Internet | Historie

Český internet slaví 30. narozeniny. První počítačovou síť jsme tu ale měli už v dobách hluboké normalizace

  • Vše oficiálně vypuklo 13. února 1992
  • Historie budování sítí v Československu je ale mnohem starší
  • K plnému rozpuku došlo až v druhé polovině 90. let

Nakupte balónky, šampus a připravte chlebíčky, protože slavíme. Co se děje? Český internet má narozeniny! Matadoři první tuzemské internetové generace začínají povážlivě šedivět, z uhrovitých geeků se stali svědomití otcové a nejeden kudrnatý programátor, který tehdy trávil volný čas na BBS a Gopheru, dnes vlastní firmu s miliardovými obraty. Třeba Ivo Lukačovič.

Jak to všechno začalo. Přednáška Ing, Jana Gruntoráda, CSc. na konferenci 30 let internetu v České republice:

  • 26:00 – Začátek přednášky Jana Gruntoráda

Pojďme si tedy připomenout, jak to tehdy všechno začínalo, jak to bylo z dnešního úhlu pohledu jen těžko představitelné a kde stojí počátky fenoménu, kvůli kterému dnes teenageři nehltají Davida Hasselhoffa, Brendu a Kelly, ale youtubery.

Doba předinternetová

Byť dnešní den slavíme narozeniny, se stanovením nějakého pevného termínu, který by se nám hodil do učebnic dějepisu, je zpravidla potíž. Internetizace Československa není výjimkou. Generace našich tátů a dědů totiž budovala první tuzemské sítě už hluboko v 70. letech minulého století.

Klepněte pro větší obrázek
Samočinný počítač Tesla 270 (z dobového manuálu v PDF, Technické muzeum v Brně)

Osobní počítače tehdy ještě neexistovaly, takže se o veškeré vědecko-technické výpočty stejně jako v zahraničí staraly velké sálové počítače, ke kterým se mohli výzkumníci připojovat skrze elektronické dálnopisné terminály.

Československá síť ICL 4-72

V případě tehdejšího Československa to byla zejména mašina ICL 4-72, která od března roku 1976 okupovala jeden velký sál ve 4. patře na pražské Zikově 4; v samotném srdci ČVUT.

Aby mohly služeb počítače využívat i naše další univerzity, každá z nich měla k dispozici jeden terminál s těžkým patnáctikilogramovým modemem, který umožnil spojení závratnou rychlostí 300 bitů za sekundu.

Klepněte pro větší obrázek
Československá terminálová síť okolo sálového počítače ICL 4-72

Zprvu byly do počítačové sítě připojené především pražské vysoké školy, postupně ale přibylo i brněnské VUT, tehdejší UJEP (dnes opět Masarykova univerzita), Liberec, Pardubice nebo třeba slovenská Žilina.

Díky postupným modernizacím se síť o dvaceti terminálech brzy rozšířila na více než stovku bodů a k mašině se podle dohodnutého harmonogramu připojovalo až několik set akademiků.

Nastupuje Jan Gruntorád

V roce 1975 na ČVUT absolvoval také Jan Gruntorád, dostal na starost právě ICL 4-72 a v následujících několika desítkách let byl u všech klíčových událostí zavádění evropských a světových sítí v Československu a následně i v České republice.

Klepněte pro větší obrázek
Jan Gruntorád popisuje mašinu ICL 4 –72. Skříně vpravo nahoře představují 500kg feritovou paměť na 512 000 slov

Pokud mají Spojené státy své otce internetu – třeba Vinta Cerfa –, pak je bezesporu i Gruntorád, emeritní ředitel CESNETu, jedním z těch zdejších. Na sklonku loňského roku se tak právem a jako první Čech zapsal do mezinárodní Internetové síně slávy.

Souboj protokolů

Počítačové sítě z digitálního pravěku se svojí implementací dramaticky lišily od těch současných. Tehdy ještě neexistovala standardní rozhraní, jak je známe dnes, ale každý výrobce používal vlastní proprietární systém. IBM mělo svoji technologii SNA, na které stavěla i evropská akademická síť EARN, Xerox vyvíjel protokol XNS, pak tu byl DEC, Novell a mnozí další.

Klepněte pro větší obrázek
Síť sítí vznikal jen díky otevřeným protokolům

Právě z tohoto důvodu se postupně začaly prosazovat otevřené protokoly, díky kterým se později mohly propojit tyto různobarevné sítě do vyšších celků a vytvořit to, čemu dnes říkáme univerzální internet.

Na prehistorické protokoly, které mnohdy přežívaly ještě v 90. letech, si dnes už nikdo nevzpomene, že tu ale máme jakési otevřené síťové technologie, kterým říkáme třeba TCP/IP, tuší i vaše máma.

Porevoluční připojování

Se změnou politického režimu v Československu se vše usnadnilo a tuzemští akademici se skrze běžnou telefonní síť a komutované (vytáčené) připojení začali postupně připojovat k mnoha evropským počítačovým sítím.

Klepněte pro větší obrázek
Připojování k evropských sítích začalo hned s pádem železné opony

Už v březnu 1990 to byla síť FIDO, v květnu téhož roku Eunet a v říjnu konečně EARN spojením do rakouského Lince a se závratnou rychlostí 9 600 bitů za sekundu.

Následující rok získali inženýři z ČVUT další modem a spojení do Rakouska rozšířili na 2 × 9 600 bitů za sekundu. A jelikož byl Linec skrze další sítě napojený do internetu, ČVUT mohlo začít provádět první experimenty.

13. února 1992

Osvědčily se, v lednu 1992 už měla škola díky podpoře ze zahraničí k dispozici nový multiprotokolový router od Cisca s rychlostí 19 200 b/s, a tak mohla o měsíc později pozvat kolegy na slavnostní akt, kterého se v posluchárně č. 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT účastnili i zástupci americké NSF.

Otec internetu Vint Cerf blahopřeje Česku k výročí:

Stalo se tak 13. února roku 1992 a právě tento den můžeme považovat za formální datum připojení Československa k internetu, byť ve skutečnosti jsme byli online už o něco dříve. A jak už jsme si řekli výše, Československo mělo zároveň vlastní historii počítačových sítí, která sahá hluboko do 70. let minulého století.

Éra NSF

Americký internet se rodil jako akademický projekt sponzorovaný vědeckou nadací NSF, která do něj nechtěla vpustit komerční subjekty. Akademikům se není čemu divit, páteřní linky té doby totiž byly pomalé a vědci se reálně obávali, že by komerční provoz síť příliš zahltil.

Ke komercializaci tedy docházelo postupně a prakticky salámovou metodou zhruba do konce 80. let, kdy se za oceánem začali objevovat první neakademičtí poskytovatelé internetu, kteří využívali vágní definice komerčního provozu. V roce 1992 jim pak pomohl Kongres, který přijal legislativu, jenž umožnila do sítě připojit i určité komunity, které se vysloveně nevěnovaly výzkumu.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Růst ARPANETu, předchůdce současného internetu, a páteřní síť NSFNET, kterou financovala americká NSF, a měla tak až do poloviny 90. let rozhodující slovo

Výsadní postavení NSF jakožto kormidelníka internetu nebylo bezdůvodné. Počítačové sítě na přelomu 80. a 90. let samozřejmě bujely po celém světě, americká síť (NSFNET) ale byla zdaleka nejrozsáhlejší, a tak se všichni chtěli připojit právě k jejím páteřním linkám.

NSF tedy měla nesporné právo na dohled a přísné podmínky, k čemu všemu se takový propojený internet bude používat, což platilo i o mladičké československé síti, která tu byla zprvu opravdu jen pro akademiky a nikoliv pro digitální plebs.

Tady máte 20 milionů a postavte CESNET

Česko sice bylo formálně online, nicméně zpočátku pouze skrze jeden jediný stroj. Téhož roku proto ČVUT připravilo projekt Vybudování počítačové sítě vysokých škol zapojené do internetu a od tehdejšího MŠMT na něj dostalo 20 milionů Kčs. Vzhledem k výši tehdejšího průměrného platu to byl samozřejmě obrovský balík peněz, byť závratná byla i cena síťových komponent.

Klepněte pro větší obrázek
Ministerstvo školství akademikům do začátku přikleplo 20 milionů Kčs

Z této finanční injekce mohla škola nakoupit další vybavení a zajistit zhruba roční provoz k tomu, aby se k internetu skrze pražský uzel připojily i další univerzity.

V každém vybraném městě byl ale pouze jeden jediný přípojný bod do Prahy. Nároky škol byly samozřejmě vyšší, a tak musely v místě stavět vlastní metropolitní sítě, čímž se infrastruktura postupně rozšiřovala.

Klepněte pro větší obrázek
CESNET v roce 1993. Páteř Praha-Brno měla kapacitu 64 tisíc bitů za sekundu

První páteřní síť v Česku tedy neřídil některý z komerčních operátorů, ale Oblastní výpočetní centrum vysokých škol, kterému šéfoval už nám dobře známý Ing. Jan Gruntorád, CSc., a které se v roce 1996 definitivně přetavilo v současný CESNET.

Sdružení vysokých škol a Akademie věd ČR od té doby koordinuje šíření internetu na akademických pracovištích. Pokud se připojujete k internetu třeba na kolejích, surfujete povětšinou právě na špičkové a dnes už samozřejmě optické infrastruktuře CESNET.

Monopol, který to vše zbrzdil

Jak už jsme si řekli výše, ačkoliv byl internet zpočátku ryze akademický, zejména v zámoří se už na sklonku 80. let objevovali první komerční operátoři. Česko však mělo jedno specifikum, které odložilo postupnou komercializaci internetu o několik zbytečných let – licenční monopol.

Ten až do roku 1995 držel Eurotel Praha, s.r.o. (společný podnik Správy pošt a telekomunikací, US West a Bell Atlantic) a exkluzivitu na provoz datových komunikačních sítí měl jednoduše proto, že se tehdejší úřední aparát domníval, že s touto ochranou do Česka spíše dorazí potřebné investice.

Eurotel sice datovou infrastrukturu skutečně budoval, ale samotné připojení k internetu nenabízel. Byl to začarovaný kruh. V roce 1995 nicméně firma prodala svoji datovou divizi NexTel, která měla vše na starost, SPT Telecomu (později Českému Telecomu), čímž přestala platit původní exkluzivní licence a trh se konečně otevřel všem.

Rok 1995 je přelomový i v globálním kontextu. Internet se totiž postupným připojováním dalších a dalších sítí decentralizoval, liberalizoval a konečně i komercializoval a NSF ve vedení nahradily především organizace ICANN a IANA, které dodnes dohlížejí na systém přidělování IP adres a doménových jmen nejvyššího řádu.

World Wide Web

Zhruba tou dobou se také definitivně prosadila internetová technologie World Wide Web jistého britského výzkumníka z CERNu Tima Bernerse-Leeho a miliony, desítky milionů a pak i stovky milionů a miliardy surfařů po celém světě objevily kouzlo takzvaných webových stránek napsaných v jazyce HTML, které dokázaly podobně jako noviny nebo časopis zobrazit na monitoru formátovaný text a grafiku staženou ze serveru na druhé straně planety.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
BBS, Gopher a webový prohlížeč. Za masivním rozvojem komerčního webu stojí i Windows 95, které již obsahovaly webový prohlížeč a internet přiblížily běžným smrtelníkům

Právě onen přelom mezi černobílou a barevnou érou, ke které v českých podmínkách došlo v druhé polovině 90. let, byl možná ze všeho nejzajímavější.

Zatímco v jednu chvíli jste v textovém DOSu, Windows nebo na unixových systémech koukali, co si stáhnete z FTP serverů, co se zrovna děje v diskuzích na BBSkách a co píšou akademici na Gopheru, najednou tu byl barevný WWW a jeden jediný program – webový prohlížeč.

Pro příštích několik dekád se stal univerzálním oknem do internetu a v podstatě nahradil a zabil desítky starších technologií. Jednou z těch prehistorických, která dnes svým internetovým objemem stále konkuruje protokolu HTTP, je snad pouze starý dobrý e-mail.

www.zive.cs

S liberalizací internetu se naplno rozjel i hon na domény. Kdyby se Československo na sklonku roku 1992 nerozpadlo, dnes budeme mít adresu www.zive.cs. Nakonec to ale dopadlo trošku jinak, a tak dnes správce české domény eviduje více než 1,4 milionů zaregistrovaných domén CZ.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Vývoj ročního pronájmu domény CZ a její raketový růst

Přitom ani ty si v počátku nemohl pořídit jen tak kdekdo. K plné liberalizaci došlo až v roce 1997, kdy zdejší internetoví hráči z řad operátorů založili sdružení CZ.NIC a otevřeli trh s doménami naprosto každému. Cena sice byla zpočátku závratná, brzy však roční pronájem klesl na částku okolo stokoruny, a tak jsou dnes všechny atraktivní kombinace již dávno rozebrané.

Zbytek už znáte. V roce 1995 začal pomalu vznikat Seznam, na podzim 1996 přibylo Živě jako tehdejší zpravodajská elektronická příloha časopisu Computer z Invexu a na přelomu tisíciletí se začalo šířit instantní broadbandové připojení i do domácností.

Drahý vytáčený internet prakticky vymizel a tuzemští operátoři dnes v mnoha lokalitách i běžným smrtelníkům nabízejí gigabitové připojení – 100 000× rychlejší než na onom počátku českého internetu.

Během dvaceti let vytvořil internet miliony nových pracovních míst, dramaticky pozměnil rychlost šíření informací, přinesl službu WWW a sociální sítě a promítl se prakticky do všech aspektů lidského života. Z doplňkové akademické služby se stala technologie, kterou mnozí považují za přirozené lidské právo a stejnou samozřejmost jako elektřina.

Diskuze (40) Další článek: Za sluníčkem na displeji mobilu je superpočítač. Povídání o tom, jak IBM a Google modernizují předpověď počasí

Témata článku: Technologie, Windows, Internet, Historie, Web, USA, World Wide Web, Tesla, Wikipedia, Praha, IBM, Investice, Doména, Eurotel, CERN, Invex, IT Osobnosti, Ivo Lukačovič, Arpanet, Tim Berners-Lee, Rakousko, Xerox, Masarykova univerzita, EARN, Alias



Jak stáhnout video z Youtube: 10 nejlepších nástrojů

Jak stáhnout video z Youtube: 10 nejlepších nástrojů

** Vybrali jsme deset nejlepších nástrojů pro stahování videa z YouTube ** Můžete si vybrat, jestli chcete aplikaci, doplněk do browseru nebo webovou službu ** Videa z YouTube poté můžete sledovat offline

Karel KiliánStanislav Janů
TipyNejlepší programy
Šmírování kamerami Googlu: Koukněte, co nového se zase objevilo na Street View

Šmírování kamerami Googlu: Koukněte, co nového se zase objevilo na Street View

Google stále fotí celý svět do své služby Street View. A novodobou zábavou je hledat v mapách Googlu vtipné záběry. Podívejte se na výběr nejlepších!

redakce
Mapy GoogleStreet View
Hrajeme si v PowerShellu: Když Luboška zapne počítač, okamžitě nám dorazí e-mail

Hrajeme si v PowerShellu: Když Luboška zapne počítač, okamžitě nám dorazí e-mail

** Hrátky v PowerShellu pokračují ** Dnes se naučíme vytahovat informace ze systému ** A naplánujeme úlohu, když se ve Windows něco stane

Jakub Čížek
Pojďme programovat elektroniku
Jak přečíst platební kartu mobilem a k čemu je to dobré

Jak přečíst platební kartu mobilem a k čemu je to dobré

Pokud vlastníte telefon s technologii NFC, můžete prostřednictvím aplikace pro Android zkusit načíst údaje ze své bezkontaktní karty. Vyzkoušíte si tak třeba, jak moc je náchylná k případnému RFID skimmingu.

Jan Spěšný
NávodyMobilní aplikace
Přehledně: Ceny drahých grafik v Česku výrazně padají, hlavní důvody teprve přijdou

Přehledně: Ceny drahých grafik v Česku výrazně padají, hlavní důvody teprve přijdou

** Ceny karet se začínají přibližovat těm stanoveným AMD a Nvidií ** V nižších třídách se už vyplatí grafiky koupit ** U high-endu je ale rozumnější chvíli počkat na novou generaci

Jan Pánek
Cenový přehled
Recenze cykloradaru Garmin Varia RCT715. Bílé dodávky, všechny si vás natočím

Recenze cykloradaru Garmin Varia RCT715. Bílé dodávky, všechny si vás natočím

** Garmin do svého stále unikátního cykloradaru přidal kameru ** Snímá a ukládá, co se při jízdě děje za sedlem ** Kromě toho je to jedna z nejsilnějších svítilen na kolo

Marek Lutonský
Testy
Hrajeme si v PowerShellu. Nandáme to Linuxákům a jejich dokonalým terminálům

Hrajeme si v PowerShellu. Nandáme to Linuxákům a jejich dokonalým terminálům

** Nejlepší příkazová řádka? Tu mají přece linuxové a unixové systémy ** PowerShell od Microsoftu ale zvládne možná ještě lepší kousky ** Dnes v něm ovládneme kurzovní lístek ČNB

Jakub Čížek
Pojďme programovat elektronikuProgramování
Vyrobte si elektřinu sami. S dobře vybranou fotovoltaikou vás nebude trápit zdražování, Rusko a vlastně ani vlastní stát

Vyrobte si elektřinu sami. S dobře vybranou fotovoltaikou vás nebude trápit zdražování, Rusko a vlastně ani vlastní stát

Zdražení se na nás valí ze všech stran a nejvíce se týká energií. Ať už je to plyn, pohonné hmoty, nebo elektřina. Z těchto tří můžete nejvíce zahýbat právě s elektřinou, a to investicí do fotovoltaické elektrárny. Podívejme se objektivním pohledem, pro koho je vhodná, a komu se naopak vůbec nevyplatí.

Jiří Kuruc
EnergetikaFotovoltaika