Článek plnej kydů okolo, ale o samotný technologii jen pár velmi obecných řádek... :-/
To je aká stará správa ? NoC (Network on Chip) je koncept, čo začínal vo vedeckých článkoch okolo roku 2007/8Momentálne je nová vec koncept mikrokernelu M3, toto je budúcnosť pre 100 a 1000 jadrové heterogénne Manycore (de facto budúce HSA APU)· M3: A Hardware/Operating-System Tame Heterogeneous Manycores, Nils Asmussen, Marcus Völp, Hermann Härtig (TU Dresden, Operating-system Chair), Benedikt Nöthen, and Gerhard Fettweis (TU Dresden, Vodaphone Chair Mobile Communications Systems)https://www.ece.cmu.edu/calcm/asplos2016/program.... ...
Chtěl bych upozornit na dvě chyby v článku:Těch 10nm není velikost tranzistoru (jakkoli v budoucnu může), ale gate.Rychlost světla pro přenos informace umíme překonat kvantově provázanými fotony. Sice se jedná skoro o scifi technologii, ale její využití v IT se stává víc a víc realným s tím, jak si tuto technologii osvojujeme.
Ano ale to bude zcela jiná, kvantová technologie a tam budou padat i úplně jiné meze (limity paralelismu obecně). Zatímco tady jde o zlepšení rychlosti stávající a nastupující generace procesorů (tj. v praxi 8 a více jader).
Šlo mi o uvedení tvrzení v článku na pravou míru, tedy to, že rychlost světla překonat neumíme.Myslím, že ať už v procesoru bude jakákoli technologie (laser optika, kvantová provázanost nebo parta malilinkatých matematiků s kalkulačkami), navenek to přímo příliš nepoznáme, stejně jako teď.
Jelikož článek se zabývá reálnými procesory a ne stavem základního výzkumu, tak v tomhle kontextu musím tvrdit, že momentálně neumíme. Laboratorní experimenty s kvantovou provázaností jsou na stejné úrovni jako výzkum mnoha jiných jevů, které se dostanou do praxe tak za 15 nebo 30 let nebo nikdy. A komunikovat uvnitř kvantového procesou pomocí provázanosti nedává žádný smysl.
Provazanost nam nedava v tomto ohleu smysl ted, ale v budoucnu muze. Jen pro upresneni. Jinak s tvym vyrokem souhlasim
"Rychlost světla pro přenos informace umíme překonat kvantově provázanými fotony."Nesmysl.
Nesmysl ano, ale jen v současnosti (tj. zatím neumíme takto přenášet informaci). Kvantová provázanost pokud vím funguje bez ohledu na vzdálenost. A změřit kolaps vlnové funkce umíme. Takže pokud vím, tak teoreticky by mohlo stačit mít zásobník kvantově provázaných fotonů a měřit nepřímo jen jejich stav.
Informaci nelze přenášet nadsvětelnou rychlostí. Tak kvantová provázanost nefunguje.
Zkuste to lépe vysvětlit, zatím to vypadá jako opakování tvrzení ze skript fyziky. Myslím že tenhle rozpor trvá už od zrodu kvantové fyziky, ale stav poznání (a pochopení jevů) se mění. Nebudu vám vaše tvrzení vyvracet, z tradičního pohledu máte bezesporně pravdu a podporuje to zdravý spánek.
Jak to chápu já (můžu se mejlit), tak zatím je to tak, že mám dvě provázaný částice, třeba elektrony, v neurčitým stavu. Ty vod sebe vzdálím na libovolnou vzdálenost. Jakmile se u jedný pokusím změřit třeba spin tak částice zkolabuje a získá nějakej spin (+1/2 nebo -1/2). A ve stejným okamžiku zkolabuje i ta druhá a získá opačnej spin, tj. -1/2 nebo +1/2. Bohužel tímhle nepřenesu žádnou informaci, protože já nerozhoduju o tom spinu, ten je náhodnej. Jediný co vím je, že ta druhá, bude mít spin s opačným znamínkem, což je mi k přenosu informace naprd. A je mi k ničemu i vědět, že druhá částice zkolabovala v nějakou konkrétní dobu, což zjistím jenom, pokud se u ní pokusím změřit třeba ten spin. Pak vím, že zkolabovala, ale nevím, jestli byla zkolabovaná už předtím a nebo jsem to byl já, kterej provedl měření jako první a pak jsem naopak způsobil kolaps tý první částice. Každopádně měřením získám náhodnou hodnotu a protistrana získá její negaci. Pro přenos informace k ničemu.
Čímž chci říct, že podle současnýho stavu našich fyzikálních znalostí nelze kvantovou provázanost použít na přenos informace. Zatím samozřejmě ani náhodou netušíme, co je ve skutečnosti spin, jestli kolaps částice znamená, že se skutečně náhodně nějaká vlastnost částice vybírá nebo je to jenom nějakej vnější projev vnitřní struktury částice vo který nic nevíme a ani zdaleka netušíme, jak by mohlo to kvantový provázání fungovat. Je spousta teorií jako mnoho světů, pilotní vlna, blabla. Nejspíš na to věda jednou příde, ale zatím víme, že informaci nepřenesem. A vůbec netušíme, jak bysme to měli udělat nebo jestli zrovna tohle je ta cesta nebo je to něco jinýho.
http://www.osel.cz/5110-podivnosti-kvantoveh... ... Sekce Kvantová teleportace. Pro plné pochopení doporučuju přečíst celý článek.
Ale nebavíme se o kvantové teleportaci což je přenos hmoty (byť zprostředkováně přes informaci), ale čistě o signalizaci na dálku. Což je už dost dlouho fyzikálním sporem (aka spooky action in distance). Otázka, zda by šlo přes provázanost dokonce přenést hmotu je myslím otázka mimo rámec nejen této diskuze...
Nejsem kvantový fyzik, ale společnosti zabývající se top networkingem do toho lejou fakt hodně peněz.Nobelovka čeká na toho, komu se povede tu informaci z vytáhnout. To nic nemění na tom, že rychlost světla pro přenos informace překonat umíme, respektive že věta v článku je minimálně zavádějící.
Neumíme. Kvantovou provázaností nelze přenášet informaci. Při přenosu informace rychlostí větší než rychlost světla by se porušila kauzalita. Tohle se tvrdí všude, stačí použít Google.Takže neříkám, že to nikdy nepůjde, ale momentálně přenášet informaci rychleji než světlo neumíme. A netušíme kdy a jak a jestli vůbec.
Kauzalita by se neporušila, protože vzdálenost hmoty je stále daná rychlostí, za kterou to urazí světlo... informace není hmota - pokud by se přenášela hmota, pak by se kauzalita jistě porušila, ale tu takto přenést nelze. Dané tvrzení je samozřejmě další dogma z fyzikálních skript. No ale tady to asi nevyřešíme.
Jojo, je to tak. V současnosti je to dogma, tady docela plavu, netuším, proč by pouhej přenos informace nebo hmoty nadsvětelnou rychlostí (tj. stále dopředu v čase) měl porušovat kauzalitu, ale zjevně je to nějaká část teorie relativity, která mi uniká. Ale samozřejmě tuším, že dělat absolutní předpovědi, že to nikdy nepůjde je kravina. Intuitivně se mi příčí myšlenka, že máme k dispozici celej vesmír, ale nikdy se nedostaneme dál než k nejbližším hvězdám, maximálně tak po naší Galaxii, protože nepřekročíme rychlost světla. Takže doufám, že překročit půjde. Ale jestli to zvládnem za 20 let, za 100 let nebo za 47 tisíc let, to se nedá ani vodhadnout.
Při nadsvětelném přenosu informace by se kauzalita samozřejmě porušila. Tady není nad čím diskutovat, to je principiální věc.
Podle me to neni principialni vec. Jasne... kdyz tupe aplikujeme lorenzovy transformace, tak dojdeme k tomu, ze pri nadsvetelne rychlosti vlastne "cestujeme" do minulosti. Jenze kvantove jevy se klasicke fyzice vymykaji. Jak presne porusi kauzalitu skutecnost, ze poslu informaci treba na Mars a ta tam dorazi za vterinu misto za deset minut?
KM bych do tohoto netahal tam se děje spousta věcí co jde tak akorát uchopit matematicky ale ne rozumem. Podobně to je s relativitou jen trochu pochopitelnější. Problém v příkladu s Marzem je v (ne)intuitivním chápání pojmu současnost a soumístnost.
Tvrdis, ze by se porusila kauzalita. Muzes to nejak objasnit? Priklad?
Jenže tyhle principy platí pro hmotné předměty a jevy s nimi související. O tom je fyzika. Chce to oprostit se od stávajícího chápání fyziky i matematiky a einsteinovských dogmat. Tím neříkám je popřít, aby si to někdo nevykládal jinak.
Jestli je to 12x rychlejší tak celkově by měl teoreticky (pokud neupraví jádra) zrychlit procesor nejméně 3x až 8x. Jsem zvědav zda to bude pravda o tom zrychlení. Aby to nebylo každý rok 5%.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.