Internet se valí Evropou

Operátoři horečně budují panevropské optické dálnice.
Ivo Procházka: Snad každou vládu na světě provází problémy se státním rozpočtem, jako například rozpočtové díry. Pro vhodné záplaty se vlády poohlíží na nejrůznějších místech. Jedním z vděčných zdrojů záplat je výprodej lukrativních státních podniků zahraničním investorům. Mezi nejžádanější v zemích střední a východní Evropy, a nejenom tam, patří národní telekomunikační monopoly kontrolující naprostou většinu místních, dálkových a mezinárodních hovorů. Díky své dominantní pozici patří mezi nejziskovější státní podniky.

Na pomoc dýchavičnému státnímu rozpočtu právě zmíněným způsobem přispěchala i polská vláda, která dala

do dražby 35 % telekomunikačního molocha Telekomunikacija Polska SA (TPSA). Současná tržní hodnota těchto 35 % převyšuje 3 miliardy dolarů. Experti však odhadují, že by odprodej mohl přinést státní kase až miliard pět. TPSA je klasickým státním monopolem majícím 97% podíl na trhu telefonních hovorů, což ji bezpečně zajišťuje třetí místo na žebříčku největších polských firem. TPSA však doposud dosáhla penetrace jen 21 linek na 100 obyvatel, což je hluboko pod evropským průměrem, který se pohybuje kolem 50. Vítěz klání měl být znám začátkem září a do fronty se již zařadili první zájemci jako France Telecom (vlastnící 24 % v TPSA kontrolovaném mobilním operátorovi), americká SBC a samozřejmě i Deutsche Telekom, který nemůže chybět snad na žádné aukci.

Státních podílů se nezbavují jen vlády v Evropě, ale i například u protinožců v Austrálii. Tamní vláda ohlásila, že se v nejbližší době hodlá za 10 miliard dolarů zbavit 16,6 % v největší australské telekomunikační společnosti Telstra. Část výtěžku chce použít na umoření rozpočtového deficitu. I po odprodeji 16,6 %

však australská vláda bude mít v Telstře hlavní slovo díky 51% majoritnímu podílu. Telstra je opět pěkným příkladem státního monopolu s lvím, 75% podílem na trhu, což ji zajišťuje zisk ve výši 3,9 miliardy australských dolarů ročně.

GTS zbrojí
Neustále vzrůstající množství dat putujících telekomunikačními sítěmi si vynucuje značné investice do hyperrychlých páteřních spojení. Snad každý operátor se tak nějakým způsobem angažuje v jejich budování. Když se rovnou nevrhne do podmořských sítí, tak se alespoň věnuje kontinentálním sítím. Jedním z operátorů, který se může pochlubit vlastní panevropskou dálnicí, je i GTS (Global TeleSystems Group). GTS operuje i na našem trhu, vlastní 50% podíl v pražském operátorovi Dattel a uchází se i o třetí licenci operátora mobilních sítí.

GTS začátkem července oznámil, nákup zbývajících 25 % Ebone, jednoho z největších vlastníků páteřních sítí Internetu, jež protíná 25 evropských měst. Úplné pohlcení trvalo GTS asi rok a bylo mírně komplikováno faktem, že Ebone byl založen jako neziskové sdružení evropských poskytovatelů Internetu.

Dalším operátorem, který aktivně buduje panevropskou optickou dálnici, je i mladičká firma Global Crossing. Síť GC do konce tohoto roku spojí 10 evropských měst, v druhé fázi pak přibude dalších 11 měst, přičemž po dokončení bude síť procházet celkem 25 městy. GC kromě panevropské sítě horečně buduje podmořská optická spojení a nedávno pohltil alternativního amerického operátora Frontier, jež GC přinesl panamerickou optickou pavučinu.

A do třetice panevropské sítě. UUNET, internetová divize amerického operátora MCI WorldCom, koncem července oznámila, že limitní rychlost na své evropské optické dálnici zvedne na STM–16 (2,5 Gb/s). Nejeden rychlosti chtivý motorista bude jistě závidět. Kromě evropské sítě UUNET zvedne rychlost i na svém transatlantickém spojení, a to opět na 2,5 Gb/s. V blízké budoucnosti UUNET plánuje upgrade na donedávna magickou rychlost 10 Gb/s.

Kromě upgradu páteřních sítí UUNET masivně investuje i do datových center, jež poskytují zázemí webovým stránkám. Po Spojených státech má UUNET již v provozu 8 takových center, k nimž přibude dalších sedm. MCI WorldCom pro UUNET na tuto expanzi vyhradil na 100 milionů dolarů.

MCI WorldCom klekla síť Frame Relay
MCI WorldCom začátkem srpna na více než týden vypověděla službu americká síť Frame Relay. Vše začalo, když MCI WorldCom začala přepojovat své zákazníky ze staré, Bay Networks Frame Relay na novou síť poháněnou přepínači Lucent/Ascend.

Když se výpadky protáhly do šestého dne, situace se stávala opravdu kritickou. MCI WorldCom velmi spoléhá na růst příjmů z přenosu dat a z Internetu, které mají nahradit klesající příjmy z telefonních hovorů. Krize se prohloubila natolik, že si MCI WorldCom a Lucent odpovědnost za výpadky mezi sebou přehazovaly jako horký brambor.

Jakékoliv výpadky sítě jsou pro každého operátora velmi nepříjemné, zvláště pokud trvají opravdu dlouho. Jejich zákazníci mají problémy s přenosem dat, což výrazně ovlivňuje chod firmy, neboť jejich včasné a správné doručení je pro mnoho firem více než kritické. Pokud se problémy se stabilitou sítě protáhnou a začnou připomínat infekci, začínají si zákazníci pochopitelně stěžovat, požadovat kompenzace a nebo rovnou přebíhat ke konkurenci. V případě MCI WorldCom k rivalovi AT&T.

Cena útěchy pro Deutsche Telekom
Deutsche Telekom se koupí One 2 One, co do velikosti čtvrtého britského operátora mobilních sítí, vyhoupl na čtvrté místo mezi tentokráte evropskými operátory mobilních sítí. První příčku s 16,6 milióny zákazníků zaujímá Telecom Italia, druhý je Mannessmann s 14,5 milióny a bronz patří světovému gigantu Vodafone AirTouch. Další expanzi hodlá Deutsche Telekom financovat prodáváním podílů v jím kontrolovaných operátorech mobilních sítí, jako je právě One 2 One (samozřejmě, že si Deutsche Telekom vždy ponechá kontrolní podíl). Kromě dalších investic do mobilních sítí má Deutsche Telekom na mušce i Internet, datové a přístupové sítě. Rovněž chce být více aktivnější v Severní Americe, kde možná pohltí alternativního operátora Sprint, v němž má již 10% podíl.

Zajímavou dohru má nedávná privatizace Telecom Italia, která byla uchvácena Olivetti. Italská vláda nařídila, aby ministerstva a vládní agentury v zájmu snížení nákladů na komunikaci buď přehodnotily stávající kontrakty s Telecom Italia, a nebo, kdykoliv je to možné, přešly ke konkurenci nabízející levnější služby. Snížení nákladů chce italská vláda rovněž dosáhnout i modernizací své interní sítě, která by tak mohla být využívána pro přenos hlasu a dat a přístupu na Internet.

Británie rozdává licence na osmnáctistovku
Zatímco si Evropa láme hlavu, jak podpořit budování mobilních sítí třetí generace, britský regulátor Oftel vydal první sadu pravidel. V dokumentu stojí, že by nováčkům měla na omezenou dobu s pokrytím vypomoci síť jednoho z existujících operátorů. Roaming bude však umožněn jen do konce roku 2009 a nezačne dříve, než nová síť pokryje alespoň 20 % populace. Oftel neopomíná zdůrazňovat, že pokud budou operátoři sami schopni dosáhnout nějaké dohody, nebude své doporučení prosazovat „násilím“.

Británie se totiž připravuje na udělení 5 licencí v pásmu 1800 GHz s tím, že většina volného pásma bude k dispozici nově založenému operátorovi. Existující operátoři, podle plánu Oftelu, budou moci v tomto pásmu získat licenci jen při poskytnutí roamingu novému operátorovi. Takováto podmínka pro udělení licence je jim samozřejmě proti srsti. One 2 One, za dodatečné podpory Orange, se v této záležitosti dokonce obrátil na soud. Podmínka národního roamingu vyvolává kontroverzní otázky na obou stranách tábora. Sítěmi současných operátorů by jistě proudilo větší množství hovorů a vzrostly by jim tak příjmy. Na druhou stranu však obviňují Oftel, že nevzal v úvahu obrovské investice do stávající infrastruktury. Nováčkům zase vadí navržený model plateb za poskytnutí roamingu.

Jedna překvapující zpráva z Británie na závěr. Společnost British Telecom (BT) ohlásila, že nebude nabízet vysokorychlostní služby ADSL až do domácností, které původně zamýšlela zavést do března příštího roku. Reagovala tak na záměry Oftelu liberalizovat poslední míli. Stručně řečeno: buď dá BT k dispozici dráty, nebo pronajme spojení ADSL. Po tomto verdiktu se BT zaměří jen na pronájem spojení ADSL všem zájemcům (jako poskytovatelé služeb Internetu apod.), kterým se zachce dobývat jednotlivé zákazníky přes měděné linky.

Svým úhybným manévrem se tak BT efektivně vyhnula plánům Oftelu úplně liberalizovat poslední míli. Navíc BT hraje do karet jednak fakt, že nařízení má platit nejdříve od roku 2001, a jednak to, že do rychlosti zavádění služeb ADSL jí nikdo mluvit nebude.

Zdroj: Connect! 10/99

Váš názor Další článek: Čerstvé záplaty pro IIS

Témata článku: Internet, Páteřní spojení, Evropský operátor, Sprint, Deficit, Státní podnik, Americká síť, Alternativní zdroj, Nejžádanější model, Vzrůstající množství, Val, Páteřní spoj, Klesající podíl, Překvapující zpráva, Monopoly, Britský regulátor, Americký regulátor, TomTom One, Australská vláda, Evropský zákazník, Největší spojení, Úhybný manévr, Roaming, Národní trh, Klasická aukce


Určitě si přečtěte

Vážně dnes ještě někdo krade Adobe? Video můžete stříhat zdarma v Resolve a fotky i vektory zvládne Affinity

Vážně dnes ještě někdo krade Adobe? Video můžete stříhat zdarma v Resolve a fotky i vektory zvládne Affinity

** Kde jsou ty doby, kdy měl skoro každý doma Photoshop ** Photoshop a Premiere Pro od kamaráda nebo z warezu ** Dnes už to nemá smysl, existuje totiž hromada laciných alternativ

Jakub Čížek | 90

Jakub Čížek
Grafický editorStřih videa
Micro:bit V2: Tuto destičku plnou čipů dokáže naprogramovat i vaše babička

Micro:bit V2: Tuto destičku plnou čipů dokáže naprogramovat i vaše babička

** Chcete se teď hned naučit programovat čipy? ** Nechcete nic instalovat a číst zdlouhavé manuály? ** Naprogramujeme si Micro:bit, který zahraje Tichou noc

Jakub Čížek | 33

Jakub Čížek
Pojďme programovat elektronikuProgramování pro děti
26 užitečných rozšíření pro Chrome: Naučte prohlížeč nové věci

26 užitečných rozšíření pro Chrome: Naučte prohlížeč nové věci

** Prohlížeč Chrome obsahuje širokou škálu funkcí, neumí ale všechno ** Jeho schopnosti můžete rozšířit pomocí rozšíření ** Vybrali jsme pro vás zajímavé a užitečné doplňky

Karel Kilián | 44

Karel Kilián
Doplňky do prohlížečeChromeProhlížeče
Nejlepší notebooky do 10 000 korun: Co má ještě smysl kupovat. A co ne?

Nejlepší notebooky do 10 000 korun: Co má ještě smysl kupovat. A co ne?

** Notebooky s cenou do deseti tisíc korun jsou plné kompromisů ** Existuje několik modelů dobře použitelných pro nenáročné použití ** Vhodnou alternativou jsou tablety nebo repasované počítače

David Polesný | 94

David Polesný
Jak vybrat notebookNotebooky
Zapomeňte na destičky. Raspberry Pi 400 je nový počítač zabudovaný do klávesnice
Lukáš Václavík
Raspberry PiPočítače
Vybíráme nejlepší monitory: Od úplně levných až po displeje na rozmazlování očí

Vybíráme nejlepší monitory: Od úplně levných až po displeje na rozmazlování očí

** Vybrali jsme nejlepší monitory na práci i pořádné hraní ** Nejlevnější monitor s kvalitním panelem nestojí ani tři tisíce ** Rozlišení 4K a větší obrazovka už není nedostupný luxus

David Polesný | 30

David Polesný
Monitory
Apple Macbook Air M1: testujeme výkon, výdrž, a hlavně kompatibilitu aplikací [průběžně aktualizováno]

Apple Macbook Air M1: testujeme výkon, výdrž, a hlavně kompatibilitu aplikací [průběžně aktualizováno]

** Testujeme Apple Macbook Air s procesorem M1 ** Zajímá nás nejen výkon, ale zejména kompatibilita aplikací ** Článek je průběžně doplňován na základě vašich dotazů

Jiří Kuruc | 205

Jiří Kuruc
Apple

Aktuální číslo časopisu Computer

Jak prodloužit výdrž notebooku

Velké testy: gamepady a inkoustové tiskárny

Důkladný test Sony Playstation 5