Intel: Výrobní technologie pro zítřek

Diskuze čtenářů k článku

Destructor  |  22. 01. 2002 09:10  | 

Uvítal bych takových článků víc ....  Třeba jak se navrhuje procesor, hlavně na čem se dělá vlastní návrh, nebo jaký je rozdíl u AMD a Intelu v procesorech, že snesou rozdílné ferkvence. 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
-  |  22. 01. 2002 11:17  | 

pustíš se do konkurence? ;) držím palce

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Antonín Fabičovič  |  22. 01. 2002 18:27  | 

Navrh procesoru se deje na pracovnich stanicich (driv halvne HP APOLLO, dnes asi mainframy od SGI) :) softu je spousta.. treba takovy F-Spice, ... :) a rozdil ve frekvencich  - to je u stejne typove rady rozliseno prave kvalitou nanaesenych vrstev. :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
R.Lamacz  |  22. 01. 2002 09:36  | 

Opravdu dobrý článek.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
moje  |  22. 01. 2002 10:43  | 

musim se pripojit
opravdu hezky clanek

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
sajgon  |  22. 01. 2002 11:42  | 

Taky se připojím a pochválím, ale je pravda, že konkurence by mě zajímala taky a možná i víc než Intel. Btw někde jsem četl o 3D procesorech a plazma a všechno dohromady...sice zatím asi future, ale tak mohl by jsi napsat kam to až pokročilo o)',

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  22. 01. 2002 23:38  | 

Zjistit něco o výrobních technologiích AMD není zas tak jednoduché, protože narozdíl od Intelu tyhle informace nejsou nikde na webu. Budu se to snažit vyřešit přímými otázkami na lidi z AMD. Co by třeba zajímalo vás?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Mr. Sasi  |  23. 01. 2002 12:04  | 

Ano, ale to se Vam uplne nepodari, nebot AMD se pochlubi jen s tim co je hotove a tom co teprve chystaji obvykle podavaji odklonne informace. Takze zde to opravdu nebude tak jednoduche jako u Intelu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik  |  22. 01. 2002 13:54  | 

Docela zajímavý článek.
Jen by mě zajímalo, proč se ty waffery nedělají třeba čtvercové?
Nebo nebylo by levnější "neplácat" tam ty jádra až úplně k okraji? Prostě aby v místě, kde by se stejně neudělalo celé jádro, tak by byla prázdná plocha.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ZiGi  |  22. 01. 2002 17:38  | 

wafery sa nerobia stvorcove, lebo sa rezu z ingotu ktory je taky valcovo- cigaroidny. ingot nemoze byt hranol, lebo to cele musi byt monokrystal kremika, ziskava sa roztavenim kremika a postupnym "namrzanim" a tahanim.
a musi to byt monokrystal, lebo sa musi zabezpecit extremne vysoka cistota.

to ze sa robia procesory aj po okrajoch nic nestoji. inak aj sa presne trafili k okrajom wafera, aj tak by asi tie krajne jadra museli vyhodit, smerom k okraju sa podet chyb v strukture materialu zvacsuje.

dalsie procesory sa znicie pri krajani wafrov ...

videl som wafre ktore mali vytaznoznost pod 30%...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
netrunner  |  22. 01. 2002 20:51  | 

Odpověď je téměř přesná ale má pár drobných chybiček. Jednak monokrystal křemíku nevzniká "namrazovávím" ale postupným krystalizováním tekutého křemíku (což je trochu rozdíl že ano?). Za druhý čistota se nedosahuje při tažení  monokrystalu ale při čištění VF cívkou ( přibližně 1 gram nečistoty na 1 000 000 tun křemíku-to je asi 10 vlaků...).

Monokrystal by se dal ovšem získat i čtvercový, ale dělat ho kruhový je podstatně méně technicky náročný a levnější. Dělá se to tzv. tažením z kelíku, což je Czochralského metoda...

Ty nařezaný plátky s procesorama mají "úspěšnost" kolem 50-60% zbytek se roztaví vyčistí a použije znova...

Jestli má někdo detailnější dotaz ať napíše, shodou okolností toto studuji v rámci Elektrotechniky..

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Destructor  |  23. 01. 2002 13:18  | 

No klidně o tom napiš nějaký článek a hoď ho sem.  Mně osobně by třeba zajímalo, jak dlouho ten krystal roste, kolik naroste, jaká je jeho cena, čím to řezají atd. Dost mně třeba zarazilo, že výroba jednoho procesoru trvá 14 dní, to jsem fakt netušil, tipoval jsem tak 2 dny ale čtrnáct ...  To se pak nedívím že když něco zmršej, že je to takovej průser ....... 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Josh  |  23. 01. 2002 20:13  | 

Samozřejmě, že ten krystal řežou velmi přesným laserem, ničím jiným by to ani nešlo, aby to byly tak tenké plátky.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
laserem to nerezou.  |  17. 10. 2007 15:19  | 

Laser zvladne jen 25 mm

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
netrunner  |  24. 01. 2002 14:16  | 

S tou recyklací: problém by nebyl při druhotném tavení a dělení jednotlivých složek (většina je dosta levná na to aby se nechala jen tak odpařit...), ale se sbíráním starých a nefunkčních procesorů- to by bylo na celé věci nejdražší a tudíž by byl "recyklovaný" procesor vo dost dražší než normál. Vznácné kovy sice procesory obsahují, ale je jich tak malé množství že by se velice špatně oddělovaly od ostatního materiálu.

S tím řezáním není nepravdivý ani jeden názor. Dají se řezat jak laserem tak diamantem a pak leštit. Samozřejmě při řezání diamantem vzniká spusta pilin, kreré se ale dají znova použít. Při řezáńí laserem také téměř odpadá nutnost leštění.

Ten monokrystal roste dost dlouho. Představte si, že potřebujete udělat kamenný váleček tímto způsobem: roztavíte kus šutru, nalejete ho od kelímku, na páku chytíte placičku tohoto šutru, tu vnoříte do taveniny a pomalu ho s rotací vytahujete tak aby rovnou tuhl a nekapal. Při tom všem točíte kelímkem proti směru otáčení ramena... Dost pilačka

Snad sem tímhle odpověděl na všecky dotazy, kdyby náhodou ne napište na: netrunner@centrum.cz , semka totiž často nezabrousím, popravdě sem tu poprvý, tak Zdarec.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ivan  |  23. 01. 2002 16:34  | 

Kedze to studujes a vyznas sa v tom, mam aj ja nieco. Dali by sa opatovne vyuzit stare procesory? V sucasnosti sa to vyhadzuje a pritom su v puzdre vzacne kovy a jadro by sa tiez dalo znova pretavit, ako to popisujes. Alebo je v tom nejaka zrada? Mohol by si o tom nieco pripravit, odmenou Ti bude podakovanie(alebo poriadna flame). Dakujem.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radek Štrébl  |  23. 01. 2002 18:48  | 

Ahoj, nevím, jestli to ještě platí, ale ten materiál se na ceně podílí hrozně malou částí a ve finále by vyšlo mnohem dráž něco recyklovat, než použít znovu výchozí surovinu, která je téměř zadarmo (v porovn8n9 s cenami energie, nebo know-how, které se recyklací nezmění, nebo spíše vzrostou). Ostatně recyklace je obecně jen málokdy ekonomicky výhodná, obvykle jde především o výhodu ekologickou. Pokud vím, v současnosti procesory neobsahují žádné extrémně vzácné prvky, proto se také stále vyrábí se křemíku, i když čistě technicky vzato by byl mnohem vhodnější např. GaAs (galium-arsenid), který se na tranzistory už v minulosti používal a dodnes jsou ty nejrychlejší tranzistory vyráběny na bázi Ga a ne Si. Bohužel dostupnost Ga je tak špatná, že masová produkce CPU z tohoto materiálu asi vůbec nepřipadá v úvahu. Pokud by k ní však jednou přeci jen došlo, určitě by recyklace měla význam.


if(document.layers){document.captureEvents(Event.MOUSEUP);}document.onmouseup=PrxOMUp;

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
balu  |  24. 01. 2002 04:18  | 

problem s galium arzenidom nieje ani ze je drahy (podla mna je porovnatelny s kremikom), ale ze GaAs technologia je zatial v plienkach. O kremiku uz vieme takmer vsetko a vyroba je velmi dobre zvladnuta, technologicke obmedzenia niesu material, ale jeho spracovanie (fotolitografia, lestenie etc..), kdezto GaAs technologia je schopna zatial robit len jednoduche prvky. Procesory ale aj tak stale brzia externe prvky (pamate a periferie...) a ich vnutorna struktura, napriklad signalove procesory maju obrovsky vykon a bezia na frekvenciach okolo 100MHz...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
balu  |  24. 01. 2002 04:08  | 

len drobna nepresnost... to ze sa cip robi z monokrystalu nema ziaden suvis s cistotou pouziteho kremika, su to dve uplne odlisne veci  Ste si isti ze sa tie ingoty krajaju laserom? nas v skole ucili nieco o diamantovej pile a potom lesteni...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bjoe  |  29. 01. 2002 22:04  | 

44 mil. tranzistoru!! Proboha na cem to navrhuji? Jak optimalizuji propoje? Pouzivaji geneticke algoritmy ci maji neco jineho? Nevite nekdo neco blizsiho.

Dik

Bjoe

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  29. 01. 2002 23:59  | 

Velkou část tvoří paměť a to jsou jednoduché bloky, které se víceméně dají "kopírovat" a tím se zvětšuje velikost. Problém složitosti je ve výpočetní části, ale ta se navrhuje jednou za několik let a pak už se nemění (nebo alespoň zcela minimálně). Např. dnešní Pentium III Tualatin je založeno na výpočetní části Pentia Pro, které bylo uvedeno již v roce 1995.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest 20 procesorů

Srovnání 15 True Wireless sluchátek

Vyplatí se tisknout fotografie doma?

Vybíráme nejlepší základní desky