Intel útočí: má první 22nm 3D Tri-Gate tranzistory

31 komentářů zobrazit i odpovědi zobrazit trvale skrýt odpovědi skrýt trvale

Matej Ďurica

9. 5. 2011 • 17:10

"snížení spotřeby až o 50 % a výkon se zvedne až o 37 %"
občas rozmýšľam že čo berú ako základ k týmto percentám lebo občas mi tie čísla nesedia (nevravím že teraz...)

Zwick

9. 5. 2011 • 9:26

...napětí, které ho zahřívá ...Nejsem fyzik.. Ale neni tohle superblabol?

Peter Skala

9. 5. 2011 • 9:48

Wikipedia: The power consumed by a CPU with a capacitance C, running at frequency f and voltage V is approximately P = C * V^2 * fA s príkonom stúpa aj odpadové teplo.

kazeasch

9. 5. 2011 • 9:56

Ale vodiče se zahřívají vlivem proudu ne napětí. Příkon je (v obvodu stejnosměrného proudu) P=U*I a pokud by to bylo 100=100*1 (tedy 100W=100V*1A) tak se to bude zahřívat výrazně méně než u 100=1*100 (tedy 100W=1V*100A). Zjednodušene by se dalo říct, že teplo v el. obvodech vzniký třením. K tomu ale dochází jen pokud se částice ve vodiči hýbou a to dělají jen v případě proudu. napětí je pouhý rozdíl potenciálů a teplo nezpůsobuje.

adc.tom

9. 5. 2011 • 10:37

vodice se zahrivaji vlivem sveho odporu a ten pri prilozenem napeti zpusobuje proud, takze rozdil potencialu na prilozeny odpor zpusobi vubec nejaky proud .. nebo si myslis, ze potece proud pri nulovem napeti (nebudeme sem nyni plest supravodivost) .. a 100x1 je to samy jako 1x100 .. to se bere v druhy tride .. takze ta energie je stejna ... takze ne, ze jedno hreje min a druhy vic .. asi to ale beres tak, ze jak jsou ty tranzistory mensi, tak se o sebe tam uvnitr budou min trit (kdyz teda jde o to treni) a min teda hrat 🙂 tak to je skvela hlaska, je ale mozny, zejsi zrovna v tu dobu ve skole chbel 🙂

lC

9. 5. 2011 • 10:49

Pravdu máte všichni, ale napsané by to mělo být spíš, že "proud, který ho zahřívá".😀

kazeasch

9. 5. 2011 • 10:52

nemáš pravdu. Je sice fakt že 1x100 a 100x1 je matematicky to samé. Ale z pohledu elektrotechniky 1V*100A rozhodně není to samé jako 100V*1A. Stačí když si to vypočítáš a uvidíš ten rozdíl, teda doufám (kdyby jsi tápal tak R=U/I). Kdyby to fungovalo tak, jak píšeš ty, tak by se "elektřina" nepřenášela na velké vzdálenosti pomocí VVN (Velmi Vysoké Napětí) ale rozvádělo by se rovnou NN (Nízké Napětí) a ušetřilo by se za trafostanice, ale takhle to prostě nefunguje. S rostoucím proudem totiž rostou ztráty ve vedení a vodič se více zahřívá. Proto se napětí transformuje na desítky až stovky kV, jelikož pak k přenesení stejného výkonu potřebujeme menší proud. To se učí už ve fyzice na základní škole. Nastuduj si ohmův zákon.

adc.tom

9. 5. 2011 • 20:04

tak znova ... v prvnim prispevku pises, ze prikon 100Vx1A neni 1Vx100A .. coz je kravina .. prikon obou techto vzorcu je stejny a bude stejny + ze se prenasi silova elektrina na vyssim napeti je opet logicke, jak pisu, zahrivani vodice je dano jeho odporem .. pokud prenasim 100V a 1A bude ubytek na vedeni a tim spojena ztrata mensi, nez kdyz prenasim 1V a 100A, kde se diky ubytku napeti zpusobenem 100x vetsim proudem prozhazejicim shodnym odporem vedeni bude ztrata mensi .. opet ale prikon je stejny, pouze budou ruzne ztraty + a jsme u cile .. proc se snizuje napeti logiky jadra procesoru .. prave proto, ze 1. vyssi napeti na odporu sepnuteho prechodu DS u tranzistoru zpusobi vetsi proud a vetsi teplo (ano, i napeti zpusobuje teplo - protoze je vazano odporem k proudu) protoze P=UxU/R (vidis tam proud? ne, protoze ten je dan tim U/R takze ziskame stejne PÚxI .. takze nizsi napeti=nizsi ztrata a za 2. mensi napeti na kapacite prechodu umozni rychlejsi spinani a rychlejsi du/dt (samozrejme i nabijeni ty kapacity spotrebuje kus energie, ktera se taky projevi trochou tepla) .. ohmuv zakon znam .. neboj .. jen musis koukat dal, nez na jeden vzorecek 🙂

adc.tom

9. 5. 2011 • 20:15

oprava: ..... kde se diky ubytku napeti zpusobenem 100x vetsim proudem prozhazejicim shodnym odporem vedeni bude ztrata VETSI ....

kazeasch

9. 5. 2011 • 22:32

Teď výrazně komplikovaně v podstatě opakuješ to, co jsem napsal já, ale předtím jsi napsal blbost. Nikde jem nepsal že by snad 1V a 100A nesly jiné množství energie než 100V a 1A. Nicméně i tak je tvoje interpretace dost podivná. To, že ve vzorci nahradíš I zlomkem U/R nic nemění na tom že pořád počítáš s proudem, jen si ho místo dosazení počítáš z hodnot napětí a odporu. Pochopitelně že na velikosti proudu má zásluhu jak napětí tak i odpor, ale pořád vyvolává teplo proud, jelikož právě proud je ta složka co koná práci. Nebo se ti zdá, že se ti prodlužky strčené do skříně zahřívají vlivem svého odporu? Nebo když je dáš do zásuvky, čímž se na vodičích objeví napětí, ale nepřipojíš spotřebič? Ne, začnou se zahřívat teprve když na prodlužku 3x2mm připojíš 8vrtaček a 10míchaček, a pak ti zhoří protože nevíš, že teprve když vodičem prochází proud se tento zahřívá (proto taky třeba jističe chrání vodiče před nadproudy, ne před přepětím!). Míra zahřívání se dá sice regulovat změnami odporu či napětí, ale i tak se nebude zahřívat noc, pokud nebude procházet proud. Taky moc nechápu co do toho pleteš úbytky napětí, to už máme zase zkratové proudy a to je trochu někde jinde.

adc.tom

9. 5. 2011 • 22:47

nenapsals to? "Příkon je (v obvodu stejnosměrného proudu) P=U*I a pokud by to bylo 100=100*1 (tedy 100W=100V*1A) tak se to bude zahřívat výrazně méně než u 100=1*100 (tedy 100W=1V*100A)." .. tak to asi napsal nekdo za tebe jinej 🙂 protoze oba vypocty jsou shodne a vydaji stejne teplo (energii) + no ja nepsal, ze se vodice zahrivaji proudem a ne napetim .. tos psal ty, ze se zahrivaji proudem a ted tu vlastne uvedes, ze to vlastne napetim je diky odporu (coz jsem psal rano).. tak uz fakt neevim .. celou dobu uvadim, ze za ztraty muze odpor, nemuze za ne proud, protoze pro nulovy odpor ztraty ani pri bambilionu amper nebudou zadny stejne jako pro miliamper .. tak uz pochop, ze to topi diky odporu livem proudu, ale muze za to topeni odpor, nikoli proud, ten pri nulovym odporu zadny teplo neudela + jistice chrani logicky pri nadproudu, protoze napeti je konstantni a tudiz proud vyjadruje zatez, cili odpor, jistice odporu asi v hornbachu nemaj + ubytek napeti a zkratovy proudy je opravdu kazdy o necem jinym

kazeasch

9. 5. 2011 • 23:24

Rači jdi spát, už ses do toho moc zamotal 😁

adc.tom

9. 5. 2011 • 23:30

jasne, jsem magor, promin, ty jsi nejchytrejsi clen zive.cz ...

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují.

kazeasch

9. 5. 2011 • 23:50

Moje první slova byly: "...vodiče se zahřívají vlivem proudu..." na což jsi mi napsal: "...vodice se zahrivaji vlivem sveho odporu... " Což je prostě blost. Zahřívají se vlivem proudu na odpor v závislosti na čase dle vzorce Q = R.I^2.t kde proud I protékající vodičem o odporu R po dobu t vyprodukuje teplo Q, ukaž mi kde tam máš napětí (dosazení U/R namísto I se ale opravdu nepočítá).

adc.tom

10. 5. 2011 • 9:00

no .. a ukaz mi, kdyz bude dle tveho vzorce odpor 0 ... tak kde vznikne to teplo? nikde ... za ohrivani vodice muze odpor a ne proud .. a pri nenulovem odporu se to nezahriva vlivem proudu na odpor, ale vlivem proudu prochazejicim odporem + a Q je naboj .. takze vzorecek, cos napsal, je divnej .. protoze Q=I x t, to cos naspal, (RIIt) je P x t a to je opravdu prace resp. teplo a to se vetsinou znaci E .. mozna jsi myslel Q jako teplo, ale to plati v chemii a fyzice teles, nikoli v elektrotechnice .. ikdyz maji jednotky stejnej rozmer m2·kg·s−2, tak se jinak znacej ...

kazeasch

10. 5. 2011 • 9:39

Slyšel jsi někdy pojem Jouleovo teplo? To je to Q.
Je jasné, že když má něco nulový odpor (nekonečnou vodivost) tak se to zahřívat nebude, ale ty jsi do toho nechtěl tahat supravodiče, tak proč to sem pleteš teď? Myslím že ale oba mluvíme o tom samém, jen z jiné strany. Každopádně otevři si jakoukoli učebnici fyziky, elektroniky či elektrotechniky a vždy tam najdeš kapitolu: "Zahřívání vodiče vlivem ptorékajícího proudu"
Je jasné že množství produhovaného tepla závisí i na odporu, ale z pohledu vodiče je odpor konstanta a teprve působením protékajícího proudu vzniká teplo jehož množství můžeme ovlivnit změnou velikosti proudu (odpor vodiče se ti bude ovlivňovat dost těžko).Množství tepla můžeme pochopitelně ovlivnit velikostí napětí, ale to stejně jen změní velikost proudu.

adc.tom

9. 5. 2011 • 20:12

jo a jeste poznamenam .. jaks psal, pro prenos energie s mensimi ztratami se napeti zvysuje .. a vidis to, u procesoru se napeti snizuje .. protoze uz se dost uplatnuje ztraty z nabijeni kapacity prechodu, cili z dynamickyho deje, kde snizeni napeti a tim i naboje prechodu GS (coz nevadi) zpusobi mensi ztratu energie na "odporu" DS prvku, ktery "nabiji" prechod GS .. cili tady to ma presne obracenou tendenci proto, ze na distribuci energie s 50Hz frekvence se i megavelka kapacita neuplatni jako majoritni ztrata, zatimco u toho pidiprechodu s pidiproudem, ale v mnozstvi 10e5 az 10e6 prvku uz hodne pozna .. takze u tech prechodu a frekvenci uz ti statickej ohmuv zakon nestaci .. to psal vyse uvedeny prispevek, ze podstatna cast tepla vznikne diky kapacite prechodu a jejiho nabijeni .. cili P=fCUU

itamater

9. 5. 2011 • 8:08

A zase jsme o kousek dále. Sice je pravda, jak tady někdo psal, že lidé si už dneska tolik na výkon CPU nepotrpí. I na hraní nejnovějších her, není potřeba ty nejvýkonnější CPU a je to spíše o grafice. Stejně tak stříhání a práce s videem už dneska není jen záležitostí CPU a na ten zbytek kancelářské práce opravdu postačí jakýkoli novější procesor. Každopádně se na 22nm CPU těším.

Peter Skala

9. 5. 2011 • 9:13

V GPU nie sú tranzistory?

kazeasch

9. 5. 2011 • 9:38

Nejde jen o výkon. Když má něco 10x vyšší výkon při stejné spotřebě, tak to v praxi znamená i 10x nižší spotřebu při stejném výkonu (obrazně), což není k zahození.

itamater

10. 5. 2011 • 8:42

Je mi jasné, jak to funguje, ale spíše jsem to myslel tak, že většina běžných spotřebitelů a firem nepoběží hned pro nové 22nm procesory jen proto, že něco málo zase uspoří na spotřebě. Jde převážně o výkon, a ten je při dnešních 2jádrech pro kancelář a podobně, více než dostatečný. Všichni víme, co se stalo s Vistou, žrala HW, a proto jí nikdo nechtěl. Spotřebitelé jasně ukázali, že chtějí rychlý a lehký SW. Proto se teď vše ubírá stejným směrem a Office 2010 naběhnou na stejné sestavě rychleji než 2007. Takže proč nové CPU? O to mi tak nějak šlo :) Jinak význam v pokroku je samozřejmě důležitý.

Radimfakt

9. 5. 2011 • 7:33

Skvělej článek..

Buffalo007

9. 5. 2011 • 6:53

Intel se stále žene za výkonem. Měl by si uvědomit co lidi chtějí a určitě to v dnešní době není výkon, aspoň teda v PC. Naproti tomu mu ujíždí vlak s tablety, kde jasně boduje Tegra 2, která má ambice rozšířit se nejenom do telefonů a tabletů.

Dr.No64

9. 5. 2011 • 0:15

ja mam porad 65 nm Core Q66OO a nepotrebuji silnejsi, to je strasny, jak rychle se to meni . .
(kdyby ty ostatni veci, jako Windows, RAM, SSD se taky menily a vyvijely tak rychle . .)

Jan Šablatura

9. 5. 2011 • 0:09

Dovolím si odkázat na svou vtipně pojatou glosu: http://blog.sablatura.info/technika/intel-vytasil-re... ...

Určitě si přečtěte

Články odjinud