou pozici synonyma internetu jako „modré éčko“ Internet Exploreru, přičemž dodnes existují lidé, kteří neví, že internet není totéž, co výchozí stránka Seznamu. V říjnu 1996 u přílěžitosti veletrhu Invex vznikl i časopis Živě.cz, tehdy jako online zdroj informací, jež redaktoři časopisu Computer sbírali právě na Invexu.

Klepněte pro větší obrázek

Živě.cz v říjnu 1996

Rok 1996 je významný ještě jednou událostí. Alespoň formálně v něm vzniklo (fungovat začalo až počátkem roku 1997) sdružení NIX.CZ jako neutrální peeringový bod mezi tehdejšími poskytovateli připojení. Založilo jej osm poskytovatelů v jediné lokalitě na žižkovském televizním vysílači. V současnosti sdružuje NIX.CZ zhruba šest desítek menších či větších poskytovatelů a své peeringové body má kromě prostor Radiokomunikací ještě v telehousech GTS, Sitelu a PragoNetu. Mezi jednotlivými uzly vedou desetigigabitová pojítka.

A kam jsme to nakonec dopracovali

Konec devadesátých let pak začaly poznamenávat první problémy se zneužíváním dominantního postavení SPT Telecomu, později Českého Telecomu. V začátcích vytáčeného připojení k internetu bylo zcela běžné platit za něj tarif běžného místního hovoru, nezřídka i tarif meziměstský. V roce 1998 se SPT rozhodl výrazně zvýšit ceny místního volání, čímž by zásadně zdražil internetové připojení. Vznikla iniciativa Internet proti monopolu, kde se spojili uživatelé a významní provozovatelé služeb a přinutili Telecom k zavedení zvláštního tarifu pro datové hovory, Internet 99, později i v dalších variantách.

Pro obzvláště náročné a movité zákazníky nabízel později Telecom jako alternativu k analogovému dialupu i digitální linky EuroISDN. Snaha prodat tuto technologii a nechuť dominantního operátora vzdát se výborných příjmu z dialupu zřejmě vedla k neustálému odkládání zavádění technologie xDSL a zpřístupnění místních smyček konkurenčním operátorům. Pokud se k tomuto přidá poddimenzovaná kapacita linek a přípojek, za jejichž rekonstrukci a údržbu ve skutečnosti Telecom dostal státem garantovaný monopol, dostáváme se do již všem důvěrně známé situace, která je pro většinu lidí realitou i v dnešních dnech. Pomalé, asymetrické přípojky s obrovskou agregací a datovým limitem (ať se v propagačních materiálech tváří jak chce) vyčerpatelným během několika hodin. Telecom tak fakticky nastavil standard, do nějž je pohodlné se vejít i ostatním operátorům. Doufejme, že příštích několik let českého internetu bude ve znamení reálné konkurence a „světového“ připojení.

Zdrojem pro přípravu tohoto článku byl se svolením autora e-Archiv Jiřího Peterky a články, které tentýž autor v minulosti napsal pro Živě.cz. Děkujeme.

Témata článku: Internet, Internet Explorer, Československo, Monopoly, Připojený uzel, Dominantní služba, Tehdejší doba, Sousedé, Smog, Podobná bitva, Výchozí stránka, Tehdejší ministr, Běžný hovor, Náročné využívání, První hodina

Určitě si přečtěte

Velká podzimní aktualizace Windows 10 je tady: Co přináší Fall Creators Update

Velká podzimní aktualizace Windows 10 je tady: Co přináší Fall Creators Update

** Po půl roce je tu další aktualizace Windows ** A opět přináší hlavně hromadu drobných kosmetických vylepšení ** Podívali jsme se na ty nejzajímavější

17.  10.  2017 | Jakub Čížek | 186

Jak funguje největší akumulátor v Česku: podívejte se do elektrárny Dlouhé Stráně

Jak funguje největší akumulátor v Česku: podívejte se do elektrárny Dlouhé Stráně

** Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně je obdivuhodné technické dílo ** Stejná turbína vyrábí elektřinu i tlačí vodu zpět do horního jezera ** Strojovna elektrárny je zabudována v podzemí

19.  10.  2017 | David Polesný | 23

Přichází doba hypersonických zbraní. Hrozí zvýšené riziko jaderného konfliktu

Přichází doba hypersonických zbraní. Hrozí zvýšené riziko jaderného konfliktu

** Světové mocnosti vyvíjí nové, nesmírně rychlé zbraně ** Jsou schopné pokořit rychlost Mach 5 ** Tyto zbraně mohou zvýšit riziko rozpoutání válečného konfliktu

19.  10.  2017 | Stanislav Mihulka | 20


Aktuální číslo časopisu Computer

Nový seriál o programování elektroniky

Otestovali jsme 17 bezdrátových sluchátek

Jak na nákup vánočních dárků ze zahraničí

4 tankové tiskárny v přímém souboji