Intel: superpočítač pro každého?

Tak snadné to asi nebude, protože čtyři tisíce Pentií přece jenom něco stojí. Superpočítače však budou levnější než kdy dříve.

Intel – ostatně jako firma, která vyrábí procesory, ne počítače – nebyla nikdy příliš viditelná v tzv. superpočítačovém světě. Superpočítače coby velmi specializované stroje, často jednoúčelově zaměřené (meteorologie je stále nejtypičtějším představitelem použití těchto strojů) byly v minulosti vyráběny rovněž specializovanými firmami, jako byl Cray, s architekturou, která měla velice daleko k běžně vyráběným serverům od výrobců jako IBM nebo HP. Devadesátá léta už přinesla trochu vzruchu, když se do této oblasti aktivněji vrhly právě tyto a další společnosti, a na konci dekády začal dělat superpočítače i Intel, což bylo ze začátku vnímáno spíše jako o marketingový pokus i zviditelnění této firmy ve smyslu „nejsme žádná ořezávátka, umíme udělat i superpočítač“.

Dnes je Intel nejčastěji zastoupenou značkou procesorů ve slavném seznamu Top 500, který mimochodem kdysi začal jako koníček svého tvůrce, fanouška superpočítačů, a který je dnes uznávanou institucí. Mezi deseti nejvýkonnějšími počítači jsou čtyři s čipy od Intelu a v celém seznamu je jich skoro 200, před rokem to bylo méně než šedesát. Seznam, který se aktualizuje dvakrát za rok, rovněž potvrzuje vzrůstající počet strojů s čipem Itanium – neklamná známka, že tento předlouho připravovaný procesor konečně získává komerční uznání. Zatímco před rokem se Itanium v seznamu téměř nevyskytovalo, před půlrokem s těmito čipy běželo 19 a dnes 32 superpočítačů elitní světové pětistovky. Je mimochodem zajímavé, že v seznamu se poprvé objevilo jméno firmy AMD – a superpočítač postavený na Opteronech (2800 čipů, OS Linux) skočil hned do první desítky, stejně jako čip PowerPC 970, který vyústil v superpočítač postavený z 1100 dvojprocesových strojů Apple G5 (vtipně pojmenován jako „Big Mac“).

Vývoj superpočítačů byl v době studené války vnímán jako důkaz technologické (a také vojenské!) vyspělosti supervelmoci. Tehdy dominantní firma Cray byla miláčkem Bílého domu, protože šlo o prestiž národa, a také Pentagonu, protože bylo jasné, že dříve nebo později budou války řídit počítače – to se ostatně v nedávných konfliktech jasně ukázalo, i když v hlavní roli byla spíše schopnost sbírat a vyhodnocovat informace a podle nich řídit zbraňové systémy, tedy ne nutně úkoly pro superpočítače. Po roce 1990 vojenský důraz na superpočítače ustal; zájem se objevil spíše z privátní sféry (např. simulace v leteckém a automobilovém průmyslu, v metalurgii, lékařství atd.), ovšem zadání znělo jasně: jestli nám chcete něco prodat, musíte zlevnit – tak bohatí jako Bílý dům nejsme. To znamenalo ústup ze slávy pro Craye a nástup „běžných“ výrobců, a tento trend pokračuje dodnes.

Zatímco v osmdesátých letech bojovali Američané ve výkonnosti superpočítačů s Japonci (za vydatných dotací vlád obou zemí), v devadesátých letech přestali dotovat hlavně Japonci, takže USA získala jasné prvenství v seznamu. Šok přišel v novém tisíciletí, když Japonsko za dokonalého utajení uvedlo do života superpočítač, který nejvýkonnější americké stroje překonal hned trojnásobně (tzv. Earth Simulator od NECu). Po pravdě řečeno, postavit nejvýkonnější superpočítač na světě už dnes ani tak není otázkou technického umu, jako za doby Craye, ale spíše peněz a dostatečně velké tovární haly – dnešní nejvýkonnější superpočítače jsou vlastně clustery, spojující výkonnost tisíců jednotlivých počítačů či procesorů. Takový má být i „Thunder“, odpověď Intelu na japonský úspěch – skoro čtyři tisíce (!) procesorů Itanium 2. S plánovanými 20 teraflops sice nedosáhne na japonský Earth Simulator, ale měl by být podstatně levnější. Intel na superpočítače zjevně sází a chce do jejich vývoje investovat desítky miliónů dolarů – to jistě není mnoho v porovnání s výstavbou jediné továrny na procesory (cca 2 miliardy USD), ale o to snazší bude návratnost těchto výdajů. Pro Intel ale nebude snadné se dostat na první místo, pokud ovšem nezačne stavět systém s desítkami tisíc procesorů – IBM totiž tvrdí, že už za dva roky uvede na trh opravdový super-superpočítač s názvem Blue Gene/L, který má mít výkonnost 360 teraflops. Soupeření o první místo ovšem skutečně připomíná sport: mnoho úsilí a peněz, mnoho slávy a vavřínů, ale nikoli jednoznačný užitek – ten plyne ze superpočítačů možná i v druhé a třetí pětistovce, které jsou stále výkonné a především dostupné.

Relativně laciné superpočítače potřebuje svět jako sůl – zejména země, které na ně dosud neměly. Podstatně přesnější předpověď počasí s velmi detailními popisy lokálního vývoje v USA v porovnání se zákopčanickými „odhady“ v České republice (kdo byl v USA a sledoval WeatherChannel, mně dá za pravdu) je dána především nesrovnatelně kvalitnějším vybavením v zámoří – jak na straně měření, tak následných propočtů a simulací. Kromě přesnější předpovědi počasí – což se zdá být jen „kosmetickým“ vylepšením našeho života, ale vzpomeňme třeba na nedávné dvojí velké povodně, které přišly jako obrovské překvapení – jsou superpočítačové simulace potřebné v zemědělství, lesnictví, prakticky všude ve vědě a výzkumu, též ve strojírenství a stavebnictví (např. odolnost budov, mostů, vozidel atd.), a v neposlední řadě právě v lékařství. Převaha Spojených států ve vědě a výzkumu, která láká do země nejlepší mozky celého světa, je dána nemalou měrou i kvalitními prostředky pro bádání, mezi které patří i přístup k superpočítačovému výpočetnímu času, plat je až na druhém místě.

Diskuze (16) Další článek: Microsoft končí kvůli Javě s řadou produktů

Témata článku: Apple, Meteorologie, Předpověď počasí, Vzruch, Japonský výrobce, Simulator, Superpočítače, Předpověď, Soli, Automobilová továrna, Výrobce automobilů, Velká odolnost, Obrovské překvapení, Jednoznačná odpověď, Technologická převaha, Ořezávátka, Thunder, Superpočítač postavený, Kazde, Vzrůstající trend, Neklamná známka, Bílý dům, Specializovaný čip


Určitě si přečtěte

13 praktických tipů a triků pro Mapy.cz, které možná neznáte

13 praktických tipů a triků pro Mapy.cz, které možná neznáte

** Mapy.cz neslouží jen k zobrazení podkladů a plánování tras ** Nabízejí celou řadu dalších praktických funkcí a možností ** Vybrali jsme třináct tipů a triků, o kterých možná nevíte

Karel Kilián | 36

Nejlepší příslušenství k počítači. Tipy na osvědčené klávesnice, tiskárny, routery…

Nejlepší příslušenství k počítači. Tipy na osvědčené klávesnice, tiskárny, routery…

** Tipy na klávesnice, myši, routery, tiskárny, sluchátka a další věci k počítačům ** Poradíme, s jakými produkty neuděláte chybu ** Vybíráme jak příslušenství na běžnou práci, tak na hraní her

David Polesný | 22

Už desítky let se pokoušíme odposlouchávat mozek. Rusům se podařil kousek, ze kterého vám spadne brada

Už desítky let se pokoušíme odposlouchávat mozek. Rusům se podařil kousek, ze kterého vám spadne brada

** K odposlechu mozků používáme EEG ** To má ale žalostné informační rozlišení ** Rusům pomohla počítačová neuronová síť

Jakub Čížek | 29

Šmírování kamerami Googlu: Koukněte, co šíleného se objevilo na Street View

Šmírování kamerami Googlu: Koukněte, co šíleného se objevilo na Street View

Google stále fotí celý svět do své služby Street View. A novodobou zábavou je hledat v mapách Googlu vtipné záběry. Podívejte se na výběr nejlepších!

redakce | 7

Nejlepší notebooky do 20 000 Kč. Tipy, co se dnes vyplatí koupit

Nejlepší notebooky do 20 000 Kč. Tipy, co se dnes vyplatí koupit

** S cenou do 20 tisíc lze vybrat solidní notebook na práci i hry ** Přenosné notebooky nabídnou i kovová těla a rychlý hardware ** Na hraní se hodí více peněz, ale na použitelný základ dvacet tisíc stačí

Tomáš Holčík, David Polesný | 49



Aktuální číslo časopisu Computer

Test 9 bezdrátových reproduktorů

Jak ovládnout Instagram

Test levných 27" herních monitorů

Jak se zbavit nepotřebných věcí na internetu