Internet mají skoro všichni. Kde jsou tedy uživatelé?

Výzkum říká, že na Internet je připojeno 95 % českých firem, od malých po největší. Používat Internet je však zřejmě jejich zaměstnancům zakázáno.
Internet mají skoro všichni. Kde jsou tedy uživatelé?
Nejnovější zpráva výzkumné agentury TNSFi říká, že na Internet je připojeno téměř 95 % domácích firem s počtem zaměstnanců větším než dvacet, tedy firmy „malé až největší“. Šetření bylo provedeno telefonickým dotazováním pěti set firem s počtem zaměstnanců dvacet a více s rozvrstvením odpovídajícím českému průměru. V konkrétních číslech to znamená, že 474 firem z pěti set Internet má, 8 nemá, ale plánuje se připojit během půl roku, šest v delším horizontu a jedenáct vůbec neplánuje. Zbývá jedna a ta zřejmě netuší, co to Internet je, neboť ponechala otázku bez odpovědi.

Výzkum také dává do odpovědi vztah k Internetu s počtem zaměstnanců. Firmy malé (20-49 zaměstnanců) jsou připojeny v 92,7 % případů, firmy střední (50-199) zaměstnanců v 97,2 % a firmy velké, nad 200 zaměstnanců, ve sto procentech případů.

S takovými čísly bychom se mohli hrdě hlásit k nejvyspělejším zemím světa; v těchto firmách pracuje většina českého národa (tedy té jeho části, která vůbec někde pracuje), u studentů je penetrace téměř stoprocentní a u zbytku populace také jistě nebude nulová. Provozovatelé internetových služeb a provideři však, ať sčítají své ovečky jak chtějí, stále nedocházejí k většímu počtu uživatelů Internetu než k číslu mezi dvěma a třemi milióny. V čem tedy může být problém a rozpor?

Používání Internetu v domácnostech neskrývá mnoho nejasností. Jak vybavení, tak náklady na připojení jsou vysoké – vzhledem k průměrnému platu v ČR i vzhledem k tomu, co je Internet schopen za tuto investici vrátit zpět. Telekomunikační poplatky jsou bohužel další překážkou, ať již při dial-upu nebo při pořízení pevné linky: dial-up je nevhodný pro profesionály, ale příliš drahý pro běžné, Internetem příliš neposedlé uživatele, a pevná linka je pro nás ostatní sice to nejlepší, co může být, ale je stále příliš nákladná.

Firmy obvykle touto překážkou netrpí, nebo není tak citelná. Jak se říká, „firemní peníze stojí polovinu“, o náklady na připojení se dělí více osob a navíc připojení k Internetu není luxus, ale pro obchodující firmy nezbytnost podobná jako mobily u jejích obchodníků. Problém ale podle našeho názoru je, že firmy neposkytují připojení k Internetu svým zaměstnancům hromadně či bez omezení, ve velkém procentu je pak neposkytují vůbec, jako něco, na co nemá „sprostý lid nárok“.

Pamatuji se, že když se u nás Internet před nějakými pěti-šesti lety teprve pomaličku rozvíjel, horoval jsem pro zavádění Internetu do firem a jeho zpřístupnění všem zaměstnancům bez výjimky a bez omezení jako součást zvyšování počítačové gramotnosti, jako investice do vzdělávání zaměstnanců, která se nemůže nevyplatit a kterou neprovádí jen mimořádně zpozdilý či tupý zaměstnavatel. Jsme nyní o šest roků dál a musím bohužel uvést, že bych už nyní tak ostré formulace nepoužíval a chápu některé zaměstnavatele, kteří říkají, že „kdo Internet nezbytně nepotřebuje ke své práci, k němu nedostane přístup“, a kteří se podle této zásady chovají. Tento trend je navíc patrný nejen u nás, ale i jinde ve světě.

Internet je určitě vynikající prostředek pro výuku, vzdělávání, zvyšování kvalifikace, zlepšování dovedností; je lepší než tisíc moudrých knih a navíc nutí procvičovat, zvládat věci v praxi – od ovládání počítače přes nejrůznější teoretické znalosti až k praktickým schopnostem komunikace, vyjednávání, obchodování. Na druhé straně je ale Internet současně největším kabaretem, největším zábavním parkem na světě – nebál bych se říci, že i nejlepším.

A v tom je právě ten problém. Pokud zaměstnanec řekne svému šéfovi, zda si smí za firemní peníze koupit příručku, ze které se dozví, jak si zdokonalí své dovednosti, v devadesáti devíti případech ze sta to šéf schválí a ještě si pomyslí, jak je ten jeho zaměstnanec přičinlivý a jak mu leží na srdci blaho jeho zaměstnavatele. Pokud ovšem zaměstnanec řekne šéfovi, aby mu koupil do firmy televizi, že na druhém programu dávají občas velmi dobré programy ke zlepšení anglické konverzace, kterou on potřebuje ke svému vzdělání, a dodá, že když už mu ji bude kupovat, tak ať tam jedním vrzem pořídí UPC s placeným kanálem Private Gold, tak jej v v 99 případech ze sta čeká bryskní odmítnutí; v tom stém případě šéf beze slova na místě omdlí.

Internet je ale bohužel mnohem blíže ke druhému případu než k tomu prvnímu. Nevyřčenou (někdy i vyřčenou) otázkou při žádosti o připojení je: a nebudeš na něm náhodou trávit příliš mnoho času mimopracovními záležitostmi? Možná si řeknete, že „flákání se“ není problém zaměstnance, ale jeho zaměstnavatele, který jej nedokáže plně vytížit, který jej málo kontroluje, málo motivuje atd. To je jedna část pravdy, druhá je, že „příležitost dělá zloděje“ případně že „zakázané ovoce chutná nejlépe“; a Internet není jen příležitost, je to lákadlo a zejména pro mladé lidi neodolatelné lákadlo. Šéf není ve firmě proto, aby svým zaměstnancům neustále hleděl na prsty a monitory, jestli některý nestřežený okamžik nedělají něco zakázaného, a jen velice málo druhů práce je tak exaktně měřitelných, že zaměstnavatel může říci: buď za den zvládneš těchto 400 úkonů a pak si ve zbytku času dělej, co chceš, nebo je nezvládneš a máš padáka. To už neplatí ani u pásu.

Častým kompromisním řešením bývají různé „omezovače“ Internetu: existuje spousta speciálních serverových programů, kde se dá velice komplexně nastavovat, co do firmy smí projít a co ne. Mimochodem, tvůrci těchto programů prožívají v zahraničí zlaté časy – jejich produkty jsou jedny z nejžádanějších a obraty těchto firem rychle rostou. Ne každá firma ale je schopna tento program koupit, instalovat, nakonfigurovat a využívat, stojí to čas a peníze, a vlastně znovu vyzýváte zaměstnanec na souboj – koledujete si o to, že brzy najdou (např. doma) na Internetu prográmek, který tohoto hlídače obejde. Váš zaměstnanec tak nejen bude nadále sledovat na Internetu porno, ale bude jej ještě navíc hřát u srdce, že dokázal svého šéfa překabátit. Proto nejen omezování, ale dokonce i zakazování internetového přístupu (popř. omezení pouze na mail přes pracovní účet, s dobře monitorovaným mailovým serverem a zákazem soukromé konverzace) je za dnešní situace pochopitelné a firmám to nemám nijak za zlé.

I když realita je pochmurná, vyhlídky jsou lepší. Internet postupně přestává být něčím vzácným a neodolatelně lákavým, a jeho dostupnost pro domácnosti se sice pomalu, ale postupně zlepšuje. Internet v práci tak nebude už něčím, za co se doma silně platí a co je tady zadarmo. Na druhé straně plný, málo omezovaný přístup k Internetu bude postupně stále potřebnější pro stále více a více zaměstnanců firmy – jestli včera stačilo, že jej měl šéf, dneska jej má šéf a obchodníci, zítra se bez něj neobejdou ani dámy na účtárně nebo tým v expedici. Vedení firmy to bude muset akceptovat a spolu s tím i určité „zneužití“ Internetu – stejně jako se dnes mlčky toleruje určité, měřitelné a stanovené „zneužití“ služebního automobilu a přiděleného mobilu k soukromým účelům. Bohužel ovšem tvrdší a zásadnější bude i kontrola – tak, jak se dnes do služebních aut běžně montují GPSky, o kontrole výpisu z mobilu ani nemluvě, se budou ony kontrolní a sledovací programy na Internet ve firmách stále více používat a využívat.

Diskuze (64) Další článek: I Praha bude mít Mozilla party

Témata článku: Internet, Pracovní účet, Program televize dnes, Soukromé účely, M/s, Placený kanál, Srdce, Zaměstnanci, SKO, Druhý případ, Konverzace, Sta, Stem, Zakázaný prostředek, Stanovený úkon


Určitě si přečtěte

Dostali jste nový počítač? Tohle s ním udělejte, než ho začnete používat

Dostali jste nový počítač? Tohle s ním udělejte, než ho začnete používat

** Každý nový počítač si zaslouží počáteční péči ** Odinstalujte bloatware a nezapomeňte na vhodné nastavení ** Poradíme, jak se o počítač s Windows 10 postarat

David Polesný, Stanislav Janů | 75

David PolesnýStanislav Janů
PočítačeNotebooky
Pozor na tyto doplňky pro Chrome a Edge. Mohou obsahovat malware, varuje Avast
Jakub Čížek
MalwareProhlížeče
Bankovní identita bude jednotná. K České spořitelně, ČSOB a KB se připojí menší banky
Lukáš Václavík
Portál občanaBankaeGovernment
Fedora 33 prostě funguje. Linux si zaslouží dobýt laptop, je to ale asi opět marné

Fedora 33 prostě funguje. Linux si zaslouží dobýt laptop, je to ale asi opět marné

** Desktopový Linux funguje a vypadá stále lépe ** Fedora 33 není výjimkou ** Ve stínu Windows a macOS tu vyrostly skvělé alternativy

Jakub Čížek | 167

Jakub Čížek
FedoraOperační systémyLinux
Windows 10 vylepšují správu aktualizací ovladačů hardwarových komponent počítače
Karel Kilián
OvladačeWindows UpdateWindows 10
Výmluvy filmových pirátů jsou stejně ostudné jako český autorský zákon (komentář)

Výmluvy filmových pirátů jsou stejně ostudné jako český autorský zákon (komentář)

** Autorský zákon vůbec nerespektuje internet a současnou realitu. ** Je stahování filmů legální a jaké se na to vztahují výjimky? ** Proč a za co všechno platíme výpalné?

Lukáš Václavík | 361

Lukáš Václavík
PirátstvíHudba, filmy, seriály
Google vymyslel technologii superpřesného GPS. Už ji podporuje Pixel 5 a dorazí i na ostatní telefony

Google vymyslel technologii superpřesného GPS. Už ji podporuje Pixel 5 a dorazí i na ostatní telefony

** Kvalita GPS ve městech občas stojí za starou bačkoru ** Mohou za to odrazy signálu od okolních budov ** Google má jejich 3D model, a tak spolupracuje s výrobci GPS čipů

Jakub Čížek | 44

Jakub Čížek
NavigaceTechnologieGoogle
Volitelná aktualizace Windows 10 opravila několik chyb, způsobila ale další problémy
Karel Kilián
Windows UpdateAktualizaceWindows 10
Čekali jsme skoro šest let. Android Auto jede do Česka i na Slovensko
Lukáš Václavík
Android AutoNavigaceGoogle

Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest rychlých Wi-Fi 6 routerů

Jak ztišit počítač

Velký test mATX skříní